Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4081.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne..............

kterým se prodlužuje platnost zákona o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu hlavního města Prahy a povoluje se osvobození od domovní daně činžovní i přirážek k ní pro stavby v tomto obvodu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Platnost zákona ze dne 11. února 1893. č. 22 ř. z., o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu hlavního města Prahy, která končí podle zákona ze dne 24. března 1913, č. 50 ř. z., dnem 7. dubna 1923, prodlužuje se do 7. dubna 1933.

§ 2.

Pro novostavby a úplné přestavby, které následkem regulace oněch částí hlavního města Prahy, na které se vztahuje ustanovení § 1 tohoto zákona, budou provedeny po 7. dubnu 1923 a jejichž plocha ve stavebním povoleni přesně označená leží úplně uvnitř výše uvedeného asanačního obvodu, platí ustanovení § 28 zák. ze dne 28. prosince 1911, č. 242 ř. z. s tou změnou, že lhůta k dokončení těchto staveb prodlužuje se až včetně do 7. dubna 1933 a že stavbám těm - místo snížení domovní daně činžovní na 5% čistého činžovního výnosu - poskytuje se úplné osvobození od domovní daně činžovní na dobu 20 let, pokud jim dle všeobecně platných zákonných ustanovení nepřísluší osvobození na dobu delší.

§ 3.

Stavby v uvedené osvobozují se, pokud jim přísluší osvobození od domovní daně činžovní podle tohoto §, na tutéž dobu od jakýchkoli přirážek (fondovních a samosprávných svazků včetně přirážek školních).

Převody nemovitostí (včetně směn) za účelem provedení podniku asanačního, které se uskuteční ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, až do dne 7. dubna 1933, jsou osvobozeny od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

§ 4.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášeni a provedou jej ministr vnitra a ministr financí v dohodě s ministry spravedlnosti, veřejných prací a sociální péče.

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 11. února 1893, č. 22 ř. z. propůjčeno bylo obci Pražské na dobu deseti let vyvlastňovací právo k nemovitostem v pražském obvodu asanačním, aby mohla býti provedena nová úprava tohoto obvodu. Platnost tohoto zákona prodloužena po dvakráte, po každé o dalších deset let, naposled zákonem ze dne 24. března 1913, č. 50 ř. z., jehož platnost konči dnem 7. dubna 193. Vedle toho zákonem ze dne 11. února 1893, č. 23 ř. z. přiznáno novostavbám a úplným přestavbám v obvodu tom v 10 letech od platnosti tohoto zákona provedeným osvobození od domovní daně činžovní na dobu 20 let; osvobození to bylo pak zemskými zákony rozšířeno i na přirážky zemské, obecní a školní.

Platnost těchto osvobozovacích zákonů (stejně jako zákona vyvlastňovacího) byla po dvakráte vždy na 10 let prodloužena naposledy cís. nařízením ze dne 7. dubna 1914, čís. 81 ř. z., které poskytlo úplné osvobození od činžovní daně státní i od přirážek zemských, obecních a školních na dobu 12 let pro novostavby a úplné přestavby v asanačním obvodu, jež budou dokončeny včetně do 1. dubna 1923.

Poněvadž akce asanační pro nepředvídané překážky způsobené mimořádnými poměry válečnými a poválečnými nemohla býti skončena, domáhá se obec Pražská žádostí ze dne 3. února 1923, vyličujíc podrobně nynější stav celé asanační akce, prodloužení platnosti obou zákonů zpředu uvedených. Žádá, aby platnost zákona vyvlastňovacího prodloužena byla bez časového omezení neb aspoň na 15 let, vedle toho domáhá se jednak dalšího prodloužení zákona osvobozovacího, jednak úpravy jeho ve smyslu pro asanační stavby příznivějším, žádajíc, aby daňového osvobození účastny byly nové stavby a úplné přestavby v obvodu asanačním po 7. dubnu 1923 provedené a to bez omezení časového a aby osvobození od domovní daně činžovní pro tyto stavby poskytnuto bylo na dobu 20 let.

K žádosti této zaujímá vláda následující stanovisko:

Praktické zkušenosti, které byly dosud s obdobnými zákony učiněny, nasvědčují tomu, že akce asanační jen tehdy bude úspěšně skončena, bude-li povolení daňových výhod spojeno s možností expropriace příslušných objektů, neboť bez expropriace četné jiné podobné zákony naprosto selhaly a znamenaly pouze zákonem přisouzenou výhodu pro majitele určitých objektů na útraty celku.

Z důvodů těch trvá vláda na těsné souvislosti obojích ustanovení, která nyní i formálně se spojují v jeden zákon; z té příčiny i povolení daňových výhod omezuje se pouze na stavby, jež provedeny budou v téže době, na kterou vztahuje se ustanovení o vyvlastnění.

Vláda nemůže však doporučiti, aby platnost obou zákonů prodloužena byla jak obec Pražská žádá - na neurčito neb alespoň na 15 let, ježto přítomné poměry jsou značně neustálené, mohou se rychle a podstatně měniti a proto se nedoporučuje vázati se zákonem na dobu příliš dlouhou. Mimo to lze očekávati, že v dohledné době dojde k vydání jednotného zákona vyvlastňovacího, ke kterému v ministerstvu vnitra již se konají přípravy. Konečně jest zajisté za nynějších poměr obci Pražské mnohem snadnější, vymoci si včas další prodloužení platnosti zákona, nežli tomu bylo dříve za Rakouska. Doporučuje se tudíž, aby oba zákony shora uvedené byly prodlouženy opětně jenom na 10 let.

V podrobnostech budiž uvedeno:

§ 1. Platnost zákona asanačního z roku 1893 vyprší dnem 7. dubna 1923; poněvadž však obec Pražská žádost za prodloužení jeho podala teprve v únoru letošního roku a nebylo tudíž vládě možno předložiti přítomnou osnovu včas tak, aby zákon mohl býti ústavně projednán a vyhlášen přede dnem 7. dubna 1923, navrhuje se znění tohoto ustanovení tak, aby účinky zákona, pokud půjde o vyvlastňovací řízení zahájená, avšak pravoplatně neskončená, bylo možno vztáhnouti zpět ke dni 7. dubna 1923, aby nenastalo přerušení v řízení vyvlastňovacím.

Z navrženého znění §u 1 jest patrno, že asanační zákon z roku 1893 má platiti tak, jak podle zákona z roku 1913 platil až do dne 7. dubna 1923, tedy ve znění zákona ze dne 17. dubna 1903, č. 88 ř. z.

K §u 2 a 3. Daňové výhody, které se tímto zákonem poskytují, spočívají v tom, že

1. lhůta k dokončení novostaveb a úplných přestaveb v asanačním obvodě prodlužuje se o 10 let, t. j. až včetně do 7. dubna 1933 a že

2. poskytuje se úplné osvobození od činžovní daně na dobu 20 let,

obé ve formě změny dotyčných přechodních ustanovení § 28 zák. ze dne 23. prosince 1911, čís. 242 ř. z., jichž platnost zákonem ze dne 30. března 1920, č. 209 Sb. z. a n. a zákony o stavebním ruchu (viz zákon ze dne 11. března 1921, čís. 100, ze dne 27. ledna 1922, čís. 45 a ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n.) byla opětovně prodlužována až do konce roku 1924.

Poněvadž však dle všeobecně, třeba jen dočasně platných zákonů a to nejen dnes, nýbrž i v budoucnosti mohou se vyskytnouti případy, že některým stavbám dle prve zmíněných předpisů příslušelo by osvobození na dobu delší než dle tohoto zvláštního zákona (na př. stavbám domů s malými byty započatým v r. 1923 a dokončeným nejdéle do konce r. 1924 dle zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n. osvobození na dobu 30 let), bylo pojato do zákona ustanovení, že v případech takových může býti poskytnuto delší osvobození dle těchto všeobecných předpisů. Ustanovení to stane se bezpředmětným, jakmile dočasné osvobození dle všeobecně platných zákonných ustanovení klesne pod 20 roků.

Aby se podporoval stavební ruch v asanačním obvodě, stanoví se pro převody nemovitostí sloužící ku provedení podniku asanačního za souhlasu obce Pražské nová výhoda, totiž osvobození od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, pokud ovšem již dle dosavadního práva osvobozeny nejsou.

K §u 4. Že má zákon nabýti účinnosti dnem vyhlášení, odůvodňuje se tím, co uvedeno shora k §u 1 osnovy. Prováděním zákona pověřují se ministři, kteří byli pověřeni provedením zákona ze dne 24. března 1913, čís. 50 ř. z. a cís. nařízení ze dne 7. dubna 1914, č. 81 ř. z. a vedle toho ministr sociální péče, ježto zákon souvisí se zákony o stavebním ruchu, jejichž provedení spadá též do působnosti tohoto ministra.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému k podání zprávy vždy ve lhůtě 8 dnů.

V Praze dne 7. dubna 1923.

Náměstek předsedy vlády a ministr vnitra:

Jan Malypetr, v. r.