Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4158.

Zpráva

výboru ústavně-právního a rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 4124)

o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace.

I.

Již ve starém státě připravovány byly náběhy k zákonné úpravě a podpoře elektrisace. Teprve v Československé republice uvedeny byly v platnost dva zákony, které týkají se podpory soustavné elektrisace, a to zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., a zákon ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n. (elektrisační zákon a jeho novella).

Československý elektrisační zákon provádí soustavnou elektrisaci pomocí všeužitečných elektrických podniků, náležejících veřejným korporacím anebo společnostem smíšeně veřejným, jimž za tím účelem ukládají se různé povinnosti v zájmu veřejném. Z těchto povinností bylo by zvláště uvésti povinnost dodávati v území podniku přikázaném energii dle jednotných sazeb každému spotřebiteli pro všechny účely, odebírati energii vhodných vodních sil v témž, území, vypomáhati si se sousedními elektrárnami, udržovati díla elektrická ve stavu hospodářsky účelném a schopném řádného provozu, podrobiti se úřední kontrole, zachovávati zadávací řád platný pro státní úřady a jiných více.

Aby se usnadnilo plnění těchto povinností, propůjčuje elektrisační zákon všeužitečným elektrickým podnikům především výhody právní (zejména právo klásti elektrická vedení), jimiž byl poskytnut základ k existenci těchto podniků. Avšak již při vzorku elektrisačního zákona byl si zákonodárce vědom, že vedle výhod právních třeba vznik všeužitečných elektrických podniků podporovati také finanční pomocí státu, kteráž však převážnou většinou omezila se pouze na kapitálovou účast státu na podnicích. V zastoupení státu zúčastnilo se tak ministerstvo veřejných prací celkem 16 podniků, majících společenského kapitálu Kč 237,367.400.- nominale. Z toho činí účast státní Kč 44,100.000.-, ze zbytku pak připadá Kč 131,219.000.- na ostatní kapitál veřejný (země, okresy, obce), takže celkem v těchto 16 podnicích má kapitál veřejný převahu 73 %. Zbytek Kč 62,048.400.- náleží kapitálu soukromému. Ostatních všeužitečných elektrických podniků buď již utvořených nebo nalézajících se ve stadiu organisace na podkladu všeužitečnosti v počtu 7 stát se nemohl zúčastniti. Celkem přichází tedy v úvahu dle dnešního stavu 23 podniků:

Praktické provádění elektrisačního zákona vedlo k poznání, že na podporu soustavné elektrisace vedle podpory, jež byla již platnými zákony povolena, třeba poskytnouti další finanční a právní výhody, a že zejména třeba všeužitečným elektrickým podnikům poskytnouti výhody, jež by pro ně znamenaly finanční úlevu zejména, v počátečních letech, kdy jsou zatěžovány nákladnými investicemi a kdy výroba elektrického proudu nedosáhla ještě normálního rozvoje.

Účelu tohoto má dosáhnouti vládní návrh zákona o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace.

Povšechně k obsahu tohoto zákona lze uvésti toto:

Vládní návrh zamýšlí všeužitečným elektrickým podnikům poskytnouti jednak výhody finanční, jednak výhody právní. Výhody finanční týkají se jednak zvláštní daně výdělkové, jednak dílčích dlužních úpisů těchto podniků, právní výhody umožňují těmto podnikům jednak užívati rozsáhleji než dosud soudních zápisů vedle notářských spisů a notářského osvědčování, jednak opatřovati si akciový kapitál úměrně s postupem elektrisačních prací úpravou předpisů o splácení akciového kapitálu.

Daně a poplatky postihující všeužitečné elektrické podniky během jich hospodářské činnosti jsou velmi citelnou pasivní položkou v jich bilancích, zvláště počátečních let. Je to zvláště zvláštní daň výdělková (dle II. hlavy zákona o osobních daních přímých, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň zárobková), dále poplatky placené z dílčích dlužních úpisů přímo před jich vydáním (poplatky emisní), jakož i poplatky z listin vydaných k zápisu a výmazu závazků za kauci k pojištění dílčích dlužních úpisů.

Když stav státních financí nedopouští rozsáhlejších finančních úlev, osnov, zákona poskytuje podnikům úlevu aspoň v těchto dvou směrech, z nichž zejména přílišné zatížení zvláštní daní výdělkovou jest všeobecně známo.

