|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
Původní znění.
4401.
Antrag
der Abgeordneten Dr. Spina, Dr. Schollich, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka und Genossen
betreffend die Errichtung einer deutschen Hochschule für Leibesübungen.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Gesetz
vom ......................................................
betreffend die Errichtung einer deutschen Hochschule für Leibesübungen.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Geesetz beschlossen:
§ 1.
Mit Beginn des Schuljahres 1924/25 wird der an der deutschen Universität in Prag bestehende Turnkurs zu einer deutschen Hochschule für Leibesübungen mit dem vorläufigen Standorte Prag ausgebaut und mit dem 1. Jahrgänge eröffnet. Mit dein Studienjahre 1925/26 erfolgt die Errichtung des 2. Jahrganges und so fortlaufend bis zu 4 Jahrgängen.
§ 2.
Die Hochschule ist selbständig und mit allen Rechten einer Hochschule ausgestattet. Das Grundgesetz wird vorn Ministerium für Schulwesen und Volkskultur im Einvernehmen mit dem Gesundheitsministerium und dem Ministerium für nationale Verteidigung ausgearbeitet. Die Verwaltung der Hochschule führt der Lehrkörper mit einem Rektor an der Spitze.
§ 3.
Die Aufgaben der Hochschule sind:
A) die Forschungsarbeit, B) die Ausbildung, C) die Werbe- und museale Tätigkeit.
§ 4.
Forschungstätigkeit hat die wissenschaftliche Fortbildung zum Zwecke und beschäftigt sich daher
1. mit den Leibesübungen vom biologischen, physikalischen, psychologischen, erzieherischen, schöngeistigen und praktischen Standpunkt und
2. mit dem Studium der wissenschaftlichen Anordnung der Lehrpläne (Methodik) bei Berücksichtigung der geistigen Verfassung.
§ 5.
Die Ausbildung.
1. Die Hochschule bereitet die Lehrerschaft auf ihre Tätigkeit an Mittelschulen und gleichgestellten Anstalten vor.
2. Sie bestimmt die Richtung der fachlichen Vorbereitung der Lehrerschaft für Schulen und Vereine.
3. Sie Betreibt die Vorbereitung der Schulärzte, soweit sich diese auf die körperliche Ausbildung erstreckt.
4. Sie bestimmt den Umfang der Belehrung der Stadtämter für Leibesübungen, der öffentlichen Lehrer, Schulinspektoren, der Mitglieder der Schulräte. Sie benützt zu diesem Zwecke öffentliche Beratungen, Versammlungen und andere öffentliche Bildungsmittel, Vorträge, Kurse, Darbietungen, Veröffentlichungen. Ihre Aufgabe ist es, bei Beantwortung zuständiger Fragen einzugreifen, Ausstellungen zu veranstalten und dgl.
5. Sie veranstaltet alljährlich Kurse für die Vorturn- und Uebungsleiter der Turnend Sportvereine. Die Kosten dieser Kurse trägt der Staat.
§ 6.
Die Werbe- und museale Tätigkeit.
1. Sie gibt Ämtern Vereinen und jedem Einzelnen Auskünfte über alle Tragen der körperlichen Ausbildung.
2. Sie verbreitet und weckt die Aufmerksamkeit für die körperliche Erziehung durch Vorträge, Erklärungen, Veröffentlichungen, Lehrgänge, Turnend Sportreisen, öffentliche Aufführungen. Sie unterstützt in jeder hinsieht die Leibesübungen betreibenden Verein.
3. Die museale Tätigkeit wird sich darauf beschränken, Sammlungen zu errichten und zugänglich zu machen.
§ 7.
Zur Verwirklichung aller dieser Aufgaben hat man nach Maßgabe der Verhältnisse allmählich fortzuschreiten. Zuerst wird mit der Ausbildungstätigkeit der Lehrer, sowie der Verbandsund Kreisturnwarte der Turnend Sportverbände begonnen, hierzu in erster Linie alle Vorbereitungen getroffen, damit sie beide Geschlechter für alle Schulen umfaßt.
Aus diesem Grunde werden mit Beginn des nächsten Schuljahres außer dem 1. Jahrgänge der Hochschule für Leibesübungen verwirklicht werden:
1. Lehrgänge für Lehrer der körperlichen Ausbildung an Bürgerschulen, Fortbildungsschulen, landwirtschaftlichen Schulen u. s. w.
2. Lehrgänge für die Lehrer an Volksschulen.
3. Lehrgänge für die Uebungsleiter der Vereine sowie der schulentlassenen Jugend.
§ 8.
Das Gesetz tritt in Wirksamkeit mit dem 1. September 1924.
§ 9.
Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Minister für Schulwesen und Volkskultur im Einvernehmen mit dellt Gesundheitsminister und dem Landesverteidigungsminister betraut.
Begründung.
Die Belichtung einer Hochschule für Leibesübungen für die Deutschen im čechosl: Staate ist ein unerläßliches kulturelles Bedürfnis. Die bisherige Heranbildung im Universitätsturnkurse bietet nicht die Gewähr einer wissenschaftlichen Ausbildung, die Schritt hält mit den Erfordernissen der Zeit. Zur Vervollständigungen Ihrer wissenschaftlichen Studien in der Körpererziehung sind die deutschen Studierenden auf das Ausland angewiesen, ein Zustand, der unzweckmäßig und unhaltbar erscheint. Im allgemeinen hat die Heranbildung der Turnlehrer an Mittelschulen noch nicht jene Vertiefung erfahren, die unumgänglich notwendig erscheint. Für die Heranbildung der Schulärzte ist überhaupt noch nicht Vorsorge getroffen. Für die Gewinnung von Lehrern für die verschiedenen Sportgebiete sind die Deutschen dieses Staates auf das Ausland angewiesen, weil ein deutsches Institut für die Heranbildung von Sportlehrern überhaupt nicht besteht. Der Zusammenhang mit den heimischen kulturellen Bestrebungen muß unter diesen Umständen leiden, weil das Bedürfnis nach einem Mittelpunkte fachlicher und wissenschaftlicher Fortbildung und Anregung im eigenen Lande unbefriedigt bleibt. Weiter gibt es keine Bildungsmöglichkeit für dies Turnend Sportlehrer der verschiedenen niederen und mittleren Schulgattungen, der Turn- und Sportvereine.
Bedeckung.
Der ordentliche Aufwand für die Errichtung von 4 Lehrkanzeln für den wissenschaftlichen Unterricht (Uebungs- Gesundheits- Verwaltungslehre) und einer Lehrkanzel für praktischen Unterricht erfordert an Gehalt für die Lehrkräfte samt Hilfspersonal jährlich 150.000 K. An außerordentlichem Aufwände ist im ersten Jahre für die Errichtung eines entsprechenden Gebäudes samt Einrichtung der Betrag von 5 Mill. erforderlich. Diese Beträge sind den laufenden Staatseinnahmen zu entnehmen und im Staatsvoranschlag jährlich zu präliminieren.
Prag, am 13. Dezember 1923.
Dr. Spina, Dr. Schollich, Dr. W. Feierfell, Simm, Dr. Kafka,
Schälzky, Ing. Jung, Matzner, Knirsch, Ing. Kallina, Bobek, Dr. Luschka, Pittinger, J. Fischer, Böllmann, Heller, Patzel, Kraus, Budig, Böhr, J. Mayer, Kostka, Křepek, Dr. Petersilka, Windirsch, Schubert, Dr. Lehnert, Zierhut.
|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
Překlad.
4401.
Návrh
poslanců dra Spiny, dra Schollicha, dra V. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů
na zřízení německé vysoké školy pro tělesná cvičení.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne ..........................................,
jímž se zřizuje německá vysoká škola pro tělesná cvičení.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Počátkem školního roku 1924/25 zřizuje se z tělocvičného kursu při německé universitě v Praze německá vysoká škola pro tělesná cvičení s prozatímním sídlem v Praze a otevírá se první ročník. Studijním rokem 1925/26 zřizuje se druhý ročník a tak postupně dále až do čtyř ročníků.
§ 2.
Tato vysoká škola jest samostatná a vybavena všemi právy vysoké školy. Zakládací zákon vypracuje ministerstvo školství a národní osvěty po dohodě s ministerstvem pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu a ministerstvem národní obrany. Správu této vysoké školy řídí učitelský sbor s rektorem v čele.
§ 3.
Úkoly této vysoké školy jsou:
A) Bádání, B) výchova, C) činnost propagační a musejní.
§ 4.
Účelem bodání jest vědecké další vzdělávání a zabývá se tedy
1. tělesnými cvičeními se stanoviska biologického, fysikálního, psychologického, výchovného, estetického a praktického a
2. studiem vědeckého předpisu učební osnovy (methodiky) se zřetelem na duševní stav.
§ 5.
Výchova.
1. Vysoká škola připravuje učitelstvo pro jeho činnost na středních školách a ústavech jim na roveň postavených.
2. Určuje směr odborné přípravy učitelstva pro školy a spolky.
3. Připravuje školní lékaře pokud se tato příprava vztahuje na tělesnou výchovu.
4. Určuje rozsah poučení městských úřadů pro tělesná cvičení, veřejných učitelů, školních inspektorů, členů školních rad. K tomuto účelu užívá veřejných porad, schůzí a jiných veřejných vzdělávacích prostředků, přednášek, kursů, představení a publikací. Jejím úkolem jest také zasahovati při odpovídání na příslušné otázky, pořádati výstavy a pod.
5. Každoročně pořádá kursy pro předcvičitele a cvičitele tělocvičných a sportovních spolků. Náklady těchto kursů hradí stát.
§ 6.
Činnost propagační a musejní.
1. Podává úřadům, spolkům a každému jednotlivci poučení o všech otázkách tělesné výchovy.
2. Rozšiřuje a budí pozornost pro tělesnou výchovu přednáškami, objasňováním, publikacemi, učebnými běhy, tělocvičnými a sportovními cestami, veřejnými představeními. V každém směru podporuje spolky pěstujíce tělesná cvičení.
3. Musejní činnost přestane na tom, že zřídí sbírky a učiní je přístupnými.
§ 7.
K uskutečnění všech těchto úkolů jest ponenáhlu pokračovati, jak tomu budou dovolovati poměry. Především se začne se vzdělávací činností učitelů a svazových a krajských náčelníků tělocvičných a sportovních svazů; k tomu účelu budou učiněny především všechny přípravy, aby se vztahovala na obojí pohlaví pro všechny školy.
Z toho důvodu počátkem příštího školního roku budou zřízeny vedle prvního ročníku vysoké školy pro tělesná cvičení:
1. Učebné běhy pro učitele tělesné výchovy na školách občanských, pokračovacích, zemědělských atd.
2. Učebné běhy pro učitele na školách obecných.
3. Učebné běhy pro cvičitele spolků a mládeže škole odrostlé.
§ 8.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1924.
§ 9.
Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr školství a národní osvěty po dohodě s ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministrem národní obrany.
Důvody.
Zřízení vysoké školy pro tělesná cvičení jest pro Němce v Československém státě nezbytným osvětovým požadavkem. Dosavadní výchova v universitním kurse neposkytuje záruky vědeckého vzdělání, které postupuje s potřebami doby. Ke zdokonalení svých vědeckých studií v tělesné výchově jsou němečtí studenti odkázáni na cizinu, což jest stav neúčelný a neudržitelný. Všeobecné vzdělání učitelů tělocviku na středních školách nebylo ještě tak prohloubeno, jak jest to nevyhnutelně nutné. O výchovu školních lékařů nebylo ještě vůbec postaráno. Pro výchovu učitelů pro různá sportovní odvětví jsou Němci tohoto státu odkázáni na cizinu, poněvadž ještě vůbec není zřízen nějaký ústav pro výchovu učitelů sportu. Spojitost domácích osvětových snah musí trpěti těmito okolnostmi, poněvadž potřeba střediska odborného a vědeckého dalšího vzdělávání a povzbuzování v naší zemi zůstává neukojena. Dále se nemohou vzdělati učitelé tělocviku a sportu různých nižších a středních druhů škol, tělocvičných a sportovních spolků.
Úhrada:
Řádný náklad na zřízení čtyř stolic pro vědecké vyučování (nauka o cvičení, zdravotnictví, správě) a jedné stolice pro praktické vyučování vyžaduje pro učitele s pomocným personálem ročně 150.000 leč. Mimořádného nákladu jest třeba v prvním roce na zřízení přiměřené budovy se zařízením 5 milionů korun. Tyto částky buďtež vynaloženy z běžných státních příjmů a zařazeny každoročně do státního rozpočtu.
V Praze dne 13. prosince 1923.
Dr. Spina, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka,
Schälzky, inž. Jung, Matzner, Knirsch, inž. Kallina, Bobek, dr. Luschka, Pittinger, J. Fischer, Böllmann, Heller, Patzel, Kraus, Budig, Böhr, J. Mayer, Kostka, dr. Petersilka, Windirsch, Křepek, Schubert, dr. Lehnert, Zierhut.