Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

I.

Řada obchodních smluv uzavřených naším státem s cizinou, rozmnožena byla dne 14. července t. r. podepsáním obchodní smlouvy s Anglií.

Smlouva tato byla na základě zmocňovacího zákona uvedena vládní vyhláškou ze dne 30. srpna t. r., čísla 175 Sb. z. a n. v platnost a má účinnost ode dne 1. září 1923.

Citovanou úmluvou postaven jest na pevný základ náš obchodní styk s největším obchodním státem světa a skončeno tak dlouhé vyjednávací dílo, jehož počátky spadají již do jednání před janovskou konferencí.

Pro Československa má obchodu smlouva s Anglií nepopíratelně veliký význam. Pozorujeme-li náš obchodní styk s Anglií, vidíme, že dovoz náš do Anglie značně stoupá a není pochyby o tom, že podepsáním a konečným schválením této smlouvy bude tato tendence našeho obchodování s britskou říší jen posílena.

Jak důležitým činitelem jest uzavření obchodní smlouvy s Anglií pro rozvoj obchodních styků mezi oběma státy, osvětlí těchto několik cifer o vzájemném obchodě:

Vývoz:

(leden až červen)

Dovoz:

(leden až červen)

V ročních procentech činil náš vývoz do Anglie v uvedených létech postupně od r. 1920 až 1922 2.95, 7.70 a 7.45 procent našeho celkového vývozu.

Smlouva jest uzavřena na dobu pěti let a po uplynutí tohoto období jest automaticky prodlužována na jeden rok, jestliže některá ze smluvních stran 12 měsíců předem smlouvu nevypoví.

Jak již odpovídá tradicím anglické obchodní politiky, jest smlouva budována na základě nejvyšších výhod a v duchu co nejliberálnějším.

Zásady tyto vyjádřeny jsou jasně v článku prvním smlouvy. Na území smluvních stran požívají občané, lodi a zboží jedné nebo druhé smluvní strany týchž nejvyšších výhod, které byly nebo budou poskytnuty příslušníkům, lodím nebo zboží některého jiného cizího státu.

V článku druhém stanoveno jest, že zboží dovážené z území jedné smluvní strany nebude jinak, nebo více zdaněna, nežli podobné zboží, přicházející z kterékoliv jiné země. Ku konci obsahuje tento článek ustanovení o osvědčení původu zboží, dle něhož obě strany mají právo stanoviti, za jakých modalit mohou býti požadována osvědčení a původu zboží. V pátém odstavci druhého článku zavazuje se náš stát k tomu, že pokud u nás potrvá povolovací řízení, připustí k dovozu určité, ve zvláštní příloze ku smlouvě připojené kontingentované množství anglického zboží.

Ustanovení článku třetího, že ve Velké Britanii nebudou vybírati na československé zboží vyšší celní poplatky, nežli jaké se vybírají na podobné zboží, dovážené ze zemí jiných, jest doplněno důležitým ustanovením, podle něhož britská vláda v případě, že by zamýšlela uvaliti na československé zboží vyšší celní poplatky z důvodu znehodnocení československé měny, neučiní tak dříve, nežli do tří měsíců ode dne; kdy zpravila naši vládu o tomto svém úmyslu. V tomto případě má pak československá vláda právo, vypověděti smlouvu bez ohledu na 12měsíční lhůtu výpovědní.

V článku čtvrtém vzdává se britská vláda výhod plynoucích z ujednání mezi našim a rakouským, nebo maďarským státem na základě hospodářských ustanovení smlouvy St. Germainské a Trianonské. Obě smluvní strany zavazují se v tomto článku dále, že nebudou se dovolávati výhod, jež plynou ze smluv, přiznaných druhou stranou státům sousedním a směřujících k usnadnění malého pohraničního styku.

V článku pátém jsou obsažena ustanovení o lodní dopravě zboží a osob.

Článkem šestým jest upravena ve smlouvě možnost usazovati se a provozovati obchody na území jedné nebo druhé strany smluvní, obchodníky a obchodními společnostmi, a to v určitých případech na podkladě nejvyšších výhod.

Členek sedmý obsahuje ustanovení, týkající se obchodních cestujících.

Článek osmý stanoví, že žádná ustanovení této smlouvy nemohou býti na újmu jiným mezinárodním smlouvám, jej smluvní strany již uzavřely nebo uzavřou.

Nutno vyzvednouti mimořádnou důležitost článků devátého a desátého. Platnost smlouvy rozšiřuje se zde na Indii, nebo jiná samosprávná dominia, kolonie a državy, nebo protektoráty a kterákoli jiná, nad nimiž Velká Británie přijala mandát ve jménu Společnosti národů. Toto rozšíření nabývá platnosti okamžikem, jakmile britský vyslanec v Praze oznámí československé vládě, že je přáním britské vlády, aby smlouva byla rozšířena na některá z těchto území. Tím otvírají se brány našeho obchodu do celého britského imperia. Československo má naproti tomu závazek pro zboží z těchto území k nám dovezené také přiznati nejvyšší výhody.

Článek jedenáctý jedná o délce a platnosti smlouvy.

Na základě výhod plynoucích pro náš stát z uvedené obchodní smlouvy navrhuje výbor pro obchod, průmysl a živnosti poslanecké sněmovně, aby schválila vládní návrh a usnesla se:

Obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Britanie a Irska, podepsaná v Londýně dne 1. července 1923, se dodatečně schvaluje.

V Praze dne 13. listopadu 1923.

II.

Zahraniční výbor připojuje se k návrhu výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností, a doporučuje, aby sněmovna poslanecká přijala týž schvalovací návrh.

V Praze dne 21. listopadu 1923.