Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4127.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.......................,

jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby sjednala a podepsala s podniky "Vítkovické horní a Nutní těžířstvo ve Vítkovicích" a "Báňská a Nutní společnost v Třinci" smlouvu, jíž se zřizuje Československá plavební akciová společnost Oderská za účasti státu a jíž se vnáší státní loďstvo a plavební zařízení na řece Odře do této společnosti. Smlouva tato jest připojena k tomuto zákonu a tvoří jeho nerozlučnou část.

§ 2.

Loďstvo a plavební zařízení s inventářem přiřčené republice Československé arbitrovým rozhodnutím a vyjmenované v přílohách připojené smlouvy osvobozují se od dovozního cla nebo jakéhokoliv dovozního poplatku. Totéž platí o náhradních součástkách k těmto objektům, pokud byly předmětem rozhodnutí arbitrových a pokud budou dovezeny pro dopravu lodí do konce r. 1925.

§ 3.

Objeví-li se v budoucnu z jakýchkoliv důvodů potřeba snížiti kapitál této plavební společnosti, sníží se stejnoměrně jmenovitá hodnota akcií přednostních i kmenových. Vláda se zmocňuje, aby vstoupila, budou-li toho vyžadovati hospodářské poměry celkové nebo zvláštní poměry společnosti, v jednání se soukromými zakladateli uvedenými v §u 1., sjednala a provedla případnou úmluvu o odpisu akciového kapitálu v souhlasu s tímto ustanovením. Vláda jest povinna podati o tom neprodleně zprávu Národnímu shromáždění.

§ 4.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru obchodu v dohodě s ministry veřejných prací, financí, zahraničních věcí, železnic, pošt a telegrafů a sociální péče.

Důvodová zpráva

Získavši na základě čl. 339 mírové smlouvy Versailleské rozhodnutími arbitrovými ze dne 6. července, 21. a 24. srpna 1922 příděl plavebních prostředků na řece Odře, totiž 12 parníků o 5669 k. s. a 47 vlečných a skladních člunů o nosnosti 34.719 tun, postavena byla vláda republiky před otázku hospodářského využití těchto prostředků. Bylo potřeba řešiti tuto otázku takovým způsobem, aby loďstva tohoto jednak využito bylo co nejhospodárněji a nejúčelněji při co možno nejmenších obětech finančních se strany státní správy; na druhé straně musilo vyřešení otázky státi se způsobem, který by odpovídal trvalosti čsl. zájmu na dopravě oderské a jeho veřejné povaze. Snažíc se co nejvíce vyhověti současně všem těmto hlediskům, rozhodla se vláda, podobně jako ve případě Labe a Dunaje, zříditi novou čsl. plavební akc. společnost oderskou, za účasti interesovaného čsl. kapitálu soukromého a vnésti do ní celý arbitrační příděl základna, na níž se tak děje, jest zcela obdobná zásadám zákona ze 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., a jest podrobně definována smlouvou ku návrhu zákona přiloženou. K jednotlivým ustanovením navrženého zákonodárného opatření se sděluje:

Ku návrhu textu zákona:

§ 1. obsahuje zmocnění vlády, aby organisujíc Čsl. plavební akc. společnost Oderskou jednak súčastnila se na ní finančně, jednak do ní vznesla státní majetek lodní a jiný v arbitráži získaný. S ohledem na § 54., odst. 8., a § 64. ústavní listiny (zák. č. 121 Sb. z. a n. ze dne 29. února 1920) potřebuje opatření takové schválení Národního shromáždění. Jeví se ovšem nutným, aby smlouva přiložená k zákonu tvořila s ní nerozlučnou jednotku, protože, - ježto jedná se v tomto případě o zákon zmocňovací, bylo by nutno v jednotlivostech precisovati rozsah zmocnění, jež vládě tímto zákonem se uděluje, a účelu toho jistě praktičtěji se dosahuje spojením původního textu smlouvy se zákonem, jak ostatně postupuje i zákonodárná praxe jiných zemí. Jedná se o hospodářské opatření velikého dosahu a s hlediska parlamentní kontroly jeví se co možno největší veřejnost zásad, na nichž navržené opatření se zakládá, doporučitelnou.

