Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č

4036.

Zpráva

rozpočtového výboru

o závěrečných účtech státních výdajů a příjmů republiky Československé za listopad a prosinec roku 1918 (tisk 3819) a za rok 1919 (tisk 3820).

Dle paragrafu 10 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., jest ťnejvyšší účetní kontrolní úřadŤ povinen předložiti roční účetní uzávěrky státních příjmů a výdajů nejpozději za 18 měsíců po uplynutí účetního období Národnímu shromáždění, aby je zkoumalo a schválilo.

Tomuto nařízení ovšem může řečený úřad -vyhověti jen tehdy, když administrativní úřady, které mají právo poukazovati platby, dostojí včas své povinnosti, v témže paragrafu jim uložené, totiž, když včas předloží nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu svoje účty - dílčí závěrky -, aby nejvyšší účetní kontrolní úřad z těchto dílčích účtů, podrobiv je zkoumání co do správnosti číselné a věcné, sestavil ústřední státní závěrečný účet.

Jest tedy předpokladem pro vypravení tohoto ústředního účtu, aby administrativa této své povinnosti včas dostála. To se však, pokud se týče závěrek za r. 1918 a 1919, od valné části správních úřadů nestalo.

Ježto nejvyšší účetní kontrolní úřad nemá v rámci dnešní organisace moci nad administrativou a jí Podřízeným účetním personálem, aby donucovacími prostředky

vymáhal nepředložené závěrky, zápasil začasté s překážkami, jež odstraniti bylo mimo dosah jeho moci. Tím se stalo, že přes oběžníky, připomínky písemní i telefonické a osobní intervence a vykonávané časté dohlídky u jednotlivých úřadů, o nichž ve své zprávě rozpočtovému výboru ze dne 1. května 1922, čís. 617/ pres, podané, nejvyšší účetní kontrolní úřad obšírněji se zmiňuje, neměl tento úřad ještě ani v květnu m. r. úplný účetní materiál za zmíněná léta pohromadě.

Hlavním důvodem jenž způsobil řečeny průtah administrativy, byly ovšem mimořádné, poválečné poměry, jež stěžovaly výkon státní správy, zejména pak obtížné organisování této správy v jihovýchodním území republiky a z valné části také nedostatek zapracovaného personálu účetního, zatíženého kromě toho neodkladnými pracemi ze zákonů čís. 457 a 541 z r. 1919 o úpravě požitků státním zaměstnancům a propočítání let.

Nicméně pečoval nejvyšší účetní kontrolní úřad ze všech sil o to, aby tyto překážky odstranil anebo aspoň zmírnil a předkládání závěrek uspíšil.

Tyto nesnáze objevily se však v době poválečné téměř u všech států evropských a způsobily, že uzávěr státních účtů a jich předložení zákonodárným sborům doznalo vesměs mimořádného opoždění.

(V Prusku byl poslední státní účet tamním ministerstvem financí sestavený předložen teprve za r. 1918.)

Rakousko má sice hotový účet za správní r. 1919/20, končící 30. června 1920, ale jest to účet, jenž postrádá měřítka pro posouzení toho, jakým způsobem hospodařila administrativa s povolenými úvěry. Naproti tomu jest náš Závěrečný účet za r. 1919 nejen účtem pokladním, ale i administrativním, jsa vybaven náležitostí, úchylkami od rozpočtu a jich výstižným odůvodněním a kromě toho ještě vybývajícimi nedoplatky.

V Anglii, kde je stav účetních závěrek téměř běžný, organisováno jest státní hospodaření a účtovnictví zcela odlišně, takže tamní poměry nepřipouštějí dobře srovnání s našimi.

V Italii, kde závěrečné účty pořizovalo dosud ministerstvo pokladu, je předložen účet za r. 1919/20.

Ve Francii a Belgii následkem války, která zasáhla velké části území těchto států a - přerušila administrativu, i předkládání účtů se přiměřeně zdrželo.

Závěrka za oba poslední měsíce roku 1918 není vlastně řádným účtem administrativním, poněvadž se neopírá o státní rozpočet. Hospodářského plánu pro tyto dva měsíce nebylo a proto nezbývalo nežli seřaditi pokladní účiny, totiž platby výdajové i příjmové dle jednotlivých položek rakouského budgetního provisoria pro správní rok 1918/19, při čemž byly názvy jednotlivých kapitol novým poměrům přizpůsobeny.

