Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4076.

Interpelace:

I. posl. Skaláka, Blažka a soudr. min. vnitra o konfiskaci letáčku, vydaného tiskárnou "Svoboda" na Kladně,

II. posl. dra Jabloniczkého a druhů min. školství a nár osvěty a min. vnitra o protizákonném způsobu psaní jmen matrikáři,

III. posl. dra Jabloniczkého a druhů min. školství a nár. osvěty a min. vnitra o jazyku ve výpisech z matriky,

IV. posl. Vrabca, Šamalíka a spol. min. financií, vnútra zemedelstva a pre správu Slovenska vo veci čím skoršieho založenia filiálky pre Slovensko Hypotečnej banky českej v Prahe,

V. posl. Roučka a soudr. min vnitra o konfiskaci časopisu "Šlehy" v Brně,

VI. posl. Kučery a soudr. min. soc. péče ve věci nezaměstnaných,

VII. posl. dra Körmendy-Ékesa a súdr. min. financií v zál. robotníkov a robotníčiek tabakovej továrne, ktorí údajne nie sú československými príslušníkmi,

VIII. posl. Palkovicha a súdr. min. vnútra a financií o nariadení, ktorým sa obecným notárom zakazuje nápomocnými byť obecenstvu pri odvolaniach vo veciach dávky z majetku,

IX. posl. Palkovicha a súdr. min. školstva a nár. osvety o jazyku matričných výpisov,

X. posl. dra Luschky a druhů min. vnitra o zbavení úřadu starosty Frant. Eschela z Hodonic,

XI. posl. Toužila a soudr. na celou vládu ohledně neustálých konfiskací deníku "Rudé Právo" v Praze,

XII. posl. Hakena a soudr. na celou vládu ohledně konfiskací časopisu "Rudé Právo" v Praze,

XIII. posl. Toužila, Skaláka a soudr. min. spravedlnosti o konfiskaci úvodníku "Rudého Práva" ze dne 23. února 1923,

XIV. posl. dra Raddy, dra Lehnerta a druhů min. vnitra o chování místodržitelského rady Gugely nebo Gogely při vrchlabské okresní politické správě,

XV. posl. Tausika, Nagy, Svetlika a soudr. min. vnitra a min. s plnou mocí pro správu Slovenska o utajování násilných činů četnictva a policie na Slovensku a o nesprávném zodpovědění interpelace,

XVI. posl. dra Körmendy-Ékesa a súdr. min. s plnou mocou pre správu Slovenska vo veci penzie býv. maďarských četníkov na odpočinku,

XVII. posl. dra Körmendy-Ékesa a súdr. min. financií o zásobovaní obcí Bodrogského medziriečia blanketmi priznávky k dani dôchodkové s textom československým.

I/4076.

Interpelace

poslanců Skaláka, Blažka a soudruhů

ministru vnitra

o konfiskaci letáčku, vydaného tiskárnou "Svobodou" na Kladně.

V těchto dnech vydala kladenská tiskárna "Svoboda" malý letáček s jedenácti odstavci žertovného rýmování, nazvaného "Vyhláška". Ačkoliv obsah není ani pobuřující, ani výhružný, ani žádným jiným způsobem zákonu se příčící, zabavil přece kladenský censor celý letáček způsobem, upomínající silně na zbytečné a nemístné censurování kladenského dělnického listu "Svobody". Vědomi neoprávněnosti tohoto činu, předkládáme zkonfiskovaný tiskopis:

Vyhláška.

(Volně dle Heinea, Havlíčka atd. atd.)

My, velemoudrá vláda i senát

ráčili jsme vydat tento mandát

v otcovské péči o všechny třídy,

o státotvorné křesťany i židy.

Většinou jsou to cizozemci,

a všelijací bolševičtí pomatenci,

kteří nám sejí rebelii. Tahle hlíza

je, zaplať pánbůh, všem vlastencům cizá.

Také ti, co nevěří už v pánaboha

dělají koalici protivenství mnohá,

neboť, kdo se pánaboha zřekl,

ten by též sotva u vrbiček smekl.

Proto uvrhneme do žaláře

bolševiky, anarchisty, volnomyšlenkáře,

aby dali si tak říci

a státotvornou ctili koalici.