§ 2. Ustanovení o celním osvobození jeví se nutným s ohledem na to, že celní poplatek zatížil by finančně lodní materiál nám přiřčený takovou měrou, že by řádné jeho obchodní využití mohlo býti ohroženo již v samých počátcích; ostatně zásada tato byla přijata Národním shromážděním v obdobném případě zák. č. 188 Sb. z. a n. ex 1922. Na druhé straně ovšem nutno uznati, že výhoda tato jest zatím dosahu zcela theoretického, protože řeka Odra až na čsl. státní území splavnou není a následkem toho pro dohlednou dobu sotva o skutečném dovozu tohoto materiálu bude lze mluviti.

§ 3. Zmocnění tohoto paragrafu jeví se býti účelným, protože obnos akciového kapitálu 10 milionů Kč byl stanoven prostým kursovním přepočtem obnosu, za nějž arbitr loďstvo oderské našemu státu přidělil, a teprve vývod poměrů hospodářských ukáže, je-li tato výše akciového kapitálu úměrná rentabilitním možnostem, jež oderská doprava v budoucnosti skýtati bude a jichž za mimořádných dnešních poměrů hospodářských nelze platně odhadovati. Praktické zkušenosti získané s prováděním zákona č. 188 Sb. z. a n. ze dne 3. června 1922 ukázaly, jak rychle hospodářské předpoklady se mění a jak jest naléhavě nutno, aby toto ustanovení měla vláda při provádění smlouvy k disposici. Ostatně jest výkon tohoto zmocnění vyhražen praktické kontrole zákonodárných sborů, protože jest vázán na zprávu Národnímu shromáždění.

§ 4. jest ustanovením prováděcím.

Ke smlouvě o založení a provozování Československého plavebního podniku na Odře.

K uvozovací formuli a k čl. 1.:

Organisujíc československou plavbu oderskou rozhodla se státní správa, analogicky postupu sledovanému v zákoně ze dne 13. června 1922, č. 188 Sb. z. a n., vytvořiti novou smíšenou společnost plavební, v níž by zainteresovány byly vedoucí zájmy Československé pro Odru zvláště přicházející v úvahu. Státní správa rozhodla se vytvořiti tento nový plavební podnik se dvěma vedoucími železářskými podniky československými proto, že chtěla jednak získati nové společnosti jejich zájem a tím i jejich dopravu rud, která činí většinu dnešní československé dopravy oderské, jednak pak zajistiti novému podniku odborné a na úspěšném provozu interesované obchodní vedení. Zájem československé plavební akciové společnosti Labské na přátelské spolupráci s nově zakládanou společností jest zajištěn jednak většinovým státním akciovým vlastnictvím v obou společnostech, jednak závěrečnými odstavci čl. 4. a 13. navržené smlouvy.

Ku čl. 2. Státní správa odhadla cenu lodního a jinakého přínosu, které do společnosti vnáší, celkovým obnosem 12 mil. Kč, který byl vyčíslen prostým kursovním přepočtem arbitrem stanovené ceny 1,830.000.- marek. V ohledu na to, že sluší počítati s pravděpodobností, že s postupujícím vnitřním zhodnocením československé valuty vzniká nebezpečí, že akciový kapitál 12 milionů Kč byl b příliš velikým, čímž by rentabilita podniku byla od prvopočátku vážně ohrožena, bylo ustanoveno, aby akciový kapitál byl určen okrouhlou sumou 10 milionů Kč, kdežto zbývající 2 miliony Kč aby byly společnosti uvěřeny jako státní zápůjčka. Státní správa pohlíží na toto opatření jako na opatření dopravně-politické: přináší určitou oběť v zájmu podniku, který má sloužiti interesům celostátním a konati určité poslání dopravně-politické a proto pokládá tuto předběžnou výhodu podniku za doporučitelnou a nutnou. Stejnou úvahou řídila se státní správ a přijímajíc v částečnou úplatu za svůj přínos kmenové akcie společnosti, což mima to jest odůvodněno i tím; že soukromí účastníci v podniku mají převážnou mírou přispěti ku praktickému úspěšnému vedení podniku, takže větší zúročení jejich kapitálu jeví se odůvodněným.

