Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923

I. volební období

8. zasedání


4375.

Zpráva

I. výboru ústavně - právního,

II. výboru branného a

III. výboru rozpočtového

k usnesení senátu

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 1470, 1517 a k č. 1517) k vládnímu návrhu zákona,

kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe (tisk posl. sněm. 3592, 3743 a 4056).

I.

Zákon

ze dne.............,

kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zákony o vojenské taxe ze dne 13. června 1880, čís. 70 ř. z., a ze dne 10. února 1907, čís. 30 ř. z: uherské zákonné články XXVII: 1880 a IX: 1883 se všemi dodatky a příslušnými nařízeními zrušují se dnem 1. ledna 1921.

§ 2.

Za roky 1920 a dřívější budiž vojenská taxa vyměřena a předepsána podle ustanovení zákonů, jež platily pro dotčená léta s tím doplňkem, že vojenskou taxou jsou povinni též bývalí domobranci, kteří nebyli buď vůbec u odvodu nebo o nichž nebylo při odvodu učiněno konečné rozhodnutí, a to počínajíc rokem, kdy dokončí 24. rok věku.

§ 3.

Od povinnosti platiti vojenskou taxu se osvobozují kromě osob osvobozených podle zákonů uvedených v §u 1 ještě:

a) osoby, které v letech 1920 neb dřívějších konaly válečné úkony podle §u 4 nebo 6 zákona ze dne 26. prosince 1912, čís. 236 ř. z., a zák. čl. LXVIII: 1912, za léta, v nichž třeba jen po část roku úkony tyto konaly,

b) příslušníci čs. zahraničních vojsk (legionáři) počínajíc rokem, kdy vstoupili do těchto vojsk,

c) bývalí domobranci, kteří byli propuštěni z vojenské služby pro nezpůsobilost k vojenské službě následkem vady způsobené činnou službou za války, počínajíc rokem, kdy byli propuštěni,

d) osoby, které prokážou, že utrpěly při konání válečných úkonů podle zákonů o těchto úkonech zranění nebo nemoc, pro které pozbyly zcela nebo z části způsobilosti k výdělku, počínajíc rokem, kdy způsobilosti této pozbyly,

e) bývalí domobranci, kteří byli na základě branného zákona ze dne 19. března 1920., čís. 193 Sb. z. a n., a prováděcích nařízení k němu převedeni do zálohy, na rok 1920,

f) příslušníci Hlučínska na všechna léta. Osvobození od povinnosti platiti vojenskou taxu podle předcházejícího odstavce vztahuje se i na rodičskou vojenskou taxu.

§ 4.

Osoby uvedené v §u 2 jsou povinny podati - pokud tak již neučinily - přihlášku k vyměření vojenské taxy za příslušná léta podle zákonů uvedených v §u 1 ve lhůtě, kterou určí nařízení. Tatáž povinnost ukládá se osobám uvedeným v §u 3, písm. a), c) až e) s tím dodatkem, že osoby tyto mají v přihlášce uvésti a vhodnými způsobem osvědčiti též důvod, pro který činí nárok na osvobození od vojenské taxy.

§ 5.

Zákon tento nabývá činnosti dnem vyhlášení, provésti jej ukládá se ministrům vnitra, národní obrany a financí.

Senát usnesl se většinou tří čtvrtin všech svých členů na změně osnovy zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe, přijaté poslaneckou sněmovnou v 166. schůzi dne 9. listopadu 1922. Změna týkala se § 1, kde slova: ťzákony a vojenské taxe zrušují se na léta 1921 a 1923Ť, nahražují se zněním: ťzákony .... zrušují se dnem 1. ledna 1921.Ť Dále do §,3 v odst. 1 za lit. f) vložil novou lit. g) ve znění: ťOd povinnosti platiti vojenskou taxu se osvobozují... g) osoby, jejichž roční příjem nedosahuje 10.000 Kč.Ť

Takto změněná osnova zákona vrátila se zpět do poslanecké sněmovny. Ukázala se však, že tato druhá změna by měla nepřijatelné důsledky, neboť by musela finanční správa vraceti vojenskou taxu od r. 1880, a že nutno tedy i takto senátem upravenou osnovu zákona změniti.