Tento čistě pokladní účet, jak ze sumáře etátních (rozpočtových) příjmů a výdajů (str. 6 a 7) vidno, vykazuje výdajů....... 804,350.580 K 49 h,

kterýžto celkový náklad nalezl úhradu ve stejné výši příjmů. Tohoto vyrovnání bylo docíleno tím, že vlastní schodek vyplývajicí z neuhražených výdajů tohoto období v částce.. 428,867.080 K 70 h ohrožen byl:

1. Výtěžkem půjčky Národní svobody (zák. z 5. listopadu 1918, č. 27 Sb. z. a n.) docíleným v částce 254,794.597 K 78 h a 2. zálohou vzatou z volných pokladních hotovostí v částce 174,072.482 K 92 h.

Vyrovnání toto bylo tím způsobem provedeno, že obě posléze jmenované částky byly zařaděny do mimořádných příjmů kop. 14. ťPokladní správaŤ, tit. 6, par. 7, pol. 1 a 2 (str. 38); zároveň byly obé část v účtě mimoetátním dány do výdaje (viz str. 57, lit. c).

Na pokladních hotovostech bylo ve státních pokladnách koncem října 1918 na penězích..... 309,916.444 K 20 h na cenných papírech 25,266.736 K 64 h.

Na konci roku 1918 činila pokladní hotovost na penězích úhrnem

474,877.444 K 56 h, tedy byla větší o. 164,961.000 K 36 h, nežli počáteční hotovost ze dne 31. října 1918.

Na cenných papírech činila pokladní hotovost koncem roku 1918

32,027.157 K 79 h, byla tedy o.... 6,760.421 K 15 h větší, nežli ona z 1. října 1918.

Obě tyto pokladní hotovosti byly však vázány saldem nedoúčtovaných položek, takže do pokladní hotovosti roku 1919 přechází čistá pokladní hotovost na penězích per.... 203,201.102 K 69 h a v cenných papírech per

22,344.148 K 01 h (viz str. 3).

Z podrobného účtu (str. 9-41) dovídáme se o vydáních a příjmech, které byly při jednotlivých kapitolách, titulech, paragrafech a ostatních pododděleních za tyto 2 městce vypláceny.

Bude snad zajímavo uvésti některé položky:,

Přímé daně vynesly za tyto dva měsíce 1408 mil. K (str. 35). Spotřební daně: 303 mil. K (str. 36).

Na poplatcích bylo vybráno 378 mil. K.

Tabák vynesl 31 mil.

Pošty úhrnem 178 mil.

Ministerstvo železnic vykazuje na příjmech z provozů 897 mil.

Na položkách výdajových bylo vyplaceno na příděly zemím 172 mil.

Státní dluh vyžadoval nákladu 119 mil.

Min. národní obrany 2026 mil.

Min. školství 159 mil.

Min. financí 154 mil.

Min. železnic 722 mil. a válečná opatření 3942 mil.

Z těchto válečných opatření připadá jenom na tak zvané ťvyživovací příspěvkyŤ 2654 mil.

Na str. 44 jsou vykázána státní pasiva, totiž závazky jednotlivých resortů splatné v příštích letech částkou 174 mil. Kromě toho jest na str. 46 vykázán stav státního dluhu, jenž končí pasivem 254,794.597 K 78 h rovnajícím se výnosu půjčky Národní svobody, jenž byl za tyto dva měsíce docílen.

Na str. 49-53 uvedena jsou státní aktiva, t. j. pohledávky jednotlivých resortů, splatné až v příštích letech. Tyto pohledávky činí úhrnem 43`6 mil.

Na str. 65-73 jsou veškeré státní příjmy a výdaje seřaděny dle jednotlivých státních pokladen, kterými byly přijaty, pokud se týče, vyplaceny. Tento výkaz vrcholí v společném saldu

8.587,819.116 K 96 h, jež představuje celkový peněžní obrat za tuto dva měsíce.

Na str. 76-77 jest připojen seznam nedoúčtovaných položek na penězích a cen

pých papírech seřaděny dle jednotlivých pokladen.

Konečně jest na str. 80-81 vykázán seznam pokladních hotovostí a zásoby cenných papírů počátkem a koncem tohoto dvouměsíčního období roztříděný dle jednotlivých státních pokladen.

Účetní závěrka za rok 1919 přiklání, se svojí formou úplně k závěrečnému účtu, jejž sestavil nejvyšší účetní dvůr rakouský za první pololetí roku 1914.

Od závěrečného účtu společných výdajů a příjmů bývalého rakousko-uherského mocnářství, jejž sestavil za rok 1914 bývalý společný nejvyšší účetní dvůr ve Vídni, liší se náš účet podstatně tím, že udává nejenom účiny platby; nýbrž i náležitost, totiž výši v účetním období k platbě poukázaných částek a kromě toho vykazuje ještě nedoplatky, totiž náležitosti, k jichž realisaci během účetní doby nedošlo. Mimo to jest ještě zmíněný závěrečný účet rakousko-uherský kombinován zbytky dvouletých úvěrů, které se přenášejí z roku předešlého na rok účetní. Takovýchto víceletých úvěrů, které mohou býti přenášeny z roku na rok v našem budgetu není, ježto všecky úvěry vyprší pravidelně koncem účetního roku. Účetní závěrka za rok 1919 jest sestavena na základě státního celkového rozpočtu, připojeného k finančnímu- zákonu a na základě rozpočtových dodatků. Dílčích závěrek, v nichž jsou roztříděny úvěrové částky jednotlivých položek finančního zákona na podrobné rubriky týkající se státních úřadů a jejich správních obvodů, použito bylo pouze při sestavování sborníků, do nichž sneseny byly všecky údaje jednotlivých dílčích závěrek. Tyto dílčí účiny, pokud se týče dílčí náležitosti, byly pak srovnány s dílčími rozpočty a tak zjištěn příznivý či nepříznivý konečný výsledek a zbývající nedoplatky. Tyto jednotlivé číselné údaje byly pak shrnuty v úhrnnou částku, která představovala celkový účin, celkovou náležitost, celkovou rozpočtenou částku, celkový příznivý či nepříznivý konečný výsledek a celkem vybývající nedoplatky při té které položce finančního zákona. Tyto souhrny byly pak přeneseny k příslušným položkám státního účtu.

Účet se skládá z těchto částí

1. Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti a cenných papírech.

2. Úhrnný účet, srovnávající náležitosti příjmové a výdajové se státním rozpočtem, jakož i čistý výsledek rozpočtového hospodaření s přílohou: Rozvržení čistého výsledku rozpočtového hospodaření podle kapitol.

3. Státní výdaje a příjmy na rozpočet (úhrnem).

4. Státní výdaje na rozpočet a jejich pasivní nedoplatky (v podrobnostech).

5. Státní příjmy,na rozpočet a jejich aktivní nedoplatky (v podrobnostech).

6. Pasiva z hospodaření na rozpočet (vyjma státní dluh).

7. Stav státního dluhu koncem r. 1919.

8. Aktiva z hospodaření na rozpočet.

9. Účiny mimo rozpočet s těmito přílohami:

Příloha la):

Účiny kmenového jmění náboženských matic a studijních fondů. Účiny kmenového jmění státní tiskárny v Praze.

Příloha 1b):

Účiny státem spravovaných zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Příloha lc):

Aktivní a pasivní nedoplatky účinů mimo rozpočet. Aktiva účinů mimo rozpočet.

10. Úhrnný účet účinů v cenných papírech.

11. Vyrovnávací účet (saldo) veškerých státních příjmů a výdajů, sestavený dle pokladen a úřadů.

12. Nedoúčtované položky.

13. Pokladní hotovosti a zásoby cenných papírů.

14. Výkaz hospodářského výsledku státních horních a hutních závodů.

15. Státní meliorační fond (zákon ze dne 19. prosince 1919, čís. 21 Sb. z. a n. z r. 1920) s přílohou

Popis jmění státního melioračního fondu ke dni 31. prosince 1919.

Poznámky k jednotlivým částem:

ad 1. Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti a v cenných papírech jest skutečným pokladničním účtem. V příjmech a výdajích jsou tu shrnuty mimo účiny hospodaření na rozpočet (etátní) též účiny hospodaření mimo rozpočet (mimoetátní) i výsledky účinů, které jsou předmětem účtování průběžného (kontokorentního).

Účiny hospodaření mimo rozpočet jsou příjmy a výdaje, které sice mají trvalý vliv na výši konečného skutečného pokladního zbytku, ale do státního rozpočtu pojaty nebyly. Základ svůj mají ve zvláštních zmocněních, nikoliv ve státním rozpočtu finančním zákonem schváleném. Pro přehled o celém hospodaření státním musí býti do státního účtu pojaty.

Průběžně účtují se účiny, jež provádí jedna pokladna za pokladnu druhou (účiny komisionelní), některé zálohy, jež mají býti vráceny, dotace hotovostí podřízeným pokladnám, odvody peněz ústřední státní pokladně. Povaha průběžného účtování vyžaduje, aby výdaj, účtovaný v průběžném deníku, byl navzájem účtován v příjmu průběžného deníku téže nebo jiné pokladny a naopak. Provede-li se vzájemné súčtování v témže roce správním, nemají účiny průběžné vlivu na pokladní stav. Nelze-li však do konce roku správního provésti vzájemné súčtování, zůstávají u účtárny, u které súčtování jednostranně je provedeno, položky t. zv. nedoúčtované (otevřené), a to buď aktivní, byl-li účtován výdaj, buď pasivní, byl-li účtován příjem. Tyto nedoúčtované položky mají vliv na konečný stav pokladny. Aby se zjistil pokladní stav vyplynuvší z hospodaření skutečného (na rozdíl od průběžného), nutno aktivní nedoúčtované položky ke skutečnému stavu pokladnímu přičísti, pasivní od něho odečísti.

Konečné aktivní nedoúčtované položky vykázány jsou částkou 8.826,031.344 K 99 h, pasivní částkou 14.741,525.154 K 24 h. Ve vykázaném stavu nedoúčtovaných položek aktivních jsou obsaženy mimo jiné zvláště tyto značnější zálohy, které až dosud nejsou vyrovnány:

3. Drahotní přídavky učitelům a náklad na úpravu platů podle

4. Platy na daň válečnou válečnými půjčkami cca 265 mil. K.

5. Na Slovensku vyplacené úroky z předválečných dluhů a válečných půjček cca 7 mil. K.

Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti vykazuje:

Tento přírůstek jest výsledkem hospodaření mimo rozpočet a značí zbytek výtěžku úvěrových operací, jehož nebylo v r: 1919 použito. Vyplývá to z tohoto srovnání

jež se, rovnají přírůstku na pokladní hotovosti.

Dle výsledku hospodaření podle rozpočtu činily v r. 1919

který byl kryt z výtěžku úvěrních operací podle zmocnění čl. V, zákona z 18. prosince 1919, číš. 670 Sb. z. a n. To provedeno tím způsobem, že byla v kop. XIV., tit. 5. ťPokladniční zprávaŤ, § 10, ťVyrovnání státních výdajů nehrazených státními příjmy v r. 1919Ť zařaděna částka rovnající se vykázanému schodku do příjmu, čímž bylo docíleno mezi příjmy a výdaji účetní rovnováhy. Táž částka byli zároveň v účtu hospodaření mimo rozpočet zařaděna mezi výdaje.

V počáteční pokladní hotovosti pod písmenem b) vykázaný přírůstek pokladních hotovostí per 6,214.218 K 46 h jest souhrn částek, jež nalezeny byly v různých pokladnách státních, převzatých teprve v roce 1919 do správy republiky.

Pokladní hotovost na cenných papírech, vykázána počátkem

Toto zvýšení vzniklo:

a) z hospodaření na rozpočet tím, že z odúmrtí připadly státu (pokladniční správa) obligace, v ceně 4247 K 02 h,

b) z hospodaření mimo rozpočet tím, že přibylo na hodnotě 8343 K 74 h z přírůstku spořitelních vkladů státní tiskárny v Praze a z části též vkladů Náboženské matice v Čechách. Podrobnosti jsou obsaženy v úhrnném účtu účinů v cenných papírech.

ad 2. Ve státním účtu porovnávají se s položkami rozpočtovými náležitosti příjmové a výdajové. Porovnání děje se jednak v účtu úhrnném, jednak v účtu vykazujícím souhrny jednotlivých, kapitol (ad 3.), jednak v účtu rozčleněném na kapitoly, tituly a paragrafy ve shodě se schváleným rozpočtem (ad 4. a 5.). Ježto výkazy ad 2. a 3. jsou jen souhrnem číslic výkazů ad 4. a 5., možno obmeziti vysvětlení na tyto výkazy rozčleněné

Význam sloupců 1. až 4. jest zřejmý z příslušných nadpisů. Sloupec 5. označen jest názvem ťPlatbaŤ a obsahuje částky, které byly na penězích skutečně vyplaceny nebo skutečně do státní pokladny přijaty. Sloupec 6. ťRozpočetŤ vykazuje položky rozpočtové tak, jak jsou obsaženy a rozčleněny v rozpočtech ústavně schválených a ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejněných. (Rozpočet řádný a dodatek.) Na počátku r. 1919 nebylo ještě řádného hospodářského plánu pro tento správní rok. Zákonem ze dne 20. prosince 1918, čís. 95 Sb. z. a n., byla vláda sumárně zmocněna, aby hradila státní výdaje po dobu od 1. ledna do 30. června 119 na vrub státního rozpočtu, který cestou zákonodárnou na rok 1919 bude stanoven (§ 1). Dále byla tímto zákonem vláda zmocněna, aby opatřila peníze pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje až do 1.000,000.000 K v období od 1. ledna do 31. června 1919 úvěrními operacemi (§ 2). Státní rozpočet řádný byl vyhlášen teprve finančním zákonem ze dne 27. června 1919, čís. 433 Sb. z. a n., jímž