Avšak i právní výhody již dříve vypočtené mají podnikům finančně prospěti, což platí zvláště o rozšíření soudních zápisů, jež jsou ovšem nepoměrně méně nákladny než jiné spisy a jiné osvědčování. Volání po poskytnutí finančních a právních výhod na podporu soustavné elektrisace vyskytovalo se již delší dobu z interesovaných kruhů, a bylo souhlasně vládě tlumočeno, zejména představiteli zemské samosprávy, zemským správním výborem českým, zemským výborem moravským a zemskou správní komisí pro Slezsko, jakož i četnými svazy elektrárenskými. Interesované kruhy si uvědomovaly, že újma, kterou stát nebo samosprávné svazky tím utrpí, nebude významná, ježto jde o poměrně malý počet podniků, a ježto výhody takto poskytnuté umožní dodávání levnějšího proudu podnikům jiným. Tím se výrobní podmínky těchto podniků usnadní a přispěje se k jich hospodářskému rozvoji, jenž ve svých důsledcích projeví se v úspoře uhlí a ve zvýšení výroby a konkurenční způsobilosti s cizinou, takže tato újma bude vyrovnána větší poplatností těchto podniků, omezujících namnoze v přítomné době svou výrobu.

Návrhy, vládní vyhovují žádostem interesovaných kruhů s patřičným přihlédnutím k dosavadní státní politice finanční, nahražující výdaj nekrytých státovek zdaněním, poskytujíce jednak výhody jen na přechodnou dobu, jednak - při dani výdělkové - setrvávajíce aspoň u určité kvoty placení daně.

Navrhujeme tudíž, aby poslanecká sněmovna schválila sládni návrh zákona

V Praze dne 12. května 1923.

Zákon

ze dne.........................

o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Výhody finanční.

§ 1.

(¹) Výdělková daň podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň zárobková podniků veřejně účtujících) nesmí po dobu deseti let ode dne, kdy elektrický podnik byl prohlášen všeužitečným nebo přeměněn na takový (§§ 4 a 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. a §§ 1 a 2 zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n.) s válečnými přirážkami, jakož i se všemi přirážkami samosprávných svazků činiti více než 50 % čistého výnosu oněch obchodních let, která jsou podkladem pro výměru daně, prokáže-li podnik, že jest obchodně i technicky řádně veden a že čistý zisk po provedení odpisův a po obvyklém dotování reservního fondu nestačil ani ku čtyřprocentnímu zúrokování kmenového neb akciového kapitálu podniku nebo závodních podílů.

(²) Ustanovení odstavce druhého až pátého §u 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. platí obdobně také pro zdanění všeužitečných elektrických podniků uvedených v odstavci prvém.

§ 2.

Dílčí dlužní úpisy všeužitečných elektrických podniků (§ 1), vydané v době od 1. ledna 1922 do konce roku 1926, jsou osvobozeny od poplatků, jež z těchto dílčích dlužních úpisů mají býti placeny přímo před jich vydáním.

§ 3.

Listiny vydané k zápisu a výmazu závazků za kauci k pojištění dílčích dlužních úpisů, vydaných všeužitečnými elektrickými podniky (§ 1) v době od 1. ledna 1922 do konce roku 1926, a knihovní zápisy vykonané z té příčiny jsou osvobozeny od kolkův a poplatků.

Výhody právní.

§ 4.

(¹) Komanditní společnosti na akcie a akciové společnosti podle obchodního zákona uvedeného v platnost zákonem ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z roku 1863, které provozují všeužitečné elektrické podniky uvedené v §u 1, mohou žádati za osvědčení soudním zápisem v případech, kde obchodní zákon nebo souhlasně s ním společenské stanovy požadují soudního spisu nebo soudního osvědčení k ujednání nebo změně společenské smlouvy nebo k usnesení na zrušení společnosti.

(²) U společností s ručením obmezeným podle zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z. a zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 271 Sb. z. a n., které provozují všeužitečné elektrické podniky uvedené v §u 1, mohou býti notářské spisy a notářská osvědčení, jichž požadují zákon ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z. nebo souhlasně s ním společenské stanovy k ujednání nebo změně společenské smlouvy, k prohlášení dosavadních společníků a osob třetích o převzetí nových kmenových vkladů, ku převodu obchodních podílů společníků právními jednáními mezi živými a k usnesení na zrušení společnosti, nahrazeny soudním zápisem.

