POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
4055.
Naléhavá interpelace
poslanců Bubníka, Warmbrunna a soudruhů
vládě
o úpadku banky ťBohemieŤ.
Právě ve dnech, kdy i senát schválil osnovu zákona na ochranu republiky, omezující práva a svobody občanů, byla nejširší veřejnost překvapena úpadkem banky ťBohemieŤ. Tento úpadek velikého peněžního podniku, jenž má své odbočky i v cizině, jakož i zjevy jej provázející, zejména zmatek a nervosita vládních kruhů a spor o vinu mezi dvěma bankovními skupinami, poškodily velmi těžce mezinárodní pověst republiky a dokázaly nejlépe, proti kterým vrstvám, podnikům a tendencím republika skutečné ochrany potřebuje.
Nervosita vlády projevila se již konfiskací zpráv ťRudého PrávaŤ o úpadku ťBohemieŤ. Tyto konfiskace, jež dnes napovídají praxi, jaká teprve nastane vyhlášením zákona na ochranu republiky, dokazují jasně, že tento stát je státem třídním, stojícím úplně ve službách kapitalismu. Konfiskace však nejen že nemohly potlačiti pravdu, nýbrž i odhalily nejlépe, jak vratké jsou základy dnešního vládního systému, jenž tak zmateně a nervosně reaguje na neúspěchy, stihající kruhy, v jichž službách stát jest.
Persekuce dělnického tisku jest v nápadném kontrastu se skutečností, že první zprávy o úpadku ťBohemieŤ byly dodány dennímu tisku bankovní skupinou representovanou stranou národně demokratickou. Spor této skupiny s bankovní skupinou strany agrární, dosud před širší veřejností skrytý, se nyní veřejně rozpoutal a ohrožuje svou bezohledností hospodářské zájmy republiky a nejširších vrstev lidu.
Úpadky velikých podniků, zejména peněžních, jsou ze zjevů, jimiž se projevuje trvalá krise světového hospodářství. Tato krise nevystupuje sice stále v akutní formě, nýbrž je charakterisována střídáním období přechodné konjunktury, jest však trvalá, poněvadž veškeré snahy po obnovení rovnováhy ve světovém hospodářství nutně se vždy roztříští a protichůdné imperialistické zájmy kapitalistických států. Takovýto stav světového hospodářství svádí, aby v období přechodné konjunktury zakládány byly podniky, jichž vznik neřídí se skutečnou potřebou hospodářských poměrů, nýbrž snahou, aby bylo využito okamžité konjunktury k docílení závratných zisků. Tak nejvíce vznikají národohospodářsky pro celou společnost neproduktivní podniky peněžní, jež samy postrádajíce pevné hospodářské base, zakládají s překotným chvatem podniky jiné a konečně přirozeně po zániku konjunktury upadají, připravivše široké vrstvy malých vkladatelů o úspory. Vláda pak, jak ukázala zkušenost poslední doby, takové nereelní podnikání sama podporuje nejen tím, že vedoucí činitele zkrachovaných podniků nepohání důsledně k osobní zodpovědnosti, nýbrž i tím, že podniky takové ze státních prostředků sanuje.
Jakožto zástupci dělnické třídy v parlamentě protestujeme, aby v době, kdy není prostředků na podpory v nezaměstnanosti, vydávala vláda deseti a sta miliony vyzískané daněmi na nejširších vrstvách lidových a ušetřené na platech státních zaměstnanců na sanaci podniků, z nichž žádný zisk celku neplyne. Dělnická třída nebude mlčky přihlížeti, jak agrární a národně demokratická bankovní skupina vedou mezi sebou urputný boj o moc v tomto státě na úkor jejích zájmů.
Podepsaní táží se vlády:
1. Jest vláda ochotna zakročiti s největší přísností proti jakémukoliv nereelnímu podnikání a zakládání nových podniků, neodpovídajícímu skutečné potřebě hospodářských poměrů?
2. Jest vláda ochotna provésti ve všech bankách okamžitou revisi, uložiti pokuty bankám, jež provozují nereelní obchody, v nich trestně stíhati rozhodující činitele a všechny banky bez výjimky podrobiti skutečné veřejné a trvalé kontrole?
3. Jest vláda ochotna neprodleně zjistiti finanční stav bank, kterým hrozí úpadek, a zakázati jim zatím, aby přijímaly vklady a prováděly všeliké transakce přesahující rámec běžných obchodů?
4. Co hodlá vláda podniknouti na ochranu drobných vkladatelů, ohrožených úpadkem Bohemie, neb jiných bank a jest ochotna učiniti všechna vhodná opatření, aby k zmírnění ztrát drobných vkladatelů bylo zajištěno a použito jmění vedoucích činitelů banky Bohemie?
5. Jest vládá ochotna okamžitě naříditi trestní vyšetřování a vyhledávání, zda se vedoucí činitelé banky Bohemie nedopustili zločinu nebo přečinu podvodného neb lehkomyslného úpadku neb pod.?
C. Co hodlá vláda podniknouti proti těm svým členům, kteří proti výslovnému znění ústavy jsou členy představenstev neb dozorčích rad výdělečných akciových společností a společností s ručením omezeným?
V Praze dne 23. března 1923.
Bubník, Warmbrunn, Haken, Darula, J. Krejčí, Blažek, Burian, Malá, Rouček, Skalák, dr. Šmeral, Nagy, Houser, Koutný, Merta, Svetlik, Teska, Kunst, Mikulíček, Kreibich, Jos. Kříž, Toužil.