Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.

4073.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...............

o výkupu místní dráhy Počeradce-Vrskmany.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby nabyla pro stát místní dráhy Počeradce-Vrskmany a k tomu cíli aby zakoupila z volné ruky dosud neumořené akcie a požitkové listy společnosti místní dráhy Počeradce-Vrskmany (Lokalbahngesellschaft Potscherad-Wurzmes) za částku 2,001.160.- Kč.

§ 2.

Po zakoupení všech akcií státem usnese se valná hromada společnosti na jejím zrušení a převodu jejího jmění na stát bez likvidace ve smyslu čl. 242 a násl. obchodního zákona s účinkem od 1. ledna 1923. Tímto převodem vstoupí stát. ve veškerá práva a právní závazky zrušené akciové společnosti.

§ 3.

Převod vlastnictví, jakož i právní listiny, úřední jednání, podání a jejich přílohy, týkající se tohoto převodu, jsou osvobozeny od kolků a poplatků, jakož i od jiných veřejných daní a dávek.

§ 4.

K úhradě kupní ceny označené v § 1 tohoto zákona bude použito v první řadě volných fondů společnosti a jejích zisků za léta 1921 a 1922, jež připadají státu jako akcionáři. Zbytek kupní ceny bude uhrazen z úspor v kap. 14. státního rozpočtu na rok 1923 a, nebude-li jich, z úvěrních operací.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři železnic a financí v dohodě s ministrem spravedlnosti.

Důvodová zpráva.

Místní dráha Počeradce-Vrskmany byla koncesována koncesní listinou ze dne 2. listopadu 1881, č. 133 ř. z. a provoz na ní byl zahájen 1. března 1887. Připojujíce na trať státních drah Plzeň-Žatec-Obrnice ve stanici Počeradcích, vede v délce 17.329 km do stanice Vrskman dráhy Ústecko-Teplické. Jest majetkem akciové společnosti místní dráhy Počeradce-Vrskmany (Lokalbahagesellschaft Potscherad-Wurzmes) se sídlem v Praze, provoz obstarává státní správa železniční podle smlouvy sjednané r. 1886 mezi koncesionáři a bývalým generálním ředitelstvím rakouských státních drah.

Efektivní zařizovací náklad této místní dráhy činil 881.500 zl. a zahrnoval i zvláštní reservní fond na investice a dodatečné stavby v částce 30.000 zl. a zvláštní reservu pro eventuelní odškodnění majitelů dolů ve výši 100.000 zl. nominální základní kapitál stanoven byl koncesním protokolem ze dne 16. července 1885 ve výši 1.000.000.- zl. Kapitál tento byl opatřen vydáním akcií jednotného typu a 200.- zl., jež byly umístněny v rukou soukromých za kurs 88.15%. Ježto průběhem doby nebylo již třeba zmíněné kapitálové reservy 100.000.- zl., původně ministerstvem obchodu předepsané, byl se schválením státní správy nominální základní kapitál r. 1898 redukován na částku 900.000.- zl. Kapitál tento se postupně umořuje podle schváleného plánu umořovacího a činil koncem roku 1921 Kč: 1,655.600.-. Investice, jež po vystavěni dráhy se dodatečně prováděly, byly hrazeny z reservního fondu, který je nyní téměř vyčerpán, a nebylo proto třeba přikročiti k vydání priorit ani k sjednání půjčky k účelům investičním.

V atrakčním obvodu místní dráhy Počeradce-Vrskmany leží bohaté doly hnědouhelné, které v posledních letech postupně byly a jsou otvírány a jež, připojeny jsouce na místní dráhu vlečkami zvyšují nepoměrně její dopravní intensity. Ježto vybavení místní dráhy neodprodalo požadavkům intensivní dopravy, bylo třeba provésti nové nákladné investice za přiměřené finanční účasti interesovaných podniků. Místní dráha, nemajíc vlastních prostředků a nemohouc si opatřiti za dnešních poměrů peněžního trhu potřebných peněz za podmínek, s nimiž by státní správa se zřetelem na své právo výkupní mohla souhlasiti, zdržovala připojení vleček a tím hospodářský rozvoj svého obvodu.

Státní správa majíc na zřeteli národohospodářský úkol železnice a nemohouc finanční nepohotovost místní dráhy vyvažovati ústupky na úkor svého práva výkupního, pokládala již r. 1921 sestátnění místní dráhy za nejvýhodnější řešení. Byla proto předložena osnova zákona o sestátnění místní dráhy podle §u 9. koncesní listiny.

Ve smyslu tohoto §u určí se cena výkupní tak, že sečtou se roční čisté výtěžky podniku za 7 let výkupu předcházejících, od toho srazí se čisté výtěžky 2 let nejméně příznivých a vypočte se průměrný čistý výtěžek zbývajících 5 let. Kdyby však takto vypočtený průměrný čistý výtěžek nestačil aspoň na anuitu, jíž jest zapotřebí k 5%nímu zúročení a umoření nominálního základního kapitálu v době koncese, ustanoví se tato částka anuitní za čistý výtěžek, jenž se vezme za základ pro vyměření ceny výkupní, jako minimální výkupní renta.