Neboť to je vrchnost a tu poslouchat

musí žid, křesťan, hlavně každý "hlad",

nadávat nesmí, že my vládnem krutě,

a když se na nás nadřel, musí hned na kutě.

My nestrpíme tábory a schůze

a dokonce ne bolševické lůze,

proto ten zákon ať v ní hrkne,

ať zaleze na pec, jak se jenom smrkne.

Když se tři sejdou na ulici,

pendrekem dá se jim po palici.

"Rozejít se!" policajt zahřmí věrný.

Taky v noci nesmí nikdo bez lucerny.

Neboť egyptská tma v celé republice

je po chuti nám převelice.

Naše moudrost státnická je: Hr, hr, na ně!

a musí nám vydat všechny zbraně.

Nikdo nesmí doma míti munici,

ani ždibec rozumu v své palici,

neboť to je teďka samá velezráda

na rozum má patent jen čs. vláda.

Kdo na ulici bude hubovati,

toho nařizujem zastřeliti,

kdo nos si utře nebo mávne rukou

strážcové vlasti pendreky ho stlukou.

Věřte jenom vládě, byrokratům senátu,

a že peněžní žok smí jen vládnout ve státu.

Hubu držet! Platit! Toť um státní převeliký

a smysl zákona na ochranu republiky!

a tážeme se:

1. je panu ministru tato censurní praxe známa?

2. co hodlá učiniti, aby zamezil zbytečnému poškozování dělnického tisku?

V Praze dne 5. dubna 1923.

Skalák, Blažek,

Bubník, Koutný, dr. Šmeral, J. Křiž, Burian, Merta, Mikulíček, Kreibich, Kunst, Darula, Krejčí, Rouček, Haken, Nagy, Tausik, Houser, Malá, Kučera, Svetlik.

II/4076 (překlad).

Interpelace

poslance dra J. Jabloniczkého a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

a ministrovi vnitra

o protizákonném způsobu psaní jmen matrikáři.

Bratislavský státní matriční úřad nejen nedbá zákonů Československé republiky a proti jazykovému zákonu vydává čistě české tiskopisy, které pak také opět jen čistě česky vyplňuje, nýbrž jde dokonce tak daleko, že proti každému zákonu mění křestní a rodná jména, jak dokazuje přiložená listina (křestní list Antonína Martina Platschky).

Podle posledního soupisu lidu žije v Bratislavě přes 20% Němců a také přes 20% Maďarů. Státní matriční úřad jest tedy povinen vydávati tiskopisy ve všech třech zemských jazycích a také je v těchto jazycích vyplňovati. Matriční úřad to prostě hladce odmítá a prohřešuje se tím proti zákonům republiky.

Avšak přímo neodpovědné jest, jestliže matriční úřad padělá jména. Křestní list jest veřejnou listinou a padělání této listiny jest podle zákona trestné.

Padělání příjmení má, jak známo těžké následky, poněvadž dítě může býti nuceno docházeti do jiné školy než do školy svého národa, může, dorostlo-li, býti nuceno aby před soudem a přede všemi úřady zapíralo svou národnost.

Tážeme se tedy pana ministra:

Ví o těchto přehmatech státního matričního úřadu bratislavského?

Jest pan ministr ochoten tyto přehmaty ihned odstraniti a proti viníkům zahájiti disciplinární vyšetřování?

Jest ochoten ihned vyrozuměti interpelanty k rukoum uvedeného na prvním místě?

V Praze dne 23. března 1923.

Dr. Jabloniczky,

Zierhut, Schubert, Szentiványi, dr. Körmendy-Ékes, Simm, dr. Petersilka, Böhr, dr. Schollich, Schälzky, Matzner, Füssy, Patzel, Röttel, Knirsch, inž. Kallina, Pittinger, Wenzel, Křepek, dr. Lelley, Palkovich.

III/4076 (překlad).

Interpelace

poslance dra J. Jabloniczkého a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

a ministrovi vnitra

o jazyku ve výpisech z matriky.

