|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
4431.
Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. dra Kafky a druhů o konfiskační praxi (tisk 4229/III.),
II. vlády na interp. posl. Schuberta, Schälzkyho a druhů o složení zemské odvolací komise pro válečné poškozence (tisk 4274/VIII.),
III. min. školstva a nár. osvěty na interp. posl. dra Lelleye a súdr. o zastavení požitkov učiteľov na cirkevných školách (tlač 4226/XVIII.),
IV. vlády na interp. posl. Szentiványiho a spol. o zákazu verejného shromaždenia v Šahách (tisk 3740/XIII.),
V. min. vnitra a železnic na interp. posl. dra Raddy a druhů o odepření zlevnění jízdy hnaneckému úředníkovi (tisk 4115/XIII.),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Skaláka a soudr. o konfiskaci revue "Komunismus" (tisk 4385/IX.),
VII. min. školstva a nár. osvety v dohode s ministrom s plnou mocou pre správu Slovenska na interp. posl. Tománka a spol. vo veci správy cirkevných majetkov (tisk 4313),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci zabavení "Slováka" ze dne 7. prosince 1923, čís. 267 (tisk 4394/IV.).
I./4431 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra Kafky a druhů
o konfiskační praksi (tisk 4229/III.).
Ve všech v interpelaci uvedených případech bylo zabavení, nařízené ať státním zastupitelstvím, ať okresní politickou správou potvrzeno. Bylo tedy výrokem neodvislého soudu uznáno, že pro zabavení zákonné důvody, totiž skutková povaha nějakého trestného činu dány byly. Jestliže ti, kdož zabavením cítili se dotčeni, byli názoru toho, že děje se jim křivda a že zákonných důvodů k zabavení nestává, bylo jejich věcí použíti opravných prostředků, aby výrok tiskového soudu byl na základě vývodů těch, kdož by jemu odporovali, buďto týmž nebo vyšším soudem přezkoumán a případně změněn.
Státní správa učinila, co bylo v její moci, aby rozhodování o zabavení dálo se s tou svědomitostí, která jemu podle významu tisku náleží. Tak jmenovitě byly upozorněny soudy zvláštním výnosem na to, že nálezy ve věcech tiskových musí býti řádně odůvodněny, jmenovitě tehdy, jde-li o opravné prostředky.
Také jsou tiskové úřady předmětem stálé pozornosti jak ministerstva spravedlnosti, tak i ministerstva vnitra, a je-li shledáno zabavení neodůvodněným, jsou na to upozorněny, aby se vystříhaly chyb pro příště.
Takového upozornění dostalo se ku příkladu tiskovému úřadu, pokud jde o číslo 94. časopisu "Marienbader Zeitung, Marienbader Tagblatt". Jestliže v jednotlivých uvedených případech byl stejný obsah v jiných časopisech propuštěn, nelze z toho dovozovati ničeho pro nezákonitost zabavení, poněvadž podle povahy věci nemůže býti výsledek uvažování a rozhodování o tom, co veřejný zájem dovolí nebo nedovolí propustiti, u všech tiskových úředníků úplně stejný, ať by jim ubyly dány všeobecné pokyny jakékoliv.
Právě proto také lze na některé články případně části jejich pohlížeti jinak, než činil tiskový úřad, někde bylo by stačilo zabavení obmeziti na jednotlivá místa, avšak nelze z toho, že se tak nestalo, dovozovati, že by šlo, jak tvrdí páni interpelanti, o systematické potlačování svobody tisku.
Z toho, že ne každé zabavení je potvrzeno a ne každé potvrzení je po použití opravných prostředků zachováno v platnosti, je také viděti, že je neodůvodněna výtka tiskovým soudům, jako by neplnily svojí povinnost neodvislého soudu, v dostatečné míře.