(³) K soudním úkonům podle odstavce prvého a druhého jest příslušným okresní soud, v jehož obvodu společnost má sídlo nebo koná valnou hromadu.

(⁴) Soudní úkony tyto provede soudce, jenž si přibere přísežného zapisovatele.

§ 5.

(¹) Ministerstvo vnitra může v dohodě s ministerstvy veřejných prací a financí povoliti všeužitečným elektrickým podnikům (§ 1), které jsou ustaveny ve formě akciové společnosti, aby vydávaly neúplně splacené akcie na jméno, na něž musí býti složeno aspoň 25 % jmenovité hodnoty akcie.

Za neúplně splacené akcie vydají se akcionářům zatímní listy (dočasné účastiny neb účastinné poukázky), na jméno znějící, na nichž se vyznačí vykonané splátky a které teprve po úplném splacení mohou býti vyměněny za akciové úpisy.

(³) Neúplně splacené akcie na jméno (odstavec první) jest přípustno vydávati buď pro všechny akcionáře nebo jen pro akcionáře, kteří mají bydliště, pobyt, sídlo nebo podnik v území, jež bylo všeužitečnému elektrickému podniku k zásobování přiděleno, na něž se však elektrisační stavby společnosti dosud nerozšířily.

(⁴) Zbývajících 7 % může býti od těchto akcionářů požadováno podle postupu elektrisačních prací.

(⁵) Ministerstvo vnitra může v dohodě s ministerstvy veřejných prací a financí povoliti v případě potřeby všeužitečným elektrickým podnikům (§ 1) další potřebné zvýšení akciového kapitálu, i když akcie dřívějších emissí nebyly ještě plně splaceny.

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřují se ministři veřejných prací, financí, spravedlnosti a vnitra.

II.

Rozpočtový výbor ve své schůzi, konané dne 14. května t. r., vyslovil souhlas s předloženým vládním návrhem zákona v uvážení všech příslušných důsledků. Zatížení státu, které vzniká snížením maximální zdaňovací kvoty jest po názoru rozpočtového výboru vícekráte vyváženo sesílením platební schopnosti velikého množství oněch poplatných jednotek, které mají na území elektrisovaném, zákonem podporovanou organisací, svoje stanoviště. Jest praxí již dostatečně zjištěno, že je-li soustavně elektrisováno určité území, že živnostníci a drobný průmysl i podniky zemědělské doznávají značného hospodářského posílení své výrobní schopnosti, že snáze snesou příslušné poplatné zatížení. Možnost získání pohonné energie povzbuzuje podnikatelskou činnost tak silně, že vliv na poplatnost určitého teritoria zmnožením poplatných jednotek jest jasně zřetelným.

Jest proto rozpočtový výbor plně přesvědčen o odůvodněnosti návrhu.

Nutno též bráti v úvahu, že většina podniků všeužitečných provedla mnoho svých investic v době poválečné, kdy vysoké ceny materiálu a práce zvedly investice do takových výšek, že nutno co možno v nejkratší době umožniti zamortisování do výše odpovídající ustálující valutě.

Bez příslušné podpory by žádný z všeužitečných podniků nemohl však tuto samozřejmou povinnost splniti, čímž jistě jest schválení tohoto zákona odůvodněno. Předloha však neřeší otázku poplatků dle § 6, lit. b) a d) zák. ze 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n., a na Slovensku a Podkarpatské Rusi dle § 6, lit. b) vlád. nařízení ze 14. června 1920, č. 403 Sb. zák. a noř., které, ač plně dle zákona oprávněny, zatěžují podnikání soustavné elektrisace v těch prvních letech, kdy rentabilita podnikání ještě není dosažena. Poplatky tyto pak nutí společnost všeužitečnou vykazovati veliké ztráty bilanční, které mají nepříznivý vliv na podnikání ve svém celku. Rozpočtový výbor jednal o této zásadě a doporučuje ku přijetí následující resoluci:

Resoluce.

Vláda se žádá, aby ministerstvo financí elektrickým podnikům, prohlášeným za všeužitečné, k jich žádosti povolilo odklad v placení poplatku dle § 6, lit. b) a d) zákona ze 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n., na Slovensku a Podkarpatské Rusi podle § 6. lit. b) vládního nařízení ze 14. června 1920, č. 403 Sb. z. a n., po dobu, dokud společnost není schopna bez újmy hospodářského provozu poplatky zaplatiti.

V Praze dne 14. května 1923.