|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923 |
|
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
4299.
Naléhavá interpelace
poslance Jaroslava Blažka a soudruhů
vládě
o bezdůvodném rozpuštění okresní správní komise v Lounech.
Okresní správa politická v Lounech oznámila výměrem ze dne 7. listopadu 1923 č. 47277 rozhodnutí zemské správy politické, kterým se rozpouští okresní správní komise v Lounech a to bez udání důvodů a s výslovným podotknutím, že "proti tomuto opatření není opravných prostředků". Jak se v citovaném výměru praví, učinila zemská politická správa toto opatření, dohodnuvši se se zemským správním výborem, ale při tom nešetřila ustanovení § 81 okresního zřízení, který opravné prostředky připouští.
Okresní správní komise v Lounech nedopustila se žádného protizákonného činu ani nevybočila z mezí své působnosti. Deputaci, která u zemské politické správy žádala o udání zákonných důvodů rozpuštění, nemohl president zemské politické správy p. Kosina žádných důvodů uvésti, na naléhavé dotazy deputace odpovídal rozpačitě a krčením ramen a posléze naznačil, že tu působily vlivné osobnosti. Také předseda zemského správního výboru p. Nerad nevěděl ničeho o příčinách a důvodech rozpuštění okresní správní komise v Lounech a doznal, že tu byl uplatněn politický vliv a že o rozpuštění byl zcela mimořádný zájem a že jeho podpisového razítka byla bez jeho vědomí použito. Rovněž přísedící zemského správního výboru p. Crha, který ve schůzi zemského správního výboru ze dne 31. října referoval a souhlasu k návrhu na rozpuštění okresní správní komise v Lounech, nemohl deputaci udati žádných důvodů pro neslýchaný postup zemské správy politické a zemského správního výboru v Praze, ba naopak vyslovil názor, že období vládního komisaře může trvati půl roku.
Zemská správa politická neměla a neznala tudíž vůbec příčin, které by odůvodňovaly rozpuštění okresní správní komise v Lounech a přes to odvážila se ji rozpustiti. Zemský správní výbor, jehož předseda p. Nerad doznal, že si ani v jediném případě nemůže stěžovati do činnosti okresní správní komise v Lounech, přece dává souhlas k jejímu rozpuštění. Pro objektivnost rozhodnutí je charakteristické, že ani předseda, ani členové okresní správní komise v Lounech nebyli napřed slyšeni.
Proč tedy byla okresní správní komise v Lounech rozpuštěna? Právem se domníváme, že důvodem rozpuštění byla stavba okresní nemocnice! Proti stavbě nemocnice vystupovali jedině agrární zástupci v okresní správní komisi v Lounech, kteří, když všechny jejich protesty a stížnosti byly jako bezdůvodné zamítnuty, použili nesprávných informací a postranního politického vlivu v ministerstvu vnitra a dosáhli touto cestou úspěchu: rozpuštění okresní správní komise v Lounech a tím i svého původního cíle - zmaření stavby velmi nutné okresní nemocnice. Že stavba této nemocnice byla jediným pravým důvodem k rozpuštění okresní správní komise v Lounech, potvrdil p. ministr vnitra Malypetr deputaci členů komise dne 13. listopadu t. r. slovy: "Došla sem stížnost, že zadána byla stavba okresní nemocnici oferentu o 400.000.- Kč dražšímu".
Ministerstvo vnitra bylo však stěžovateli vědomě nesprávně informováno, neboť okresní správní komise v Lounech jednala přesně dle pokynů vyžádaných od ministerstva zdravotnictví a dle těchto sestavila také terno oferentů a zaslala je ministerstvu zdravotnictví ke schvální. Dříve však než došlo schválení terna oferentů zpět, rozpuštěna byla okresní správní komise v Lounech a tím zmařena i stavba okresní nemocnice.
Okresní správní komise v Lounech má 18 členů, z nichž 11 členů, tedy skorem dvě třetiny, podepsalo a vznesla protest proti rozpuštění okresní správní komise a vypracovalo pamětní spis o nutnosti stavěti okresní nemocnici v Lounech.
Ze spisu je zjevna ožehavost této otázky v okresu lounském, který čítá 43.000 obyvatel a má při tom velmi nedostatečnou nemocnici, zřízenou z bývalých lázní a chudobince. Všechny inspekce zemského správního výboru a zemské správy politické vážně vytýkaly její nedostatečné zařízení. Okresní nemocnice nevyhovuje ani zařízením, ani rozsahem. V r. 1908 bylo léčeno 961 osob, v r. 1919 pak 1007 osob, v roce 1920 osob 1040, v r. 1921 osob 1455 a v r. 1922 již 175 osob. Příliv do okresní nemocnice lounské je proto stále tak veliký, že nejbližší větší nemocnice leží v okruhu 40 - 50 km (Roudnice, Kladno, Most). Často je nemocnice tak přeplněna, že nemocní spí na zemi, po chodbách, nebo dva nemocní na jednom lůžku. Zdravotní referent p. dr. Novák každoročně připomínal okresní správní komisi její povinnost, a zdůrazňoval, že tento příšerný stav je nadále neudržitelný.
Za těchto okolností a se zřetelem k úkolům nastávajícím župnímu sídlu a po konferenci u ministerstva veřejného zdravotnictví a u zemského správního výboru usnesla se tedy r. 1920 okresní správní komise na stavbě pavilónové nemocnice se 240 lůžky, která se měla prováděti postupně dle zvláštního stavebního plánu. Stížnost do usnesení vůbec podána nebyla. Zakoupen pozemek 1 sáh za 10.- Kč výhodně, neboť v okolí Loun prodává se jeden sáh za 40.- až 50.- Kč. Ministerstvo veřejného zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí udělilo stavební subvenci ve výši 113 skutečných nákladů. (Výnos ze dne 13. dubna 1923 č. 8813/1123). Veškeré protesty a stížnosti byly také jako neodůvodněné zamítnuty, a projekt po zdravotní komisi zemské politické správy 4. dubna 1923 na základě výnosu ze dne 16. března 1922 č. 22/A 2466/1 schválen zemským správním výborem. Okresní správní komise přijala tedy stavitele jako administrátora stavby á vypsala ofertní řízení na 1. část projektu.
Přirážková břemena byla by spravedlivě mezi venkov a města rozdělena, neboť okres lounský má daňovou základnu 660.000.- Kč, z níž na města připadá přes 300.000.- Kč, na podniky velkostatkářské 160.000.- Kč a zbytek 200.000.- Kč na selské a jiné vrstvy. Rolníci v okrese zabírají se z valné části výnosným pěstěním chmele a cukrovky. Na elektrisaci, z níž největší užitek má venkovské obyvatelstvo okresu, povolila okresní správní komise obnos 1,865.000.- Kč.
Jak z uvedeného zřejmo, je rozpuštění okresní správní komise v Lounech povahy čistě politické a stala se na přání příslušníků agrární strany, která využila svého vlivu a zastoupení v koaliční vládě a prostřednictvím svého stoupence p. ministra vnitra působila u podřízených úřadů, aby neodůvodněně rozpuštěna byla okresní správní komise v Lounech.
Toto neslýchané a stranické jednání úřadů vyvolalo veliké vzrušení obyvatelstva okresu lounského, které spravedlivě oceňuje činnost členů okresní správní komise, staví se za ně a za jejich protesty. Tím více bylo všechno obyvatelstvo pobouřeno, když okresní správa politická v Lounech zakázala veřejnou schůzi, která se měla konati dne 18. t. m. jako protest proti postupu úřadů.
Podepsaní táží se vlády:
1. Ví vláda o tomto jednání shora jmenovaných úřadů?
2. Jest vláda ochotna, urychleně vyšetřiti záležitost rozpuštění okresní správní komise v Lounech, toto stranické jednání zrušiti a jmenovaného vládního komisaře odvolati?
3. Jest vláda ochotna, velmi důrazně poučiti příslušné úředníky, že ve svém úřadě musí býti nestranní a že nesmí podléhati vlivu určitých politických stran, třeba koaličních?
4. Jest vláda ochotna, připomenouti panu ministr u vnitra, že nesmí zneužívati svého úřadu ve prospěch určité politické strany?
5. Jest vláda ochotna, urychliti přípravy a provedení řádných voleb do okresů a župních zastupitelstev?
V Praze dne 16. listopadu 1923.
J. Blažek,
Bubník, Houser, Malá, Skalák, dr. Šmeral, Merta, Bouček, Burian, J. Kříž, Tausik, Kučera, Haken, Darula, Kreibich, Warmbrunn, Toužil, Krejčí, Nagy, Svetlik, Mikulíček, Kunst, Koutný, Teska.