Pokud jde zvlášť o tiskovou prohlídku vykonávanou okresní politickou správou v Mariánských Lázních nutno zdůrazniti, že údaje pánů interpelantů o zasahování mimoúředních orgánů do tiskové prohlídky neodpovídají pravdě. Jak bylo také zjištěno, byl vždy konfiskační výměr úředním orgánem doručen buď zodpovědnému redaktoru, nebo v jeho nepřítomnosti byl zanechán zaměstnanci meškajícímu v tiskárně.
Pokud je v interpelací upozorňováno na nedokonalou stylisaci rozhodnutí soudních, byla učiněna vhodná opatření. K jiným opatřením není důvodu.
V Praze dne 19. ledna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
II./4431 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců O. Schuberta, Schälzkyho a druhů
o složení zemské odvolací komise pro válečné poškozence (tisk 4274/VIII.)
Prohlídky válečných poškozenců, prováděné zemskými úřady pro péči o válečné poškozence podle vládního nařízení ze dne 8. června 1922, č. 181 Sb. z. a n., mají za účel, aby jednak byly veškeré odhady neschopnosti provedeny dle jednotných stejných zásad, jednak, pokud jde o prohlídky opětné, tak zv. revisní, aby byl zjednán soulad mezi odhadem stupně snížení výdělečné způsobilosti válečného poškozence a skutečným nynějším jeho zdravotním stavem.
Byla by proto nesprávnou domněnka, že vláda provádí prohlídky ty se stanoviska fiskálního, aby totiž snižováním stupně odhadnuté újmy výdělečné způsobilosti docíleno bylo úspory výdajů na válečné poškozence.
Z toho důvodu vydány byly ministerstvem sociální péče veškerým provádějícím orgánům prohlídek, okresním úřadovnám i zemským úřadům pro péči o válečné poškozence přesné instrukce, v nichž zvláště kladen jest důraz na nejvyšší důkladnost a svědomitost prohlídky lékařem důvěrníkem a na přesnost a naprostou objektivnost posudku.
Aby dána byla válečným poškozencům záruka správného a nestranného projednávání odvolání válečných poškozenců v případech, kde přes to poškozenec není s odhadem snížení výdělečné způsobilosti spokojen, prodloužila vláda i na rok 1924 platnost ustanovení I. odst. § 7 vládního nařízení ze dne 8. června 1922, č. 181 Sb. z. a n., pokud se týče vládního nařízení ze dne 4. ledna 1923, č. 3 Sb. z. a n., takže i pro rok 1924 skládati se bude zemská odvolací komise pro válečné poškozence z předsedy, z řad vyšších úředníků státní správy, zástupce ministerstva financí a ministerstva sociální péče a dvou zástupců válečných invalidů.
V Praze dne 23. ledna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
III./4431 (původní znění).
Odpoveď
ministra školstva a národnej osvety
na interpeláciu posl. dra Lelleye a súdruhov
o zastavení požitkov učiteľov na cirkevných školách (tisk 4226/XVIII).
Učiteľom, v interpelácii menovaným, bola už mimoriadna drahotná výpomoc poukázaná. Len pri učiteľovi Štefanovi Körmendymu nemohlo sa tak stať, lebo menovaný nie je štátnym občanom Československej republiky.
V Prahe, dňa 11. januára 1924.
Minister školstva a národnej osvety:
V z.: Dr. Markovič, v. r.
IV./4431 (původní znění).
Odpoveď
vlády
na interpelláciu poslanca Szentiványiho a spoločníkov
o zákazu verejného shromaždenia v Šahách (tisk 3740/XIII).
Dňa 1. júna 1922 ohlásil písomne u slúžnovského úradu v Šahách Dr. Eugen Salkovský zo Šiah v mene maďarskej maloroľníckej a malopriemyselnej strany poriadanie verejného shromaždenia na deň 11. júna 1922 o 11. hod. dop. na Masarykovom námestí v Šiahach s týmto programom:
Protest proti spojeniu žúp. Šahy majú byť župným sídlom pre všetky úrady. Sedria má byť do Šiah zpät uvedená. Stanovisko ohľadom autonomie Slovenska. Práva národov a menšín. Protest proti účinkovaniu živlov porušujúcich poriadok.