Státní úřad: "Odbor pre udržovanie trati Šahy", dovoluje si prostřednictvím svého železničního dozorce Josefa Parala, bezprávně nepřijímati žádosti železničních dělníků o přijetí do pensijního fondu. jestliže tyto žádosti spolu s výpisy z matrik nejsou psány jen v československém jazyku a to i tehdy, jestliže žadatelé jsou Maďaři a pocházejí z osad v nichž žije více než 20% Maďarů a také tehdy, když takové výpisy z matrik jsou vydány podle přiloženého vzorce.

Tak byla vrácena žádost o přijetí dělníka Josefa Bálinta s poznámkou, že se přijímají jen žádosti s výpisy z matrik v československém jazyku a totéž bylo připomenuto také dělníkovi Pavlu Kovácsovi oběma, z Hrkovců.

Oni však nemohli dostati výpisu z matrik jen v československém jazyku, poněvadž správce matriky, odvolávaje se na jazykový zákon zamítl vydati takové výpisy.

Tážeme se tedy pana ministra:

1. Jest ochoten naříditi ihned přísné vyšetřování?

2 Jest ochoten učiniti tomu přítrž a viníky disciplinárně potrestati?

V Praze dne 23. března 1923

Dr. Jabloniczky,

Palkovich, dr. Lelley, Matzner, Böhr, Knirsch, inž. Kallina, Wenzel, dr. Schollich, Schubert, Zierhut, Patzel, dr. Petersilka, Pittinger, Schälzky, Simm, Röttel, Křepek, dr. Körmendy-Ékes, Füssy, Szentiványi.

IV/4076.

Interpellácia

posl. J. Vrabca, Šamalíka a spol.

ministrom financií, vnútra, zemedelstva a pre správu Slovenska

vo veci čím skoršieho založenia filiálky pre Slovensko Hypotečnej banky českej v Prahe.

Zákonom č. 238 Sb. z. a n., zo dňa 11. júla 1922 určuje sa možnosť rozšírenia pôsobnosti zemských emisných ústavov na Slovensko a Podkarpatskú Rus.

Ide tu o rozšírenie veľa dôležitých otázok pre Slovensko, otázky úveru čisto pozemkového a otázky úveru komunálneho a melioračného.

Pre úver komunálny a melioračný založí Zemská banka v Prahe filiálku v Bratislave, kde už aj stavia svoju budovu. Že sa v tejto otázke koná Zemská banka zasluhuje vďaku slovenského ľudu; želali by sme si len, aby tu bol náležito uplatnený aj slovenský živel, a to menovite vo vedúcom úradníctve.

Vo veci roľníckeho úveru nevykonalo sa dosiaľ nič. Ačkoľvek vo vládnej osnove bolo výslovne povedané, že osnova musí byť rýchle vybavená, lebo vláda chce, aby filiálka už dňom 1. júla 1922 začala svoju činnosť, ani dnes po roku nevidíme nijakých výsledkov.

Dľa našich informácií so založením filiálky poverená je Hypotečná banka česká v Prahe. Nevieme, čo táto banka dosiaľ vykonala, fakt je, že výsledku nieto. A v najnovšom čase vyskytujú sa nové prekážky. Isté slovenské živle, ktorým by malo predovšetkým ísť o uskutočnenie veci, robia ťažkosti, lebo navrhujú vždy nové a nové sídlo pre filiálku.

Hypotekárny úver musí byť lacný, ľahko dosažiteľný a nevypovedateľný. Pri určení sídla filiálky treba dbať na tieto podklady.

V Čechách a na Morave i ten najmenší roľník sám si dopisuje s bankou sám si - obyčajne tiež poštou - zadováži z daňového úradu a z pozemkovej knihy potrebné doklady, poštou posiela splátky, teda styk medzi dlžníkom a bankou je až v 90% čisto písomný.

Na Slovensku riadne akceptovaným sprostredkovateľom pôžičiek je advokát a nie sú zriedkavé prípady, že aj pri pôžičkách v sume Kčs. 100.- intervenuje advokát. Kto potrebuje úver, vždy sám osobne - s advokátom lebo bez advokáta - ide do banky. Potrebné doklady tiež obyčajne advokát obstará. Na písomný styk medzi bankou a dlžníkom predbežne ani myslieť. Z tohoto nasleduje, že sídlo filiálky má byť v meste, ktoré má priaznivé spojenie na všetky strany a v ktorom meste by si dlžník prípadne aj iné svoje veci mohol vybaviť.

