Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.

kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 11. července 1922, čís. 225 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních bytové péče.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Ustanovení §§ 2, 9, 13, 17 a 22 zákona ze dne 11. července 1922, čís. 225 Sb. z. a-n., se mění a budou zníti takto:

§ 2.

Vlastník domu jest povinen nepronajaté a neobydlené místnosti, které se hodí k obývání, k vyzvání okresní správy politické (magistrátu) pronajmouti za byt do 14 dnů po pravoplatnosti výměru.

Nepronajme-li místností do této lhůty, určí nájemníka do 8mi dnů okresní správa politická (magistrát).

Z nálezu o určení nájemníka nelze se odvolati. Nález jest vykonatelný soudní exekucí (§ 1, čís. 12., exekučního řádu ze dne 27. května 1896, čís. 36 ř. z., a § 1, lit. h) zák. čl. LX z roku 1881 a § 31, čís. 7., zák. čl. LIV z roku 1912).

Tato ustanovení nevztahují se na místnosti, kterých vlastník domu potřebuje nutně pro sebe nebo pra své zaměstnance, a na byty, určené jen k občasnému užívání, jako byty pronajímané pravidelně lázeňským hostům v místech lázeňských, byty sezonních dělníků a t. zv. letní byty.

§ 9.

Obec může po usnesení obecního zastupitelstva, schváleném zemským úřadem politickým, vyhláškou uveřejněnou způsobem v místě obvyklým naříditi nejdéle na dobu platnosti tohoto zákona, že vlastníci domů v obci nebo jejich zástupci smějí volně pronajímati byty jenom

1. těm, kdo v obci nebo v některé z obcí okolních vykonávají své povolání jako veřejní funkcionáři, veřejní úředníci nebo zřízenci anebo jako zaměstnanci železniční,

2. těm, kdo mají v obci právo domovské,

3. majetníkům, dělníkům nebo jiným zřízencům podniku důlního, továrního, živnostenského, zemědělského neb obchodního v obci,

4. těm, kdo se stěhují z bytu do bytu v obvodu obce,

5. státním občanům československým, kteří se přistěhovali z ciziny,

jiným osobám pak jen s povolením obce. Nařízení obce podle odst. 1. nevztahuje se na byty, určené jen k občasnému užívání (§ 2), pokud jsou pronajímány k účelu, pro který jsou určeny.

§ 13.

Uprázdní-li se byt, obývaný dne 19. srpna 1922 státním zaměstnancem tím, že zaměstnanec byl služebně přeložen do jiné obce, musí býti pronajat státnímu zaměstnanci, kterého úřad označí, bylo-li vlastníku domu nebo jeho zástupci dříve, než obdržel výpověď z bytu, dodáno rozhodnutí úřadu, kterým byt se zajišťuje pro státního zaměstnance. Zajištění působí ode dne, kterým se zruší dosavadní nájemní smlouva, a není-li tu nájemní smlouvy, ode dne, kdy se byt uprázdní.

Rozhodnuti o zajištění bytu vydá okresní správa politická, pro města s vlastním statutem zemská správa politická, pro města se zřízeným magistrátem župan.

Neoznačí-li úřad, který byt zajistil, vlastníku domu nebo jeho zástupci státního zaměstnance, kterému byt smí býti pronajat, ještě před počátkem výpovědní lhůty nejblíže následující po zajištění, nebo neoznámí-li mu označený zaměstnanec do 5 dnů po počátku této lhůty, že byt přijímá, zajištění zanikne. Ke státním zaměstnancům počítají se také vojenští gážisté a příslušníci četnictva.

Přeložený státní zaměstnanec jest povinen uposlechnouti vyzvání úřadu, jemuž jest přidělen, aby v určité lhůtě výpovědní nedal výpovědi ze svého bytu, nebo, byl-li mu v novém služebním místě zajištěni byt podle tohoto zákona nebo jiným způsobem, aby v určité lhůtě dal výpověď z dosavadního bytu nebo aby včas učinil oznámení podle odst. 3. o tom, že zajištěný byt přijímá.

Totéž co o státních zaměstnancích, platí obdobně o zaměstnancích železnic, sloužících veřejné dopravě, mimo zaměstnance drah pouličních.

Řízení, spojené se zajištěním bytů státních a železničních zaměstnanců, budiž upraveno nařízením.

§ 17.

Proti rozhodnutí obce, kterým bylo odepřeno povolení k pronájmu podle §§ 9 a 11, může býti podána u obce do 8 dnů stížnost. V rozhodnutí obce budiž mimo stručné odůvodnění uvedeno také výslovné poučení o právu stížnosti. O stížnosti rozhoduje nadřízený úřad politický (nadřízená administrativní vrchnost) s konečnou platností.

Z rozhodnutí okresní správy politické (magistrátu) podle § 2, odst. 1., a §§ 7 a 13 lze se odvolati do 8 dnů po doručení k zemské správě politické, která rozhoduje s konečnou platností.

Proti rozhodnutí zemského úřadu politického (župana), kterým nebylo schváleno usnesení obecního zastupitelstva podle § 9 nebo kterým byl zajištěn byt podle § 13, odst. 2., není opravného prostředku.

§ 22.

Zákon tento nabude účinnosti čtrnáctého dne po vyhlášení a platí do 31. prosince 1924.

Článek II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr sociální péče v dohodě s ministrem spravedlnosti a ministrem vnitra.

Důvodová zpráva.

Sociálně-politický výbor ve své dne 12. dubna 1923 konané schůzi projednal výše citovanou novelu zákona a tak jako vláda přišel k přesvědčení, že k dosavadnímu zákonodárnému řešení bytové otázky je třeba doplnění v tom smyslu, aby administrativním opatřením bylo postaráno o obsazení všech prázdných nebo uprázdněných bytů. Jsou totiž i přes značnou poptávku po bytech četné případy bytů neobsazených, nebo místností k obývání způsobilých, jež jsou neobydleny, jednak z toho důvodu, že se s těmito byty spekuluje, nebo že se dokonce spekuluje s prodejem domů, jež jsou prodejnější, když mají několik místnosti prázdných. Tato okolnost nesmí ujíti zejména státu, který vydává ve způsobě státní záruky i přímé pomoci na stavební ruch bytový nesmírné obnosy peněz a mohlo by se státi pro případ nedostatečné evidence bytové, že by se jednoho dne dospělo k větší nabídce bytů, než je potřeba, a následkem toho draze postavené obytné budovy zůstaly by neobsazeny a tím jejich rentabilit by byla na úkor státu značně zmenšena. Také disposiční právo s byty obydlenými státními zaměstnanci bylo třeba důkladně] i, upraviti a osnova zákona účel tento nejen vystihuje, ale i umožňuje, aby i v budoucnu stát při řádné evidenci a disposici s byty státních zaměstnanců se zřetelem k jejich služebnímu umístění ušetřil značné obnosy na příplatcích státním zaměstnancům vyplácené z té příčiny, že svou službou jsou odkázáni na místa mimo své bydliště.

Z uvedených důvodů bylo třeba upraviti § 2., 9., 13. a 17. zákona čís. 225. Sociálně-politický výbor navrhuje, aby se osnově zákona ve znění výborem přijatém dostalo ústavního schválení.

V Praze dne 12. dubna 1923.