POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
4071.
Vládní návrh
Zákon
ze dne.................................
o odkladu exekučního vyklizení místností.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Exekuční soud může na návrh povinného (nájemníka, podnájemníka, domovníka, zaměstnance s bezplatným bytem a pod.) nejvýše na dobu jednoho čtvrtletí odložiti exekuci vyklizením najatých neb užívaných místností, nemá-li povinný beze své viny jiné, potřebě odpovídající náhrady, anebo byl-li povolen odklad vyklizení místností, do nichž má se povinný nastěhovati.
(2) Návrh na odložení exekuce učiniti lze ještě před uplynutím lhůty stěhovací. Okolnosti, jimiž se návrh odůvodňuje; buďtež na vyzvání exekučního soudu osvědčeny.
(3) Nejde-li o místnosti, jichž státní správa používá k ubytování svých zaměstnanců, čítajíc k nim i vojenské gážisty a příslušníky četnictva, může býti vyklizení na návrh povinného odloženo ještě jednou, a to opět nejvýše na dobu jednoho čtvrtletí, trvají-li důvody odložení exekuce i po uplynutí lhůty, na kterou byl odklad povolen; po třetí a naposled může býti vyklizení v těchto případech odloženo - opět nejvýše na dobu jednoho čtvrtletí - jedině tehdy, potvrdí-li politický úřad (administrativní vrchnost) prvé stolice, že v obci není potřebné náhrady.
§ 2.
(1) Nezaplatí-li povinný do osmi dnů od právní moci usnesení exekučního soudu pronajímateli případný nedoplatek nájemného a částku rovnající se poměrnému dílu nájemného i s vedlejšími poplatky, připadající na dobu do konce nájemního období, nejvýše však na dobu, na kterou byla exekuce odložena, pozbývá odklad exekuce platnosti. Neplatil-li povinný dosud nájemného, určí náhradu, kterou za další používání jest zaplatiti, soud vyslechna strany.
(2) V usnesení odklad exekuce povolujícím budiž uvedena částka, kterou má povinný podle ustanovení odst. 1. zaplatiti, a povinný budiž poučen, že na návrh pronajimatele (majitele místnosti) bude exekuce vykonána, když případný nedoplatek nájemného a náhrada za další používání místnosti nebudou včas zaplaceny.
§ 3.
Ustanovení § 1 neplatí:
1. opatřil-li pronajimatel (majitel místnosti) povinnému dostatečnou místnost náhradní;
2. byla-li nájemníkovi dána výpověď z důvodů uvedených v § 1, odst. 2., č. 2. až 8. zákona ze dne 1. dubna 1923, č.... Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, nebo byla-li dána výpověď nebo zrušena nájemní smlouva z důvodů, uvedených v § 3 téhož zákona;
3. byl-li domovnický poměr nebo služební poměr zaměstnance požívajícího bezplatného bytu zrušen z toho důvodu, že domovník nebo zaměstnanec
a) dopustil se krádeže; zpronevěry nebo jiného činu, který ho činí nehodným zaměstnavatelovy důvěry;
b) způsobil svou vinou zaměstnavateli značnou škodu;
c) chová se k zaměstnavateli urážlivě nebo hrubě;
d) zdráhá se bezdůvodně konati své povinnosti;
e) vede život nemravný nebo pohoršlivý;
4. potřebuje-li majetník podniku továrního, živnostenského nebo zemědělského pro své zaměstnance bytů, které jsou přístupny toliko prostorami, náležejícími k jeho podniku;
5. poškodil-li nebo ohrožoval-li povinný nebo členové jeho domácnosti vážně život, zdraví nebo majetek pronajimatele (majitele místnosti) nebo obyvatelů domu;
6. jde-li o místnosti v budovách vojskem obsazených;
7. jde-li o domy a objekty, na něž se nevztahuje zákon o ochraně nájemníků.
§ 4.
Osobám, které obývají v podnicích zemědělských byty určené pravidelně pro ubytování zaměstnanců zemědělského podniku, lze - pokud osoby ty nejsou podle § 3, č. 3. vůbec vyloučeny z ochrany tohoto zákona - povoliti odklad pouze jednou nejvýše na stejnou dobu, jako jest smluvená neb obvyklá výpovědní lhůta z námezdního poměru, nikdy však na dobu delší jednoho čtvrtletí.
§ 5.
(1) Nemá-li ten, kdo byl z dosavadních místností vystěhován, kam by složil své věci, jest povinna obec, ve které k vystěhování dojde, neprodleně řádně uložiti vyklizené věci potud, než jimi oprávněný naloží jinak.
(2) Aby mohla obec včas učiniti přiměřená opatření, budiž jí o zamýšleném vyklizení dána zpráva, jakmile bylo povoleno, nejpozději dva dny před výkonem.
