Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4415.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ...................................................,

kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922 č. .......... Sb. z. a n. z r. 19.....

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Převod pohledávek z úsporných vkladů, ze šekových účtů a z účtů v hotovosti, jakož i deposit u poštovní spořitelny uherské na československý přejímající ústav provede se podle ustanovení úmluvy o poštovní spořitelně uherské, sjednané v Budapešti dne 7. listopadu 1922 mezi Rakouskem, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem a uveřejněné dne.................. č...... Sb. z. a n.

Osoby fysické a právnické, jichž se týče, jsou povinny dbáti ustanovení této úmluvy, jakož i předpisů k jejímu provedení podle tohoto zákona vydaných, ježto by je jinak stihly újmy v úmluvě uvedené.

§ 2.

Přejímajícím ústavem ku provedení úkonů z úmluvy o poštovní spořitelně uherské vyplývajících (čl. 2., odst. 3. úmluvy) ustanovuje se Poštovní úřad šekový v Praze, který podle ustanovení této úmluvy jakož i dohody o rozdělení úhrady dané Maďarskem, sjednané rovněž v Budapešti - dne 7. listopadu 1922 mezi Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem a uveřejněné téhož dne............. č..... Sb. z. a n., převezme od poštovní spořitelny uherské veškery úhrady a všecka aktiva do svého vlastnictví.

Poštovní úřad šekový je povinen z převzatých úhrad uspokojiti rovnoměrně podle ustanovení § 4. tohoto zákona oprávněné pohledávky naň převedené.

Poštovní úřad šekový je oprávněn k uhrazení výloh, prováděním těchto úkonů vzešlých, vybírati přiměřený manipulační poplatek, jehož výši určí ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí. Tento poplatek, jakož i výlohy uvedené v čl. 14., odst. 2. úmluvy, vyberou se srážkou s pohledávek.

§ 3.

Převzaté renty předválečného dluhu uherského budou pojaty do československého územního bloku a budou do úhrady započítány v korunách československých kursem, který ustanoví ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů, přihlížeje k jejich tržní hodnotě.

Pohledávky poštovní spořitelny uherské, které podle ustanovení čl. 10. a 11. úmluvy a podle § 2. tohoto zákona přejdou ve vlastnictví Poštovního úřadu šekového, jsou, pokud dlužníci mají v den účinnosti tohoto zákona bydliště (sídlo, čl. 3., odst. 3. úmluvy) na území československé republiky, splatny v korunách československých, při čemž se počítá 1 koruna československá za 1 korunu rakousko-uherskou. V témže poměru jsou splatny tyto pohledávky za československými státními příslušníky, majícími bydliště (sídlo) mimo území bývalého mocnářství Rakousko-Uherského.

Pohledávky za československými příslušníky, kteří mají bydliště (sídlo) na území bývalého mocnářství Rakousko-Uherského mimo území československé republiky, nynějšího Maďarska a mimo území připojené Italii, jsou splatny ve měně státu jej ich bydliště (sídla) podle směnného kursu, v němž stát tento provedl první výměnu papírových korun rakousko-uherských na svou vlastní měnu.

Dlužníci, českoslovenští příslušníci, mající bydliště (sídlo) na území připojeném Italii, zaplatí za každou korunu rakousko-uherskou u dluhu do 3. listopadu 1918 vzniklého 0,568 liry italské, u dluhu pak po tomto dni vzniklého jednu korunu československou.

Pohledávky Poštovnímu úřadu šekovému takto splacené budou započítány do úhrady.

§ 4.

Pohledávky za poštovní spořitelnou uherskou, které podle ustanovení této úmluvy budou převedeny na československý přejímající ústav a které dosud zněly na koruny rakousko-uherské, jsou splatny v korunách československých až do výše celkové úhrady, kterou Poštovní úřad šekový obdrží od poštovní spořitelny uherské k uspokojení pohledávek. Podíl na každou rakousko-uherskou korunu vypadající, určí závazně ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů podle poměru úhrnu převedených pohledávek k celkové úhradě, vyjádřené v korunách československých po rozumu § 3. tohoto zákona a vyhlásí jej ve Sbírce zákonů a nařízení. Majitelé převedených pohledávek mají právo žádati uspokojení těchto svých pohledávek jedině na Poštovním úřadu šekovém a to výhradně v rámci zmíněných úhrad.

