Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923

4370.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 4352),

kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb. z. a n. o dopravních daních.

Zákon

ze dne.............,

kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb. z. a n., o dopravních daních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek 1.

§ 10 zákona ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb. z. a n., o dopravních daních se mění s účinností od 1. března 1924 a bude zníti takto:

Za přepravu zboží na železnicích v území Československé republiky platí se daň ve výši 15% ceny přepravní.

Za cenu přepravní považuje se dovozné včetně manipulačních poplatků a převozného, dále vlečné (poplatky za přistavení vazů), pak všecky ostatní poplatky za přepravu zboží, vyjímajíc poplatky za vedlejší výkony při přepravě, nezapočítané do dovozného. Zevrubnější ustanovení o tom obsahuje vládní nařízení.

Článek II.

Ustanovení poslední věty § 22 zákona ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb. z. a n., se ruší.

Článek III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni. Provésti jej ukládá se ministru financí a ministru železnic.

Důvodová zpráva

Světovou válkou rozvráceny byly finance všech státu. Naše státní samostatnost vznikla v době největšího daňového a hospodářského rozvratu. Šlo o to stáj co stůj zabezpečiti stát a učiniti jej finančně schopným. K tomu cíli byla třeba ponechati některé daně v účinnosti a uzákoniti je u nás vlastními zákony. Takovou daní je daň dopravní.

Poslanecká sněmovna pečlivě si všímá všech rozumných návrhů, které vycházejí z řad občanstva a korporací obchodních, průmyslových, jakož i dělnických.

Voláni po snížení dávky uhelné, po novelisaci zákona dávky z majetku a z přírůstku na majetku, po novelisaci daně z obratu, vyhovuje naše vláda a obě sněmovny Národního shromáždění - a zákon, o němž podáváme zprávu, jest dalším svědectvím a dokladem snahy, aby náš státní život bil co nejlépe upraven.

Tvrzeni, ze naší hospodářskou krizi zavinily jen vysoké tarify, neodpovídá pravdě. Naše tarify byly oproti roku 1914 zvýšeny u osobních 4^1/2 kráte a u nákladní 3^1/2 kráte. V tom však zahrnuta jest 30% daň, která dříve v sazbách zahrnuta nebyla - po snížení přepravní daně jeví se zvyšení jen 6^1/2 násobné.

Při tom se zapomíná dále, že státní správa železniční od 1. srpna 1921 zavedla četné úlevy tarifní a příjem státní dále značně byl snížen propočítáním tarifů.

Zákona čís. 242 § 22 z 30. června 1921 stanoví účinnost zákona do 31. prosince 1923. Návrh, který právě projednáváme, uzákoňuje prodlouženi účinnosti tohoto zákona do 1. března 1924 a stanoví., aby od tohoto termínu snížení vzešlo v platnost.

Jde o to, jaké účinky po stránce finanční bude míti tento právě projednávaný zákon pro státní pokladnu?

Ve státním rozpočtu ministerstva financí pro rok 1924 se předpokládá, že příjem státní z titulu daně dopravní bude celkem obnášeti 494 miliony Kč, z čehož připadá na daň přepravní 341 mil. Kč.

Finančnímu ministerstvu nenastane újma pražádná, zato však ministerstvo železnic bude míti v r. 1924 příjem o tento obnos, tj. o 341 mil. Kč menší. Státní správa železniční nevykazovala nikdy tento příjem v rozpočtu zvláště, jelikož tento příjem zakalkulován byl a je do tarifu. Proto je třeba propočítání tarifů o 15%, tj. o to, co znamená snížení tímto zákonem nařízené.

Je nesporné, že tem je rovnováha rozpočtová ministerstva železnic značně otřesena a státní správě železniční zbývá pouze naduje, že snížením tarifů zvýší se provoz na železnicích a tento zvýšený dopravní ruch nahradí úbytek, zákonem tímto způsobený.

V Praze dne 13. prosince 1923.