Poslanecká sněmovna N.S.R.Č. 1923.

I. volební

7. zasedání.


4136.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...............................

o nabytí Buštěhradské železnice státem.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby s účinností ode dne 1. ledna 1923 koupila pro stát jako universálního sukcessora veškeré movité i nemovité jmění akciové společnosti Buštěhradské železnice ("Ausschliessend priv. Buschtěhrader Eisenbahn") s veškerými právy a závazky jejími.

§ 2.

Z koupě té jest vyloučiti akcie Falknovské akciové společnosti pro dolování uhlí a práva a závazky, plynoucí ze smlouvy, společnosti Buštěhradské železnice, sjednané ve Vídni dne 23. října 1916 s Rakouským spolkem pro chemickou a metallurgickou výrobu o odběru uhlí od Falknovské akciové společnosti pro dolování uhlí. Z této smlouvy převezme stát pouze závazky, plynoucí z provozních účtů této společnosti za rok 1921 a 1922, jakož i závazek, vyplývající ze zařizovacích nákladů této společnosti, tento až do výše 4,000.000 Kč.

§ 3.

K úhradě kupní ceny převezme stát všechny závazky společnosti Buštěhradské železnice, jež nebyly vyloučeny, a zaplatí jí dále v celku 34,403.600 Kč, z nichž 450.770 Kč jest splatno v hotovosti do 14 dnů po podpisu kupní smlouvy zástupci státní správy, dalších pak 33,952.830 Kč hotově ve dvou stejných bezúročných částkách, splatných dne 15. ledna 1924 a 15. ledna 1925. Uvedené částky kupní ceny budou vyplaceny bez jakékoli daňové a poplatkové srážky.

§ 4.

Na státní správu železniční přejdou zejména též veškerá práva a povinnosti společnosti, založené služebními smlouvami, které sjednala se svými zaměstnanci nejpozději do 31. prosince 1922, ze smluv později sjednaných pak jenom potud, pokud budou státní správou železniční uznány.

Na pensijní fond státních drah, pokud se týče na státní správu železniční, přejdou též závazky k výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků všeho druhu, vyměřené podle normativních předpisů Buštěhradské železnice, při čemž se dosud nabyté nároky neruší. Naproti tomu přejde na státní správu železniční, po případě na pensijní fond státních drah veškeré jmění zaopatřovacích ústavů a fondů společnosti Buštěhradské železnice.

§ 5.

Nemocenská pokladna Buštěhradské železnice se zruší a dosavadní členové, této pokladny stanou se s výhradou nabytých práv členy nemocenské pokladny státních drah. Veškeré jmění a závazky zrušené nemocenské pokladny a přidružených k ní fondů přejdou na nemocenskou pokladnu státních drah a příslušné fondy, k ní přidružené.

§ 6.

Na státní správu železniční přejdou dále veškerá práva a závazky společnosti Buštěhradské železnice z úrazového zaopatření a pojištění. Naproti tomu přejde na státní správu železniční fond, jejž nashromažďovati bylo společnosti nařízeno podle §u 4., odstavce 2. zák. č. 1/1888 ř. z., ve znění stanoveném čl. III. zák. č. 207/1919 Sb. z. a n.

§ 7.

Nynějšímu zastupitelstvu zaměstnanectva Buštěhradské železnice zůstane po převzetí dráhy státní správou železniční zachována možnost spolupůsobiti v osobních věcech zaměstnanců až do nových voleb do důvěrnických výborů u státních drah. Rovněž zůstává až do nových voleb nynějšímu výboru nemocenské pokladny a důchodovému výboru pro úrazové zaopatření Buštěhradské železnice zachována možnost spolupůsobiti ve věcech nemocenského pojištění, nebo úrazového zaopatření zaměstnanců Buštěhradské železnice.

§ 8.

Na státní správu železniční přejde dále jmění ostatních ústavů (fondů) sociální péče společnosti Buštěhradské železnice. Státní správa železniční je odevzdá příslušným ústavům vlastním, jež zaručí převzatým zaměstnancům aspoň tytéž výhody jejich účastí na těchto ústavech, při čemž zaměstnancům převzatým nesmějí býti uloženy příspěvky vyšší než zaměstnancům státních drah.

