Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923

4353.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...............

o sloučení rozhodování ve věcech nájemních.

Národní shromáždění republiky Československé usnesla se na tomto zákoně:

§ 1.

Rozhodování a věcech uvedených v 4 a 21 zákona ze dne 26. dubna 1923, č. 85 Sb. z. a n. o ochraně nájemníků, náleží v obvodu hlavního města Prahy (zákon ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n., kterým se sousední obce a osady slučuji s Prahou) okresnímu soudu pro Staré Město - Josefov, v obvodu zemského hlavního města Brna (zákon ze dne 16. dubna 1919, č. 213 Sb. z. a n. o sloučení sousedních obcí s Brnem) okresnímu soudu Brno-město.

§ 2.

1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1924 a pozbude jí dnem 30. dubna 1924.

2) Provede jej ministr spravedlnosti.

Důvodová zpráva

Věci nájemní, uvedené v 4 a 21 zákona č. 85/1923, Sb. z. a n. o ochraně nájemníků, vyžadují rychlého rozhodování. Při velikém jich počtu stává se však, že přes největší úsilí soudců nelze nával práce zdolati s patřičnou rychlostí, zvláště když přesto jde o případy velmi komplikované, jmenovitě při výpočtu zvýšeni nájemného podle §, 12 cit. zák. Průtahy posuzovány jsou veřejností velmi nepříznivě.

Věci by prospělo, kdyby soudcové rozhodující v nájemních věcech mohli se pro tento obor specializovati a býti zbaveni agendy ostatní. U jednotlivých soudů okresních nelze toho provésti, neboť zpravidla, agenda byl rozsáhlá, u jednoho soudu přece nestačí, aby zcela zaměstnala jednu soudcovskou sílu. Při známém přetížení soudů a nedostatku soudcovského personálu, musí soudcové pověření nájemní agendou, vyřizovati i jinou naléhavou agendu.

Odpomoci bylo by možno aspoň v místech, kde působí několik okresních soudů (Praha, Brno) tím, že by se rozhodování ve věcech nájemních sloučilo u jediného soudu a vyhradilo zvláštním referentům, kteří by se pak výlučně věnovali této práci s náležitou intensitou a získali záhy značnou praxi. Tím by se zaručila rovnoměrnost vyřizování a jednotnost judikatury a odpomohlo mnohým steskům z obecenstva.

Hledíc k §§ 4 a 21 zákona a ochraně nájemníků, podle nichž k rozhodování příslušný je soud, v jehož obvodu leží byt, třeba k podobnému sloučení agendy zákonodárného opatření.

Pokud jde a praktické důsledky zamýšleného opatření, sluší uvésti, že na př. u pěti okresních soudů vnitřní Prahy zahájeno byla řízení podle §§ 4 a 21 zákona o ochraně nájemníků od 1. ledna 1923 do 1. října t. r. celkem v 1301 případě. Přibližně lze za rok počítati s více než 1600 případy, tedy s agendou, jež plně zaměstná dvě až tři soudcovské síly.

Podotknouti ještě sluší, že navrženým zákonem mění se pokud jde o věci nájemní, § 15 zákona č. 114/1920, Sb. z. a n., kterým se sousední obce a osady slučuji s Prahou a zákon č. 213/1919 o sloučení sousedních obcí s Brnem.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným podle § 55 j. ř. sněm., zároveň doporučuje, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění výborům sociálně-politickému a ústavně právnímu k podání zprávy vždy ve lhůtě co nejkratší.

K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí:

Osnova navrhuje, aby sloučení agendy nabylo účinnosti ode dne 1. ledna 1924, t. j. ode dne, kdy u soudů vstupuje v platnost pravidelný roční rozvrh práce. Pozdější uzákonění osnovy vneslo by do věci zmatek. Pro pokročilost doby může jedině zkrácené jednání podle § 55 j. ř. umožniti, aby nový zákon byl před 1. lednem 1924 projednán a vyhlášen. Po věcné stránce pak nemůže býti zkrácené jednání osnově nikterak na závadu.

V Praze dne 6. prosince 1923.

Předseda vlády:

Ant. Švehla, v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Dolanský, v. r.