Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4172.

Návrh

poslanců J. Pastyříka, Fr. Horáka a druhů

na změna vládního nařízení o vybírání obecní dávky ze zábav.

Navrhuje se, aby poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé usnesla se na této

resoluci:

Vládě se ukládá, aby v době nejkratší provedla změnu vládního nařízení ze dne 27. dubna 1922, č. 143 Sb. z. a n., jímž provádí se zákon ze dne 12, srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.

K tomu účelu vydáno budiž doplňující vládní nařízení tohoto znění:

§ 7 pravidel o vybírání obecní dávky ze zábav ve všech obcích republiky Československé se mění a pro příště bude zníti:

Dávka ze vstupenek (§ 5) se platí z každé vstupenky a sice 10 % podle vstupného bez ohledu na jeho výši.

Z volných (čestných, členských a pod.) lístků se vyměřuje dávka podle vstupného zapravovaného platícími účastníky za ten druh míst, k jichž použití tyto lístky opravňují.

Ze vstupenek, jež opravňují ke vstupu bez omezení na určitý počet představení; se vyměří dávka 10 % z ceny lístků.

Od dávky osvobozeny jsou osoby, které se zúčastní zábav v §§ 1 a 2 naznačených, vykonávajíce úředně službu dozorčí, bezpečnostní neb zdravotní, jsou-li opatřeny úřední legitimací, pak referenti tisku, mají-li žurnalistickou legitimaci, jakož i podnikatel zábavy, zřízenci a výkonný personál představení neb produkce.

Nařízení toto platí ode dne vyhlášení.

Důvodová zpráva.

Zvýšení obecních dávek ze zábav stalo se přechodně zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. a jako důvod uváděno hlavně, že výdělky všech vrstev lidu byly značně vysoké, čímž nastalo hýření a utrácení peněz v různých zábavních místnostech. Poměry ty však se během doby změnily, dávka ze zábav však, která stupňuje se od 5 do 50% ze základního vstupného snížena a na stávající poměry upravena nebyla, což jest zajisté nespravedlivo. Byla-li tato dávka zvýšena následkem změněných příznivých výdělečných poměrů, jest nutno a spravedlivo, nyní, kdy finanční poměry následkem snižování platů, nezaměstnanosti a menších výdělků značně se zhoršily, tuto vysokou dávku ze zábav snížiti.

Měla-li a má-li i nadále sloužiti dávka tato ku ozdravování obecních financí, pak jest to právě její výše, která uskutečnění úmyslu tohoto zbraňuje, jelikož hlavně velké podniky, jako Varieté, cirky, kabarety a pod. nemůže střední třída a dělný lid navštěvovati, protože podniky ty musí riskovati velkou denní režii a musí stanoviti vzhledem k ní a počtu sedadel přiměřené vstupné, které se vysokou dávkou ze zábav tak zvýší, že si podobné zábavy průměrný člověk dopřáti nemůže.

Jako malý doklad režie podobného podniku uvádíme pouze některé výlohy karlínského Varieté:

Za 12 měsíců, v nichž se plně představení provozovala, bylo zaplaceno pouze na dávce ze zábav 2,200.000.- Kč, na 2 % dani z obratu 120.000.- Kč, otop vyžadoval nákladu 125.232.- Kč, světlo 269.714.- Kč, hasiči a policie 92.000.- Kč, pojistky 104.365.- Kč, cestovné artistům 224.000.- Kč, reklama 180.000.- Kč atd.

A takovéto podniky zejí nyní po celé dny a týdny prázdnotou, režie jejich jest stejná a trpí tím nejenom jejich majitelé a personál, který se musí zmenšovati, ale i dávka ze zábav, která ve všední dny vykazuje nepatrný příjem, což dokázati mohou obce.

Dle mnoha přípisů od různých majitelů zábavních podniků jak místních, tak venkovských i cestujících, jest vidno, že podnikatelé snaží se snižovati vstupné, aby návštěva se zvětšila, ale toto snížení při vysoké dávce ze zábav stává se bezvýznamným. Jedinou a rychlou pomocí, aby zábavní podniky se mohly udržeti, a tak i svůj personál před nezaměstnaností zachrániti, jest snížení dávky ze zábav na 10 % čímž sníží se vstupné o 40 %, získá velký obrat a dávka, ač snížená, vynese daleko více než nyní při prázdných místnostech.

Při stanovení dávky ze zábav nebyl brán též patřičný zřetel na podniky cestovní, které odevzdají státu veliké obnosy za dopravu drahou a přes zimu, ač nemají příjmu ani haléře, musí vydržovati celou nákladnou menagerii, personál atd. Celé tisíce malých cestovních podniků živí těchto nepatrných příjmů mnohačlenné rodiny a nynější jejich situace stává se kritickou.

Účtuje-li se na zboží přepychové 10 % daň z přepychu a 2% daň obratová, proč nemůže dosíci se totéž při zábavních podnicích, kde zatěžuje se prodej vstupenek od 5 do 50 % daní ze zábav, 2 % daní z obratu a ostatními regulerními daněmi?

Nemá-li býti ohrožený stav těchto podniků dále zhoršován, což vedlo by nejen k jich zničení, ale i ku nezaměstnanosti jejich personálu, jest nutno upraviti snesitelně dávku ze zábav, při čemž netřeba se obávati zdánlivého úbytku příjmů, neboť zvýšená návštěva, docílená slevou vstupného, vyrovná na druhé straně toto snížení.

Po stránce finanční nemá návrh v zápětí zatížení státního rozpočtu.

V Praze dne 8. května 1923.

Pastyřík, Horák,

Tomik, dr. Gažík, Hancko, dr. Juriga, dr. Kubiš, dr. Labay, Vrabec, Tománek, Hlinka, Onderčo, Bobok, dr. Buday, Mlčoch, Anděl, Vávra, Najman, Stejskal; Hudec, Zavřel.