§ 9.

Státní správa má právo ustanoviti zvláštního komisaře, který bude bdíti nad tím, aby majetkový stav podniku nebyl změněn v neprospěch státu.

Zejména jest třeba ke každému zcizení nebo zatížení nemovitých majetkových předmětů, tvořících předmět výkupu, souhlasu tohoto komisaře. Totéž platí o každém převzetí nových závazků, které by přesahovaly rozsah pravidelného vedení provozu nebo by znamenaly trvalé zatížení železničního podniku nebo společnosti.

§ 10.

Jakmile smlouva o nabyti dráhy státem nabude platnosti, vstoupí společnost do likvidace, jež bude provedena státní správou, která také ponese náklady likvidace.

§ 11.

Podrobnosti převzetí jmění společnosti Buštěhradské železnice ustanoví, šetříc předpisů tohoto zákona, smlouva, kterou státní správa sjedná se společností Buštěhradské železnice.

§ 12.

Ministr financí se zmocňuje, aby, dojde-li k ujednání kupní smlouvy, opatřil zápůjčkou potřebný peníz.

§ 13.

Trati Buštěhradské železnice včlení se do sítě československých státních drah a zřídí se z toho důvodu nové ř editelství státních drah s pr avomocí dosavadních ředitelství,

Vláda se zmocňuje, aby určila jeho sídlo a stanovila jeho služební obvod.

§ 14.

Veškeré, s provedením tohoto zákona související právní úkony, majetkové převody, podání, zápisy a. jiné listiny jsou prosty kolků a poplatků.

§ 15.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej ukládá se ministrům železnic a financí.

Důvodová zpráva.

Buštěhradská železnice jest majetkem akciové společnosti se sídlem v Praze. Provozní délka její činí celkem 493692 km. Z nich jest 179 km dvoukolejných. Zbytek pak jednokolejných, mezi nimi 73409 km uhelných a průmyslových drah. Akciový kapitál neumořený činí koncem roku 1922 56,588.050 Kč (akcií lit. A. dosud neumořených 20.941 kusů v nom. částce po 1050 K, akcií lit. B. 86.500 kusů po 400 K). Prioritní obligace neumořené 4% činí koncem r. 1922 104;760.000 Kč.

Všech zaměstnanců bylo dne 31. prosince 1922 celkem 9.344. Z nich bylo úředníků, podúředníků a služebníků 5.121, čekatelů 602, řemeslníků a dělníků 3.621. Během roku 1922 byl personál redukován o 750 zaměstnanců.

Vozidel bylo kancem r. 1922:

lokomotiv 254

tendrů 226

osobních vozů 330

nákladních vozů 8366

sněhových pluhů 25

Podnik dělí se se stanoviska účetního na podnik lit. A. a lit. B., mající hranici ve stanici Březně, s hlediska koncesního pak na trati koncese z 11. ledna 1867, které podléhají trati Praha - Bruska-Hostivice a Kralupy-Dubí-Staré Kladno; ostatní trati pak: Praha - Smíchov - Chomůtov - Cheb - Frant. Lázně, Falknov - Kraslice, Chomůtov - Prunéřov, Chomůtov - Vejprty a Křimov - Reitzenhain podléhají ustanovení koncese z 1. července 1868. Dle ustanovení obou koncesních listin jest základem pro výpočet výkupní renty roční čistý výtěžek podniku běhen posledních 7 let, předcházejících skutečnému výkupu. Od těchto výsledků odrazí se 2 léta nejnepříznivější a z výsledku zbývajících 5 let vypočte se průměrný čistý výtěžek. Tento průměrný výtěžek vyplácí se společnosti až do uplynutí doby koncesní. Minimální renta činí smluvené zúrokování prioritních obligací (4%) a 5% zúročení akciového kapitálu s příslušnými částkami umořovacími. Tato minimální renta přichází v úvahu, jestliže renta z čistých zisků jí nedosahuje.

Trati koncese z r. 1867 připadají státu bezúplatně 10. ledna 1947, trati koncese z r. 1868 pak 4. března 1963. Umořování akcií přijde na řadu dle umořovacího plánu teprve po r. 1954, t. j. po umoření prioritních obligací. Minimální renta mění se podle umořovacího plánu.

Buštěhradská železnice byla již za války v r. 1918 značně postižena všeobecnou provozní krisí. Její finanční nesnáze se po převratu stále stupňovaly, takže československá státní správa železniční byla nucena povolovati společnosti obdobné zvyšování tarifů jako na tratích státních drah a ponechávati jí příslušné částky válečných přirážek. Finanční nesnáze Buštěhradské železnice vzrostly však v r. 1921 a 1922 tak značně, že se společnost obrátila na státní správu se žádostí o peněžní podporu, pomocí které by byly vyrovnány schodky uvedených dvou let a zjednána možnost dalšího úspěšného hospodářství. Státní správa projevila ochotu ponechati společnosti k náhradě schodků příslušné částky výtěžků z válečných přirážek, resp. přepravní daně za rok 1921 a 1922 a zároveň poshověla společnosti placení přepravní daně za r. 1922 až do konce roku 1924; k dalšímu přímému subvencování však státní správa přistoupiti nemohla, nemajíc žádné rozpočtové úhrady ani příslušného ústavního zmocnění.

Přes to skončila léta 1921 a 1922 celkovým schodkem 32,800.000 Kč. Ježto provozní situace ani začátkem r. 1923 se nezlepšila, požádala společnost Buštěhradské železnice koncem ledna 1923 státní správu, aby stát Buštěhradskou dráhu sestátnil. Státní správa železniční, přihlížejíc ke kritické finanční situaci společnosti a chtějíc zabrániti ohrožení veřejného provozu na jejích tratích, projevila ochotu vstoupiti v příslušné jednání, upozornila však zároveň společnost, že akcionáři její musí též přinésti přiměřené oběti.

Společnost uplatňovala původně při stanovení kupní ceny podniku zásady valorisace, kteréžto stanovisko ovšem státní správa uznati nemohla. Na to nabídla společnost výkup za minimální rentu, při čemž by stát jako universální sukcessor společnosti převzal veškerá práva a závazky společnosti, jež by po sestátnění likvidovala.

V jednáních, jež na to byla zahájena, bylo především pracováno k tomu, aby stanoveno bylo celkové pasivní saldo společnosti a zjištěny její majetkové poměry. Průběhem dalšího jednání došlo se vzájemnou dohodou k stanovení přejímací ceny, jež záležeti má kromě převzatých závazků v hotovém splacení částky 34,403.600 Kč, jež diskontována 5% k 1. I. 1923 odpovídá přibližně diskontované hodnotě 2%ní renty z akciového kapitálu dle původního slosovacího plánu. Státní správa odhodlala se k další oběti, kterou přináší při placení v hotovosti, chtějíc umožniti i finančně slabším akcionářům větší zhodnocení jejich akcií, jehož by nedocílili při výměně za náhradní titry, umořitelné během delší doby.

Stát nabývá koupí veškerého železničního podniku společnosti Buštěhradské železnice, jak svrchu byl popsán, s veškerým příslušenstvím a dále i jmění společnosti odděleného od podniku železničního, k němuž náleží administrativní budova společnosti v Praze, dům na Smíchově a v Reitzenhainu, dále reservní fondy společnosti, salonní vůz a pila na Kladně. Ze sukcesse je vyloučen akciový podíl společnosti Buštěhradské železnice na Falknovské akciové společnosti pro dolování uhlí.

Státní správa učinila vyloučení těchto akcií podmínkou výkupu, nechtějíc vstoupiti ve smlouvu uzavřenou mezi společností Buštěhradské železnice a Spolkem pro chemickou a metallurgickou výrobu, nepokládajíc ji pro sebe za výhodnou.

Státní správa železniční jest si vědoma, že přejímá podnik za současné stagnace průmyslové značně pasivní, jehož příjmy po eventuelním propočítání tarifů, ne zlepší-li se dopravní situace, ještě poklesnou. Státní správa nemohla však přehlédnouti význam Buštěhradské železnice, nutnost udržeti její normální provoz a zabrániti finančním následkům shroucení společnosti, jež by mohlo eventuelně ohroziti i prioritní dotační službu, která sestátněním dráhy bude zajištěna.

V neposlední řadě byla státní správa vedena též ohledem na ohroženou existenci zaměstnanců Buštěhradské dráhy, kteří by byli její krisí v první řadě postiženi.

Po všeobecné stránce dopravně-politické vedena byla státní správa železniční také těmito úvahami

Po sestátnění Ústecko-Teplické dráhy není při zeměpisné a dopravní situaci Buštěhradské železnice jiné možnosti, než aby přešla i tato dráha dříve či později do státní správy. Této akce, urychlené nyní tísnivou finanční situací dráhy, je zapotřebí, má-li se nynější síť československých státních drah topograficky i organicky uceliti.

Postátnění Buštěhradské dráhy bude tedy zároveň důležitým článkem v řetězu nutných příprav pro novou účelnou reorganisaci správních okrsků československých státních drah.

Dosavadní samostatná správa Buštěhradské dráhy s přesným rozhraničením majetkových oblastí a dopravních zájmů nedovoluje vyvinouti žádoucí jednotnost provozu a krajně využitkovati dopravních prostředků, ba jest spíše s to, aby vyvolala nehospodárnou a nezdravou konkurenci tam, kde by jinak za jednotné správy bylo lze nejmenšími prostředky dosíci největšího účinku.

Buštěhradská dráha protíná stejně jako bývalá ústecko-Teplická dráha průmyslově značně vyvinuté kraje Československé republiky s důležitou pánví uhelnou, a právě doprava uhelná přichází v prvé řadě v úvahu, aby mohla býti řízena s jednotného hlediska cestou virtuelně nejkratší a tudíž nejvýhodnější.

Sestátněním Buštěhradské dráhy bude dána státní správě železniční možnost prováděti neomezeně a samostatně vlakové trakce a zaváděti průběžnou dopravu po tratích k tomu nejlépe schopných, zejména pokud jde o vývoz uhlí do cizozemska i vnitrozemí. Mimo to bude lze též výhodněji řešiti otázky budoucí výstavby nádraží v obvodu Velké Prahy.

Přiložená osnova obsahuje zmocnění vlády sjednati podle přesných směrnic zákona tohoto podrobnou smlouvu kupní. Kritická situace Buštěhradské železnice vyžaduje nejrychlejšího projednání zákona. Navržený zmocňovací zákon neobsahuje tudíž žádného všeobecného zmocnění, nýbrž obsahuje již předpisy o podstatných částech smlouvy.

Z následujícího podrobnějšího rozboru osnovy vysvítá, jaký význam přísluší jednotlivým jejím ustanovením:

K§u 1.:

Ustanovením paragrafu tohoto je vyslovena zásada, že vláda se zmocňuje, aby koupila pro stát jako universálního sukcessora veškeré movité i nemovité jmění akciové společnosti Buštěhradské železnice s účinností ode dne 1. ledna 1923.

Datum 1. ledna 1923 bylo voleno pro nabytí dráhy z toho důvodu, protože v jednáních zahájených již v lednu tohoto roku bylo vzato za základ veškerých výpočtů.

K§u 2.:

Paragraf tento obsahuje dvě výjimky z universální sukcesse proti ustanovením §u 1. Proč z koupě jsou vyloučeny tyto dva případy bylo řečeno výše.

K§u 3.:

Ustanovení toto určuje kupní cenu, jež pozůstává jednak v převzetí všech závazků společnosti Buštěhradské železnice, jež nebyly vyloučeny v §u 2., státem ku vlastnímu placení, ať jde o dluhy prioritní nebo o dluhy nezaložené, ujednané k účelům investičním nebo provozním, jednak v hotové úplatě za modalit v paragrafu tomto naznačených, kterážto úplata posléze jmenovaná jest částečnou úhradou za akciový kapitál. O podrobnostech zmiňuje se úvodní část této zprávy.

K§u 4.:

Ustanovení paragrafu tohoto zachovávají všechna nabytá práva zaměstnanců společnosti Buštěhradsky dráhy, plynoucí z jejich služebních smluv, ujednaných do 31. prosince 1922, jež zůstávají v platnosti i nadále. Personálu ponechávají se všechny požitky, které jim dosavadní správa právně zaručila služebními smlouvami, jako všeobecným řádem služebním, řády pracovními a zvláštními smlouvami služebními. Ustanovení to je důsledkem universální sukcesse státu. Poněvadž tato má účinnost od 1. ledna 1923, je nutno, aby státní správě byla vyhrazena možnost uznati smlouvy ujednané po uvedeném dni.

Ustanovení druhého odstavce první věty §u 4. jest jen důsledkem ustanovení odstavce předešlého pro speciální obor odpočivných a zaopatřovacích požitků.

Ustanovení o přechodu veškerého jmění zaopatřovacích ústavů a fondů společnosti Buštěhradské železnice na státní správu železniční, po případě na pensijní fond Státních drah, jest rovněž důsledkem universální sukcesse.

K §u 5.:

Sloučení nemocenské pokladny Buštěhradské železnice s nemocenskou pokladnou státních drah jest nezbytným důsledkem sloučení podniků samotných. Jest totiž nemyslitelno, aby u jednotného podniku státních drah byla ponechána v platnosti zvláštní pokladna pro bývalé zaměstnance Buštěhradské železnice. Nabytá práva se zachovávají.

K §u 6.:

Státní správa železniční stane se universálním sukcessorem společnosti i pokud jde o úrazové zaopatření.

K §u 7.:

Ustanovením tímto zaručují se zaměstnancům Buštěhradské železnice táž práva, jaká byla zaručena zaměstnancům sestátněné Ústecko-Teplické dráhy, pokud jde o jejich vliv ve věcech osobních a ve věcech nemocenské pokladny a úrazového zaopatření.

K §u 8.:

Ustanovením tímto sleduje se jednotnost správy. Bylo zajisté nevhodno, jestliže při dřívějších sestátněních přejímaly se do státní správy řady drobných humanitních institucí a vedly se jako účetní a správní jednotky nadále samostatně, ač personál drah sestátněných mohl nabýti týchž nebo obdobných nebo dokonce vyšších výhod prostou účastí na stejných nebo podobných institucích kmenových drah státních.

K §u 9.:

Ustanovení o zvláštním komisaři, který by bděl nad tím, aby majetkový stav podniku nebyl zhoršen v neprospěch státu, je navrženo se zřetelem na universální sukcessi státu vzhledem k mezidobí, jež vznikne mezi počátkem účinnosti zákona a převzetím železničního podniku. Ustanovení to, jehož bylo použito též u Ústecko-Teplické dráhy, neodporuje ani koncesním listinám, ani koncesnímu zákonu z r. 1854.

K §u 10.:

Poněvadž společnost při zmíněné universální sukcessi ztrácí existenční oprávnění, vstoupí do likvidace. Likvidaci provede státní správa sama svým nákladem.

K §u 11.:

Zákon tento jako zmocňovací bude proveden teprve kupní smlouvou, jež bude ujednána na podkladě jeho předpisů.

K §u 12.:

Paragraf tento jedná o finanční úhradě. První úhradou pro výdaje nabyté dráhy budou přirozeně její provozní příjmy; pokud nepostačí, zmocňuje se ministr financí opatřiti potřebné částky úvěrovými operacemi.

K §u 14. a 15.:

Ustanovení paragrafu tohoto bylo do osnovy pojato se zřetelem na § 89. ve srovnání s §em 90. Ústavní listiny, ježto jde o úřad s výsostnou pravomocí. Zřízení nového ředitelství státních drah jeví se nutným pro příliš velký obvod a přílišné zatížení dosavadních ředitelství.

K §u 14, a 15.:

§ 14. obsahuje osvobození kolkové a poplatkové a § 15. obvyklé klausule závěrečné.

Vláda doporučuje, aby byla osnova Národním shromážděním projednána a schválena pro naléhavost svoji ještě v jarním zasedání, a za tím účelem přikázána v poslanecké sněmovně výboru dopravnímu a pro veřejné práce a výboru rozpočtovému a po přijetí jejím poslaneckou sněmovnou v senátě výboru technicko-dopravním u a rozpočtovému. Zmíněné výbory buďtež požádány, aby podaly zprávu v době jak možno nejkratší.

V Praze dne 8. května 1923.

Náměstek předsedy vlády:

J. Malypetr, v. r.

 

Ministr železnic:

 

Jiří Stříbrný, v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP