Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.

o vnitřní hospodářské krisi a poměrech zahraničního obchodu.

Neutěšené hospodářské poměry dělnictva a středních vrstev způsobovány jsou jak rozháraností výrobního řádu soukromopodnikatelského, tak nešťastnou hospodářskou a finanční politikou koaličního režimu.

Tato politika v mnohých směrech působí velmi nepříznivá na celý náš hospodářský život a je-li zde patrna i odbytová krise v československém vývozu, dlužno hledati neposlední příčinu rovněž v zavrženíhodných methodách naší finanční politiky.

Obchodní politika pracuje tu ovšem za velmi stižených okolností. Výkazy o našem obchodu zahraničním svědčí, že je sypáním písku do očí veřejnosti, zdůrazňuje-li koaliční politická agitace neustále jen pochybné aktivum zahraničního obchodu. Dlužno přihlížeti přece k očividnému poklesu ve vývozu československých výrobků, kterého zakrýti nikterak nelze.

Snížení tohoto vývozu znamená i snížení našeho národního příjmu ze zahraničí, což je také snižováním životní úrovně pracujícího lidu. Není-li dostatečného ubytu v cizině, nemůže býti doma dostatečně práce. Není-li zaměstnání, není ani výdělku.! není-li u domácího obyvatelstva koupěschopnosti, nemůže se vzpamatovati ani konsum na domácí půdě.

Tu jsme také u jedné ze základních příčin bídných poměrů našeho dělnictva, maloživnostnictva i maloobchodnictva.

Vykazuje-li ministerstvo sociální péče menší číslice úhrnného počtu nezaměstnaných osob státem podporovaných, neznamená to nic pro objektivního posuzovatele skutečných hospodářských poměrů, tedy i poměrů v naší výrob, určené pro vývoz. Menším počtem nezaměstnaných osob, které dostávají nějaké státní podpory, nelze zastírati fatální celkový stav československé výroby.

Zmiňují-li se pak jednotlivé žurnály o neúspěchu určitých obchodních smluv -- v poslední době jde na př. o obchodní smlouvy s Belgií a Holandskem, jde však také o další země jako Francii, ltalii, Jugoslavii, a jiné - značí to nezdar obchodní orientace na západ a na jih, která je z politických důvodů stavěna v protivu proti možnému odbytu na východě. Není nám ovšem tajno, že zejména při navazování řádných obchodních styků s Ruskem jest nutno také nová orientace naší politiky vnitřní i zahraniční.

Máme-li na mysli zbědované poměry našeho pracujícího lidu, musíme reagovati na vše, co by ještě další zhoršeni mohlo znamenati.

Obracíme se proto na celou vládu co nejdůtklivěji tímto dotazem:

1. Je ochotna zcela otevřeně vysvětliti všechny obtíže, se kterými se potkává vývoz československých výrobků za hranice?

2. Je ochotna náležitě objasniti nezdary, se kterými se potkává dle novinových zpráv navazování obchodních smluv s cizími státy, jakož i uvésti všechny možnosti, kterými vláda československá chce jim čeliti?

3. Jaké kroky učinila československá vláda k oživení obchodních styků se sovětským Ruskem, a co hodlá dále v tomto směru podniknouti?

V Praze dne 26. června 1923.

L. Kučera, Blažek, Kunst. Merta, Houser, dr. Šmeral, Warmbrunn, J. Kříž, Tausik, Toužil, Rouček, Kreibich, Burian, Darula, Bubník, Malá, Skalák, Teska, Svetlik, Nav, Mikulíček, Koutný, Krejčí, Haken.