Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4324.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .............................................................,

jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ku provádění zákona o podpoře nezaměstnaných ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a. n., s pozdějšími změnami a doplňky, povoluje se na rok 1923 nad peníz, ve státním rozpočtu pro rok 1923 uvedený a zákonem ze dne 4. července 1923, č. 147 Sb. z. a n., dodatečně rozmnožený, částka 140,000.000,- Kč.

Článek II.

Ministr financí se zmocňuje, aby částku v článku I. uvedenou opatřil úvěrními operacemi, pokud by se nenalezla úhrada ve státním rozpočtu pro rok 1923.

Článek III.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.

Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

K provádění zákona o podporách v nezaměstnanosti zařaděna jest ve státním rozpočtu pro rok 1923, kap. 21., tit. 59 § 4, částka 75,000.000 Kč. Částka tato stanovena byla podle předchozího státního rozpočtu pro rok 1922, kde při kap. 24., tit. 6, § 2, povolena byla rovněž částka 75,000.000 Kč. K zařazení takovéto částky vedla úvaha, že nezaměstnanost v roce 1923 bude přibližně stejná jako v prvé polovici roku 1922, ve které nezaměstnanost byla ve formě dosti mírné. Avšak následkem stagnace v průmyslu v druhém pololetí roku 1922 nezaměstnanost vzrostla, takže prostředky dané státním rozpočtem na rok 1922 v částce 75,000.000 Kč nepostačily a zákonem ze dne 1. prosince 1922, č. 364 Sb. z. a n., bylo nutno k provádění zákona zjednati dodatečný úvěr v částce 100,000.000 Kč; ale ani tato částka potom nestačila, neboť skutečný náklad na podpory v nezaměstnanosti v roce 192 bez Podkarpatské Rusi činil 220,304.693 Kč, tedy o 45,304.693 Kč více, nežli bylo rozpočteno.

Tím změnil se předpoklad, za kterého rozpočet na rok 1923 k provádění zákona o podporách v nezaměstnanosti byl zděláván a preliminovaná částka objevila se hned v prvních měsících rozpočtového roku 1923 nedostatečnou, takže bylo nutno pro tento rok dodatečně opatřiti prostředky potřebné k úhradě nákladů na podpory v nezaměstnanosti, což stalo se zákonem ze dne 4, července 1923, č. 147 Sb. z. a n., kterým nad peníz ve státním rozpočtu pro rok 1923 uvedený, povolena byla částka 220,000.000 Kč (včetně 2,000.000 Kč pro potřeby Podkarpatské Rusi).

Avšak ani tento peníz nestačí na krytí nákladů spojených s prováděním zákona o podpoře v nezaměstnanosti v rozpočtovém období 1923.

Podle výkazů došlých od účtáren zemských správ politických v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jakož i od generálního finančního ředitelství v Bratislavě, bylo v republice Československé (vyjímajíc Podkarpatskou Rus) vydáno na podpory v nezaměstnanosti (včetně nákladu spojených s výlohami za bezplatnou jízdu nezaměstnaných po železnici a s placením výpomocných sil) do konce srpna:

Poněvadž na podpory v nezaměstnanosti bylo finančním zákonem na rok 1923 preliminováno 75,000.000 Kč a zákonem ze dne 4. července 1923, č. 147 Sb. z. a n., 218,000.000 Kč (vedle 2,000.000 Kč vyhrazených dle důvodové zprávy k tomuto zákonu pro potřebu Podkarpatské Rusi),

Do konce září v celé republice Československé mimo Podkarpatskou Rus vydáno bylo na podpory 333,152.019,90 Kč, za měsíc září celkem 19,076.020,19 Kč, a jeví se tedy koncem měsíce září již překročení preliminované částky o 40,152.019,00 Kč.

Nezaměstnanost v roce 1923 vyvíjela se od 1. května 1923 takto:

Podporovaní přímo státem:

Prostřednictvím podniků:

Z těchto statistických dat, zvláště uváží-li se, že v lednu 1923 počet nezaměstnaných osob podporovaných přímo státem činil 193.362 a osob podporovaných prostřednictvím podniků 102.645, a z toho, že náklad na výplatu podpor v nezaměstnanosti od ledna klesl o polovici, vyplývá, že nezaměstnanost během půl léta podstatně poklesla. Tato klesající tendence odůvodňovala by předpoklad, že i nadále pokračovati bude pokles počtu nezaměstnaných a tím i nákladů na podporu v nezaměstnanosti. Zkušenosti loňského roku však byly poučením, že v posuzování pohybu nezaměstnanosti nelze ničeho předvídati, zejména když hospodářská krise ještě stále trvá a nedávnou hromadnou stávkou hornictva a poměry v uhelném těžařství doznala zhoršení. Proto jest odůvodněno prostou opatrností, béře-li přítomná osnova za základ pro vypočtení potřebné rozpočtové částky přítomný stav a předpokládá pro zbytek rozpočtového roku 1923 nejméně takovou potřebu nákladů na podpory v nezaměstnanosti, jaká jevila se v posledním stadiu jejího vývoje v měsíci srpnu.

Náklad na podpory v nezaměstnanosti ve výše uvedených územích, dle shora uvedeného výpočtu činil

S pětinásobnou částkou srpnového nákladu za měsíc srpen až prosinec bude

Období podzimní pro poměry pracovní, výrobní, odbytové a hospodářské vůbec jest kritické a jak shora bylo zmíněno, dle nabyté zkušenosti jest počítati i s možností zhoršení tohoto stavu a tím i nepříznivých důsledků pro nezaměstnanost. Skutečně také v měsíci září vzrostl počet podporovaných prostřednictvím podniků následkem omezení provozu podniků pro nedostatek uhlí a v měsících zimních nezaměstnanost pravděpodobně stoupne. Jest tedy požadavkem opatrnosti, aby předešlo se případně nutnosti znovu se dovolávati zákonodárných sborů o povolení dodatečného úvěru, když nad tuto částku zajistí se ještě částka další, která by postačovala ke krytí nákladů na podpory v nezaměstnanosti i v případě zhoršení dnešního stavu nezaměstnanosti. Takovému preventivnímu opatření vyhovovala by pak částka uvedená v osnově zákona obnosem 140,000.000 Kč.

Podotýká se, že dodatečného úvěru na podpory v nezaměstnanosti použito bude jako dosud na provádění zákona o podpoře v nezaměstnanosti, tedy na výplatu zákonných podpor, náklady spojené s výlohami za bezplatnou jízdu nezaměstnaných po železnici (§ 12., odst. 4. zákona z 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., které jest hraditi ministerstvu železnic z prostředků ministerstva sociální péče, a pak na náklady spojené s placením výpomocných sil zjednaných k provádění zákona o podpoře nezaměstnaných.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným dle §§ 55 jednacích řadů sněmovních; zároveň doporučuje, aby osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně a po jejím schválení touto sněmovnou v senátu výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí, že úvěr na nezaměstnanost jest vyčerpán a jest třeba bezodkladně opatřit úvěr nový, aby mohl zákon o podpoře nezaměstnaných předepsaným způsobem se prováděti.

V Praze dne 29. listopadu 1923.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.