Ačkoľvek dnes nemožno si vyberať v mestách s takýmito podmienkami, i medzi týmito treba dať prednosť mestu. ktoré má najväčšiu nádej, že predbežný káder dlžníkov bude sa rekrutovať z jeho okolia.

Lacným hypotekárnym úverom má sa pomôcť malému a strednému roľníkovi. Títo sú obyčajne majiteľmi len ornej pôdy.

Do Bratislavy inklinujú celou svojou hospodárskou váhou železničným spojením župy až v 100%.

to jest 41.78% pôdy a 52.77% obyvateľstva. Treba vedieť, že tieto župy sú prevážne úrodné a vo zemedeľskej výrobe Slovenska dominujúce. Povzniesť výrobu, osamostatniť slovenského sedliaka z područia ťažkého úveru, uskutočniť veľkolepé problémy pozemkovej reformy a kolonizácie možno len na území týchto žúp. - Treba poznamenať, že do Bratislavy inklinuje čiastka župy XIX. Lipt. Sv. Mikuláš (2270 km² a 81 tisíc obyvateľov), čím naše výpočty zvýšia sa na 46.352 pôdy a 5548% obyvateľov.

Do Košíc inklinuje:

to jest 35.57% pôdy a 28.24% obyvateľstva. Pôda táto je vo všeobecnosti menej úrodná. vo vecí zemedelskej výroby menej významné. Mohlo by sa navrhnúť ešte sídlo v strednom Slovensku. Mohla by byť reč o Žiline - sem tiahne:

to jest 33.32% pôdy a 34.90% obyvateľstva.

Avšak pri navrhovaní sídla uplatňujú sa nie praktické zásady, ale partikulárné záujmy. Tak navrhnutá je Banská Bystrica, proti ktorej agitovali, že pre svoje nepriaznivé zemepisné položenie nemôže byť ani sídlom župy. A teraz pre inštitúciu celoslovenskú je odrazu dobrá. Do Banskej Bystrice inklinuje iba užšie okolie, väčšinou lesnaté. Leží na čiare železničnej miestneho významu. Tak na príklad z Prievidze treba do B. Bystrice cestovať 325 km a 5 razy presedať. To je cesta ako z Tešína do Košíc alebo z Bratislavy do Štrby. Banská Bystrica ani svojou polohou, ani svojím spojením, ani nádejným kádrom hypotekárnych dlžníkov nehodí sa za sídlo filiálky. K vôli násilne navrhnutému sídlu filiálky nemožno predsa nové železničné spojenia vybudovať.

Dľa informácií, čerpaných z odborných prameňov, pripadá z celkového stavu hypotekárnych pôžičiek Slovenska na župy:

Z tohoto sostavenia vidieť, že Bratislava v každom smere má prednosť.

Čo sa týka finančnej zdatnosti Hypotečnej banky v Prahe. vieme, že tu niet ťažkosti. Stav hypotekárnych pôžičiek a záložných úpisov roku 1922 sa skoro vôbec nezmenil - vykazuje vzostup len 3 % avšak naproti tomu stav vkladov sa zväčšil skoro o 200 miliónov Kčs. Hypotečná banka za dnešných pomerov nemá dosť poľa v Čechách pre svoju činnosť a preto kultivuje riadne bankové obchody, čo ovšem vymyká sa z rámcu jej úlohy.

Stav eskontovaných zmeniek vykazuje okolo 105 miliónov a vlastných cenných papierov okolo 200 miliónov. Roku 1922 kúpila banka cenných papierov za 180 miliónov Kčs. čo jasne dokazuje, že finančnej hotovizne je dosť.

Keďže celá vec leží vlastne v rukách ministra financií, ktorý filiálke poskytne do vena 20 miliónov pôžičky, opytujeme sa p. ministra financií, čo dosiaľ v záujme tejto filiálky urobil a čo hodlá vykonať, aby táto filiálka najneskoršie aspoň dňom 1. júla 1923 začala svoju činnosť.