§ 5.

Převedené pohledávky ze vkladů úsporných a šekových budou oprávněným osobám připsány k dobru u Poštovního úřadu šekového v Praze částkou vypočtenou podle ustanovení § 4. tohoto zákona. Ode dne připsání budou zúročeny pohledávky ze vkladů úsporných 3% a pohledávky ze vkladů šekových podle platných předpisů.

Převedené pohledávky z účtů v hotovosti (§ 4.) budou po převzetí příslušných deposit hotově vyplaceny; má-li však majitel takové pohledávky též pohledávku z úsporných vkladů, bude pohledávka z účtu v hotovosti připsána k jeho pohledávce z úsporných vkladů a rovněž 3% zúročena.

§ 6.

Provedením úmluvy bude rozluka poštovní spořitelny uherské skončena z podmínek v úmluvě vyznačených.

Majitelé pohledávek, které podle ustanovení této úmluvy nebudou převedeny na československý přejímající ústav, nemají nižádných nároků ani vůči tomuto ústavu ani vůči Československé republice.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů.

Důvodová zpráva.

Úspěšné provedení mezistátní úmluvy a dohody o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922, které vláda současně předkládá Národnímu shromáždění k ústavnímu schválení, vyžaduje si některých ustanovení, jež dotýkají se platných zákonných předpisů československých (valutový zákon č. 187/19 Sb. z. a n., a jím recipované vládní nařízení č. 167/19 Sb. z. a n.), zasahujíce hluboko do hospodářských poměrů, zejména též do práv a povinností osob fysických a právnických, pro které mají míti zákonnou platnost.

Valutová úprava této předlohy vymyká se z rámce zmocňovacího zákona ze dne 30. června 1922, č. 207 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakouskouherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími.

Proto považuje vláda za nutné, aby provedení úmluv bylo řešeno zvláštním zákonem, jehož osnovu tímto předkládá.

Zákon (§ 1.) stanoví především ve formě široké, že převod pohledávek a deposit bude proveden podle podrobných ustanovení smlouvy, a že osoby fysické a právnické jsou povinny těchto ustanovení dbáti. Kdo by těchto ustanovení nedbal, toho stihnou následky v úmluvě vyznačené. Nepřihlásí-li někdo na př. pohledávky ve lhůtě, jež bude vyhláškou stanovena, zůstane pohledávka u poštovní spořitelny v korunách maďarských. Kdo nepožádá včas za převod deposit, není účasten výhod této úmluvy, atd. Přejímajícím ústavem ku provedení úkonů v úmluvě vyznačených ustanovuje se Poštovní úřad šekový v Praze, který převezme od poštovní spořitelny uherské do svého vlastnictví všecky úhrady a všecko aktiva, za to ale též výhradnou povinnost uspokojiti z nich pohledávky do československého bloku pojaté a jím (úřadem) převzaté.

Poněvadž prováděním úmluvy, soupisem, převodem aktiv, deposit atd., vzejdou Poštovnímu úřadu šekovému značné výlohy, bude úřad ten oprávněn vybírati přiměřen manipulační poplatky, což se provede srážkou s pohledávek. Výši výloh těchto není možno již nyní stanoviti, ježto není dosud známo množství položek, které bude nutno zpracovati. Proto ustanoví poplatek manipulační později ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí, přihlížeje k výši výloh.

Poštovní úřad šekový bude též oprávněn vybrati od majitelů deposit výlohy v čl. 14., odst. 2. úmluvy uvedené, které mu bude za převod deposit účtovati poštovní spořitelna uherská.

Hlavní částí úhrady, kterou poštovní spořitelna uherská poskytuje, jsou renty uherského předválečného dluhu. Další složkou úhrady je pohledávka poštovní spořitelny uherské za československou poštovní správou a za československými lombardními dlužníky, kteří mají bydliště (sídlo) mimo nynější Maďarsko (čl. 10. č. 4, čl. 11. č. 4. a čl. 9., odst. 2. úmluvy).

Na majitele deposit mající bydliště (sídlo) v nynějším Maďarsku se úmluva nevztahuje.

Aby mohly býti uspokojeny pohledávky z úsporných vkladů, šekových účtů a z účtů v hotovosti, je nutno tyto úhrady přeměniti na koruny československé.

Budou tedy uherské renty ve smyslu ustanovení čl. 186 mír. smlouvy Trianonské označeny československým kolkem a zařazeny do československého národního bloku; jejich čísla budou vykázána Reparační komisí. Poštovní úřad šekový převezme tyto renty do svého vlastnictví a dá za po ve prospěch úhrady k disposici takovou částku v Kč, jež bude odpovídati stanovené ceně rent. Kurs rent určí ministr financí v do hodě s ministrem pošt a telegrafů, přihlížeje ku skutečné tržní jejich hodnotě.

Dluh československé poštovní správy vůči poštovní spořitelně uherské splatí československé ministerstvo pošt a telegrafů Poštovnímu úřadu šekovému v Praze v korunách československých v relaci 1 : 1.

Lombardní pohledávky podle bodu 4. čl. 10. a 11. úmluvy postoupené jsou splatny rovněž v korunách československých v relaci 1 : 1, pokud lombardní dlužníci mají v den účinnosti navrhovaného zákona bydliště (sídlo) na území československém. V téže relaci a měně jsou splatny pohledávky lombardní, pokud bydlí dlužníci v tzv. staré cizině; jde tu (viz čl. 10. bod 4. a čl. 9. úmluvy) výhradně o příslušníky československé.

Pokud jde o dlužníky bydlící na území československém, je požadavek placení v Kč odůvodněn nejen právně, nýbrž i hospodářsky; právně proto, že měnový zákon československý č. 187/19 Sb. z. a n. přešel k československé měně ze společné rakousko-uherské měny v poměru 1 : 1; hospodářsky proto, že subjekt, který súčastnil se hospodářského vývoje v právě naznačeném poměru, nemůže pociťovati nijakého zatížení neb zhoršení svých hospodářských poměrů, když v témže poměru platí své staré dluhy. Platí-li to ale o dlužníku bydlícím na sázení československém, nelze dopustiti úchylky pro starou cizinu, do které československý dlužník jest povinen platiti za staré koruny, korunu československou v poměnu 1 : 1.

Při pobočkách peněžních ústavů a podniků všech druhů, správ statků atd.; rozumí se podle čl. 3., odst. 3. úmluvy o poštovní spořitelně uherské "sídlem" místo provozovny.

Pokud mají dlužníci (českoslovenští příslušníci) bydliště (sídlo) na území bývalé říše Rakousko-uherské, kde platila korunová měna rakousko-uherská (vyjma Československo, Maďarsko a území připadlé Italii), považuje se za vhodné, aby lombardní dluhy ty byly placeny v nynější měně státu, v němž má nyní dlužník bydliště (sídlo) a to podle směnného kursu, v němž stát ten provedl první výměnu papírových korun rakousko-uherských za svou vlastní měnu, tj. Rakousko 1 : 1, Rumunsko 1 : 2, Jihoslovansko 1 : 4 a Polsko 1 : 0,70. V příčině dlužníků (československých státních příslušníků) majících bydliště (sídlo) na území, které z území býv. říše Rakouskouherské připadlo Italii, bylo použito zásad obsažených v československo-italské úmluvě finančně-právní uzavřené v Římě dne 23. března 1921 (vládní návrh č. 2894 posl. sněm. z r. 1:121); která má býti v dohledné době ratifikována.

