Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4446.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne......

o župních a obvodních inspektorech školních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Zákon ze dne 9. dubna 1920, čís. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství, mění a doplňuje se takto:

Do § 34 vsunují se místo odstavce 3 a 4 tyto odstavce:

Župními a obvodními školními inspektory jsou úředníci župní rady školní, které ministr školství a národní osvěty pověří funkcí dozorčí. Touto funkcí mohou býti pověřeni toliko ti úředníci župní rady školní, kteří, nabyvše první ustanovené způsobilosti učitelské, působili nejméně 10 let ve školské službě na školách národních nebo středních a jim na roveň postavených.

Byl-li úředníkem župní školní rady jmenován zatímní nebo definitivní učitel občanské školy, zachovává se mu výhoda; které nabyl podle článku I, § 2 zákona ze dne 13. července 1922, čís. 251 Sb. z. a n., jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských.

K úhradě výloh, spojených s inspekcí škol, může ministr školství a národní osvěty župním a obvodním školním inspektorům vyměřiti cestovní a dietní paušál podle počtu škol a tříd se zřetelem k rozloze a krajinnému rázu dohlédacího obvodu.

Článek II.

V prvých dvou letech účinnosti tohoto zákona může ministr školství a národní osvěty pověřiti na Slovensku dozorčí funkcí i úředník, kteří nevyhovují podmínkám, stanoveném v článku I.

Článek III.

(1) Nařízením vlády jednak určena bude, kdy, pokud a v kterém území ustanovení tohoto zákona nabudou účinnosti, jednak vydána budou přechodná obdobná ustanovení pro území, kde župní správa školská podle citovaného zákona nebyla dosud provedena.

(2) Zákon tento provede ministr školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Podle § 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství, zřizují se jako dozorčí orgány na školství národní jednak inspektoři župní, jednak obvodní inspektoři školní. Vedle nich i pro školství národní může ministr školství a národní osvěty zříditi potřebný počet míst inspektorů ministerských.

Inspektoři župní jsou podle citovaného zákona státními úředníky. V souvislosti s § 4 a 8. citovaného zákona byli by to ti z referentů župní rady školní, jež by ministr školství a národní osvěty pověřil funkci dozorčí. Obvodní inspektoři měli býti jmenováni pouze prozatímně.

Kdežto župní inspektoři mají ve smyslu § 10 citovaného zákona nastoupiti na místa dřívějších inspektorů zemských, kteří vykonávali na školství národní dozor teprve v druhé řadě, jsou obvodní inspektoři školní obdobu dosavadní instituce okresních školních inspektoru v zemích historických a školních inspektorů na Slovensku, kteří vykonávají na národní školství dozor přímý a jejichž funkce dozorčí jest tudíž pro rozvoj národního školství nejdůležitější.

Zákon čís. 292/1920 Sb. z. a n. přejímá zásadu prozatímnosti obvodních inspektorů školních z ustanovení zákonů zemských. O okresních školních inspektorech (v Čechách ze dne 24. února 1873, čís. 17 ř. z., na Moravě ze dne 12. ledna 1870, čís. 3 z. z., ve Slezsku ze dne 28. února 1870, čís. 18 z. z.) přes to, že v zemském zákoně českém byla výslovně ohlášena definitivní úprava tohoto služebního odvětví a v Uhrách za dřívější vlády se definitiva školních inspektorů (podle zákonného článku XXVIII z roku 1876) dobře osvědčila.

Dosavadní zkušenosti úřadů školních vak nesvědčí pro další zachování tohoto provisorního opatření školského dozoru. Veliké náklady, jež jsou na školství věnovány, a význam školství samého pro stát, vyžaduje, aby dozor na školství vykonával spolehlivý a nezávislý státní úředník, odborně dobře připravený a hmotně zabezpečeny. Je jisto, že prozatímní školní inspektor, jehož postavení jest nejisté a kolísavě, nemůže důležité věci, jež náležejí do oboru jeho působnosti, zastupovati tak, jak by bylo potřebí.

Tyto okolnosti vedou nutně ke změní ustanovení 3. a 4. odstavce § 34 citovaného zákona. Ustanovuje-li zákon, že župní inspektoři školní jsou státními úředníky, jo tor; důvodů výše uvedených tím spíše potřebí při obvodních inspektorech školních.

Podle zákona čís. 292/1920 Sb. z. a n. budou v župách toliko dvě úřední instance školské správy, podle § 17 místní rada školní (místní školní rada újezdní) a podle § 3 župní rada školní; dosavadní okresní školní výbory přestanou se zřízením župním existovati. Z toho vyplývá, že obvodní inspektoři školní, kteří podle § 34 prvního odstavce mají býti ustanoveni pro bezprostřední dozor na školy národní, budou v jednotlivých župách inspekčními exponenty, župních školních úřadů.

Proto přejímá návrh zákonné osnovy zásadu, vyslovenou o župních školních inspektorech, také pro obvodní školní inspektory a činí z nich úředníky župní školní rady, ministrem školství a národní osvěty pro určitý obvod pověřené dozorčí funkcí, čímž se vyhovuje požadavku, aby i obvodní inspektoři školní byli státními úředníky, a zároveň upravuje jejich hmotné a finanční postavení, neboť se jim umožňuje vedle příslušného časového postupu v kategorii župních školních úředníků, do níž budou zařazeni, i případný postup na základě jmenování. Zároveň však ulamuje se hrot námitkám, že sestátněním inspektorů béře se školské správě možnost zprostiti inspektora úřadu dozorčího, jestliže se stane k zvláštním úkolům toho úřadu nezpůsobilým, neboť takového inspektora bude možno přeložiti ke službě u župních školních rad.

Podle § 8 zákona čís. 292/1920 Sb. z. a n. budou u župních školních rad zřízeny dvě kategorie župních školních úředníků, a to jednak úředníků skupiny A, jednak úředníků skupiny C. Aby tudíž bylo i nadále možno použíti ve službě dozorčí učitelů občanských škol, kteří dnes tvoří velkou většinu okresních školních inspektorů (školních inspektorů), aniž by tím ztráceli při započítání služebních let výhodu podle čl. I, § 2 zákona ze dne 13. července 1922, čís. 21 Sb. z. a n., pojato bylo do osnovy zákonné ustanovení, v § 1 uvedené.

Již v zákoně je nutno vysloviti požadavek lepší přípravy činitelů dozoru na školy národní. Proto se vyslovuje zásada, že ve službě dozorčí může býti ustanoven jen ten úředník, který školskou službu poznal z vlastní pralese na školách, a to aspoň 10tileté, při čemž ovšem vzhledem k zvláštním poměrům slovenským jest do osnovy pojato ustanovení, podle něhož na Slovensku do dvou let může býti ustanoven i schopný úředník - školský odborník, jenž by tomu požadavku nevyhovoval. Aby do státní služby a župních školních úřadů nemohly býti definitivně povolány a ve službě dozorčí ustanoveny síly k tomu úřadu nezpůsobilé, bude podle potřeby používáno ustanovení § 10 služební pragmatiky úřednické.

Ustanovení navrhované osnovy zákona souvisí s provedením župního zřízení; t. j. se zřízením župních školních rad, resp. přechodných orgánů na Slovensku (§ 38 cit. zákona), v zájmu státním však jest, aby i v územích, kde župní zřízená není dosud provedeno, definitiva a sestátnění činitelů školního dozoru nemohlo býti individuelně prováděno. Vzhledem k tomu, pojato bylo do osnovy zákonné zmocnění, aby vládním nařízením byla vydána obdobná přechodná ustanovení v těch zemích, kde župní správa školská nebyla dosud provedena.

Pokud se týče nákladu, jež si toto opatření vyžádá, dlužno připomenouti, že na Slovensku, kde zákon vejde v život zároveň se zřízením školských orgánů v župách, byli již nyní školní inspektoři placeni z prostředků státních; jde tudíž spíše o stabilisaci dosavadních poměrů; nežli o další nové finanční zatížení státu. V zemích historických půjde v dohledné době pouze o náklad vznikající individuálním sestátněním okresních školních inspektorů ve smyslu uvedeného zákonného zmocnění. Poněvadž půjde o jmenování prováděná postupně a ostatně i nyní stát hradí značnou část nákladu na okresní školní inspektory (platí inspektory z řad státních profesorů a doplňuje učitelské platy), půjde jen o malé zvýšení dosavadního státního nákladu na školský dozor, tedy vlastně jen o účetní přesun dosavadních výdajů. Náklad, věnovaný dnes z prostředků veřejných na školský dozor se tím vůbec nezvýší. Konečné provedení osnovy zákonné vyžádá si v budoucnosti většího státního nákladu, nejvýše částky 2 1/2 milionu korun. Připomíná se však, že již § 35 zákona bylo stanoveno, že všechen náklad osobní na veřejné školství národní hradí se ze státních peněz.

Vláda vyslovuje přání, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách výborům kulturním, rozpočtovým a sociálně-politickým.

V Praze dne 13. prosince 1923.

Předseda vlády:

Ant. Švehla, v. r.

Ministr školství a národní osvěty:

Rud. Bechyně, v. r.