Schodek 3.901,141.413 K má se hraditi výnosem úvěrních operací do výše 3.903,000.000 K. Tato ustanovení citovaného finančního zákona byla změněna zákonem ze dne.18. prosinci 1919, čís. 670 Sb. z. a n:, uveřejněným dne 31. prosince 1919, kterým zvýšeny byly veškeré státní výdaje

Ku hrazení těchto potřeb byly stanoveny celkové

hraditi se má výnosem úvěrních operací do výše 4.906,000.000 K.

Ve zmíněném sloupci 6. výkazu jsou úvěry, povolené oběma uvedenými finančními zákony, sloučeny. Při tom vyskytly se nemalé obtíže, ježto v dodatečném rozpočtu (finanční zákon ze dne 18. prosince 1919, čís. 670 Sb. z. a n.) jsou uvedeny úvěry namnoze úhrnné pro celý titul, na př. kop. XIV., tit. (výdaje), jejichž rozčlenění musilo býti dodatečně interně prováděno, aby bylo možno porovnati náležitost s rozpočtem.

Sloupec 7. obsahuje ťnáležitostŤ. Náležitost znamená ve státním účetnictví peníz, poukázaný k výplatě nebo k příjmu, t. j. peníz, na který vydá poukazovací úřad výkonnému orgánu rozkaz k výplatě nebo příjmu, obsahující podstatné momenty a opatřený potvrzením, že peníz byl v knihách systematického účtování předepsán. Jsou tedy ve sloupci 7. vykázány všecky v hospodářském období 1919 na rozpočet poukázané výdaje a příjmy státní bez rozdílu, byly-li v tomto roce skutečně vyplaceny nebo přijatý; ježto platebním poukazem do konce hospodářského roku vydaným se disponuje úvěrem rozpočtem povoleným, je odůvodněno porovnávati náležitost s rozpočtem. Pouze v závěrce, týkající se hospodaření Slovenska a Podkarpatské Rusi, učiněna úchylka potud, že jako náležitost výkázána jest platba, ježto hlavní knihy, z nichž jedině lze náležitost vyšetřiti, vedeny byly pro celé území Uher v Budapešti, vyjímaje správu státních lesů a některá odvětví finanční správy. Pokud jde o daně přímé, srovnává se s rozpočtem souhrn náležitostí, vyměřených v roce 1919 pro tento rok i léta minulá včetně platby na daně nepředepsané, jež dle zákonných ustanovení dlužno platiti dle předpisů předchozího roku.,

Sloupec 8. ukazuje rozdíly, vyplývající ze srovnání náležitostí s částkami rozpočtovými, tedy odchylky od rozpočtu, jež nutno odůvodniti ve sloupci 9. (Odchylky nepříznivé vyznačeny jsou všude tučným ležatým písmem,rovněž jako přeplatky.)

Podle zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., mají za účelem sestavení ročního závěrečného účtu státní úřady, které poukazují platy, po uplynutí správního období předložiti nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu roční účty, v nichž jest vykázati úhrnný výsledek hospodaření peněžního, srovnati jej se státním rozpočtem a odůvodniti odchylky. Účetní závěrky poukazovacích úřadů přimykají se k detailním rozpočtům, jal jsou obsaženy v sešitech k státnímu rozpočtu připojených (rozpočtech dílčích): Systematika státního účtu jest upravena podle rozpočtů, resp. dodatků, připojených k finančnímu zákonu a uveřejněných ve Sbírce zákonů a nařízení. Tyto rozpočty jsou ovšem úhrnnější a stručnější než rozpočty dílčí. Poukazovací úřady odůvodňovaly odchylky od rozpočtu ve svých závěrkách podrobněji rozčleněných; bylo proto nutno tato odůvodnění přizpůsobiti sumárním číslicím rozpočtu a účtu sestaveného podle rozpočtu, uveřejněného ve Sbírce zákonů a nařízení. Tuto úpravu odůvodnění provedl nejvyšší účetní kontrolní úřad a návrhy zaslal příslušným ministerstvům, ježto za obsah odůvodnění odpovídá zúčastněný ministr, s požádáním, aby sdělila změny a doplňky, jež pokládají za nutné. Teprve když ministerstva projevila souhlas s věcným obsahem odůvodnění, bylo stanoveno definitivní znění.