Poneváč je oprávnená obava, že isté vlivné kruhy pri navrhovaní sídla pre filiálku uplatňuje isté partikulierné záujmy, prosíme p. ministra financií, aby v tejto veci bola daná voľná ruka centrále Hypotečnej banky českej v Prahe.

Na slovenského sedliaka smrteľnou tiažou padá obrovské bremeno ťažkého úveru a nemôže ďalej čakať. Pre slovenský ľud je hlavné, aby filiálka už pracovala. - My chceme, aby filiálka bola v Bratislave a to čo skorej, lebo za Bratislavu hovoria všetky podmienky. Keďže však predbežne bude treba v otázke hypotekárneho úveru istej propagandy. poučenia. styk bude viacej osobný, filiálka v župných sídlach na čas 2 - 3 rokov mohla by založiť jednateľstvá, informačné kancelárie, sprostredkovateľne.

Slovenský roľnícky ľud je dosť zadĺžený, tlačia ho dane a nikto sa oň nestará. Ľud začína byť nespokojný, tým viac, že nemôže dostať ani filiálku Hypotečnej banky českej ani Hypotečnej banky moravskej, o čom sa už hovorí skoro dva roky a čo je už rok uzákonené - čím by sa mu spomohlo. Toto všetko využívajú iredentistické živle a vzbudzujú v ľude nedôveru voči Prahe.

Žiadame s hora označených pp. ministrov, menovite p. ministra financií, aby Hypotečná banka česká v Prahe a Hypotečná banka moravská v Brne bola vyzvaná okamžite urobiť všetko, aby jej filiálka v Bratislave, už dňom 1. júla 1923 pracovala. Ak práce tieto nemôžu byť vykonané pre nedostatok schopných síl, nech správa Hypotečnej banky českej a moravskej sa poverí okamžite akceptovať nové, schopné, odborné sily slovenské, lebo je aj v záujme veci aby vo vedúcich úradníkoch bol náležito uplatnený slovenský schopný živel.

Politická konsolidácia podmieňuje hospodársku konsolidáciu a túto bez založenia Hypotečnej banky českej nemožno dosiahnuť.

Praha, dňa 11. apríla 1923.

Vrabec, Šamalík,

Bezděk, Adámek, Kaderka, Košek, Kopřiva, dr. Mazanec, dr. Lukavský, dr. Hajn, dr. Kramář, dr. Hruban, Roudnický, Sedláček, Pěnkava, Rýpar, Janalík, Adamovský, Rozsypalová, Fr. Navrátil, dr. Nosek.

V./4076.

Interpelace

poslance Jar. Roučka a soudruhů

ministru vnitra

o konfiskaci časopisu "Šlehy" v Brně.

V časopise "Šlehy", vycházejícím v Brně, konfiskována byla následující satirická báseň:

Zákon na ochranu republiky.

Pryč, rudý ďáble, pryč sou všechny strachy,

zde paragraf, jenž všechnu zlobu zdrtí,

teď v bezpečí jsou wertheimky a prachy,

zde paragraf, jenž vzdoruje i světí.

Náš zákon svatý! Běda, kdo jej ruší!

Trest strašlivý jej stihne znenadání.

Náš kriminál mu natře obě uši,

ani pán bůh jej pak nezachrání.

Husitů plémě vládne pádnou pěstí

a pendrekem, jenž natře barvou hřbety,

kdo vydá se na bolševické scestí,

ten železné dostane, železné brazolety.

Svobodu tisku má jen slavná vláda,

ta občany smí tisknout ve dne, v noci,

psát rozkazy na ohnutá jich záda

a policajty volat ku pomoci.

Shromažďovat se smí jen policie,

a potom ještě mrtví na hřbitově,

tak jak to bylo - žádná ironie -

kdys v staroslavném českém Kocourkově.

Hus, Žižka, státní návladní a P. Šrámek

to jsou dnes dohromady čeští svatí,

my otvíráme zbrusu nový krámek

a začneme v něm ihned prodávati.

Podepsaní se táží:

Jest panu ministrovi známo, že censura v Brně takovéto naprosto nezávadné věci konfiskuje?

Jest pan ministr ochoten této libovůli brněnské censury učiniti přítrž?

V Praze dne 10. dubna 1923.