Ku čl. 3.: Pro rozdělení čistého zisku stanoveny byly zásady úplně totožné se zásadami přijatými a Národním shromážděním schválenými v případě společnosti Labské a Dunajské (zákon č. 188 Sb. z. a n. ex 1922). Jen poslední odstavec tohoto článku obsahuje poněkud odchylná ustanovení připouštěje postupné krytí zařizovacích nákladů také pro Vítkovické horní a Nutní těžířstvo po dobu 12 let a pro Československou státní správu po 5 let od založení společnosti. Obě strany smluvní měly s prováděním arbitračního řízení a s přejímáním lodního parku oderského, jakož i se zařízením společnosti výdaje a jeví se tudíž opatření za účelem obstarání náhrady jich plně odůvodněným.

Ku čl. 4.: Státní správa musila požadovati, aby československý plavební podnik oderský byl trvalým pomocným prostředkem hospodářského rozvoje československého státu a proto musila si trvale vyhraditi vliv na kvalifikovanou většinu akcií společnosti. Toho jest dosaženo výhradou předkupního práva ve prospěch státní správy tímto článkem. Výhrada obsažená v závěrečném odstavci tohoto článku jevila se doporučitelnou proto, že může v budoucnosti býti pociťována potřeba co nejužší spolupráce mezi československým podnikem Labským a Oderským, jež byla by nejlépe zajištěna akciovou účastí společnosti Labské a tím i zastoupením jejím ve správě společnosti Oderské; proto jest odůvodněno, aby vláda s možností touto počítala ve formě zvláštního smluvního ustanovení.

Ku čl. 6.: Ustanovení tohoto článku obsahují hlavní zásady směřující ku ochraně veřejného zájmu při praktickém provozu podniku: článek předpisuje tedy povinnost státní jednací řeči společnosti, povinnost zaměstnávati personál československý, obecnou povinnost přepravní a povinnost vzíti ohled na do mátí průmysl při objednávkách materiálu.

Ku čl. 8.: Pro správu společnosti smluveny celkem tytéž zásady jako při společnostech Labské a Dunajské (zákon č. 188 ex 1922). Ohledně vedoucích ředitelů společnosti jest státní správě vyhražena působnost, která bude postačitelna, aby veřejný zájem byl do všech důsledků ochráněn. Závěrečný odstavec tohoto článku jest důsledkem oprávnění státní správy stanoveného ve čl. 4. nařizuje změnu poměrného zastoupení ve správě společnosti, kdyby změnil se poměr držení akciového.

Čl. 10.: Zavazuje soukromé účastníky, aby v nijaké formě se nesúčastnili případných konkurenčních podniků, v nichž by jejich zájmy mohly se ocitnouti v rozporu s jejich zájmem na této společnosti. Jedinou soutěžící kapitálovou účast soukromých účastníků, t. j. účast Vítkovických železáren na společnosti "Ostreederei", bere státní správa na vědomi.

Čl. 11.: Předpisuje nové společnosti zásadní dopravně-politickou linii, jejíž správnost jest všestranně uznávána a nepotřebuje tudíž dalšího podrobného výkladu. Ostatně zásada tato skoro v témže znění byla prohlášena také čl. 13. zakladatelské smlouvy společnosti Labské a Dunajské.

Čl. 13.: Jelikož Vítkovické horní a hutní těžířstvo je t spoluvlastníkem oderské plavební společnosti "Ostreederei" spol. s r. o., bude nutno vytvořiti mezi oběma podniky plavebními dlouhodobé provozní společenství, jehož zásady byly mezi oběma smluvními stranami již sjednány.

Vláda navrhuje, aby tato vládní před oba byla předložena Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání a projevuje po stránce formální přání, aby byla přikázána v poslanecké sněmovně výborům dopravnímu, pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu, jakož i rozpočtovému, po schválení poslaneckou sněmovnou pak v senátu výborům: technicko-dopravnému, živnostensko-obchodnímu a rozpočtovému za účelem podáni zprávy ve lhůtě co možná nejkratší.

V Praze dne 26. dubna 1923.

Náměstek předsedy vlády:

J. Malypetr, v. r.

Ministr obchodu:

Inž. L. Novák, v. r.

Smlouva

mezi československým státem zastoupeným ministrem obchodu v dohodě s ministry veřejných prací, financí, zahraničních věcí, železnic, pošt a telegrafů a sociální péče s jedné a Vítkovickým horním a hutním těžířstvem ve Vítkovicích a Báňskou a hutní společnosti v Třinci se strany druhé

o založeni a provozování československého plavebního podniku na Odře.