Slúžnovský úrad v Šahách uzavretím zo dňa 1./6. 1922 čís. 142 pres. nevzal ohlásené shromaždenie v známosť z toho dôvodu, že program shromaždenia smeroval proti platným zákonom a že s ohľadom na nedávne nepokoje na verejnom shromaždení konanom v mesiaci marci v Šahách niet záruky, že by nebol porušený verejný pokoj a poriadok.
Na sťažnosti svolavateľov bolo toto uzavretie v druhej i tretej inštancii potvrdené.
V Prahe, dňa 6. decembra 1923.
Predseda vlády:
Švehla, v. r.
V./4431 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a železnic
na interpelaci poslance dra E. Raddy a druhů
o odepření zlevněné jízdy hnaneckému úředníkovi (tisk 4115/XIII).
Podle železničního osobního tarifu musí býti veškeré průkazy, které mají býti podkladem pro poskytnutí tarifní slevy jízdného, vždy sepsány a vyplněny v jazyku státním. V oněch stanicích však, jež jsou pojmenovány podle míst, v nichž jest aspoň 20% státních občanů téhož avšak jiného jazyka než státního, může býti použito průkazů dvojjazyčných se zněním ve státním jazyku na prvém místě. Takovéto dvojjazyčné průkazy musí býti vyplněny v jazyku státním, k němuž může býti připsán též překlad v jazyku oné menšiny.
Podle těchto předpisů jednal osobní pokladník staničního úřadu v Mikulově zcela správně, neuznal-li předloženého potvrzení městského úřadu, které bylo sepsáno pouze jazykem německým a žádal-li placení plného jízdného.
Předpisy tyto budou ještě - bude-li třeba - podrobeny revisi, až bude vydáno prováděcí nařízení k jazykovému zákonu pro obor ministerstva železnic.
V Praze dne 19. února 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
Ministr železnic:
Stříbrný, v. r.
VI./4431.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Skaláka a soudruhů o konfiskaci revue ťKomunismusŤ (tisk 4385/IX).
Odpovídám na interpelaci, jež podána byla panu ministru vnitra, ježto přehlídku revue ťKomunismusŤ vykonává státní zastupitelstvo v Praze.
V místech doslovně uvedených v interpelaci, pro něž byla revue zmíněná zabavena, shledalo státní zastupitelství v Praze skutkovou podstatu přečinu čl. VIII zákona ze 17. prosince 1862 čís. 8 z r. 1863.
Soud potvrdil státním zastupitelstvem nařízenou konfiskaci, čímž uznal, že byly zde dány zákonné podmínky zabavení.
Ze skutečnosti, že stať byla uveřejněna bez závady v č. 289, periodického časopisu ťRudé PrávoŤ z 11. prosince 1923 nelze odvozovati neodůvodněnost konfiskace, což zvláště vyplývá z toho, že šetřením, jež bylo zahájeno již na základě noticky otištěné v ťRudém PrávuŤ č. 291. z 13. prosince 1923, vyšlo na jevo, že stať tato v ťRudém PrávuŤ nebyla zabavena nedopatřením.
Nelze proto spatřovati v zabavení zřejmé poškozování dělnického tisku ani zvůli úřadu přehlídku tisku vykonávajícího, takže nemám příčiny k nějakému opatření.
V Praze dne 2. února 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
VII./4431.
Odpoveď
ministra školstva a národnej osvety v dohode s ministrom s plnou mocou pre správu Slovenska
na interpelláciu poslanca Floriána Tománka a spol.
vo veci správy cirkevných majetkov (tisk 4313).
Po prevrate javila sa potreba, niektoré cirkevné majetky, ktorých správa neodpovedala zmeneným pomerom, resp. ktorých uživatelia boli v cudzine, podrobiť prezatýmnej správe ad hoc sriadenej. Preto sriadil minister s plnou mocou pre správu Slovenska na základe zmocnenia § 14 zákona zo dňa 10. decembra 1918, čís. 64 Sb. z. a n. tak zvanú centrálnu komisiu, ktorá pod jeho dozorom spravovala tieto majetky.
Na základe zmocnenia, daného usnesením ministerskej rady zo dňa 12. júla 1923, zrušil potom minister s plnou mocou pre správu Slovenska nariadením zo dňa 15. októbra 1923, čís. 9656 prez. túto centrálnu komisiu dňom 1. novembra 1923.
Na základe zmocnenia, daného týmže usnesením ministerskej rady, sriadilo zároveň ministerstvo školstva a národnej osvety v dohode s ministrom s plnou mocou pre správu Slovenska pri referáte ministerstva školstva a národnej osvety v Bratislave likvidačnú komisiu ko prevzatiu, resp. prezatýmnej správe tých cirkevných majetkov na Slovensku, ktoré opravovala doposiaľ hore uvedená centrálna komisia.
Úlohou tejto likvidačnej komisie jest: a) prevziať od centrálnej komisie prezatým správu všetkého majetku, dosiaľ spravovaného touto komisiou; b) zistiť terajší stav tohoto majetku: c) previesť patričné vyúčtovanie; d) urobiť prípravné opatrenie, aby majetok cirkevný, posiaľ centrálnou komisiou spravovaný, prevzatý bol behom času tými orgánmi, ktorým podľa platných predpisov patrí riadna a pravidelná správa.
Likvidačná táto komisia pôsobí pri referáte ministerstva školstva a národnej osvety odo dňa 1. novembra 1923 a podriadená je v svojej pôsobnosti dozoru ministerstva školstva a národnej osvety.
Členovia jej menovaní boli v dohode s patričnými ministerstvy, ktoré sú v tejto komisii zastúpené. Pri voľbe osôb hľadené bolo výhradne k tomu, aby v máločlennej komisii likvidačnej zastúpené boly obory, ktorých sa správa týchto majetkov dotýka.
Likvidačná komisia je institúciou dočasnou, sriadenou k dôkladnému a skorému vyúčtovaniu veľmi komplikovanej správy církevných majetkov a k prevedeniu prípravného jednania, aby cirkevné majetky svojim časom boly odovzdané do definitívnej správy patričných činiteľov.
Ohľadom odovzdania majetkov ostrihomského arcibiskupstva apoštolskému administrátorovi dru Jantauschovi treba poukázať na to, že vec táto je v spojení s vecí jeho vymenovania na túto funkciu, so strany státu ešte nerozrešenou.
V Prahe dňa 11. januára 1924.
Minister školstva a národnej osvety:
V z. dr. Markovič, v. r.
VIII./4431.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Andreje Hlinky a druhů
ve věci zabavení ťSlovákaŤ ze dne 7. prosince 1923, čís. 267 (tisk 4394/IV).
Přehlídku tisku periodického časopisu ťSlovákŤ vykonává státní zastupitelství v Bratislavě. Přísluší proto ministru spravedlnosti převzíti zodpovědění interpelace.
Místo doslovně uvedené v interpelaci bylo zabaveno státním zastupitelstvím v Bratislavě ježto v něm spatřována byla skutková podstata přečinů podle §§ 1, 3 č. 1, 2, § 8 č. 2 zák. čl. XLI z r. 1914 a § 14 č. 3 zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. z. a n.
Zabavení státním zastupitelstvím nařízené bylo z týchž důvodů soudem potvrzeno a tím vysloveno, že byly tu zákonné podmínky pro zabavení. Ti, kdož pociťovali zabavení jako křivdu, měli proto užíti opravných prostředků proti potvrzujícímu nálezu soudu, aby přivodili možnost jeho přezkoumání. To se však nestalo.
