Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4124.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.....................

o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Výhody finanční.

§ 1.

(1) Výdělková daň podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň zárobková podniků veřejně účtujících) nesmí po dobu deseti let ode dne, kdy elektrický podnik byl prohlášen všeužitečným nebo přeměněn na takový (§§ 4 a 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. a §§ 1 a 2 zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n.) s válečnými přirážkami, jakož i se všemi přirážkami samosprávných svazků činiti více než 50% čistého výnosu oněch obchodních let, která jsou podkladem pro výměru daně, prokáže-li podnik, že jest obchodně i technicky řádně veden a že čistý zisk po provedení odpisův a po obvyklém dotování reservního fondu nestačil ani ku čtyřprocentnímu zúrokování kmenového neb akciového kapitálu podniku nebo závodních podílů.

(2) Ustanoveni odstavce druhého až pátého §u 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. platí obdobně také pro zdanění všeužitečných elektrických podniků uvedených v odstavci prvém.

§ 2.

Dílčí dlužní úpisy všeužitečných elektrických podniků (§ 1), vydané v době od 1. ledna 1922 do konce roku 1926, jsou osvobozeny od poplatků, jež z těchto dílčích dlužních úpisů mají býti placeny přímo před jich vydáním.

§ 3.

Listiny vydané k zápisu a výmazu závazků za kauci k pojištění dílčích dlužních úpisů, vydaných všeužitečnými elektrickými podniky (§ 1) v době od 1. ledna 1922 do konce roku 1926, a knihovní zápisy vykonané z té příčiny jsou osvobozeny od kolkův a poplatků.

Výhody právní.

§ 4.

(1) Komanditní společnosti na akcie a akciové společnosti podle obchodního zákona uvedeného v platnost zákonem ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z roku 1863, které provozují všeužitečné elektrické podniky uvedené v §u 1, mohou žádati za osvědčení soudním zápisem v případech, kde obchodní zákon nebo souhlasně s ním společenské stanovy požadují soudního spisu nebo soudního osvědčení k ujednání nebo změně společenské smlouvy nebo k usnesení na zrušení společnosti.

(2) U společností s ručením obmezeným podle zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z. a zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 271 Sb. z. a n., které, provozují všeužitečné elektrické podniky uvedené v §u 1, mohou býti notářské spisy a notářská osvědčení, jichž požadují zákon ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z. nebo souhlasně s ním společenské stanovy k ujednání nebo změně společenské smlouvy, k prohlášení dosavadních společníků a osob třetích o převzetí nových kmenových vkladů, ku převodu obchodních podílů společníků právními jednáními mezi živými a k usnesení na zrušení společnosti, nahrazeny soudním zápisem.

(3) K soudním úkonům podle odstavce prvého a druhého jest příslušným okresní soud, v jehož obvodu společnost má sídlo nebo koná valnou hromadu.

(4) Soudní úkony tyto provede soudce, jenž si přibere přísežného zapisovatele.

§ 5.

Ministerstvo vnitra může v dohodě s ministerstvy veřejných prací a financí povoliti všeužitečným elektrickým podnikům (§ 1), které jsou ustaveny ve formě akciové společnosti, aby vydávaly neúplně splacené akcie na jméno, na něž musí býti složeno aspoň 25% jmenovité hodnoty akcie.

(2) Za neúplně splacené akcie vydají se akcionářům zatímní listy (dočasné účastiny neb účastinné poukázky), na jméno znějící, na nichž se vyznačí vykonané splátky a které teprve po úplném splacení mohou býti vyměněny za akciové úpisy.

(3) Neúplně splacené akcie na jméno (odstavec první) jest přípustno vydávati buď pro všechny akcionáře nebo jen pro akcionáře, kteří mají bydliště, pobyt, sídlo nebo podnik v území, jež bylo všeužitečnému elektrickému podniku k zásobování přiděleno, na něž se však elektrisační stavby společnosti dosud nerozšířily.

(4) Zbývajících 75% může býti od těchto akcionářů požadováno podle postupu elektrisačních prací.

(5) Ministerstvo vnitra může v dohodě s ministerstvy veřejných prací a financí povoliti v případě potřeby všeužitečným elektrickým podnikům (§ 1) další potřebné zvýšení akciového kapitálu, i když akcie dřívějších emissí nebyly ještě plně splaceny.

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřují se ministři veřejných prací, financí, spravedlnosti a vnitra.

Důvodová zpráva.

Podpory soustavné elektrisace týkají se dosud dva zákony Československé republiky, a to zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace (elektrisační zákon) a zákon ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon předchozí (novela k elektrisačnímu zákonu). Nepřímo přichází v úvahu ještě zákon ze dne 13. června 1922, č. 187 Sb. z. a n. o zápisu elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků do knih pozemkových.

Elektrisační zákon československý usiluje docíliti provádění soustavné elektrisace pomocí všeužitečných elektrických podniků, náležejících veřejným korporacím nebo společnostem smíšeně veřejným, jimž za tím účelem ukládají se různé povinnosti v zájmu veřejném (srovnej § 5 odstavec 2. elektrisačního zákona a § 2 vládního nařízení ze dne 25. října 1920, č. 612 Sb. z. a n.).

Aby se usnadnilo plnění těchto povinností, propůjčují se elektrickým podnikům výhody právní, a to právo klásti elektrické vedení (§ 7 lit. a), b), c) elektrisačního zákona), nárok na vyvlastnění (§ 7 lit. d) téhož zákona), dále úlevy ve směru formálně-právním (§§ 16 až 19 elektrisačního zákona).

Poskytnutím výhod právních byl položen základ k existenci všeužitečných elektrických podniků, tyto výhody však samy o sobě nemohly zabezpečiti další zdárný jich vývoj a tím i provádění soustavné elektrisace v Československé republice.

Toho si byl vědom již zákonodárce, jenž podporoval vznik všeužitečných elektrických podniků také finanční pomocí státu, která však omezila se hlavně na kapitálovou účast státu na podnicích (§ 2 elektrisačního zákona) vedle fakultativního poskytování výhody vydávání dílčích dlužních úpisů, vyloučení zúrokování některých zápůjček ze základu pro zdanění zvláštní daní výdělkovou (zárobkovou) (§ 6 elektrisačního zákona) a úlev ve placení převodních poplatků a dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí při sloučení podnikův a přeměně jich právní formy nebo vlastníka (§ 5 novely k elektr. zák.).

V přítomné době jest jisto, že finanční pomoc, která byla na podporu soustavné elektrisace elektrisačním zákonem poskytnuta, za dnešního stavu hospodářského nestačí ku plnému jejímu rozvoji:

Dosud byla všeužitečnost dle §u 4 elektr. zák. propůjčena 17 elektrickým podnikům, z toho 4 hydrocentrálám. Ve stadiu organisace dle podmínek všeužitečnosti jest dalších 6 podniků. Jde tu tedy celkem o 23 podniky, z nichž ministerstvo veřejných prací v mezích rozpočtu mohlo se až dosud zúčastniti kapitálově pouze na 16 podnicích, majících společenského kapitálu 237,367.400 Kč nom. Z toho činí státní účast celkem 44,100.000 Kč nom., ze zbytku připadá 131,219.000 Kč na ostatní kapitál veřejný (země, okresy a obce) a 62,048.400 Kč na kapitál soukromý (u deseti podniků). Veřejný kapitál má tudíž u všeužitečných elektrických podniků převahu?3%. Odpočte-li se 16,000.000 Kč, jimiž stát zúčastní se Ústředních elektráren, akciové společnosti v Praze, připadá z 15 zbývajících podniků průměrně na každý 1,850.000 Kč státní účasti.

Všeužitečným elektrickým podnikům se však nedostalo výhod daňových ani poplatkových, jež by ulehčily jich bilancím, zvláště v počátečních letech, kdy podnik je zatěžován velikými požadavky investičními, a kdy výroba proudu nedosáhla ještě normálního rozvoje.

Na podporu soustavné elektrisace je proto potřebí poskytnouti další výhody, jež by všeužitečným elektrickým podnikům umožnily provedení jich obtížných hospodářských úkolů. Poznání tomu vyhovuje předložená osnova zákonná, k jejímž jednotlivým ustanovením se podotýká:

K §u 1: Ustanovením tohoto paragrafu má se všeužitečným elektrickým podnikům poskytnouti ochrana proti přílišnému daňovému zatížení, zejména proti neobyčejné výši autonomních přirážek. Ustanovení toto sleduje tudíž podobný účel jako ustanovení §u 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., aby však přineslo znatelné ulehčení bilancím podniků, snižuje procentní sazbu tam stanovenou o 30%.

Újma, kterou stát nebo samosprávné svazky tím utrpí, nebude významná, ježto jde o poměrně malý počet podniků a ježto výhody takto všeužitečným elektrickým podnikům poskytnuté umožní jim dodávání levnějšího proudu podnikům jiným. Tím se výrobní podmínky těchto podniků usnadní a přispěje se k jich hospodářskému rozvoji, jenž v důsledcích svých projeví se v úspoře uhlí a ve zvýšení výroby a konkurenční způsobilosti s cizinou, takže tato újma bude vyrovnána větší poplatností těchto podniká, v přítomné době namnoze svoji činnost omezujících.

K §§ 2 a 3: Ustanovení těchto paragrafů mají za účel zlevniti opatřování finančních prostředků pomocí dílčích dlužních úpisů a tím docíliti příznivější podmínky pro jich nabídku, trpějící konkurencí jiných ukládacích papírů, zvláště státních.

Osvobození zde povolená nevztahují se na kupony dílčích dlužních úpisů, poněvadž pro jich osvobození není stejného důvodu.

K §u 4: Uznává se opodstatněným, aby u společností, které provozují všeužitečné elektrické podniky, notářské spisy a osvědčování, byly nahrazeny jiným způsobem, méně nákladným.

Přicházejí zde v úvahu dvoje formy hromadných útvarů, jednak akciové společnosti, jednak společnosti s ručením obmezeným. Pokud se týče akciových společností podle obchodního zákona uvedeného v platnost zákonem ze 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z roku 1863, připouští již tento vedle notářského spisu a osvědčování spis pořízený soudem a osvědčování soudem (čl. 174, 198, 208 a 214); rovněž ministerské nařízení z 20. září 1899, č. 175 ř. z. (akciový regulativ, §§ 13, 15, 16). Ovšem scházejí v právu platném v území účinnosti obchodního zákona ze 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863 jakékoli předpisy upravující soudní činnost a soudní příslušnost v případech čl. 171, 198, 208 a 214 tohoto zákona. U akciových společností podléhajících zák. čl. XXXVII:1875 není předepsán ani notářský nebo soudní spis ani osvědčování soudem nebo notářem. Podle §u 159 zák. čl. XXXVII:1875 mají členové ředitelstva akciové společnosti žádost za zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku buďto u příslušného soudu vlastnoručně podepsati nebo podpisy na ní dáti ověřiti. Podle §u 180 téhož zák. čl. jest o valné hromadě akciové společnosti učiniti zápis, v němž třeba uvésti jména přítomných akcionářů a počet akcií, jež zastupují. Ředitelství jest povinno, předložiti neprodleně příslušnému sborovému soudu tyto zápisy o valné hromadě buďto v prvopise nebo ověřeném opise. Pokud jde o společnosti s ručením obmezeným podle zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., jehož platnost byla zákonem z 15. dubna 1920, č. 271 Sb. z. a n. rozšířena na Slovensko a Podkarpatskou Rus, nezná zákon ten vůbec soudního osvědčování, po případě pořizování soudního spisu.

Ustanovení §u 4 osnovy soudní činnost a soudní příslušnost ve směru shora naznačeném jednak upravují (u akciových společností), jednak nově zavádějí (u společností s s ručením obmezeným).

Také toto ustanovení v důsledcích svých má přispěti ku zmenšení nákladu všeužitečných elektrických podniků a má současně význam finanční.

K §u 5: Právní výhoda zde poskytnutá má umožniti opatřování potřebných vlastních finančních prostředků akciovým společnostem úměrně s postupem elektrisačních prací, čehož vyžaduje zvláštní povaha elektrisování rozsáhlých území, prostupujícího tato území nikoli najednou a všemi směry, nýbrž postupně dle přirozených a hospodářských podmínek elektrisace.

Vláda navrhuje, aby osnova zákona byla projednána jednáním zkráceným podle §§ 55 jedn. řádů sněm., zároveň pak doporučuje, aby osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně i v senátu výborům, rozpočtovému a ústavněprávnímu k podání zprávy ve lhůtě 3 dnů.

K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí:

Brzské schválení zákona je nutno z toho důvodu, že všeužitečným elektrickým podnikům mají býti poskytnuty úlevy v plnění povinností, jimž podle platných předpisů podléhají, takže odklad účinnosti zákona znamená, že podniky jsou dále zatěžovány na újmu svého rozvoje.

V Praze dne 3. května 1923.

Náměstek předsedy vlády:

Malypetr, v. r.

Ministr veřejných prací:

Srba, v. r.