Založení a organisace společnosti.

Článek 1.

Československý stát získal rozhodnutími amerického arbitra Hinese ze dne 6. července, 21. a 24. srpna 1922, která zakládají se na ustanovení čl. 339. mírové smlouvy Versailleské, plavební materiál, kotviště, nemovitosti a s nimi související práva, jak vše neznamenáno jest v přílohách A a B, tvořících nerozlučnou část této smlouvy. Československý stát užije uvedeného plavebního materiálu se všemi přikázanými nemovitostmi, movitostmi, právy i povinnostmi tím způsobem, že založí společně se soukromým kapitálem československým, pokud se týče zorganisuje akciový podnik pro provozování říční plavby oderské a vnese je do podniku.

Článek 2.

Pro uskutečnění a provozování plavby oderské založí stát s podepsanými podniky bez průtahu novou akciovou společnost se sídlem v Praze s firmou "Československá plavební akciová společnost Oderská" se základním akciovým kapitálem 10,000.000 Kč (deset milionů) rozděleným na 10.000 kusů akcií prioritních po 400 Kč v nominální hodnotě Kč 4,000.000 (čtyři miliony) a 15.000 kmenových akcií po 400 Kč v úhrnné nominální hodnotě Kč 6,000.000 (šest milionů). Z této jistiny převezmou a v hotovosti zaplatí podepsané podniky 7000 kusů prioritních akcií v nominální hodnotě Kč 2,800.000 (dva miliony osmset tisíc), totiž Vítkovické horní a hutní těžířstvo ve Vítkovicích 1,712.400 Kč (jeden milion sedmsetdvanáct tisíc čtyři sta) a Báňská a hutní společnost v Třinci 1,087.600 Kč (jeden milion osmdesátsedm tisíc šest set). Stát převezme na účet svého přínosu 3000 prioritních akcií v nominální hodnotě 1,200.000 Kč (jeden milion dvěstě tisíc) a 15.000 kusů kmenových akcií v nominální hodnotě 6,000.000 Kč (šest milionů) a vnese do společnosti jako přínos všecky předměty a práva, jež mu na Odře rozhodnutím arbitrovým byly přiděleny podle příloh A a B za úhrnnou paušální cenu 12,000.000 Kč (dvanáct milionů); za to obdrží všechny kmenové akcie v nominální hodnotě 6,000.000 Kč (šest milionů) a prioritní akcie v nominální hodnotě 1,200.000 Kč (jeden milion dvěstě tisíc), hotově Kč 2,800.000 (dva miliony osmset tisíc) a zbytek 2,000.000 Kč (dva miliony) uvěří zakládané společnosti na dotaz jejího trvání za podmínek uvedených v čl. 3. a čl. 9. této smlouvy.

Článek 3.

Pro rozdílení zisku společnosti platí tato ustanovení:

Při sestavování bilance budiž hleděno k tomu, aby každý rok provedly se přiměřené odpisy, jež ve výroční zprávě musí býti vyznačeny. Kromě těchto odpisů odečtou se z ročních příjmů náklady udržovací, provozovací a správní, daně, pasivní úroky a ztráty jakož i zakladatelské výlohy uvedené v posledním odstavci tohoto článku a co po srážce všech těchto položek zbude, tvoří čistý zisk.

Čistý zisk rozdělí se takto:

a) Dotovati se bude reservní fond 5%, (pěti) čistého zisku do té doby, dokud nedostoupí výše 20% (dvaceti) akciového kapitálu.

b) Na to přikáže se akciím prioritním dividenda 7% (sedm). Kdyby v některých letech výsledky bilance nepřipouštěly buď vůbec zúročení prioritních akcií nebo pouze menším procentem, budiž ze zisku roku příštího, resp. roků příštích, přikázán doplatek na tyto prioritní akcie v předchozích třech obchodních letech nezúročené nebo zúročené níže než 7%.

c) Ze zbývajícího obnosu přiřkne se správní radě tantiema 10% (deset) čistého zisku. O rozvrhu tandemy mezi jednotlivé členy správní rady rozhodne správní rada sama.

d) Z dalšího zbytku přikáže se dividenda kmenovým akciím nejvýše 5% (pět).

e) Pak vyplatí se 2% (dvě) úroky z pohledávky státní, již uvěřil stát společnosti na účet nedoplatku svého přínosu ve výši 2,000.000 Kč.

f) Co ještě zbude, rozdělí se na všechny akcie jako superdividenda bez ohledu na to, jsou-li prioritní nebo kmenové.

Valná hromada nebude míti práva snižovati zúročení resp. dividendy, uvedené v odst. 3. pod b), d) a e) tohoto článku, pokud na jich výplatu vybude.

Ke krytí nákladů vzniklých se zařízením společnosti povolují si smluvní strany tyto náhrady z provozních příjmů společnosti, totiž pro Vítkovické horní a hutní těžířstvo po prvních 12 let po podpisu této smlouvy ročních 60.000 Kč (šedesát tisíc), pro československou státní správu po prvních 5 let po podpisu smlouvy ročních 50.000 Kč (padesát tisíc). Placení roční náhrady 60.000 Kč Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu bude zastaveno od doby, kdy těžířstvo by se dobrovolně vzdalo své akciové účasti v československé plavební akciové společnosti Oderské. Účtování jiné zakladatelské odměny není přípustno.

Článek 4.

Aby československému státu trvale zabezpečeny byly hospodářské výhody, zásadně mírovými smlouvami jemu zaručené pro říční dopravu na řekách mezinárodních, zavazují se smluvní strany, že trvale podrží ve svém majetku veškeré akcie podniku a soukromí účastníci vyhrožují kontrolu toho státu. Stát i soukromí zakladatelé zavazují se vzájemně, že budou pečovati o trvalé zabezpečení československého rázu a vlivu v této společnosti. Kdyby soukromí účastníci zamýšleli část nebo celý svůj akciový kapitál prodati, jsou povinni nabídnouti jej dříve státu za podmínek, které nabízí vážný solventní interesem. Kdyby stát této opce nepoužil během 14 dnů ode dne učiněné nabídky, jsou soukromí účastníci oprávněni prodati své akcie komukoliv. Změna poměru účasti jednotlivých zakladatelů jest vnitřní věcí jejich koncernu a podnik, který by chtěl své akcie prodati nebo vůbec postoupiti jinému ze zakladatelských podniků není povinen je dříve nabídnouti státu. Bez svolení státu nesmějí akcie vůbec do ciziny se prodávati. Za event. další prodej akcií ciziny prodaných dotyčným podnikem samým do tuzemska, nemůže tento podnik býti činěn zodpovědným.

Stát si vyhrožuje právo postoupiti své prioritní akcie se všemi právy a povinnostmi z této smlouvy proň vyplývajícími Československé plavební akciové společnosti Labské.

Článek 5.

Přínosy uvedené v čl. 2. této smlouvy vnese stát do společnosti s účinkem od 1. ledna 1924, od kteréhožto dne společnost bude na svůj vlastní účet se získaným parkem i ostatním příslušenstvím provozovati plavbu. K témuž dni súčtují se všechny částky, jež z jakéhokoliv titulu podle této smlouvy budou splatny, jakož i všechny užitky, náklady a břemena. Všechen lodní materiál a jiné předměty inventární budou odevzdány společnosti v takovém stavu, v jakém byly od Německa převzaty po odstranění škod při převzetí zjištěných a před předáním akciové společnosti během provozu vzniklých.

Nebude-li společnost ustavena do 1. ledna 1924, nebo neobdrží-li do této doby plavební koncese, může býti po dohodě podepsaných smluvních stran povinnost zahájiti činnost a převzíti loďstvo posunuta z 1. ledna 1924 nejdéle na 1. leden 1925.

O mužstvu na těchto lodích se nacházejícím v této době učiní společnost zavčas potřebná opatření.

Společnost převezme závazky, které budou vládou československé republiky sjednány s vládou německou ve příčině lodního mužstva.

Článek 6.

Jednací řečí společnosti bude jazyk státní (československý). V této řeči bude společnost v tuzemsku registrována, služebny její v ní označeny a knihy vedeny. Označení a pojmenování lodí podléhá schválení státní správy.

Společnost se zavazuje, že bude zaměstnávati personál (úředníky i mužstvo) v prvé řadě československé státní příslušnosti, pokud k tomu mají způsobilost a bude dbáti toho, aby byli znalí jazyka státního.

Společnost jest povinna dopravovati zboží všech československých dopravců za stejných běžných podmínek.

Při objednávkách a nákupech materiálu, jakož i při zadávání větších oprav a novostaveb, bude společnost dávati přednost československé výrobě, arciť za konkurenčních podmínek, avšak s marží 20%.

Československý stát nebude činiti překážek vývozu součástek lodí a plavebního zařízení určeného pro československé loďstvo oderské a usnadní podle možnosti potřebné formality v řízení záznamném (zušlechťovacím) v zájmu společnosti.

Přístavy.

Článek 7.

Při provádění článků 363. a 364. mírové smlouvy Versailleské bude dbáno potřeb československé plavební společnosti Oderské, o čemž svého času bude sjednána zvláštní smlouva.

Správa společnosti a revisoři.

Článek 8.

Představenstvem společnosti bude devítičlenná správní rada, do níž stát vyšle na základě svého vlastnictví akcií kmenových tři a na základě svého vlastnictví akcií prioritních dva zástupce, kdežto čtyři místa budou vyhrazena kandidátům navrženým skupinou soukromých podnikatelů, to jest Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu spolu s Báňskou a hutní společností. Stát se zavazuje, že bude tyto kandidáty soukromých účastníků voliti také na základě své účasti.

Členové správní rady, pokud jsou voleni, volí se na tři léta. Předsedou společnosti bude vždy jeden ze členů správní rady zastupujících Vítkovické horní a hutní těžířstvo, místopředsedou pak jeden ze členů jmenovaných státem. Obě skupiny členů správní rady, tedy jak skupina zastupující podniky soukromé, tak i skupina jmenovaná státem, budou kandidatury na tyto dvě funkce vzájemně si respektovati. Správní rada a výkonný výbor společnosti může konati své porady ve Vítkovicích.

K bezprostřední správě obchodů a k bezprostřednímu vyřizování běžných záležitostí zvolí si správní rada ze svého středu čtyři členy výkonného výboru. Tento výkonný výbor skládá se z předsedy správní rady a dalších tří členů, a to jednoho za Vítkovické horní a Nutní těžířstvo a Báňskou a hutní společnost a dvou za stát, z nichž zastupuje jeden prioritní a druhý kmenové akcie státní.

Předseda správní rady má hlas dirimující.

Společnost bude míti čtyři revisory, z nichž vždy dva bude voliti skupina soukromých podnikatelů a dva jmenovati státní správa.

Vedoucí ředitelé společnosti musí býti československými státními občany, budou voleni výkonným výborem a potvrzováni správní radou.

Vládě se vyhrazuje potvrzovati volbu oněch členů správní rady, kteří by nebyli, československými státními příslušníky.

Kdyby podle čl. 4. této smlouvy změnil se v budoucnosti poměr držení akciového kapitálu společnosti, změní se ve stejném poměru také zastoupení ve správě společnosti.

Článek 9.

Nedoplatek ceny přínosu, který vnáší stát do společnosti v celkové výši 2,000.000 Kč, zúročí se 2% jen tehdy, když provozovací výsledky společnosti dovolí vypláceti 7% dividendu z akcií prioritních a 5% dividendu z akcií kmenových.

Tato státní pohledávka nebude vypovězena před koncem trvání společnosti. Kdyby z jakéhokoliv důvodu stát vyplatil nebo kompensoval jako náhradu za postoupené loďstvo částku menší nežli jest cena přínosu výše stanovená, odečte se rozdíl k dobru společnosti od příslušné kvoty na účet státní pohledávky vůči společnosti.

Článek 10.

Soukromí zakladatelé prohlašují, že nesjednají žádné smlouvy, jež by jejich zájem na zakládané Československé společnosti Oderské jakkoliv omezovala. Platné smlouvy tohoto druhu zavazují se soukromí zakladatelé co nejdříve rozvázati, nebo v jich právním rozsahu omeziti ve prospěch čsl. společnosti Oderské, které takovéto smlouvy budou sdělovány.

Soukromí účastníci prohlašují, že nejsou súčastněni v žádném plavebním podniku Oderském, vyjímajíc Ostreederei společnost s r. o. ve Štětině a zavazují se, že také napříště, pokud budou vlastníky akcií Československé plavební akciové společnosti Oderské a pokud budou trvati práva s tím spojená, nesúčastní se takového podniku bez svolení státní správy československé.

Naproti tomu nebude československá plavební akciová společnost Oderská, pokud se týče dopravních podmínek a sazeb, zacházeti se soukromými účastníky jinak nežli s jinými svými zákazníky. Za konkurenčních podmínek a sazeb budou soukromí účastníci dávati přednost službám československé plavební akciové společnosti Oderské.

Článek 11.

Společnost se zavazuje, že vejde s československými státními železnicemi v trvalé dopravně-politické společenství, aby se zajistila co největší výkonnost a spolupráce československých dopravních podniků. Zvláště jest účelem tohoto společenství:

a) umožniti přímé dopravní dokumenty v československé dopravě mezinárodní, zvýšiti její právní a hmotnou bezpečnost a docíliti všech jiných výhod technicko-dopravní spoluprací uskutečnitelných,

b) umožniti přímé dopravní sazby mezi oblastmi obou sdružených podniků,

c) pečovati a dopravně-politickou výkonnost sdružených podniků a jich soukromohospodářskou výnosnost společnou politikou sazební a akvisiční.

Sdružovací povinnost předcházejícím ustanovením tohoto článku uložená vztahuje se toliko na obor dopravy mezinárodní a vyhrazuje si státní správa konečné rozhodnutí o tom, zdali jí bylo vyhověno.

Do společenství zde uloženého vstoupí i Československá plavební společnost námořní, až bude založena a státní správou za oprávněnou prohlášena.

K uskutečnění tohoto dopravně-politického společenství sloužiti budou společné porady podle potřeby svolávané, ke kterým súčastněné dopravní podniky vyšlou své odborníky tarifní, dopravní a technické. Pro svolávání a jednání těchto porad vypracuje se do jednoho měsíce po ustavení společnosti jednací rád.

Pokud k dosažení těchto účelů bude potřeba spolupůsobení železnic říšskoněmeckých, zajistí je československá správa železniční po dohodě s Oderskou společností vyjednáváním.

Stát vykonává právo tarifní svrchovanosti, nepřehlížeje při tom obchodních zájmů a konkurenční schopnosti společnosti. Společnost je povinna uveřejniti přepravní podmínky a čas od času periodickou zprávu o situaci na trhu dopravním ve "Věstníku pro železnice a plavbu" a podati státní správě potřebná vysvětlení.

O zamýšleném sdružování s jinými plavebními společnostmi k účelům kartelním, provozním neb jiným, pokud by mohlo omeziti rozhodovací svobodu společnosti, padá společnost předem zprávu státu, který si vyhrazuje schválení těchto úmluv.

Článek 12.

Stát bude vykonávati dohled nad společností vládním komisařem.

Článek 13.

Vítkovické horní a hutní těžířstvo jako spoluvlastník společnosti Ostreederei spol. s r. o., zavazuje se působiti k tomu, aby Ostreederei společnost s r. o. sjednala s Československou plavební společností Oderskou úmluvu o jednotném provozu dopravním a Vítkovické horní a Nutní těžířstvo schválí takovéto ujednáni. Poslední věta čl. 10. platí analogicky i v tomto případě.

Státní správa zaplatí po podpisu této zakladatelské smlouvy Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu ve Vítkovicích 100.000 Kč (stotisíc) a po zápisu Československé plavební akciové společnosti Oderské do obchodního rejstříku dalších 150.000 Kč (stopadesáttisíc), hledíc k závazku těžířstva, vyslovenému v prvním odstavci tohoto článku, ale Vítkovické horní a hutní těžířstvo se zavazuje, že vyplatí částky tyto bezúročně a beze srážky státní správě zpět v tom případě, že by do 15 let po zápisu společnosti do obchodního rejstříku své akcie československé plavební akciové společnosti Oderské dobrovolně prodalo.

Československá plavební akciová společnost Oderská sjedná s Československou plavební akciovou společností Labskou úmluvu za účelem úpravy vzájemného poměru obou společností a podpory zájmů československého národního hospodářství.

Článek 14.

Společnost nedá bez schválení státní správy ničeho ze svého parku a plavebního zařízení v trvalý nájem jinému plavebnímu podniku, má však právo při naskytnuvši se konjunktuře, nebo dočasné nezaměstnanosti jednotlivých svých lodí neb parníků pronajmouti je na jednotlivé jízdy nebo na zcela krátkou dobu. Vůbec Oderská společnost bude lodního parku i plavebních zařízení, jež stát do ní jako přínos vnese, užívati pro udržování pravidelné lodní dopravy, kterou řádným způsobem zorganisuje a o jejíž rozvoj na podporu československé dopravy a zahraničního obchodu pečovati bude všemi prostředky.

Společnost bude udržovati svůj park vždy v takovém rozsahu a výkonnosti, která odpovídati bude potřebám československé dopravy a finanční situaci společnosti. Nastane-li potřeba vyřaditi některý objekt lodního parku pocházející z arbitráže, opatří si společnost náhradu vhodnější.

Prodej neb vůbec jakékoliv snížení počtu vlastního lodního parku smí se díti jen po dohodě se státní správou.

Kdyby stát požadoval rozšiřování parku Oderské společnosti nad její finanční síly, bude na takové investice poskytnuta subvence přiměřená novým požadavkům.

Článek 15.

Státní správa udělí společnosti plavební koncesi na dobu 50 let a neudělí žádné jiné společnosti koncese plavební pro Odru za výhodnějších nebo stejných podmínek, ledaže by šlo o specielní podnik, na př. zvláštní poštovní spojení, na kterém by měl stát zájem a jehož uskutečnění by společnost, byvši k tomu vyzvána, nemohla neb nechtěla provésti.

Článek 16.

O dosaženém provozu zboží i osob předkládati bude společnost měsíční, půlroční i roční statistické výkazy státní správě.

Článek 17.

Společnost povolí levnější sazby pro dopravu zboží vojenského a materiálu určeného k udržování a zlepšování vodní cesty. Orgány, které cestuji z úřední povinnosti v zájmu plavby a regulace řek, neb v zájmu poštovní dopravy, dopraví společnost na svých lodích bezplatně.

Článek 18.

Společnost bude ku přání ministerstva pošt a telegrafů na svých parnících dopravovati poštu listovní a balíkovou za přiměřenou náhradu.

O přiměřenosti této náhrady rozhodne v případě neshody jako rozhodčí ministr obchodu. Podrobnosti jsou vyhrazeny zvláštnímu ujednání společnosti s ministerstvem pošt a telegrafů.

Článek 19.

Bude-li v budoucnosti zřízena nějaká státní nebo státem podporovaná loděnice, bude společnosti vyhrazeno používati jí za těchže výhod jako jiným československým plavebním podnikům.

Článek 20.

Rozhodovati o sporech, vzniklých z této smlouvy náleží věcně příslušným soudům Praze.

Článek 21.

Smlouva tato platí na dobu trvání společnosti, nejdéle však 50 roků.

Článek 22.

Podepsané strany ručí si navzájem za to, že do této smlouvy vstoupí Československá plavební akciová společnost Oderská, jí zřizovaná.

Příloha A.

Překlad z německého originálu:

Seznam Oderských lodí,

které mají býti postoupeny Československé republice podle čl. 339. mírové smlouvy.

C. Nákladní čluny

Ve Swinemünde, dne 27. července 1922.

Uvedené předměty, arbitrem přiřknuté, mohou býti zaměněny jinými stejné hodnoty podle arbitrova rozhodnutí, anebo vzájemné dohody s Německem.

Příloha B.

Prohlášení.

Ježto arbitrem nebylo dosud rozhodnuto s konečnou platností o československém požadavku přístavních zařízení pro čsl. plavbu oderskou potřebných, nemůže býti zatím sestaven podrobný seznam, jenž má tvořiti přílohu B. Předmětem jejím budou všecka práva a závazky spojené s kotvištěm nebo přístavním zařízením, jež arbitr Československu na Odře přiřkne z titulu čl. 339 mírové smlouvy Versailleské. Po vynesení rozhodnuti arbitrova bude toto prohlášení nahrazeno podrobným seznamem zmíněných práv a povinností jako přílohou B.

V Praze, dne 15. dubna 1923.