Nelze proto říci, že by zabavení bylo neospravedlněno a že by státní zastupitelstvo zabavením místa uvedeného omezovalo tiskovou svobodu, pokud ústavní listinou a zákony platnými jest zaručena.
Zabavení části: ťlud je jediný zdroj všetkej štátnej mociŤ, jež jest ovšem nezávadná, stalo se proto, že ponechání těchto slov bez souvislosti se závadným obsahem dalším nemá vůbec významu.
V Praze dne 21. února 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
Překlad ad I./4431.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Kafka und Genossen betreffend die Konfiskationspraxis (Druck 4229/III).
In allen in der Interpellation angeführten Fällen wurde die sei es von der Staatsanwaltschaft, sei es von der politischen Bezirksverwaltung angeordnete Beschlagnahme bestätigt. Es wurde daher durch den Ausspruch eines unabhängigen Gerichtes anerkannt, dass für die Beschlagnahme gesetzliche Gründe, nämlich der Tatbestand einer strafbaren Handlung, gegeben waren. Wenn diejenigen, die sich durch die Beschlagnahme beschwert erachteten, der Anschauung waren, dass ihnen ein Unrecht geschehe und gesetzliche Gründe für die Beschlagnahme nicht vorlägen, war es ihre Sache Rechtsmittel in Anwendung zu bringen, damit der Ausspruch des Pressgerichtes aufgrund der Ausführungen derjenigen, die gegen ihn Einspruch erheben, entweder durch dasselbe oder ein höheres Gericht überprüft und allenfalls abgeändert werde.
Die Staatsverwaltung hat alles, was in ihrer Macht war, unternommen, dass die Entscheidung üb r Beschlagnahmen mit jener Gewissenhaftigkeit erfolge, die die Bedeutung der Presse erfordert. So wurden namentlich die Gerichte durch einen besonderen Erlass darauf aufmerksam gemacht, dass die Enkenntnisse in Pressangelegenheiten gehörig begründet sein müssen, zumal dann, wenn es sich um Rechtsmittel handelt.
Ebenso sind die Pressbehörden Gegenstand fortwährender Aufmerksamkeit sowohl des Justizministeriums als auch des Ministeriums des Innern, und falls eine Beschlagnahme als unbegründet erachtet wird, werden sie darauf aufmerksam gemacht, Fehler in Hinkunft zu vermeiden.
Einen solchen Wink erhielt zum Beispiel die Pressbehörde hinsichtlich der Nummer 94 der Zeitschrift ťMarienbader Zeitung, Marienbader TagblattŤ. Wenn in den einzelnen angeführten Fällen der gleiche Inhalt in anderen Zeitschriften durchgelassen wurde, kann daraus nichts für die Ungesetzlichkeit der Beschlagnahme abgeleitet werden, da nach dem Charakter der Sache das Ergebnis der Erwägungen und Entscheidungen darüber, was das öffentliche Interesse durchzulassen gestattet oder nicht, bei allen Pressebeamten nicht vollkommen gleich sein kann, mögen ihnen auch allgemeine Weisungen welcher Art immer erteilt werden.
Eben deshalb müssen auch manche Artikel, bezw. Teile von ihnen anders beurteilt werden. als dies die Pressbehörde getan hat, da und dort hätte es genügt, die Beschlagnahme auf einzelne Stellen zu beschränken, aber es kann daraus, dass dies nicht geschehen ist, nicht abgeleitet werden, dass es sich, wie die Herren Interpellanten behaupten, um eine systematische Unterdrückung der Pressfreiheit handeln würde.
Daraus, dass nicht jede Beschlagnahme bestätigt und nicht jede Bestätigung nach Anwendung der Rechtsmittel in Kraft bleibt, ist auch zu sehen, dass der Vorwurf gegenüber den Pressgerichten unbegründet ist, als ob sie ihre Verpflichtung als unabhängiges Gericht in ausreichendem Masse nicht erfüllt hätten.