§ 6.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1923; zároveň pozbudou účinnosti vládní nařízení ze dne 25. června 1920, č: 409 Sb. z. a n., a ze dne 23. června 1921, č. 223 Sb. z. a n.
(2) Ustanovení §§ 1 až 4 tohoto zákona pozbudou platnosti dnem 30. dubna 1924.
§ 7.
Provésti tento zákon náleží ministru spravedlnosti v dohodě s ministry sociální péče a vnitra.
Důvodová zpráva.
Bytová nouze, která vyvolala potřebu ochrany nájemníků, vyžádala si též vládního nařízení ze dne 25. června 1920, č. 409 Sb. z. a n., jež mělo chrániti osoby, které beze své viny nemohly si opatřiti náhrady za místnosti, z nichž se měly vystěhovati, proti exekučnímu vyklizení. Platnost tohoto nařízení prodloužena byla vládním nařízením ze dne 23. června 1921, č. 223 Sb. z. a n., až do zákonné úpravy tohoto předmětu.
Ježto poměry dosud nezměnily se tou měrou, aby bylo možno pustiti zcela od ochrany zavedené uvedenými nařízeními, s druhé strany však je nutno odstraniti některé pochybnosti, vyskytnuvší se při provádění vládního nařízení ze dne 25. června 1920, a vyloučiti některé příkrosti, předkládá vláda návrh zákona, jenž dosavadní ustanovení v některých směrech doplňuje a pozměňuje.
V podrobnostech sluší podotknouti: Ustanovení § 1, odst. 1. přejímá se z nařízení ze dne 25. června 1920 beze změny. Aby odstraněny byly pochybnosti soudů, jak mají naložiti s návrhy podanými před uplynutím lhůty stěhovací, pojato do § 1, odst. 2. ustanovení, odpovídající všeobecné potřebě, že návrh lze podati ještě dříve, než uplyne lhůta stěhovací. Přirozeno je ovšem, že návrhy podané tak dlouho před koncem stěhovací lhůty, že do jejího uplynutí poměry mohou se změniti, nebudou vhodným podkladem pro rozhodnutí o odložení exekuce, nýbrž jen takové, u kterých dle doby jich podání a jiných okolností lze souditi, že se poměry do konce stěhovací lhůty nezmění.
V odst. 3. § 1 vytčeno výslovně, kolikrát lze odklad exekuce za sebou povoliti: zásadně pouze dvakrát, po třetí (a naposled) jedině v případech zvláštního zřetele hodných, t. j. když politický úřad (administrativní vrchnost) prvé stolice potvrdí, že po vinný nemůže skutečně v obci potřebné náhrady získati. Výjimka platí pro místnosti, jichž státní správa používá pro ubytování svých zaměstnanců (k nimž sluší čítati i vojenské gážisty a příslušníky četnictva): tu lze v zájmu nerušeného chodu státní správy povoliti odklad pouze jednou.
Nový předpis § 2 zdůrazňuje, že povinný nemá odkladu exekuce zneužívati k tomu, aby pronajímateli (majiteli místnosti) ani neplatil nájemné a přiměřenou náhradu za další používání; stanoví proto, že i právoplatný odklad exekuce pozbývá účinnosti, nebude-li do 8 dnů zaplacen nedoplatek činže a náhrada za používání místností na.; dobu, za kterou se pravidelně nájemné platilo, nejvýše ovšem na dobu, na kterou byla exekuce odložena částka, kterou musí povinný zaplatiti pod následky právě naznačenými, musí býti v usnesení uvedena a strana bude poučena o dosahu předpisu § 2.
V § 3 uvedeny jsou taxativně jisté případy, při nichž jest vyloučeno použití §u 1. Důvodem vyloučení jest, že povinný tu ochrany buď nepotřebuje (č. 1), nebo, nezasluhuje (č. 2, 3 a 5), nebo že nerušený; provoz podniku živnostenského, továrního nebo zemědělského vyžaduje, aby majetník podniku mohl vhodně umístiti osoby u něho zaměstnané (č. 4), nebo že jde o eminentní zájem vojenské správy (č. 6), nebo konečně, že nezdá se spravedlivým vztahovati ochranu i na domy a objekty, pro které ani ochrana nájemníků neplatí (č. 7).
Ustanovení §§ 4 a 5 odpovídají ustanovením §§ 2 a 3 nařízení ze dne 25. června: 1920.
Pro souvislost předpisů §§ 1-4 s připravovaným zákonem o ochraně nájemníků navrhuje se v §u 6 odst. 2, aby tyto, předpisy platily též pouze do 30. dubna 1924. Naproti tomu jest povinnost uložená; obcím v § 5 takového rázu, že nelze jí obce zprostiti ani v době, až bytová nouze pomine.
Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl přikázán v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru sociálně-politickému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 7. dubna 1923.
Náměstek předsedy vlády:
J. Malypetr, v. r.
|
Ministr spravedlnosti: Dr. Dolanský, v. r. |