Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4153.

Zpráva

výboru pro průmysl, obchod a živnosti

o vládním návrhu zákona (tisk 4133),

jímž se upravuje provádění voleb v živnostenských společenstvech a jejich jednotách (svazech).

Nynější živnost. společenstva jsou nástupci bývalých cechů, jejichž počátky sahaly až hluboko do středověku. Jejich pravomoc stanovena byla samými panovníky. Dlužno doznati, že udělené jim výsady byly cenné a dosažení jejich poskytovalo jednotlivci zabezpečení hospodářské budoucnosti. Cechy měly zřízení samosprávné, čímž nahrazovaly nynější politické správy, pro záležitosti živnostenské. Jim příslušela též značná moc kárná nejen členů, nýbrž i příslušníků. Za dlouhou dobu svého trvání, změnily se mnohé výsady, leč samospráva potrvala až po dobu jich zrušení. Přísné cechovní předpisy nejen v ohledu mravním, ale hlavně ve směru hospodářském, jakož i nepřípustnost do cechů způsobily přežitost jejich; novější doba, přinášející více svobody a volnosti nesnesla tohoto jařma. Stesky jednotlivců stále více se množící přiměly konečně příslušné činitele k ráznému kroku zavedení svobody živnostenské, prohlášené císařským patentem ze dne 20. prosince 1859, říšského zákona č. 227, jímž vydán řád živnostenský, jehož platnost trvala až do 15. března 1883.

Leč ani tento zákon neuspokojil! Jím totiž otevřena byla brána volnosti všem osobám ať vyučeným nebo ne, provozování živností, nyní řemeslných, k nimž nutno průkazu způsobilosti. Přes to sluší zdůrazniti pokrok tímto zákonem docílený protože se ním uplatnily živly, jimž cechovním zřízením byla cesta k veřejnému působení tarasena. Brzdění cechovní pozůstávalo v udržování jakéhosi určitého počtu členů, případného odkoupení práva cechovního, povahy reální, jakož i nesnadného dosažení přijetí do cechu.

Zasahováním do práv osob řemeslu vyučených způsobilo v těchto řadách volání po průkazu způsobilosti, jakož o povinném utvoření živnost. společenstev i přístup k nim; kdežto povinný přístup platil jen v místech, kde bylo společenstvo dobrovolně utvořeno. Povinná společenstva, jakož i členství toho druhu, trvá až po nynější dobu přes to, že živnost. řád od svého vzniku byl několikrát měněn i doplňován. Kdo v těchto kruzích měl příležitost delší dobu spolupůsobit i v užší jejich správě, jakož i sleduje tuto činnost s hlediska celku, dozná, že tato jinak živnostnictvu prospěšná sdružení či svazky, nedosáhly očekávaného prospěchu, jemuž svědčí četná ustanovení zákonná. Úspěšněji projevuje se sem náležející činnost spíše při společenstvech obchodních, zvaných Gremiích, jakož i při společenstvech odborných, sice ojediněle, což přece důkazem, že pomocí těchto povinných svazků možno docíliti mnoho prospěšného, ovšem při porozumění, společné vůli a snaze valné části členstva. Co jest tu za nejpodstatnější závadu prospěšné činnosti, nelze přesně vyčísliti, avšak možno ze zkušenosti tvrditi, že příčinou jest větší počet, z nichž ovšem jednotlivé víc nebo méně podstatné. Že četné příčiny vězí i ve členstvu samém nelze zneuznati, jsou však často omluvitelny panujícími poměry. Že část viny spočívá též na příslušných úřadech, třeba jinak činy dobře míněnými, o tom svědčí mnohé zkušenosti. Při tom dlužno doznati, že i řád živnost. jest v určitých případech hoden opravy. Za řadu let jeho platnosti nasbírány mnohé a bohaté zkušenosti, jejichž pojetí do zákona nikomu neuškodí, avšak mnohému může prospěti.

K tomu čelí i směřuje předléhající oprava živnost. řádu; jejíž četné jednotlivosti budou v dohledné době následovati. Vládní návrh sleduje větší účinnost v životě společenstevním zavedením poměrného zastoupení v jeho správě, z níž jsou často vyřaděny menšiny ať povahy hospodářské, politické, národnostní, církevní či jakékoliv, jsou-li většinou přehlasovány.

Protože jsou společenstva svazky povinné a těmi jest si přáti, aby byly i jednoty těchto, jest zajisté účelno usnadniti všem menšinám možnost na správě svých odborných zařízení, povinných, čímž zajité možno povzbuditi zájem sem náležející, protože třídění se dle uvedených směrů nemá míti nic společného s věcmi, jichž působnost spočívá v živnostenských společenstvech, všem členům stejně sloužící, omezující se na hospodářské, kulturní a odborně vzdělávací účely.

l dalšímu odůvodnění sloužiž, že návrh vlády vyvolaly panující poměry. Nejde o zavádění novot přes vůli nájemníků; poměry se utvářily a vyvinuly dobou tak, že je potřebí zákonnou cestou je upraviti, nemá-li posavadním jeho zněním vzejíti škoda.

Ostatně živnost. řád nynější činí v tomto směru určitý náběh, ježto v článku 119 f) v druhém odstavci předpisuje přihlížeti při volbě výboru společenstva k zastoupení jednotlivých povolání.

Patříce na věc se širšího hlediska, dojdeme ku přesvědčení, že nejen naše státní ústava, nýbrž ve vrstvách lidových setkáváme se s požadavkem shora vytčeným, jakožto spravedlnosti nejvíce odpovídajícímu. Vládní návrh stanoví úpravu voleb poměrného zastoupení vykonati vládním nařízením.

Výbor pro průmysl, obchod a živnosti doporučuje poslanecké sněmovně Národního shromáždění tento návrh k přijetí.

V Praze dne 12. května 1923:

Zákon

ze dne...............,

jímž se upravuje způsob provádění voleb v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotách (svazech).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Volby v živnostenských společenstvech a ve společenstevních jednotách (svazech) konají se dle zásady poměrného zastoupení, jež upraveno bude vládním nařízením.

Článek II.

V zákoně ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z., jímž se mění a doplňuje řád živnostenský, škrtá se:

V § 119 odstavec 3. poslední věta: ťPři tom budiž vhodnými volebními řády menšině zabezpečeno zastoupení.Ť

V § 120 odstavec 5. poslední věta: ťPři tom budiž vhodnými volebními řády menšině zabezpečeno zastoupení.Ť

Článek III.

Zákon tento nabývá účinnosti 30 dnů po vyhlášení.

Ustanovení jeho neplatí pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Článek IV.

Provésti tento zákon náleží ministru průmyslu, obchodu a živností.