Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

A. Formální stránka rozpočtu.

Co do formální úpravy nevykazuje rozpočet 1924 podstatné změny proti rozpočtu pro rok předchozí.

I pro rok 1924 jest náklad na státní investice preliminován odděleně od potřeb rozpočtu běžného hospodářství státního.

Též státní podniky jsou do rozpočtu vřaděny týmž způsobem jako 1923, protože na definitivní úpravě způsobu jejich hospodaření v jednotlivostech se dosud pracuje a před konečným stanovením tohoto způsobu se nedoporučuje dosavadní úpravu měniti.

Kdežto pro rok 1923 nebyla potřeba na nouzové výpomoci do státního rozpočtu zařazena, protože tyto výpomoci byly jen do konce r. 1922 povoleny a v době sdělávání rozpočtu pro 1923 žádné rozhodnutí o jich dalším ponechání ještě se nestalo, jest pro 1924 veškerá potřeba pra osobní požitky státních zaměstnanců do rozpočtu zařazena, tudíž včetně také obnos dřívějších nouzových výpomocí, pokud na ně při úpravě osobních požitků státních zaměstnanců zákonem ze dne 22. prosince 1923, č. 394 Sb. z. a n. byl vzat zřetel.

Osobní platy stálých zaměstnanců jsou zařazeny dle jejich skutečně očekávané výše. Systemisace míst a hodnostních tříd jest v podrobnostech rozpočtu uvedena dle onoho stavu, který v době sestavování rozpočtu právoplatně stanoven byl.

V kapitole 4. "Nejvyšší správní soud a Volební soud" nastala změna v tom směru, že náklad na volební soud uvádí se zvláště pod novým titulem, kdežto dosud náklad tento zahrnut byl ve společném nákladu na nejvyšší správní soud.

Změnou touto rozčleňuje se rozpočet kapitoly 4. na 2 tituly a sice titul 1. "Nejvyšší správní soud" a titul 2. "Volební soud".

Název kapitoly 4. byl dle toho doplněn.

V kapitole 7. "Státní dluh republiky Československé" provedena ta změna, že náhrady (refundace) úroků a úmoru ze státních půjček uzavřených ke krytí investičních vydání státních podniků byly pra rok 1923 uvedeny ve vydáních příslušných resortů, pak v příjmech pokladniční správy kap. 14. a v celkovém výdaji státního dluhu (takže táž částka se rozpočtově vykazovala třikráte), uvádějí se v návrhu rozpočtu pro 1924 pouze jednou a sice pouze ve vydání příslušných resortů, aby se celkový rozpočtový obnos zbytečně nezvyšoval.

V kapitole 9. "Předsednictvo ministerské rady" doznala změny úprava rozpočtu tit. 4. "Státní pozemkový úřad", § 3. "Provádění pozemkové reformy", ježto zavedením fondového hospodaření u státního pozemkového úřadu byl počet položek, jak ve výdajích tak i v příjmech značně snížen.

U kap. 9. A. pak následkem uvedeného opatření odpadl ve státních výdajích u téhož titulu § 3.

V kapitole 12. "Ministerstvo vnitra" byl osobní a věcný náklad odborných referátů (kancelářského personálu a zřízenců ministerstev školství a národní osvěty, zemědělství a veřejných prací) přidělených politickým úřadům z důvodů praktických vyloučen z rozpočtu zmíněných ministerstev a pojat do rozpočtu ministerstva vnitra.

V kapitole 13. "Ministerstvo školství a národní osvěty" byly tituly 5. "Obchodní školství" a 6. "Průmyslové školství" sloučeny v jediný titul 5. "Odborné školství", který byl rozdělen na dva paragrafy: § 1. "Odborné školy", § 2. "Živnostenské školství a odborné kursy".

Toto sloučení bylo provedeno z úsporných důvodů, neboť jím bude usnadněna disposice učitelskými silami ze škol obchodních na průmyslové a naopak.

V kapitole 15. "Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností" preliminují se kvůli přehledu a z důvodů administrativních, jakož i vzhledem k ustanovení vládního nařízení ze dne 1. února 1923, čís. 28 Sb. z. a n., o zřízení státního ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině potřeby pro ústředí státní služby živnostensko-zvelebovací odděleně od potřeb tohoto ústavu a to ve zvláštním paragrafu.

Kapitola 16. "Ministerstvo pošt a telegrafů" vykazuje proti roku 1923 změnu v tom směru, že za účelem zjednodušení rozpočtu upouští se od zvláštního vykazování očekávaného přebytku pošt. úřadu šekového jednak jako samostatné položky výdajové v titulu 3. (pošt. úřad šekový); jednak jako zvláštní položky příjmové stejné výše v titulu 2. (poštovní provoz).

V kapitole 17. "Ministerstvo železnic" jest proti rozpočtu na rok 1923 ta změna, že do výdajů nově zařazena byla potřeba pro sestátněnou Ústecko-Teplickou a Buštěhradskou dráhu, naproti tomu vyloučeny byly provozní výdaje místních drah včetně Košicko-Bohumínské železnice, provozovaných na účet majitelů.

Výdaje ty jdou v roce 1924 přímo k tíži těchto soukromých drah, kdežto v r. 1923 byly preliminovány společně s potřebou státních drah.

V příjmech rozpočtu pro rok 1924 objevují se nově příjmy sestátněné Ústecko-Teplické a Buštěhradské dráhy.

V kapitole 19. "Ministerstvo spravedlnosti" nově otevřeny položky v tit. 2. pro potřebu státního soudu, zřízeného podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 51 Sb. z. a n.

Příjem položky 5. (Trestní pokuty na Slovensku) rozpočtu pro rok 1923 byl preliminován v kap. 19. jen přechodně, protože nebylo možno dříve organisovati fond, jemuž dle §u 3. a 4. zák. čl. XXVII. z r. 1892 pokuty se mají odvésti. Činnost fondu bude obnovena v roce 1924 a proto bylo nutno jeho příjmy o, vydání (tit. 3., pol. 19. rozpočtu pro 1923) vyloučiti ze státního rozpočtu.

V kapitole 21. "Ministerstvo sociální péče" jsou výdaje na "Péči o nezaměstnané" (v r. 1.923 "Podpory v nezaměstnanosti) preliminované dosud pod jednou položkou jako výdaje věcné, pro r. 1924 rozloženy na výdaje osobní a věcné.

Do kapitoly 22. "Ministerstvo pro zásobování lidu" byla přeřaděna potřeba na likvidaci vázaného hospodářství preliminovaná v r. 1923 u kap. 14. "Ministerstvo financí".

Další novotou v rozpočtu na rok 1924, jest zavedení nové přechodné kapitoly 25. "Likvidace repatriačních nákladů čs. příslušníků". Úhrada pro výdaje tohoto druhu zajišťována byla až do roku 1922 v dřívější kapitole 24. Tato byla v rozpočtu na rok 1923 vypuštěna. Protože úhradu pro nezaplacenou ještě částku 330 mil. Kč nebylo lze zařaditi do dílčího rozpočtu některého odvětví státní správy, aniž by tím by! zkreslován za nynějších již celkem konsolidovaných poměrů obraz normálního hospodaření příslušného resortu, usnesla se ministerská rada, aby částky potřebné k úhradě této mimořádné přechodné potřeby preliminovány byly v řádném rozpočtu státním ve zvláštní kapitole.

B. Materielní stránka rozpočtu.

Státní rozpočet pro rok 1923 schváleny zákonem ze dne 15. prosince 1922, čís. 372 Sb. z. a n., stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství:

V návrhu finančního zákona pro rok 1924, který se předkládá k ústavnímu schválení, jsou dle jeho první části rozpočteny

Dle tohoto návrhu by vykazovalo státní hospodářství pro rok 1924

tak že lze říci, že celková rozpočtová bilance proti roku 1923 se podstatně nezměnila, ačkoliv bylo nutno vzhledem ke klesajícímu výnosu mnohých dávek (válečná daň, clo, dávka z uhlí, daň z obratu) preliminovati státní příjmy značně nižší částkou než pro rok 1923;

Vzhledem k tomuto snížení pravděpodobných státních příjmů pro 1924 bylo příkazem nutnosti snížiti též výdajové položky do krajních mezí. Úsilím tímto docíleno snížení celkových výdajů preliminovaných pro rok 1923

méně.

K tomu však nutno připomenouti, že v rozpočtu pro 1923 nebyla v úhrnném výdaji obsažena potřeba pro nouzové výpomoci, kteréž v rozpočtu pro 1924 v důsledcích zákona ze dne 22. prosince 1.922, č. 394 Sb. z. a n. v osobních výdajích zahrnuty jsou částkou nejméně 1.500,000.000 Kč; jeví se tudíž snížení výdajů proti roku 1923 okrouhle částkou 3877 mil. Kč.

V následujícím uvádějí se podle jednotlivých kapitol značnější odchylky rozpočtového návrhu pro rok 1924 od schváleného rozpočty: pro rok 1923 jak ve výdajích, tak v příjmech.

U výdajů dlužno poukázati na zmíněné důsledky zákona ze dne 22. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., jako na všeobecný důvod zvýšení osobních výdajů proti 1923, který se v dalším u jednotlivých kapitol jako důvod rozpočtových odchylek již neuvádí.

Státní výdaje:

Menší potřeba vysvětluje se snížením věcných nákladů, zejména nákladu na úpravu pražského hradu.

Menší potřeba nastala snížením režijních výloh a zmenšeným nákladem na sněmovní tisky.

Zvýšená potřeba odůvodňuj e se zřízením jednoho dalšího senátu a upravením přídavků členům nejvyššího správního soudu analogicky dle přídavků členů nejvyššího soudu v Brně.

Poměrně nepatrná vyšší potřeba. pro rok 1924 vysvětluje se hlavně nevyhnutelně nutným aspoň částečným rozmnožením personálu k provádění zákonem předepsané kontroly.

Toto snížení vzniká vyloučením všeobecných přídělů zemím, pak zmenšením přídělu z výnosu všeobecné daně z obratu a pracovních výkonů a daně přepychové následkem poklesu preliminovaného příjmu na těchto daních.

Snížení rozpočtového výdaje pro rok 1924 dosaženo bylo tím, že do rozpočtu zahraničních dluhů nebyly pojaty úroky z oněch dluhů, jež prozatím následkem mezispojeneckých vyjednávání se neúrokují. Dále vykazují značnější pokles též úroky z předválečného dluhu jeho částečnou likvidací; u vnitřních dluhů odpadá z největší části v r. 1923 splacená půjčka valutová. Mimo to redukuje se vydání na státní dluh refundacemi úroků a úmoru z investic státních podniků.

Do rozpočtu státního dluhu nebyly pojaty také ty splátky kapitálu; jež bude lze odsunouti event. prolongací nebo konversí.

Větší potřeba odůvodněna jest zákonnou úpravou služebních požitků a pensí u státních zaměstnanců civilních i vojenských, četnických, jakož i u obecních a obvodních lékařů, při čemž usnadněním odchodu na odpočinek počítá se s větším počtem pensistů.

Snížení potřeby jeví se hlavně poklesem věcných výdajů.

Podstatné snížení výdajů u tit. 4. nastalo následkem preliminování potřeby na provádění pozemkové reformy na podkladě hospodaření fondového ve smyslu § 79 zákona náhradového ve znění novely ze dne 13./7. 1922 č. 220 Sb. z. a n.

Opětné snížení potřeby docíleno redukcí výdajů osobních a věcných, a to jak u ústředí, tak u zastupitelských úřadů, pokud bylo možno, zejména též vzhledem k ustálenému kursu naší koruny.

Ačkoliv některé položky vykazují zvýšené výdaje, jako vzduchoplavba, soustředění a cvičení vojsk, čs. závody na výrobu zbraní, atd., jest celková potřeba proti roku 1923 nižší. Menší potřebu lze očekávati úspornými opatřeními ve stavu mužstva, dále odpadl náklad na vojenská hospodářství a vojenské podniky dřevařské (mimo pilu ve Velkých Levárech), ježto předány byly do správy ministerstva zemědělství. Konečně počítá se s dalším snížením počtu zaměstnanců přijatých jen na přechodnou potřebu, jakož i s nižšími cenami veškerého potřebného materiálu, u něhož se ještě další pokles cen očekává.

Přes všeobecné snížení osobních a věcných nákladů následkem pokračujícího poklesu cen materiálií, vykazuje rozpočet ministerstva vnitra vyšší potřebu, která jest odůvodněna zařazením nákladu na postupné zřizování žup v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a na případné další zřizování státních policejních úřadu, jakož i převzetím výloh za vojenské asistence a osobního i věcného nákladu odborných referátů u politických úřadů, konečně rozmnožením stavu stráže bezpečnosti.

Ač byly zvýšeny osobní výdaje postupným doplňováním nově založených škol a prováděním postátňovací akce u odborných škol, jest přece celková potřeba proti roku 1923 nižší, a to zejména následkem snížení režijních výloh, výdajů na vnitřní zařízení a potřeby škol všech kategorií a konečně snížením úvěrů na podpory, subvence a podobné arbitrážní položky.

Ač osobní výdaje stouply časovým postupem úřednictva, jmenováním kancelářských pomocníků kancelářskými oficianty a zřízenců podúředníky, jakož i nájemné na r. 1924 se preliminuje vyšší, přece celková potřeba byla značně zredukována podstatným snížením výdajů věcných a to hlavně u revisního odboru ministerstva financí, ústřední správy evidence katastru daně pozemkové, na vrácených clech, u monopolů a vypuštěním průběžných položek v pokladní správě.

Velmi značný pokles jeví se ve věcných výdajích státních závodů, jsoucích ve správě resortu ministerstva financí a to hlavně u tabáku, kdež snížen vydatně výdej na nákup materiálu vzhledem k zásobám.

Snížení toto jest odůvodněno poklesem cen materiálií a v důsledku toho menšími náklady věcnými, hlavně však postupným zmenšováním agendy bývalého úřadu pro zahraniční obchod, které umožňuje snížení jak věcných, tak i osobních výdajů.

Snížení výdajů hlavně následkem sestupného směru cen potřeb kancelářských, dále potřeb provozních a udržovacích nákladů zařízení poštovní správy, jakož i pohonných prostředků při automobilovém provozu a pořizovacího nákladu služebního oděvu.

Snížení věcných výdajů odůvodněno jest jednak nutností pronikavých úspor ve věcných nákladech, jednak klesající tendencí skoro všech potřeb a materiálií, zejména uhlí, maziva, kolejních podložek, hmot zpracovaných v dílnách, úředních a kancelářských potřeb a pod.

Celková potřeba jest u srovnání s rokem 1923 menší následkem podstatného snížení věcných a některých osobních nákladů správních i režijních.

Dále omezeno bylo pokračování v sestátňovací akci pohraničních lesů na míru nejnutnější. Naproti tomu zvýšen byl příspěvek na vydržování nestátních škol zemědělských a nově zařazena byla akce směny státních statků polních za statky, jichž stát nabýti má dle zákonů o pozemkové reformě.

Potřeba menší v důsledku redukce všech nákladů věcných, odůvodněné všeobecným poklesem cen, což dochází výrazu zvláště v hospodářství trestnic a polepšovacích ústavů.

Snížení osobních výdajů bylo docíleno hlavně zmenšením počtu technických attachés, redukcí personálu zejména při hospodaření uhlím a naftou, dále restrikcí potřeb na odměny a výpomoci, jakož i na cestovné a stravné a u státních báňských a hutnických závodů na základě úpravy mezd v důsledku nových kolektivních smluv.

Zmenšení věcných výdajů bylo přivoděno zejména zlevněním potřeb kancelářských, tisku, technických přístrojů, mechanických zařízení, stavebních a provozních hmot, snížením státních subvencí a příspěvků z důvodu nezbytné šetrnosti, redukcí provozních nákladů loděnice Komárenské, která byla pronajata do soukromého provozu, zlevněním nákupu produktů a provozních hmot u státních báňských a hutnických závodů, a konečně tím, že do rozpočtu státních investic byly převedeny náklady na novostavby a přestavby státních silnic.

Proti tomu stouply náklady u vzduchoplavby a na udržování a opravy vojenských budov za války i po ní velmi sešlých. Taktéž úrok z investic při státních báňských a hutnických závodech vykazuje potřebu zvýšenou.

Přes to, že věcné náklady, jakož i výdaje nevázané byly proti rozpočtu pro rok 1923 vzhledem k pokračujícímu poklesu cen sníženy, jeví se pro rok 1924 potřeba zvýšená, která odůvodněna jest hlavně zvýšením výdajů spojených s prováděním novely k zákonu o požitcích válečných invalidů a jich pozůstalých.

V potřebě této kapitoly pro rok 1924 zahrnuta jest částkou 4.8 mil. Kč též potřeba na likvidaci vázaného hospodářství zařazená v roce 1923 u kap. 14. "Ministerstvo financí". Bez této změny byla by potřeba vlastně menší o 3.25 mil. Kč.

Snížení celkové potřeby následkem všeobecného poklesu cen, jevícího se zejména v poklesu režijních nákladů četných, ve správě ministerstva veř. zdravotnictví jsoucích ústavů. Z téhož důvodu bylo nutno snížiti poměrně i všechny výdaje nezávazné, což platí zejména o položkách subvenčních.

Finanční správě rus. legií nebyla uhrazena dosud částka asi 330 mil. Kč, již tato vydala na repatriaci čsl. příslušníků z Vladivostoku do vlasti. K uspokojení nejnaléhavějších likvidních požadavků zařazuje se proto do rozpočtu na rok 1924 jedna třetina.

Státní příjmy:

Snížení příjmů jest u státního statku v Lánech v důsledku nastalého a ještě očekávaného snížení cen zemědělských plodin a dále v důsledku zlevnění palivového dříví.

Vyšší příjmy na rozšířených pensijních příspěvcích z pensijní základny zvýšené zákonem z 20. prosince 1922, č. 391 Sb. z. a n.

Význačné snížení příjmů nastalo v důsledku sestavení rozpočtu na provádění pozemkové reformy na podkladě fondovém jak již při výdajích uvedeno.

U stát. statistického úřadu odůvodňuje se menší příjem snížením statistických poplatků, u státních tiskáren všeobecnou stagnací hospodářskou.

Zvýšený příjem u československé tiskové kanceláře očekává se následkem rozšíření provozu a u úředních novin zvýšeným počtem odběratelů.

Příjem se preliminuje nižší vzhledem k chystanému zmenšení konsulárních poplatků.

Počítá se s poklesem cen a úbytkem různého materiálu vojenskou správou zpeněžovaného. Též příjmy vojenských hospodářství a vojenských dřevařských podniků (mimo pilu ve Vel. Levárech) odpadly, ježto podniky tyto předány byly do správy ministerstva zemědělství. Větší příjem vykazují čs. závody na výrobu zbraní v Brně vzhledem na očekávané zvýšení výroby.

Toto snížení příjmů bylo způsobeno hlavně tím, že byla vypuštěna průběžná položka na opatření surovin pro průmyslové školy, následkem čehož poklesly příjmy těchto škol, potom zmenšením příjmů školních zemědělských závodů.

Značné zmenšení celkového příjmu v oboru finanční správy očekává se vzhledem ku klesajícímu výnosu mnohých dávek, zejména

u přímých daní na válečné dani, kdež lze počítati nadále jen s nedoměrky a nedoplatky;

u cla se zřetelem k novým tarifním smlouvám a všeobecnému snížení koeficientů;

u spotřebních daní hlavně snížená dávka z uhlí poskytne podstatně menší výnos; rovněž daň z kořalky dlužno podle dosavadních výsledků preliminovati níže, kdežto u daně z cukru a masa jsou výsledky poněkud příznivější;

při dani z obratu a pracovních výkonů a dani přepychové nutno počítati opět s menším výnosem;

v pokladniční správě byly vypuštěny průběžné položky;

u tabákového monopolu očekává se o něco menší hrubý příjem v důsledku snížených cen tabákových tovarů, který však vzhledem na nižší výdaje zmenšení čistého zisku nezpůsobí.

Snížení toto odůvodňuje se postupným uvolňováním zahraničního obchodu, v důsledku něhož počet předmětů, jichž vývoz nebo dovoz jest vázán na povolení nebo potvrzení ohlášky, se stále zmenšuje a tím zmenšuje se i příjem z poplatků za udílení a vyhotovení povolení nebo potvrzení ohlášek vybíraných.

Snížení příjmů nastává při poštovním provozu a při provozu automobilovém, naproti tomu vykazují příjmy poštovního úřadu šekového stoupnutí.

Důvodem snížení cifry příjmů při poštovním provozu jest hlavně ta okolnost, že za účelem zjednodušení rozpočtu očekávaný přebytek šekového úřadu nezařazuje se v r. 1924 jako zvláštní položka ani do výdajů poštovního úřadu šekového ani do příjmů poštovního provozu.

Z telegrafu očekává se pro rok 1924 proti prelimináři na r. 1923 podstatný pokles, protože vybudováním a zlepšením spojů telefonních nastává větší používání telefonu, při němž počítá se se zvýšením příjmů.

Úbytek odůvodněn jest částečným snížením tarifu od 1. května 1923 a propočítáním tarifů s Ústecko-Teplickou, Buštěhradskou a Košicko-Bohumínskou drahou, jakož i tou okolností, že provozní výdaje všech soukromých drah; provozovaných na účet majitelů, jdou v roce 1924 k tíži těchto soukromých drah a neobjevují se tudíž v příjmech státních drah pro rok 1924, jak tomu bylo v rozpočtu pro rok 1923.

Snížené příjmy jsou odůvodněny zejména poklesem cen hospodářských plodin a dřeva a následkem nepříznivého stavu dřevního vývozu do sousedních států.

V důsledku klesání cen klesne také cena výrobků trestanců a chovanců polepšovacích ústavů, aniž by bylo možno tento úbytek: zvýšenou produkcí vyrovnati.

Snížení příjmů nastává zejména při hospodaření uhlím v důsledku zrušení vývozních prémií uhelných, při hospodaření naftou vzhledem k zmenšení výnosu režijního příspěvku, při cejchovních úřadech ohledně cejchovních poplatků, při puncovních úřadech vypuštěním průběžné položky na drobný nákup zlata a stříbra pro bankovní úřad ministerstva financí, při plavebnictví vzhledem k očekávanému menšímu výnosu z provozu státních přístavů říčních na Labi a Dunaji, odpadem příjmů z provozu loděnice v Komárně, kterýž příjem byl v roce 1923 položkou průběžnou, při báňských úřadech očekávaným poklesem příjmů na poplatcích kutných a měrných a při státních báňských a hutnických závodech hlavně vzhledem k poklesu cen hotových výrobků a hmot.

