POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
4053.
Návrh
poslanců Brožíka, dra Haase, Pohla a soudruhů
na změnu zákona ze dne 25. února 1920, č. 145 Sb. z. a n., jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy.
Podepsaní navrhují: Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.........................,
kterým se mění zákon ze dne 25. února 1920, č. 145 Sb. zák. a nař., jímž se ustanovují hornické rozhodčí soudy.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon ze dne 25. února 1920, č. 15 Sb. zák. a nař. mění se takto:
1. § 2. zní:
ťHornickým rozhodčím soudům náleží rozhodovati:
a) o odvoláních závodní rady nebo závodní správy (majitele dolu) z výroků revírních rad ve sporech mezi závodní správou a závodní radou (§ 19. zákona ze dne 25. února 1920, č. 14 Sb. zák. a nař.);
b) o stížnostech závodní rady (rady zřízenců při revírní radě) do zmenšení počtu zaměstnanců;
c) o stížnostech závodní rady (rady zřízenců při revírní radě) do propuštění zaměstnance z práce z trestu bez výpovědi, stalo-li se bez jejího souhlasu;
d) o stížnostech závodní rady (rady zřízenců při revírní radě) do výpovědi zaměstnance, nebyly-li důvody závodní radě (radě zřízenců při revírní radě) vůbec udány anebo jsou-li nedostatečny;
e) o stížnostech zaměstnanců do uložení disciplinárních trestů mim případy propuštění z práce bez výpovědi;
f) o žádostech závodní správy o zrušení pracovního nebo služebního poměru s členem závodní rady (rady zřízenců při revírní radě) a náhradníkem členovým;
g) o odvoláních zaměstnanců, po případě závodní správy (majitele dolu) z výroků závodní rady (rady zřízenců při revírní radě) ve sporech mzdových a platových a o zrušení pracovního nebo služebního poměru;
h) o žalobách zaměstnanců ve sporech mzdových a platových a o zrušení služebního nebo pracovního poměru, nevydala-li závodní rada (rada zřízenců při revírní radě) ve věci samé rozhodnutí do 1 dnů po podání žádosti, anebo nesplní-li závodní správa (majitel dolu) závazku jí výrokem závodní rady (rady zřízenců při revírní radě) uloženého, aniž by se odvolala k rozhodčímu soudu.
Odvolání a stížnosti uvedené v bodech a)-g) náležejí výlučně před hornický rozhodčí soud. Žaloby v bodu h) uvedené lze podati místo u rozhodčího soudu u řádného soudu místně a věcně příslušného. Byla-li rozepře zahájena (§ 232. c. ř. s.) u rozhodčího soudu, po případě řádného soudu, nelze žalobu už vůbec podati u soudu druhéhoŤ.
2. § 3. zní:
ťHornický rozhodčí soud je složen ze 3 zástupců podnikatelů, 3 zástupců zřízenců, 3 zástupců dělníků a předsedy. Jednotlivé případy rozhodují paritní senáty, složené po 3 přísedících z každého súčastněného odboru. Sestaviti senát náleží předsedovi.
Přísedící navrhují příslušné organisace a potvrzuje ministr veřejných prací. Nepodá-li pří-, slušná organisace návrhu do 14 dnů po doručení úřední výzvy, jmenuje ministr veřejných prací počet přísedících připadající na dotyčnou organisaci. Funkce přísedících a jejích náhradníků trvá 2 roky. Přísedícím nemůže býti, kdož jest vyloučen z volebního práva do obecního zastupitelstva.
Předsedu volí přísedící. Předsedou může býti jen soudce z obvodu, pro který jest rozhodčí soud zřízen.
Nebyla-li jeho volba jednomyslná, ustanoví se ministerstvem veřejných prací po dohodě s ministerstvem spravedlnosti, jemuž náleží v každém případě potvrditi volbuŤ.
3. v §u 5. buďtež škrtnuta slova:
ťmimo státní úředníkyŤ.
4. § 6. zní:
ťOdvolání a stížnosti podají se u rozhodčího soudu písemně, a to nejdéle do 14 dnů od doručení naříkaného výroku nebo sdělení, a v případech, ve kterých podle platných předpisů netřeba vydati písemný výrok nebo sdělení, nejdéle do 30 dnů od vzniku naříkaného skutku. Toto ustanovení nevztahuje se na žaloby uvedené v §u 2., lit, h)Ť.
5. V §u 7. připojuje se tato věta:
ťVyloučen jest zejména, kdož jest majitelem, plnomocníkem nebo zřízencem závodu, jehož se spor týkáŤ.
6. Poslední věta §u 9. zní:
ťStátní úředníci, advokáti z povolání, bývali státní úředníci a bývalí advokáti z povolání nesmí stran zastupovatiŤ.
7. § 10. zní:
Rozhodnutí vyhlásí předseda hned po tajné poradě veřejné. Rozhodnutí budiž písemně vyhotoveno, podepsáno předsedou a dodáno stranám nejdéle do 8 dnů. Rozhodnutí budiž opatřeno rozhodovacími důvody, ve kterých také stručně se vylíčí sporný děj. Soud může také vyřknouti, má-li býti rozhodnutí veřejně vyhlášeno na závodě nebo v novináchŤ.