Rouček,

Merta, Krejčí, Bubník, Kučera, Nagy, Kreibich, Burian, Koutný, Warmbrunn, Darula, Mikulíček, Toužil, Skalák, Kunst, Tausik, Svetlik, Haken, dr. Šmeral, J. Kříž, Malá, Teska, Houser, Blažek.

VI/4076.

Interpelace

poslance Ladislava Kučery a soudruhů

ministru sociální péče

ve věci nezaměstnaných.

Městské úřady dostávají od okresní správy politické zvláštní příkaz, v němž starosta se vyzývá, aby rozpouštěl rady nezaměstnaných a udával politické správě každý pokus o jejich tvoření. Současně upozorňuje se, že nezaměstnaným zakazuje se co nejpřísněji choditi do hostinců a do jakýchkoliv zábav vůbec. Případy takové mají býti policejně zjišťovány a kdo tohoto zákazu ministerstva sociální péče nedbá. tomu odejímá se podpora v nezaměstnání. V příkazu tomto se poukazuje na přímé telefonické sdělení ministerstva sociální péče (ref. dr. Rosenkranz), kterým se toto opatření okr. pol. správě ukládá.

Důkazem podobného příkazu okr. pol. správy, vydaného městskému úřadu jest výnos okr. pol. správy v Berouně na Moravě. Uvádíme dále, že zastavení podpor pro bezplatné navštívení divadla stalo se i v Ml. Boleslavi a stejná praxe provádí se všude.

Z toho je zřejmo, že nejde jen o telefonicky poukaz, daný referentem min. soc. péče drem Rosenkranzem politické správě v Berouně, nýbrž že jde o jednotný postup při uznávání nároků na podporu v nezaměstnání ve všech obvodech Československé republiky.

Je nám známo, že ministerstvo sociální péče trpí nedostatkem finančních prostředků, poněvadž vládní většina v parlamentě odhlasovala na podpory nezaměstnaných peníz naprosto nedostatečný, mimo to vláda zanedbává zdravou hospodářskou politiku a tím nepracuje k omezování počtu nezaměstnaných. Ministerstvo sociální péče je však povinno, dbáti dosud platného zákona o podporách nezaměstnaným. Starost o zmenšení počtu nezaměstnaných, kteří pobírají na základě zákona podpory nezaměstnanecké, nemůže a nesmí vésti k tomu, aby zákon sám byl porušován.

Upozorňujeme, že zakročení ministerstva sociální péče u okresních politických správ příčí se zákonu o podporách v nezaměstnanosti. Ze znění tohoto zákona nedá se nijak dovoditi, že by zákaz tvořiti rady nezaměstnaných byl oprávněn. -

Rady nemají za účel přebírati agendu při vyřizování nezaměstnaneckých podpor, která se zákonem přikazuje politickým úřadům I. stolice a obcím. Rady nezaměstnaných vzaly si za úkol, býti podporou nezaměstnaných v každém případě, kde dělník bez práce je naprosto bezradný proto potřebuje vysvětlení zákonných ustanovení a pomoci, aby dle zákona mohl svoje nároky uplatňovati. Jako je žádoucna a potřebna každá spolupráce občanstva, aby obsah zákonů rychle vešel ve známost nejširších vrstev, neboť otisk ve Sbírce zákonů nikdy toho nedocílí, tak i zde znamená činnost rad nezaměstnaných přímo podporu úřadů při provádění zákona o nezaměstnaných.

Nezaměstnaní jednotlivých obvodů mají dále dobrý přehled, jaké práce mohou různé autonomní svazky podniknouti jak k užitku veřejnosti tak pro zmírnění počtu nezaměstnaných, z čehož důsledně vyplývá i možnost zmírniti břemeno které lpí na ministerstvu sociální péče. V tomto směru jest úkolem rad nezaměstnaných, aby tyto možnosti uváděly na paměť příslušným úřadům a tak aby mohly se rychleji a včas opatřiti práce najmě nouzové, kde poměry toho vyžadují.

Stejným způsobem lze i centrální správě státní uvésti ve známost okolnosti z různých obvodů, které mohou míti druhdy podstatný vliv na podnikání a tím opětně lze pracovati k mírnění nezaměstnanosti.

V okruhu této působnosti rady nezaměstnaných mohou vykonati mnoho prospěšného. Nelze jim vytýkati, že by zasahovaly do vnitřní agendy úřední. Důvod tento, pokud se ho užívá k rozpouštění rad nezaměstnaneckých a k zákazu jejich tvoření, jest lichý a zákazy z něho vyplývající nelze ani v nejmenším opříti o zákon. Nutno uvésti, že též deputace těchto nezaměstnaneckých rad jsou odmítány, přicházejí-li ve svých záležitostech k panu ministru sociální péče v ustanovené úřední dny. Pan ministr nechce s nimi jednati ze zásadního odporu proti radám nezaměstnaných. Stejným způsobem počíná si vůči nezaměstnaným i ministerský tajemník pan dr. Rosenkranz v referátu pro nezaměstnané při ministerstvu sociální péče.

Druhy zákaz: zákaz návštěvy hostinců a zábav - jest stejně protizákonný.

Jako se stane, že otec pijan propije svoji sobotní výplatu, může ovšem býti, že ani podporu v nezaměstnání neodvede rodině k nakoupení skrovné zásoby potravin. Odvozovati z toho právo zákazu volného pohybu všech nezaměstnaných naprosto nelze. Jedině matka byla by tu povolána, aby v podobném případu přihlásila se na úřadě o výplatu do vlastních rukou, aby rodinu mohla z podpory potřebným zaopatřiti. Zastavovati podporu znamená vydávati nevinnou ženu a děti na pospas hladu, To je však příliš křiklavá humanita a zákon sám nedává úřadům ani ministerstvu podobného práva.

Stejně návštěva divadla nebo zábavy nemůže dle zákona býti příčinou k zastavení podpory. Byla-li podpora povolena, je zřejmo, že tu byl oprávněný nárok zákonný a nelze dodatečně nároky tyto mu upírati na základě pouhé domněnky a bezdůvodného předpokladu o hmotných prostředcích podporovaného. Nelze rovněž přihlížeti k tomu, co různí udavači z důvodů nízkých úřadům donesou.

Je známo, že dělnické vzdělávací a zábavní odbory samy ve prospěch nezaměstnaných pořádají zábavy a divadla a k nim obyčejně vydávají se nezaměstnaneckým rodinám i vstupenky zdarma. Proč by se těmto rodinám trpký los měl činiti ještě nesnesitelnějším? Svědčí jen o porozumění a soucítění dělnictva, snaží-li se krutý osud svých nezaměstnaných druhů zmírniti a těžké chmury starosti a bídy aspoň na chvíli zaplašiti a zlou dobu pomoci překonati bez rozrušení duševního.

Ministerstvo sociální péče nakazuje, aby vyděděnci práce zbaveni byli veškerého společenského styku, uzavřeni mezi čtyřmi zdmi a aby tíha osudu stala se jim hroznou duševní mučírnou. Kolik sebevražd nezaměstnaných vyplynulo již z trudomyslnosti, která dovede rozhlodati a poraziti i silnější povahy! Může býti zájmem ministerstva sociální péče, aby tyto možnosti svými zákazy ještě zvyšovalo? Bylo by to lidské jednání? Pryč proto se všemi těmito zákazy!

Pana ministra sociální péče se ptáme:

1. Ví o těchto zákazech referátu ministerstva sociální péče?

2. Nařídil snad sám, aby rady nezaměstnaných byly zakazovány a rozpouštěny?

3. Nařídil, aby byl vydán zákaz volného pohybu osob, které požívají podpory v nezaměstnání, zejména zákaz navštěvovati hostince, schůze zábavy, divadla a vůbec účastniti se společenského a veřejného života?

4. Je si pan ministr vědom, že veškera tato omezení odporují platnému zákonu a příčí se pojmu humanity?

5. Jest ochoten okamžitě tyto zákazy odvolati a naříditi liberální a objektivní provádění zákona?

V Praze dne 10. dubna 1923.

Kučera,

dr. Šmeral, Svetlik, Mikulíček, Nagy, Tausik, Kunst, Krejčí, Houser, Darula, Burian, Skalák, Blažek, Koutný, Toužil, Bubník, Malá, Warmbrunn, J. Kříž, Teska, Rouček, Merta, Haken.