Naproti tomu zvyšují se příjmy zařazením nové položky z výnosu elektrárny býv. muniční továrny v Komárně, při správě státních, budov v důsledku očekávaného nájemného z nově postavených státních obytných budov pro státní zaměstnance a při státních báňských a hutnických závodech ohledně "ostatních provozních příjmů" pru větší zisk Obchodního oddělení Ústřední správy státních báňských a hutnických závodů.

Počítá se jednak se zvýšenými příjmy úroků z přímých zápůjček státních povolených podle zákonů o stavebním ruchu, jednak s vyššími splátkami na zápůjčky poskytnuté invalidům, resp. invalidním družstvům.

Nižší příjmy se odůvodňují tím, že sestátnění Všeobecné nemocnice bylo nutno odsunouti pro překážky administrativní do druhé poloviny rozpočtového roku, poklesem příjmů většiny státních nemocnic v důsledku připravovaného snížení ošetřovacích sazeb, vyvolaného nastavším poklesem cen, a poklesem příjmu Státního dětského léčebného ústavu Šrobárova v Dolním Smokovci vzhledem k tomu, že do ústavu tohoto jsou přijímány zejména děti nemajetných rodičů za sníženou ošetřovací sazbu, případně bezplatně. Též příjem z provozu státních lázní bylo nutno podle nabytých zkušeností preliminovati částkou okrouhle o 1,000.000 Kč nižší.

III. Rozpočet státních investic.

V něm obsaženy jsou potřeby na opatření, jichž účelem jest buďto zjednati základy pro nové zdroje příjmů a lépe i moderněji vypraviti již stávající státní podniky, závody, ústavy a pod. k zvýšení jejich výnosnosti a zmenšení režie, buďto opatřiti nové majetkové hodnoty.

Jest zajisté oprávněno, aby v době, kdy běžné hospodářství zatíženo jest značnými výdaj i, jež jsou důsledkem dlouhé války a namnoze rázu přechodného, byť i déle trvajícího, opatřen byl potřebný peníz výpůjčkou a nebylo jím přímo zatěžováno běžné hospodářství státní.

Značné výdaje investiční přirozeně způsobuje v nynější době nutnost, aby byla vybudována státní zařízení obnoveného státu; avšak také opatření proti nezaměstnanosti, která tak těžce na náš stát dolehla, vyžadují značných nákladů zejména na stavby pozemní.

Snížení toto jest jednak nutné vzhledem k zatížení, jež v budoucnosti přivodí výpůjčka na potřeby investiční placením úroku a úmoru, jest však možné také proto, že proti roku 1922, v němž rozpočet státní na rok 1923 byl sděláván, skutečně nastal podstatný pokles cen, a začínají se byť i jen pozvolna vraceti poměry normální.

Nutno míti na zřeteli, že v roce 1924 dá se poříditi za stejnou jednotku peněžní daleko více, než tomu bylo dříve, takže shora zmíněné snížení potřeby na investice neznamená vlastně podstatné zmenšení rozsahu státních investic.

Pro investiční rozpočet podržuje se rozvrstvení na pět částí stejným způsobem, jak tomu bylo v roce 1923.

Část A. (předsednictvo ministerské rady) vykazuje pro rok 1924

Částka ta požaduje se na doplnění strojního zařízení státních tiskáren.

V části D. (ministerstvo zemědělství) preliminuje se pro rok

Konečně vykazuje část E. (ministerstvo veřejných prací) pro rok

Všeobecně se poznamenává, že podrobné položky tohoto rozpočtu nevyžadují bližšího objasnění, protože pravidelně obsahují konkrétní údaj, kterému účelu ta která položka sloužiti má.

Jednotlivé položky přirozeně neudávají celkového nákladu, kterého ta která stavba nebo to které zařízení vyžadovati bude, nýbrž jen tu část nákladu, které dle stavu projektu v roce 1924 pravděpodobně bude zapotřebí.

Údaj celkového nákladu pro jednotlivou akci v době nynější, kdy ceny postupně se snižují, mění a někdy i kolísají, není dobře možný a také nebyl by údaj takový něčím pevným a neměnícím se.

Lze však říci, že pořizovací a stavební náklady proti poměrům v roce 1921 a 1922 již nyní jsou podstatně nižší, takže při provádění stavby samotné dociluje se proti aproximativním rozpočtům nakladu namnoze velmi podstatného snížení.

