POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
Původní znění.
4280.
Dringliche Interpellation
des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen
an den Minister des Innern
betreffend das Verbot von Geldsammlungen für reichsdeutsche Kinder.
Die Zeitungsverlagsanstalt A. Drechsler in Troppau hatte unter dem Eindruck der grossen Not in Deutschland beim Ministerium des Innern das Ansuchen um Bewilligung einer Sammlung für die armen, hungernden reichsdeutschen Kinder für ihre zwei Tageszeitungen ťDeutsche PostŤ und ťDeutsche ZeitungŤ gestellt, wie zu solchen Sammlungen in allen Ländern und zu allen Zeiten aufgerufen worden war. Wohltätigkeit kennt keine staatlichen, nationalen oder konfessionellen Grenzen und hat sich immer bei edelgesinnten Menschen über alle Schranken hinweggesetzt. Auch das deutsche Volk hat in seinen glücklichen Tagen allen Völkern, wo immer sie in Not gerieten, geholfen und mehr als reichlich gespendet. Die Geschichte der letzten Jahrzehnte kennt unzählige Fälle deutschen Edelmutes und deutscher Hilfsbereitschaft. Man sollte daher erwarten, dass nun, wo das deutsche Volk in Not und Elend geraten ist, auch bei anderen Völkern das Gefühl für Menschlichkeit erwachen und eine dankbare Hilfsbereitschaft auslösen würde.
Die čechoslovakische Regierung aber stellt sich demgegenüber auf einen anderen, geradezu unmenschlichen Standpunkt. Das Ministerium des Innern hat der Zeitungsverlagsanstalt Drechsler in Troppau die Geldversammlung für die hungernden reichsdeutschen Kinder verboten und sich grundsätzlich auf den Standpunkt gestellt, dass Geldsammlungen nur für inländische Kinder bewilligt werden können. Auf der anderen Seite hätte das Ministerium des Innern gewiss kein Bedenken getragen, für die durch das Erdbeben heimgesuchten Japaner Sammlungen zu gestatten und sogar amtlich zu fördern, wie wohl auch Sammlungen für französische Zwecke kaum einem Hindernis begegnen dürften. Diese Haltung des Innenministeriums ist vollständig unbegreiflich, grausam und zugleich eine schwere Brüskierung der 3 Millionen deutscher Staatsbürger, denen nicht einmal die Möglichkeit gegeben wird, ihr Zugehörigkeitsgefühl zu ihrem armen, geknechteten Stammvolke durch Akte der Mildtätigkeit und des Wohltuns zu fördern, nicht davon zu reden, welche Grausamkeit darin liegt, nationale Gehässigkeit an unschuldigen, hungernden Kindern auszutoben. Das Vorgehen der čechischen Gewalthabern muss geradezu als ein schwerer Faustschlag von allen Deutschen der Čechoslovakei ohne Unterschied des Standes und der Partei empfunden werden.
Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Minister des Innern die Anfrage, welche Beweggründe für das Verbot der Sammlung für die reichsdeutschen Kinder massgebend waren und ob er gewillt ist, dieses Verbot unverzüglich aufzuheben und solche Sammlungen zu gestatten und amtlich zu fördern?
Prag, am 5. November 1923.
Dr. Schollich, Dr. Lodgman, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Ing. Kallina, Dr. Luschka, Dr. Medinger, Kraus, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Lehnert, Dr. W. Feierfeil, Knirsch, Scharnagl, Kostka, Stenzl, Dr. Radda, Ing. Jung, Dr. Kafka, Matzner, Patzel, Wenzel, Simm, Mark.
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
Překlad.
4280.
Naléhavá interpelace
poslance dra Schollicha a druhů ministrovi vnitra
o zákazu peněžních sbírek pro říšsko-německé děti.
Nakladatelství časopisů A. Drechsler v Opavě podalo pod dojmem veliké bídy v Německu ministerstvu vnitra žádost, aby jeho dvěma časopisům ťDeutsche PostŤ a ťDeutsche ZeitungŤ bylo uděleno povolení ke sbírce na ubohé, hladovějící říšsko-německé děti, jak k takovýmto sbírkám byla vydáváno provolání ve všech zemích a za všech dob. Dobročinnost nezná státních ani národních a náboženských mezí a ušlechtile smýšlející lidé nikdy nedbali všech těchto závor. Také německý národ ve svých šťastných dnech všem národům, kdykoliv upadly do bídy, pomohl a více než bohatě uděloval dary. Dějiny posledních desítiletí znají nesčetné případy německé šlechetnosti a německé pohotovosti k pomoci. Dalo by se tedy očekávati, že nyní, kdy německý národ upadl do bídy a nouze, probudí se také u jiných národů cit lidskosti a vzbudí vděčnou pohotovost k pomoci.
Avšak česko-slovenská vláda staví se naproti tomu na jiné přímo nelidské stanovisko. Ministerstva vnitra zakázalo časopiseckému nakladatelství Drechsler v Opavě peněžní sbírku na hladovějící i říšsko-německé děti a zaujalo zásadní stanovisko, že peněžní sbírky lze povoliti jen pro děti domácí. Na druhé straně nemělo by jistě ministerstvo vnitra pochybnosti dovoliti sbírky na Japonce, postižené zemětřesením a dokonce úředně je podporovati a zajisté také sbírkám pro francouzské účely sotva by se překáželo. Tohoto chování ministerstva vnitra nelze naprosto pochopiti, jest kruté a zároveň příkrým odmrštěním 3 milionu německých občanů, jimž se ani neumožňuje, aby svůj pocit příslušnosti ke svému ubohému zotročenému pranárodu projevili činy dobročinnosti a prokazováním dobrodiní nemluvě o tom, jaká jest to krutost vybíjeti si národní nenávist na nevinných a hladovějících dětech. Postup českých držitelů moci musí všichni Němci v Československu bez rozdílu stavu a strany, pociťovati přímo jako těžkou ránu pěstí v tvář.
Podepsaní se tedy tání pana ministra vnitra, jaké pohnutky rozhodovaly o zákazu sbírky pro říšsko-německé děti a je-li ochoten tento zákaz neprodleně zrušiti a takovéto sbírky dovoliti a úředně podporovati?
V Praze dne 5. listopadu 1923.
Dr. Schollich, dr. Lodgman, dr. Brunar, dr. Keibl, inž. Kallina, dr. Luschka, dr. Medinger, Kraus, dr. E. Feyerfeil, dr. Lehnert, dr. W. Feierfeil, Knirsch, Scharnagl, Kostka, Stenzl, dr. Radda, inž. Jung, dr. Kafka, Matzner, Patzel, Wenzel, Simm, Mark.