Was insbesondere die von der politischen Bezirksverwaltung in Marienbad gehandhabte Pressaufsicht anbelangt, muss betont werden, dass die Angabe der Herren Interpellanten über das Eingreifen ausseramtlicher Organe in die Pressaufsicht nicht der Wahrheit entspricht. Wie auch konstatiert wurde, wurde der Konfiskationsbescheid stets durch ein Amtsorgan entweder dem verantwortlichen Redakteur zugestellt, oder in seiner Abwesenheit einem in der Druckerei weilenden Angestellten zurückgelassen.
Soweit in der Interpellation auf die mangelhafte Stilisierung der gerichtlichen Entscheidungen aufmerksam gemacht wird, wurden geeignete Massnahmen getroffen. Zu anderen Massnahmen liegt kein Grund vor.
Prag, am 19. Jänner 1924.
Der Vorsitzende der Regierung:
Švehla, m. p.
Překlad ad II./4431.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation der Abgeordneten O. Schubert, Schälzky und Genossen
betreffend die Zusammensetzung der Landes-Berufungs-Kommission für Kriegsbeschädigte (Druck 4274/VIII).
Die von den Landesämtern für Kriesgsbeschädigtenfürsorge durchgeführten Untersuchungen der Kriegsbeschädigten im Sinne der Regierungsverordnung vom 8. Juni 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 181, haben den Zweck, um einerseits alle Abschätzungen der Erwerbsunfähigkeit nach einheitlichen gleichen Grundsätzen durchzuführen, andererseits, soweit es sich um wiederholte, sog. Revisionsuntersuchungen handelt, um eine Uebereinstimmung zwischen der Abschätzung des Grades der Herabsetzung der Erwerbsfähigkeit eines Kriegsbeschädigten und seinem tatsächlichen derzeitigen Gesundheitszustand herbeizuführen.
Es wäre daher die Meinung unrichtig, dass die Regierung diese Untersuchungen vom fiskalischen Standpunkte durchführt, um nämlich durch Herabsetzung des Grades des abgeschätzten Entganges der Erwerbsfähigkeit Ersparungen der Ausgaben an Kriegsbeschädigten zu erzielen.
Aus diesem Grunde wurden vom Ministerium für soziale Fürsorge an alle diese Untersuchungen durchführenden Organe, Bezirksstellen und Landesämter für Kriegsbeschädigtenfürsorge genaue Instruktionen herausgegeben, in denen insbesonders Nachdruck auf die grösste Gründlichkeit und Gewissenhaftigkeit der Untersuchung des ärztlichen Vertrauensmannes und auf die Genauigkeit und absolute Objektivität des Gutachtens gelegt wird.
Um den Kriegsbeschädigten eine Gewähr der richtigen und unparteiischen Durchführung der Berufung der Kriegsbeschädigten in jenen Fällen zu geben, wo trotzdem ein Beschädigter mit der Abschätzung der Herabsetzung der Erwerbsfähigkeit nicht zufrieden ist, hat die Regierung die Gültigkeit der Bestimmungen des I. Abs. des § 7 der Regierungsverordnung vom 8. Juni 1922, Slg. d. G. u. V. Nr. 181, bezw. der Regierungsverordnung vom 4. Jänner 1923, Slg. d. G. u. V. Nr. 3, auch auf das Jahr 1924 verlängert, so dass auch während des Jahres 1924 die Landes-Berufungs-Kommission für Kriegsbeschädigte aus einem Vorsitzenden, aus einer Reihe höheren Beamten der Staatsverwaltung, einem Vertreter des Finanzministeriums und des Ministeriums für soziale Fürsorge und aus zwei Vertretern der Kriegsinvaliden bestehen wird.
Prag, am 23. Jänner 1924.
Der Vorsitzende der Regierung:
Švehla, m. p.
Překlad ad III./4431.
Az iskola- és nemzetművelödésügyi miniszter
válasza
dr. Lelley képviselő és társai interpellációjára
a felekezeti iskolákon működő tanítók járandóságainak beszüntetése tárgyában (4226/XVIII ny. sz.).
Az interpellációban megnevezett tanftóknak a rendkivüli drágasági segély már kiutaltatott. Csupán Körmendy István tanftö nem volt tekintetbe vehető, mert nevezett nem csehszlovák köztársasági állampolgár.
Praha, 1924. január 11. én.
Az iskola- és nemzetművelődésügyi miniszter
helyett: Dr. Markovič, s. k.
Překlad ad IV./4431.
A kormány
válasza
Szentivány képviselö és társai interpellációjára a Šahy-i nyilvános népgyülés betiltása tárgyában (3740/XIII ny. sz.).
Dr. Salkovský Jenö Šahy-i lakos 1922. június 1.-én a magyar kisgazda és kisiparospárt nevében Šahy-ban Masaryk-téren 1922. június 11.-én d. e. 11 ó-kor megtartemdó nyilvános népgyülésröl irásbeli bejelentést adott be a következö tárgysorozattal:
Tiltakozás a megyék egyesftése ellen. Šaby-nak az összes hivatalok megyei székhelyének kell lemnie. A törvényszék visszahelyezendö Sahy-ba. Alláspont Slovensko autonomiájához. A nemzetek és kisebbségek jogai. Tiltakozás a rendzavaró elemek mőködésével szemben.
A Šahy-i szolgabirói hivatal 1922. VI./1.-i 142. pres. sz. határozatával a bejelentett népgyülést tudomásul nem vette azon indokolással, hogy a népgyülés tárgysorozata a fenálló törvények ellen irányult s hogy a március havában rendezett népgyülés alkalmával kitört rendzavarásokra való tekintettel nincsen garancia arra, hogy a közcsend és közrend meg nem háboríttatnék.
A rendezők panaszára ezen határozat a második és harmadik fokon is megerősíttetett.
Praha, 1923. december 6.-án.
A kormány elnöke:
Švehla, s. k.
Překlad ad V./4431.
Antwort
des Ministers des Innern und des Eisenbahnministers
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Radda und Gen.
wegen Verweigerung der Fahrpreisermässigung für einen Schubbeamten (Druck 4115/XIII).
Nach dem Eisenbahnpersonentarif müssen alle Nachweise, die als Unterlage für die Gewährung einer Tarifermässigung des Fahrpreises dienen sollen, immer in der Staatssprache geschrieben und ausgefüllt sein. In jenen Stationen aber, die nach Orten benannt sind, in welchen wenigstens 20% von Staatsbürgern derselben, aber einer anderen als der Staatssprache sich befinden, können zweisprachige Nachweise mit dem Texte in der Staatssprache an erster Stelle verwendet werden. Diese zweisprachigen Nachweise müssen in der Staatssprache ausgefüllt werden, wozu auch die Uebersetzung in der Sprache der betreffenden Minderheit hinzugeschrieben werden kann.
Nach diesen Vorschriften handelte der Personenkassier des Stationsamtes in Nikolsburg ganz richtig, wenn er die vorgelegte Bestätigung des Stadtamtes, die nur in deutscher Sprache abgefasst war, nicht anerkannte und die Bezahlung des vollen Fahrpreises verlangte.
Diese Vorschriften werden - falls nötig - noch einer Revision unterzogen werden, bis die Durchführungsverordnung zum Sprachengesetz für den Bereich des Eisenbahnministeriums herausgegeben werden wird.
Prag, am 19. Feber 1924.
Der Minister des Innern:
J. Malypetr, m. p.
Der Eisenbahnminister:
Stříbrný, m. p.