Až do r. 1919 vykazovala místní dráha Počeradce-Vrskmany provozní výsledky, které stěží stačily na 5%ní zúrokování základního kapitálu. Mohlo se tudíž míti za to, že výkupní renta, vypočtená podle čistých výtěžků posledních 7 let r. 1921 předcházejících, nebude bud vůbec neb jen zcela nepatrně přesahovati minimální rentu.

Následkem větší intensity dopravy, jež nastala zvýšením výkonnosti uhelných dolů v atrakčním obvodu místní dráhy a zvýšením tarifů, vykazovala místní dráha r. 1920 čistý výtěžek 1,024.258.20 Kč a r. 1921 Kč 245.237.31. Tento neobyčejný vzestup čistého výtěžku měl by za následek, že by výkupní renta vypočtená na základě svrchu citovaných ustanoveni §u 9 koncesní listiny zaručovala přibližně 20%ní zúročení akciového kapitálu po dobu trvání koncese t. j. do r. 3971. Ježto lze počítati i v příštích letech se vzestupem intensity dopravy a tudíž i s tím, že provozní výsledky její by byly i nadále pro společnost stejně příznivé, nebyl by odklad sestátnění, pokud by se dělo podle koncesní listiny, na dobu pozdější s hlediska fiskálního pro stát výhodou.

Proto rozhodla se státní správa upustiti od zamýšleného sestátnění místní dráhy Počeradce-Vrskmany podle koncesní listiny, předložená osnova zákona nebyla dále projednávána a přestala býti ve smyslu §u 4. zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 326 Sb. z. a n. o jednacím řádu senátu Národního shromáždění předmětem dalšího jednání.

Státní správa hledala tudíž jinou vhodnou cestu, kterou by bylo lze nabýti drány po stát za podmínek výhodnějších. Zahájené jednání s majiteli akcií společnosti místní dráhy Počeradce-Vrskmany i koupi všech dosud neslosovaných akcií a požitkových listů, vydaných za slosované již akcie, vedlo k tomuto výsledku: všech dosud neslosovaných 4139 akcií v nom. hodnotě a 400 K bylo získáno za 1,986.720.- Kč a 361 požitkových listů za 14.440.- Kč čímž za celkovou částku 2,001.160.- Kč převzal stát veškeren akciový kapitál společnosti.

Státní správa podává tudíž osnovu zákona jímž se vláda zmocňuje, aby nabyla pro stát místní dráhy Počeradce-Vrskmany a k tomu cíli aby zakoupila veškeré dosud neslosované akcie a požitkové listy za částku svrchu uvedenou.

Bude-li předložená osnova zákona schválena, bude míti státní správa, jako výhradný majitel veškerých akcií společnosti místní dráhy, možnost převésti tuto dráhu do vlastnictví státu bez dalšího finančního zatížení státních financí, ježto, jak svrchu podotčeno, neuzavřela místní dráha žádných výpůjček k účelům investičním.

Sestátněním bude docíleno zjednodušení a úspory ve službě provozní, účetní správní. Tak odpadnou tezi jiným takřka úplně výlohy společenské správy, které v r. 1921 činily 46.000.- Kč. Výkupem získá státní správa železniční též možnost, aby po stránce technicko-dopravní plně využila linie spojující státní dráhy s právě sestátněnou Ústecko-Teplickou dráhou.

K jednotlivým paragrafům navržené osnovy se poznamenává:

§ 1. má za účel získati legislativní schválení pro opatření státní správy, směřující k tomu, aby bylo co nejvýhodněji nabyto místní dráhy pro stát.

§ 2. Ježto nabytím všech akcií se nestává stát ještě vlastníkem jmění společnosti a společnost existuje dále, bude potřebí usnesení valné hromady, jímž se společnost zrušuje a jmění její přenáší na stát. Likvidaci předepsanou obchodním zákonem jest třeba vyloučiti proto, aby řízení nebylo příliš zdlouhavé a není jí nutně zapotřebí vzhledem k tomu, že společnost nemá dluhů a mimo to stát dle zákona stává se jím universálním sukcesorem.

§ 3. jest nutným proto, aby případnými předpisy poplatků, daní a dávek z převodu společenského majetku na stát nebylo ztěžováno a zdržováno zrušení společnosti.

§ 4. má za účel zjednodušiti úhradu kupní ceny tím, že se k tomu použije v první řadě volných hotovo-stí, které společnost má po ruce. Započítávají se k nim také zisky za r. 1921 a 1922, jež připadají státu jako akcionáři, a které by jinak bylo nutno započítati jako zisky ze státního podniku.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona přikázán byl v poslanecké sněmovně výborům pro dopravu a veřejné práce a rozpočtovému a v senátě výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 7. dubna 1923.

Náměstek předsedy vlády:

Jan Malypetr, v. r.