8. Za §em 10. vsunuje se:
ť§ 10 a. Do rozhodnutí hornického rozhodčího soudu jest možno podati dovolání (dovolací stížnost) k vrchnímu hornickému rozhodčímu soudu do 1 dnů od doručení z důvodů, pro něž jest přípustno dovolání podle §u 503. civilního řádu soudního. Tento soud má své sídlo v Praze; pro jeho složeni platí obdobně ustanovení §§ú 3, a 4.Ť
9. § 11. zní:
ťJednání před rozhodčím soudem a vrchním rozhodčím soudem jest prosto kolkův a poplatkůvŤ.
10. § 12. zní:
ťÚřad člena rozhodčího soudu a vrchního rozhodčího soudu jest čestný. Přísedící má právo pouze na náhradu skutečných výloh a případného ušlého výdělku. Útraty přísedícím zaměstnancům hradí příslušná revírní rada, zaměstnavatelům jejich organisace a odměnu předsedům za případné vícepráce stát.
Držitel závodu nebo jeho zmocněnec nesmí dělníky a zřízence omezovati ani poškozovati v jejich činnosti jako přísedící rozhodčího soudu a vrchního rozhodčího soudu. Držitel závodu může pracovní nebo služební poměr přísedícího nebo náhradníka rozhodčího soudu nebo vrchního rozhodčího soudu po dobu jeho funkce zrušiti jen tehdy, byl-li dotyčný přísedící (náhradník) pravoplatně odsouzen pro zločin, přečin nebo přestupek ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravopočestnosti.
Svévolné vedení a svévolné protahování sporů trestá se pořádkovými peněžitými pokutami, které připadají revírní radě ve prospěch dobročinných zařízení, a k návrhu strany také přisouzením útrat sporu. Předseda pečuje, aby při ústním jednání zachován byl pořádek. Pro porušení pořádku může předseda uložiti pořádkové pokuty. Přísedícímu, jenž se k líčení nedostaví, aniž by se řádně omluvil, ukládá předseda peněžitou pokutu do 5.000 Kč. - Dostaví-li se aspoň 3 přísedící, jedná se za nepřítomnosti přísedících se nedostavivšíchŤ.
11. § 13. zní:
ťPro řízení před rozhodčími soudy platí, pokud v tomto zákoně není nic zvláštního uvedeno, ustanovení civilního řádu soudního o řízení před okresními soudy (§§ 431-7 c. ř. s.)Ť.
12. Za §em 13. vsunuje se:
ť§ 13 a. Dovolání (dovolací stížnost) do rozhodnutí rozhodčího soudu musí býti podána u soudu, který rozhodl v první stolici, ve dvou stejnopisech. Opožděně podaná odvolání (dovolací stížnosti) buďtež rozhodčím soudem odmítnuta.
Rozhodčí soud doručí odpůrci stěžovatelovu jeden exemplář dovolání (dovolací stížnosti) se sdělením, že může podati odpověď v konečné lhůtě 14denní od doručení dovolání (dovolací stížnosti).
Vrchní rozhodčí soud přezkoumá nález rozhodčího soudu v mezích návrhů v dovolání (dovolací stížnosti) učiněných. Nová tvrzeni o skutcích nebo důkazy mohou býti před vrchním rozhodčím soudem předneseny toliko k tomu, aby byly podporovány nebo vyvráceny důvody v dovolání (dovolací stížnosti) uvedené.
U vrchního rozhodčího soudu mohou se strany dáti zastupovati advokáty z povolání. Jinak platí pro řízení před vrchním rozhodčím soudem předpisy o řízení před rozhodčími soudyŤ.
13. § 14. zní:
ťNarovnání a rozsudky rozhodčích soudů a vrchního rozhodčího soudu vykonávají se buď soudní exekucí nebo podle potřeby správními úřadyŤ.
ČI. II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministry spravedlnosti, obchodu a sociální péče.
Důvody.
Při provádění zákona ze dne 25. února 1920, č. 145 Sb. zák. a nař., ukázaly se značné nedostatky, které způsobily, že zaměstnanec se nemohl v mnohých případech vůbec dovolati svého práva. Sebe lepší ustanovení práva materielního neúčinkují, jsou-li předpisy o řízení nejasné nebo neúplné. Zákonem o hornických soudech rozhodčích mělo býti usnadněno a zkráceno řízení ve všech sporech ze mzdového a pracovního poměru. Tohoto cíle nebylo však dosaženo; ba v mnohých případech vznikl pro nejasnost a neúplnost ustanovení zákona spor o příslušnosti, čímž bylo vyřízení sporu ve věci samé protahováno a oddáleno o měsíce. Navržená změna §u 2. určuje jasněji příslušnost rozhodčího soudu a umožňuje v jistých případech zaměstnanci dovolati se řádného soudu. Stalo se též, že se rozhodčí soud nemohl ustaviti, poněvadž jisté organisace nejmenovaly přísedících; takovéto sabotáži rozhodčího soudu zabraňuje úprava §u 3. Zároveň byla funkční doba přísedících stanovena. Aby bylo možno sjednotiti praxí rozhodčích soudů v důležitějších věcech, je třeba zříditi dovolací instanci se sídlem v Praze. Ostatní navržené úpravy zákona souvisí s uvedenými změnami. Navržený zákon nezatěžuje nijak státní finance.
Navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému.
V Praze dne 8. března 1923.
Brožík, dr. Haas, Pohl, Ertl, Tadlánek, Bečko, A. Chalupa, A. Kříž, A. Novák, Geršl, Koudelka. Karpíšková, Chalupník, dr. Dérer, Čundrlík, Barták, Skotek, Remeš, R. Chalupa, Svoboda, Stivín, Benda, Tayerle, Pik, Hampl.