Finanční význam těchto lombardních pohledávek je neveliký.

Cenné papíry, na něž byla poskytnuta zápůjčka, propadají, nebyla-li zápůjčka splav cena, podle platných ustanovení ve prospěch Poštovního úřadu šekového jakožto Lombardního věřitele těchto pohledávek a nezaúčtují se do celkové úhrady, kterou má poskytnouti Poštovní úřad šekový. Poněvadž lombardní zápůjčky byly poštovní spořitelnou v Budapešti poskytnuty v největší části na válečné půjčky, může se tu jednati jen o zcela nepatrné částky.

Úhrady takto získané bude použito výhradně k uspokojení pohledávek osob fysických a právnických, včetně pohledávek komitátů, okresů a obcí, které byly pojaty do československého národního bloku. Všechny pohledávky budou uspokojeny rovnou měrou. Podíl na každou rakousko-uherskou korunu vypadající bude dán zlomkem, při němž bude ekvivalent úhrady vyjádřený v korunách československých čitatelem a úhrn československého národního bloku, vyjádřený ve starých rakousko-uherských korunách, jmenovatelem. Poměr tento bude po provedení soupisové akce zjištěn a určen závazně ministrem financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů a bude vyhlášen ve Sbírce zákonů a nařízení. Československému státu nesmí z toho, vedle pojetí předválečných rent do československého územního bloku vzniknouti žádné další zatížení.

Majitelé převedených pohledávek mohou požadovati uspokojení svých pohledávek jenom v rámci této úhrady a jen od Poštovního úřadu šekového a nemají nároku žádati ani od Československého státu ani od poštovní spořitelny uherské ani od nikoho jiného doplnění nad stanovený podíl.

Takto převedené pohledávky ze vkladů úsporných a šekových budou oprávněným osobám připsány k dobru u Poštovního úřadu šekového k volné disposici majitelů částkou vypočtenou podle ustanovení § 4. tohoto zákona. Ode dne připsání budou pohledávky z úsporných vkladů zúročeny bezvýjimečně 3%; dosavadní vyšší zúročení vázaných vkladu 36% má nadále odpadnouti. Opatření toto neznamená zavedení úsporných vkladů u Poštovního úřadu šekového a stalo se ve prospěch majitelů úsporných pohledávek jakožto drobných střadatelů proto, aby neztráceli úroků až do vybrání svých pohledávek.

Převedené pohledávky ze šekových vkladů (§ 4, zák.) budou ode dne připsání zúrokovány 1% a pokud majitelé těchto pohledávek mají již u poštovního úřadu šekového v Praze vlastní účet, budou jejich pohledávky připsány k dobru jejich šekových účtů.

Převedené pohledávky na účtech v hotovosti (rovněž podle ustanovení § 4. zák.), jejichž výše nebude veliká, budou (viz § 5. posl. odst. osnovy zákona) buď hotově vyplaceny anebo bude s nimi naloženo jako s pohledávkami ze vkladů úsporných. Provedením úmluvy a dohody podle ustanovení v nich obsažených a podle zásad v tomto zákoně stanovených bude rozluka poštovní spořitelny ve smyslu čl. 198 mírové smlouvy Trianonské definitivně skončena.

Majitelé pohledávek z úsporných vkladů, ze šekových účtů a z účtů v hotovosti, které nebyly podle ustanovení úmluvy pojaty do československého národního bloku a které nebyly tudíž převedeny na československý přejímající ústav, nemohou činiti jakýchkoli nároků ani vůči tomuto ústavu ani vůči Československé republice.

Vláda navrhuje, aby osnova tato byla projednána a schválena jednáním zkráceným za stejných modalit a současně s vládním návrhem, jímž byly Národnímu shromáždění ku schválení předloženy úmluva a dohoda ze dne 7. listopadu 1922.

V Praze dne 31. ledna 1924.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.