K jednotlivým částem investičního rozpočtu bylo by poznamenati toto:

ad A. (Předsednictvo min. rady).

Shora uvedené snížení potřeby má důvod svůj jednak ve snížení cen strojů pro tiskárny, jednak také v tom, že v minulém i běžném roce bylo již provedeno z části obnovení zařízení strojního.

ad B. (ministerstvo pošt a telegrafů).

Jako v roce 1923 preliminuje se náklad na stavby poštov. budov na nádražích odděleně v této části investičního rozpočtu, kdežto náklad na stavby poštou nich budov v městech uveden jest v části E. VII. (min. veřej. prací), což odůvodněno jest tím, že povaha těchto dvou druhů staveb jest odlišná. Stavby nádražních pošt (zpravidla na pozemcích železničních) provádí ministerstvo železnic se zřetelem ku potřebám provozu železničního, kdežto jiné stavby poštovní provádí min. veřej. prací.

Stavby pošt na nádražích jsou putny hlavně v pohraničních stanicích.

Největší část potřeby na investice pošt připadá přirozeně na vybudování telefonu, kde nutno značné částky vynaložiti nejen na dokončení staveb a vedení již započatých, nýbrž též na stavby nových meziměstských vedení, rekonstrukci a rozšíření telefonních sítí, zejména místních sítí, protože dosavadní zařízení potřebě nevyhovují a nutno je doplniti.

Také zlepšení a vybudování telegrafních spojů vyžaduje značnějších investic.

V oboru radiotelegrafie jest v zájmu státním i v zájmu obchodu a průmyslu zapotřebí zařizovati a budovati stanice.

Pro poštovní provoz automobilový provádějí se stavby garáží a skladišť a také jest třeba doplniti vozový park.

ad C. (ministerstvo železnic).

Jednotlivé stavební akce uvedeny jsou v jednotlivých položkách této části investičního rozpočtu.

Z velkých akcí zejména uvádí se, že započato bylo již se stavbou nové trati Veselí n. M. - Nové Město n. V. a trati Zvoleň - Krupina a pravděpodobně bude co nejdříve zahájena stavba další nové trati Vsetín - Bilnice - Brumov.

U některých dalších projektů přípravné práce značně pokročily.

Velkého nákladu vyžaduje stavba druhých a dalších kolejí na hlavních tratích, jež v celé řadě míst se již provádí.

Doplňovací stavby za účelem řádného vybudování staničních a manipulačních kolejí pro vzrůstající potřeby dopravní, dále výstavba výpravních budov a skladišť, po případě výtopen, vodovodů a vodárenských zařízení vůbec, jakož i točnic, provozních dílen a motorových vah jsou putny v celé řadě stanic.

Peníz v příslušných položkách vykázaný požaduje se hlavně na pokračovací a dokončovací práce.

Značného nákladu též vyžaduje pořízení obytných budov pro železniční zaměstnance v místech, kde zaměstnancům není možno opatřiti si vůbec bytů. Adaptace vlastních budov tu neposkytuje dostačující odpomoci.

Svršek železniční namnoze hodně opotřebovaný musí býti na četných místech sesílen a řádně vybudován, aby bylo možno použiti těžších lokomotiv na tratích s mezinárodní dopravou a aby docíleno bylo větší rychlosti a tím též zkrácení jízdní doby.

Opatření to vyžaduje ovšem značného nákladu.

Lokomotivy jsou z velké části již opotřebovány a nutno početní stav jejich doplniti novými výkonnými stroji; také vozů nákladních se stále ještě nedostává.

Těmito poměry jest odůvodněn značný poměrně požadavek peněžní na opatření vozidel.

Zmenšení potřeby celkové na investice železniční pro rok 1924 u srovnání s potřebou preliminovanou na rok 1923 jest odůvodněn jednak poklesem cen, jednak také tou okolností, že v mnohých směrech postupně náprava byla již sjednána a dále také nutností obmeziti výdaje na částky přípustné s ohledem na potřeby státní v jiných oborech.

ad D (ministerstvo zemědělství).

Investiční potřeba pro rok 1924 stoupá proti předchozímu roku, protože k racionelnímu využitkování státních lesů a statků jest zapotřebí provésti celou řadu poměrně nákladných zařízení, jako jsou hlavně stavby lesních drah a cest, jež umožní teprve správné využití velkých komplexů lesních.