Poslanecká sněmovna k návrhu branného výboru přikázala toto usnesení senátu (tisk 4056 posl. sněm.) k podání zprávy výboru ústavně - právnímu.

Výbor ústavně-právní zkoumal nejdříve usnesení senátu se stanoviska ústavněprávního.

Běží totiž o zásadní otázku, může-li poslanecká sněmovna, když byl senát její usnesení zamítl, změniti usnesení senátu s účinkem, že senát se nově o tomto usnesení radí jako o zcela novém usnesení, nebo má-li toliko dvojí možnost, a to bud přijmouti usnesení senátu nebo setrvati na svém původním usnesení.

Tuto zásadní otázku sluší řešiti stejně, učiní-li senát své usnesení obyčejnou většinou nebo většinou kvalifikovanou (tj.: 3/4 většinou všech svých členů). Jediný rozdíl mezi oběma případy je v rozsahu kvalifikované většiny, které je třeba k usnesení, že poslanecká sněmovna setrvává-li na svém původním usnesení. Zamítne-li senát usnesení poslanecké sněmovny nekvalifikovanou většinou, může poslanecká sněmovna setrvati na svém původním usnesení nadpoloviční většinou všech svých členů, kdežto, stalá-li se usnesení senátu většinou kvalifikovanou (3/4), je v poslanecké sněmovně k usnesení, že setrvává na původním usnesení, třeba 3/5 většiny všech jejích členů.

Podle § 42 ústavní listiny je třeba souhlasného unesení pravidelně obou sněmoven, aby osnova stala se zákonem. Ovšem tichý souhlas jedné z obou sněmoven (§ 43 ústav. listiny) rovná se souhlasnému usnesení. Ve výjimečných případech je třeba (§ 44 úst. listiny) dvojího souhlasného usnesení poslanecké sněmovny, ať už jednoduchého nebo kvalifikovanou většinou. To znamená, že, dokud osnova zákona nestala se zákonem souhlasným usnesením obou sněmoven, nebo dvojím stejným usnesením sněmovny poslanecké (§ 44 úst. listiny), do té doby je pouhou osnovou zákona a může na ni provésti sněmovna nebo senát jakoukoli změnu, a takto změněná osnova může jíti zpět do sněmovny druhé.

Dle toho může tedy poslanecká sněmovna usnesení senátu o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se zrušuji dosud platné zákony o vojenské taxe změniti.

Co se věci samé týče souhlasí ústavněprávní výbor se změnou § 1, kterou provedl senát na usnesení poslanecké sněmovny. Se změnou druhou v § 3 nemůže souhlasiti z důvodu svrchu uvedeného a navrhuje poslanecké sněmovně přijetí osnovy tohoto zákona tak, jak z předu je uvedena.

V Praze dne 11. prosince 1923.

Dr. Hruban, v. r.,

Dr. Hnídek, v. r.,

předseda.

zpravodaj.


II.

Branný výbor poslanecké sněmovny Národního shromáždění přijal návrh zákona o vojanské taxe změněný senátem dle dobrozdání ústavně-právního výboru a doporučuje jej poslanecké sněmovně ke schválení.

V Praze dne 12. prosince 1923.

Emil Špatný, v. r.,

Fr. Hummelhans, v. r.,

předseda.

zpravodaj.


III.

Rozpočtový výbor připojuje se ku zprávě výboru ústavně-právního a výboru branného.

V Praze dne 14. prosince 1923.

Buříval, v. r.,

Bohumír Bradáč, v. r.,

místopředseda.

zpravodaj.


 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP