POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
8. zasedání. |
4268.
Návrh
poslanců Rudolfa Malíka, Rudolfa Berana a soudruhů
na změnu zákona ze dne 9. dubna 1920, číslo 260 Sb. z. a n. a zákona ze dne 12. srpna 1921, čísla 296 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství.
Podepsaní navrhují
Slavná poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne...... 1923,
kterým se zrušují ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1920, číslo 260 Sb. z. a n. a zákona ze dne 12. srpna 1921, číslo 26 Sb. z. a n., pokud se týče malodolů, těžících nehodnotné fossilní lignity.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Pro malodoly, těžící nehodnotné druhy fossilního uhlí (lignity) pod 3000 kalorií výhřevnosti zrušuji se ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 260 Sb. z. a n. a zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 296 Sb. z. a n., zejména osvobozují se tyto druhy uhlí od uhelné dávky.
§ 2.
Lignitové malodoly jihomoravské a jihočeské osvobozují se od uhelné dávky po 8 dnech, kdy tento zákon se stane účinným. Budou-li i jiné malodoly, které těží nehodnotné lignity pod 3000 kalorií uplatňovati nároky na osvobození od uhelné dávky na základě tohoto zákona, rozhoduje ministerstvo veřejných prací s konečnou platností.
§ 3.
Příslušné lignitové malodoly jsou povinny zlevniti ceny uhlí na dole o celou uhelnou dávku do 8 dnů ode dne, kterým osvobození ad uhelné dávky v Úředním listě republiky Československé publikováno bude.
Důvodová zpráva.
Zákonem ze dne 9. dubna 1920, číslo 260 Sb. z. a n., případně zákonem ze dne 12. srpna 1921, číslo 296 b. z. a n., byli uvalena uhelná dávka na veškerý druhy fossilních paliv, bez ohledu na jich kalorickou hodnotu ptalo se tak ovšem v době, kdy průmyslový rozmach v našem státě dosáhnul kulminačního bodu a poptávka po všech druzích uhlí, i nehodnotných vyvrcholení dospěla, kdy plně zaměstnané průmyslové i zemědělské dělnictvo mělo své zajištěné příděly deputátního uhlí a drobnému, na vlastní hroudě se lopotícímu zemědělci alespoň tolik zbývalo, že se potřebným palivem zásobiti mohl. Nezbývalo-li, přivydělal si přechodně v různých průmyslových podnicích.
Dnes jsou poměry podstatně jiné: Průmyslové i hospodářský dělnictvo jest z větší části nezaměstnáno, nemá ani výdělek ani deputátního uhlí, drobný zemědělec pak ohromným poklesem vlastních výrobních hodnot, úrodou a daněmi jest úplně vyčerpán, nemá prostředků opatřiti si pro svou domácnost ani nejnutnějšího paliva. Zejména na jižní Moravě, oplývající méněcenným lignitovým uhlím, utvářily se poměry velmi povážlivě. Zastavením provozu průmyslových závodů, jako skláren, mlýna, lihovarů atd. pozbyly jihomoravsky doly hlavního kádru svého odběratelstva, těžba poklesla o více než 50% a odbyt uhlí omezuje se jen na drobné konsumenty otopového uhlí, kteří si nemohou dopřáti komfortu, topiti uhlím ostravským. Pokles těžby mu však za následek vyšší cenu výrobní a prodejní, kterou zejména tyto nemajetné, z velké čísti na stanní podporu v nezaměstnanosti odkázaná vrstvy obyvatelstva jsou postiženy.
Příkaz lidskosti diktuje tudíž, aby úplným zrušením uhelné dávky z tohoto nehodnotného ho paliva bylo těžce postiženým nemajetným občanům jižní Moravy přispěno a to tím více, že jediná se vlastně o druh fossilního paliva, který má mění výhřevnost než obyčejné palivové dřevo, který státní dávce nepodléhá, a který mimo to obsahuje průměrně asi 45% hygroskopické vody.
V Praze dne 30. října 1923.
Malík, Beran, Molík, Mašata, Dubický, Štolba. J. Černý, Chlebounová, Haupt, Prokůpek, Valášek, dr. Srdínko, Sopko, Oríšek, Branecký, dr. Hnídek, dr. Černý, Stodola, Karlovský, dr. Blaho, Vahala, Mach, Tůma, Staněk, Janček, Vraný.