Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4117.

Zpráva

branného, sociálně-politického a rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 3963),

jímž se mění, po případě doplňují některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků čs. vojska ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n. a jímž se vláda zmocňuje, aby provedla, propočítání služební doby vojenským gážistům podle zásad, stanovených pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n. a prováděcího nařízení, vydaného k tomuto zákonu.

I.

Zpráva

ze dne......................,

jímž se mění, po případě doplňují některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků čs. vojska ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n. a jimž se vláda, zmocňuje, aby provedla propočítání služební doby vojenským gážistům podle zásad, stanovených pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n. a prováděcího nařízení, vydaného k tomuto zákonu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ustanovení § 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n.odst. 9., bod 4, 5 a 6 se zrušují a nahrazují bodem 4 a 5 takto:

4. Do skupiny IV. patří důstojníci řadové služby. Pojem řadové služby určí se blíže vládním nařízením.

5. Roztřídění důstojnictva (vojenského úřednictva) do V. a VI. postupové skupiny bude provedeno vládním nařízením.

Článek II.

Ustanovení § 5 řečeného zákona odst. 9, bod 7, pozměňuje se na bod 6 a doplňuje takto:

6. Absolventům tří ročníků bývalých vojenských akademií ve skupině II., IV., V., a VI., zkrátí se čekací lhůta v XI. hodnostní třídě dva roky, těm pak, kteří za světové války již po dvou letech studia vyšli z vojenské akademie, jako důstojníci, o jeden rok.

Článek III.

Ustanovení § 5; poslední odstavec shora uvedeného zákona se zrušuje.

Článek IV.

Ustanovení § 6 jmenovaného zákona, bod A-1 b se zrušuje a nahrazuje tímto ustanovením:

b) Válečná léta. Za každý kalendářní rok 1915 až 1919, v němž byl gážista aspoň po 6 měsíců v činné službě nebo v zajetí, přičítá se půl roku pro postup do vyšších požitků; v kalendářním roce 1914 stačí k tomu, byl-li gážista ode dne nastoupení do činné služby po vyhlášení mobilisace v činné službě v zajetí nejméně měsíce, 15 dní.

Článek V.

Ustanovení § 6 jmenovaného zákon, bod A doplňuje se tímto bodem 4.:

4. Čekatelské lhůty, pokud byly zavedeny nebo jsou zaváděny v kategorii důstojnictva (vojenského úřednictva), o niž jde, určí se vládním nařízením.

Článek VI.

Ustanovení §u 6 jmenovaného zákona, bod B-c se zrušuje a nahrazuje tímto:

c) kromě toho započítají se ještě léta od dokonaného 20. roku věku vyjma dobu podle písmeny a) odst. B již započítanou jakožto doba služební.

Mimo to se započítá těm, kteří byli za války povoláni do zbraně ještě před dovršením 20. roku věku, služební doba ode dne nastoupení vojenské služby.

Článek VII.

Ustanovení § 6 jmenovaného zákona, poslední odstavec se zrušuje a nahrazuje těmito dvěma odstavci:

Z pravidel pod A a B uvedených vyloučen je čas, ztrávený v některé hodnosti, preterováním z trestu, na dovolené s čekaným nebo bez požitků, v příkaznosti, v řízení čestném a před disciplinárním výborem, skončilo-li potrestáním, v řízení trestním, počínajíc vyhledávacím řízením (přípravným vyšetřováním nebo vyšetřováním), skončilo-li odsouzením a v trestní vazbě soudní; ustanovení tato platí i při počítání doby pro postup do vyšších požitků podle § 5.

Výjimku činí jenom vojenští gážisté, jimž byla udělena dovolená s čekaným pro zranění nepřátelskými zbraněmi nebo pro náraz (potuchu zdraví), k němuž přišli, vykonávajíce činnou službu a jimž byl po teta dovolenou přiznán a, poukázán příplatek z. zranění neb osobní příplatek za poruchu zdraví.

Článek VIII.

Ustanovení § 7 doplňuje se novým bodem f) takto:

f) Ustanovení o prvním propočítání služební doby vojenským gážistům ve výslužbě, aktivovaným na dobu potřeby, určí se vládním nařízením.

Článek IX.

Ustanovení § 13 řečeného zákona se zrušuje a nahrazuje tímto ustanovením:

Ostatní mužstvo, totiž poddůstojníci, jimž vojenská služba není povoláním a mužstvo bez hodnosti, mají nárok na denní plat (žold) stravu, chléb, ubytování, ošacení a kromě toho na vedlejší požitky, určeně zvláštními ustanoveními.

Článek X.

Ustanovení § 17 řečeného zákona se zrušuje a nahrazuje takto:

Vojenské osoby, jež jsou povinny platiti kolkové poplatky z kvitancí, jsou jich až do dalšího ustanovení zproštěny; tyto dávky převezme až na další státní pokladna.

Vojenské osoby, o nichž jedná tento zákon, nejsou až na další podrobeny taxám a poplatkům z jmenování a povýšení.

Článek XI.

Vláda se zmocňuje, aby v mezích zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n. o propočítání služební doby státních zaměstnanců a prováděcích předpisů k němu vydaných provedla ku dni 1. ledna 1921 propočítáni služební doby oněch vojenských gážistů; na něž se vztahuje zákon ze dne 19. března 1920, č. 195 b. z. a n. a kteří byli ustanoveni před účinností posléze uvedeného zákona.

Článek XII.

Vláda se zmocňuje, aby v mezích zásad obsažených v předpisech provádějících zákon ze dne 9. dubna 1920, číslo 222 b. z. a n. o propočítání služební doby státních zaměstnanců, započítala vojenským gážistům čs. vojska, vyžaduje-li to služební zájem, a mají-li potřebnou kvalifikaci, do postupu do vyšších požitků ony doby neb jejich části, které dle dosavadních předpisů nebyly do tohoto postupu započitatelny.

Toto ustanovení vztahuje se i na legionáře; kteří setrvali v činné službě vojenské, tehdy, byli-li vzhledem k ustanovení § 7 b) zákona ze dne 19. března 1920, čís. 195 Sb. z. a n. poškozeni tím, že jim nebyla plně započten. doba legionářská; započitatelná podle zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb. z. a. n.; léta válečná a z let fysických data efektivně ztrávená ve vojenské službě před vstupem do legií.

Článek XIII.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení provede jej ministr národní obrany i financí v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.

Branný výbor ve své schůzi, konané dne 25. dubna 1923 projednal výše citovanou novelu zákona a projevil souhlas se zněním téže až na následující odchylky:

1. v článku X., do 2. odst. jest vsunouti slova "... až na další", takže zní:

"Vojenské osoby, o nichž jedná tento zákon, nejsou až na další podrobeny taxám a poplatkům za jmenování a povýšení."

Touto změnou bude docíleno souladu s textací obdobného ustanovení pro civ. st. zaměstnance.

2. V článku XI., v 1. řádce na 4. stránce jest změniti datum na 1. ledna 1921, místo 1. ledna 1922.

Posunutím data o 1 rok bude docíleno konformity se stát. zaměstnanci a příslušníky četnictva, u nichž bylo propočítání služebních let provedeno ke dni 1. ledna 1921.

Jest tudíž jen aktem spravedlnosti, když propočítání služebních let bude i vojenským gážistům provedeno k tomuto dni a to tím spíše, jelikož zákon požitkový pra voj. gážisty č. 195 b. z. a. n. nabyl účinnosti teprve dnem 1. ledna 1920, kdežto obdobný zákon pro stát. zaměstnance č. 541 Sb. z. a n. vstoupil v platnost již dnem 1. září 1919, byli tudíž voj. gážisté již touto okolností značně postiženi.

Náklad, který vzniknu bude-li tento návrh přijat, činí přibližně 8,600.000 Kč je úhrada téhož zajištěna v úsporách letošního rozpočtu.

Branný výbor navrhuje, aby se osnově zákona ve znění výborem přijatém dostalo schválení.

V Praze dne 25. dubna 1923.

II.

Sociálně-politický výbor připojuje se ku zprávě branného výboru a souhlasí se změnami, které tento výbor provedl, a sice:

1. s vložkou v článku X., 2. odst., znějící: ..."až na další"... a

2. se změnou platnosti zákona od 1. ledna 1921 namístě 1. ledna 1922, jak původně ve vládním návrhu navrženo.

V Praze dne 26. dubna. 1923.

III.

Rozpočtový výbor Národního shromáždění republiky Československé připojuje se ke změnám výborů branného a soc.-politického a nemá žádných námitek se stanoviska finančně-rozpočtového proti tomuto návrhu zákona.

V Praze dne 3. května 1923.