K posouzení zdárnosti hospodaření státního oproti rozpočtu jsou odůvodnění úchylek velmi důležitou pomůckou. To předpokládá, že rozpočet byl sdělán podle obecných zásad, hlavně však té zásady, že rozpočet má býti co možno přesným obrazem a plánem budoucího hospodaření. Byl-li takto rozpočet sdělán, může býti z úchylek souzeno na snahu státní správy, aby povolených úvěrů užívala ca nejhospodárněji a nejúsporněji, jakož na druhé straně při příjmech může býti usuzováno na vývoj hospodářství země, z něhož plynou daně, cla, poplatky atd. Správný rozpočet může arci býti sdělán toliko v dobách hospodářského klidu a normálního rozvoje a na základě zkušeností a průměru číslic z minulých let se zřetelem ke změnám v zákonodárství a změnám správním, které bylo možno při sdělávání rozpočtu předvídati. Těchto základů v době poválečné téměř veskrze nebylo a nemohlo také býti v době počátku nového státu a obtížného jeho budování. Proto z valné části jsou příznivější či-nepříznivější odchylky následkem nezaviněné nemožnosti, sdělati, byť i jen přibližně, správný rozpočet. V důsledku stoupající drahoty, vyplynuvší z variací měnových, stoupaly výdaje osobní i věcné, mnohý úkol administrativní; snad v rozpočet pojatý, zůstal nesplněn anebo v očekávání větších výdajů byly z opatrnosti navrhovány vyšší úvěry. Na druhé straně příjmy, hlavně z daní a.poplatků, se zvyšovaly zvyšováním sazeb, příjmy daňové zvyšovány také platby na nedoplatky z dob dřívějších.

Ve výdajích větší položky nepříznivých výsledků jsou (v zaokrouhlených číslicích)

Naproti tomu jsou příznivé výsledky:

Právě kapitola 24. ťVálečná opatřeniŤ ukazuje, jak rozpočet se pohyboval na nejistých základech. Podrobnější odůvodnění výsledků příznivých i nepříznivých shledá Národní shromáždění v závěrečném účtu samém (ve sloupci 9.) při příslušných kapitolách, titulech a paragrafech. Nejvyšší účetní kontrolní úřad s ohledem na nejisté základy rozpočtu upustil od odůvodňováni menších úchylek od rozpočtu a připojil závažnější důvody úchylek, sestavené v souhlase s příslušnými ústředními úřady, nevyžadovala-li povaha úvěru zvláštního odůvodnění, zpravidla jen u těch položek státního účtu, při nichž úchylky převyšují 100.000 K, při menších položkách jen, převyšuje-li úchylka 30% rozpočtové částky.

V celku nelze neuznati, že se neobjevovala snaha, využitkovati povolených úvěrů, a nelze správě činiti výtku nehospodárnosti, ke které tu a tam přepjaté úvěry poskytovaly příležitost. Arci nelze obraz hospodářství státního v roce 1919 -- a bude tak podle dosavadních zkušeností i v letech nejblíže příštích - z etátního účtu dokonale vyvoditi, neboť se ukáže, že značné částky výdajů plynuly z pokladních hotovostí - mimo rozpočet --- ve formě záloh, které se objevují v účtu kontokorentním.

Nedostatečnost rozpočtu způsobila značné množství t. zv. infrakcí budžetárních, (t. j. překročení úvěrů a použití úvěrů k určitým účelům povolených k účelům jiným). které teprve po zákonu z 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., podléhají zvláštnímu řízení dle §u 7. t. zák. Postup tímto zákonným předpisem stanovený nebyl ve všech případech infrakcí zachován. Ježto však nejvyšší účetní kontrolní úřad počal svou činnost vlastně teprve ke konci prvního pololetí roku 1919 a předpisy zákona o zřízení a působnosti jeho nebyly v té době ještě vžity, nevytkl nejvyšší účetní kontrolní úřad v účtu tato opomenutí jednotlivě.

V posledním sloupci účtu výdajů a příjmů na rozpočet (ad 4. a 5,) vykázány jsou nedoplatky koncem roku 1919,. t. j. částky buď v tomto roce, bude v letech předchozích předepsané, jichž platba však koncem roku 1919 ještě nebyla uskutečněna. Poukázané, ale nevyplacené státní výdaje tvoří pasivní nedoplatky (ad 4.), předepsané ale nesplacené státní příjmy tvoří aktivní nedoplatky; pasivní nedoplatky jsou státním dluhem, aktivní nedoplatky pohledávkou státu.

Podle sumáře výdajů a příjmů rozpočtových činily v roce 1919

Přirovná-li se tento výsledek k číslicím schváleného rozpočtu, dle něhož rozpočtené výdaje převyšovaly rozpočtené příjmy o 4.905,591.292 K,

To jest účetní výsledek, který byl přivoděn tím, že příjem mimo rozpočet z úvěrních operací - částkou 2.818,976.749.50 K, byl k vyrovnání schodku zařaděn v platbě i náležitosti do mimořádných příjmů kap. 14., tit. 5. ťPokladniční správaŤ, jak již na počátku bylo uvedeno.

K proti schodku preliminovanému; výsledek ten se objeví i touto početní operací:

Vedle závazků a pohledávek státu již splatných a v účtu poslední sloupec ad 4. a 5. jako pasivní a aktivní nedoplatky vykázaných jsou ještě státní závazky a pohledávky, jejichž právní stav i číselná výše byla již příslušnými správními úřady stanovená, jejichž. splatnost však ještě nenastala. Tento druh závazků a pohledávek, které se ve státním účetnictví nazývají pasiva a aktiva, jest vykazován dle stavu koncem roku ve zvláštních výkazech (ad 6. a 8.), tvořících součást státního účtu, které jsou zařaděny přímo za výkazy ťStátní výdaje na rozpočet a jejich pasivní nedoplatkyŤ (ad 4.) a ťStátní příjmy na rozpočet a jejich aktivní nedoplatkyŤ (ad 5.) a jsou sestaveny v pořadí dle položek státního rozpočtu. Označeny jsou pouze čísly kapitol, titulů a paragrafů.

Zvláštním druhem pasiv je státní dluh. Jest rovněž pojat do zvláštního výkazu jakožto součásti státního účtu.

Ad 9. O pojmu hospodaření mimo rozpočet stala se zmínka již v poznámce ad 1.

Státní příjmy, docílené mimo rozpočet, plynou do pokladních hotovostí, aby z nich na základě zvláštních ustanovení byly hrazeny výdaje k určitým účelům běžného správního roku povolené, anebo, aby byly v pokladní zásobě k úhradě podobných výdajů v obdobích příštích.Takovým příjmem jsou zejména v seznamu účinů mimo rozpočet pod písmenem A. vykázané příjmy z úvěrních operací, jejichž výtěžek dle čl. V. zákona ze dne 18. prosince 1919, čís. 670 Sb. z. a n., jest určen k vyrovnání státních výdajů, neuhrazených státními příjmy v roce 1919.

Jako výdaje účtují se mimo rozpočet jednak částky vydané z hotovostí, které v letech předchozích nebo v roce, za který se účet podává, byly přijaty do pokladních hotovostí pro určitý účel a objevují se buď ve státním účtu za předchozí roky nebo v účtu za rok, jehož se týká, jako příjmy mimo rozpočet (t. zv. vázané hotovosti), jednak částky z hotovostí, které nejsou určeny k účelu předem stanovenému (t. zv. volné hotovosti) a které nejsou kryty položkami příjmů mimo rozpočet. V tomto účtu vykázány jsou jako výdaje mimo rozpočet z vázaných hotovostí výdaje z úvěrních operací ke krytí schodku státního hospodářství ve správním období od 1. listopadu do 31. prosince 1918 a k vyrovnání státních výdajů neuhrazených státními příjmy v roce 1919 podle čl. V. zákona z 18. prosince 1919, čís. 670 Sb. z. a n., kryté příjmy úvěrových operací, jako výdaje z hotovostí volných vykázány jsou výplaty vkladů zadržených při okolkování bankovek dle zákona z 15, února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., proti refundaci z výtěžku dávky z majetku a přírůstku na majetku, výdaje při hospodaření kmenovým jměním studijních fondů, státní tiskárny v Praze a výdaje vzniklé správou zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Mezi příjmy mimo rozpočet jest pod pol. 2. vykázán výtěžek vydaných 4 státních pokladničních poukázek, splatných r. 1923 a 1924 částkou 1.024,496.380 K který nesouhlasí s částkou vykázanou mezi konečnými pasivy z roku 1919, jež jest uvedena pod položkami 3. a 4. ve výkazu o stavu státního dluhu `koncem roku 1919 (ad 7.). Tento rozdíl vysvětluje se tím, že výtěžek z pokladničních poukázek účtuje se v kursu upisovacím. Pokladniční poukázky, splatné v roce 1923, byly emitovány za upisovací kurs 98 K, poukázky splatné v roce 1924 za upisovací kurs 97-50 K, kdežto ve výkazu o stavu státního dluhu jest nutno uvésti tato pasivum plnou nominální hodnotou.

Z ostatních příloh vyžaduje zvláštní zmínky ještě jen příloha 1 b, části 9. ťÚčiny státem spravovaných zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Zvláštními zákony uherskými (41. XXVII. z r. 1894, XXXVI. z r. 1914, XXXII. z r. 1875) byly zřízeny zvláštní pensijní fondy pro profesory a učitele, které byly spravovány jako samostatné fondy ministerstvem kultu a vyučování. Příjmy a výdaje těchto fondů nebyly pojaty do státního rozpočtu na rok 1919; ježto pak nebylo převzato fondovní jmění od bývalé správy a výdaje v účetních závěrkách obsažené převyšovaly příjmy pensijních ústavů, a ježto fondům těm nebyl poskytnut příspěvek ze státních prostředku, uznal nejvyšší účetní kontrolní úřad za nutné, vykázati výsledky fondů ve státním v účtu jako účiny mimo rozpočet, čímž má býti naznačeno, že platby na účet pensijních ústavů nezatěžovaly úvěrů finančním zákonem povolených, nýbrž že částky převyšující příjmy fondů byly uhrazeny přímo ze státních pokladních hotovostí.

Také účiny pensijního fondu obecních a obvodních lékařů, zřízeného výnosem bývalého ministerstva vnitra ze dne 4. září 1913, čís. 147.000, byly účtovány mimo rozpočet. Tento postup bude nutno zachovati až do počátku účinnosti zákona z 13. července 1922, čís. 237 Sb. z. a n., kterým se upravuje výslužné lékařů obecních a obvodních.

Poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v roce 1919, nedostatky dílčích účtů předložených od tamních správních úřadů a potřeba dokončiti státní účet ospravedlní ojedinělé nedostatky a nečetné úchylky menšího významu od ustálených norem. Tak zvláště účiny, provedené u pokladen na tomto území, z části nebudou doloženy, ježto příslušné doklady byly buď za vpádu maďarského zničeny nebo pokladnami předloženy ještě nadřízeným úřadům uherským; tyto účiny jsou vykázány podle účetních zápisů, které zůstaly u pokladen, namnoze bez bližšího roztřídění dle druhů náležitostí.

Pokud se týče zkoumáni účetních závěrek a provádění kontroly zemských fondů a fondů zeměmi spravovaných, byl nejvyšší účetní kontrolní úřad přípisem ministerstva vnitra ze dne 4. srpna 1922 čís. 60.670 požádán, aby převzal nejenom výkon přezkoumání zmíněných účetních závěrek, ale aby také vykonával kontrolu preventivní nad hospodařením těmito fondy.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad jednak ze zásadních důvodů, jednak maje plniti bližší a důležitější úkoly jemu zákonem ze dne 20. března. 1919, čís. 175 Sb. z. a n. vytčené a týkající se hlavně preventivní kontroly hospodaření státního a sestavení účetních závěrek, nemohl přistoupiti na tento petit ani na další návrh, aby společně, se zástupci ministerstva vnitra a financi vykonával dohlídky na místě samém, čímž ovšem zůstalo právo nejvyššího účetního

kontrolního úřadu nedotčeno, které jemu dává uvedený zákon, aby: podrobil hospodářství zemí občasné kontrole dle samostatného svého uvážení. Při tom poukázal nejvyšší účetní kontrolní úřad na ustanoveni par. 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 280 Sb. z. a n. a dal výraz svému názoru v ten smysl, že zmíněná zákonná ustanovení skýtají ministerstvu vnitra, resp. vládě oprávnění k jakékoliv kontrole, ježto kontrola jest aktem správním. Ježto dále dle odst. 2., par. 3 téhož zákona, případně dle zprávy ústavního výboru ze dne 5. listopadu 1920 tisk čís. 2346/20, jest vláda za hospodářství zemí vůči Národnímu shromáždění odpovědna, plyne i z této odpovědností právo kontrolní. Nejvyšší účetní kontrolní úřad musí v nynější době hlavní úsilí věnovati na zdolání účtů státních, s jejichž předkládáním se administrativa o dvě léta opozdila.

Rozpočtový výbor se usnesl navrhnouti toto:

Slavná poslanecká sněmovno, račiž schváliti

1. závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za listopad a prosinec 1918 (tisk 3819) a za rok 1919 (tisk 3820),

2. připojenou resoluci.

Resoluce:

Vláda se žádá, aby zařídila čeho třeba; aby Národnímu shromáždění byly také předkládány účetní závěrky zemských fondů a fondů zeměmi spravovaných.

V Praze dne 8. března 1923.