Nově se zde zařazuje splátka na příspěvek 15% podle zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 323 Sb. z. a n., za statky státem převzaté dle zákonů o pozemkové reformě. Též zemědělské školství a výzkumnictví vyžaduje pro náležité vybudování značných investic, jež přirozeně lze prováděti jen postupně.

ad E (ministerstvo veřejných prací).

vykazuje některé změny a sice hlavně v tom směru, že v rozpočtu pro rok 1924 má 7 dílů, kdežto v rozpočtu pro rok 1923 byly 4 díly.

Nově přibývá za prvé díl "Vzduchoplavba", v němž zařazena jest peněžní potřeba na výkup pozemků pro letiště, pro stavby na letištích a konečně na účast státu na leteckých podnicích částkou 9 mil: Kč. Jedná se tu o investiční náklady na vybudování moderního vzduchového spojení, potřebného z důvodů jak státních tak mezinárodních. Ovšem zařízení ta nelze provésti najednou, nýbrž možno činiti tak jen postupně vzhledem k nákladnosti.

Za druhé přibývá nový díl "Státní stavby silniční a mostní". Dosud byl náklad na vybudování státních silnic a státních mostů preliminován v řádném rozpočtu mezi mimořádnými výdaji. Ježto jedná se tu o investice, jež přinášejí hospodářský prospěch krajům, v nichž takové stavby se provádějí, zařazen byl náklad, jehož pravděpodobně bude v roce 1924 zapotřebí (23 mil. Kč), do rozpočtu státních investic.

Dále jest za třetí vložen nový díl, a to "Získání říčních lodí dle mírových smluv", s celkovou potřebou 20 mil. Kč, z nichž 16 mil. Kč určeno jest na splátky za lodi převzaté na Labi, Dunaji a Odře, a 4 mil. Kč na opravy těchto lodí, pokud zatěžují náš stát.

V dílu "Pozemní stavby" jest novota, že stavby v oboru ministerstva financí a stavby v oboru správy tabákových továren, jež v rozpočtu pro rok 1923 byly vykázány ve dvou pododděleních, spojeny jsou nyní v jednom pododdělení.

Celkem podává se pro obor ministerstva veřejných prací (část E) pro rok 1924 potřeba nižší o 245,315.000 Kč proti roku 1923.

A sice požaduje se pro rok 1924 na vodní stavby 94,950.000 Kč (v roce 192.3 100 mil. Kč), na elektrisaci státu 95,050.000 Kč (v roce 1923 110 mil. Kč), na stavby při státních báňských závodech 49,925.000 Kč (v roce 1923 65 mil. Kč) a na pozemní stavby 731,270.000 Kč (v roce 1923 993,510.000 Kč).

Snížení potřeby celkové nutné jest jednak z důvodů úsporných, jest však možné také z toho důvodu, že až do nynější doby bylo již velmi mnoho staveb investičních a zařízení provedeno, a zvláště také již se zřetele m k té okolnosti, že při větší kupní síle koruny lze za početně stejnou peněžitou částku poříditi daleko více, nežli tomu bylo v dřívějších létech, takže číselné snížení nákladů investičních jest jen přirozeným důsledkem stoupnutí kupní hodnoty koruny.

Na některé stavby, zejména úředních budov, zařazena jest v rozpočtu poměrně malá částka, která jest určena na přípravné práce pro stavební projekt a. stačí tyto částky proto, že zahájeno jest jednání s celou řadou obcí resp. peněžních ústavů, aby potřebné stavby provedeny byly na anuity, tj., že financování stavby převezmou obce nebo peněžní ústavy (spořitelny, záložny atd.) a pro stát nastane povinnost placení úroků a úmoru ze skutečných stavebních nákladů teprve po provedení stavby; bude ovšem pak nutno v budoucích letech zařazovati do rozpočtu státního příslušné anuity.

Značné zatížení invest. rozpočtu způsobuje též okolnost, že vzhledem k bytové nouzi, dosud v mnohých městech se jevící, jest státní správa nucena provésti četné stavby obytných budov pro státní zaměstnance, kteří jinak nemohou dostati bytu a nuceni jsou namnoze bydleti odděleně od svých rodin.

Všeobecně se podotýká, že disposiční právo s úvěry, stanovenými v investičním rozpočtu, přísluší tomu ústřednímu úřadu, jemuž správní obor tam uvedený jest svěřen.

Bude tedy disponovati úvěry uvedenými

a sice toto, pokud jde o pozemní a jiné stavby, vždy v dohodě s těmi obory správními, v jichž zájmu stavba se provádí.

IV. Závěrek.

Celkový rozpočet výdajů jak běžného hospodářství státního, tak státních investic, vykazuje, jak předem pod II. B a pod III. uvedeno bylo, toto snížení proti roku 1923: