Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4023.

Zpráva

I. výboru pra záležitosti průmyslu, obchodu a živnosti

a II. výboru zdravotního

o vládním návrhu zákona (tisk 3997)

o provádění Mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod čís. 159 Sb. z, a n. z roku 1922.

I.

Touto osnovou zákona má býti ve smyslu haagské opiové konvence upraven obchod, totiž dovoz, prodej, rozdělování a vývoz opia, morfia, kokainu, heroinu nebo každého nového derivátu morfia, kokainu neb jich solí, nebo každého jiného přípravku, který by ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností označen byl jako škodlivý a ustanovením tohoto zákona podléhající.

Děje se tak v úmyslu, aby tyto látky nebyly zneužívány a vyplývajícím z toho těžkým následkům bylo zabráněno.

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností pojednav o ustanoveních této osnovy dávající obchod těmito látkami pod dozor úřadu a vázající jej na koncese pro osoby k tomu způsobilé a vhodné, navrhuje poslanecké sněmovně N. S., aby usnesla se na tomto zákoně:

Zákon

ze dne........... 1923,

o provádění Mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod čís. 159 Sb. z. a n. z roku 1922.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Úřednímu dozoru podrobují se výroba, dovoz, prodej, rozdělování a vývoz těchto látek:

Surové opium, opium medicinální, morfium, kokain, všechny přípravky (officinální nebo neofficinální, zahrnujíc v to i prostředky zvané antiopium) obsahující více než 0.2% morfia nebo více než 0.1% kokainu, heroin, jeho soli a přípravky obsahující více než 0.1% heroinu, každý nový derivát, morfia, kokainu nebo jich solí, nebo každý jiný alkaloid opia, nebo vůbec kterýkoli jiný přípravek vyhlášený ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, který by mohl podle všeobecně uznaných vědeckých výzkumů sloužiti k obdobnému zneužívání a míti za následek tytéž škodné účinky.

§ 2.

Výroba, dovoz; prodej, rozdělování, požívání a vývoz ťzpracovaného opiaŤ jakož i škvárů a veškerých zbytků opia vykouřeného jsou zakázány..

§ 3.

Výroba, dovoz, prodej, rozdělování a vývoz látek uvedených v §u 1 jsou vyhrazeny jen osobám a podnikům podle platných předpisy k tomu oprávněným.

Osobám a podnikům těm ukládá se povinnost vésti ve svých knihách přesné seznamy o vyrobeném, dovezeném, prodaném neb jinak postoupeném a vyvezeném množství zmíněných látek.

Povinnost tato nevztahuje se však na předpisy lékařské a na prodeje lékárníků řádně oprávněných.

§ 4.

Povolení k dovozu a vývozu látek uvedených v §u 1 udílí, pokud bude trvati státní kontrola dovozu, vývozu a průvozu po rozumu zákona ze dne 19. ledna 1922, č. 25 Sb. z. a n. resp. ze dne 24. června 1920, č. 418 Sb. z. a n, a vládního nařízení ze dne 13. července 1920, č. 442 Sb. z. a n. ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Po zrušení zmíněné státní kontroly udělovati bude tato povolení ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na zvláštní žádost osob k obchodu se zmíněnými látkami oprávněných a vydá žadatelům k tomu cíli zvláštní osvědčení.

Jiné dosavadní předpisy o dovozu a výry vozu, vztahující se na látky uvedené v §u 1, se zrušují.

§ 5.

Vývoz látek uvedených v §u 1 do zemí, držav, osad a území najatých ostatních smluvních Mocností může býti připuštěn pouze s určením pro osoby; které obdržely oprávněni nebo dovolení podle zákonů a nařízení země dovozní.

§ 6.

Způsob dozoru (§ 1) a vedení seznamů (§ 3), dále způsob označení surového opia určeného k vývozu a určení míst, jimiž vývoz a dovoz surového opia jest dovolen, budou stanoveny nařízením.

Výměnu zpráv s ostatními smluvními Mocnostmi podle ustanovení konvence (čl. 13. odst. 2., čl. 21.) opatří ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy obvyklým způsobem.

§ 7.

Přestupky tohoto zákona, pokud nespadají pod ustanovení lékárnického zákona ze dne 18. prosince 1906, č. 5. ř. z. z roku 1917 resp. pod ustanovení odd. XVI. části I. zák. čl. XIV. z r. 1876 o úpravě zdravotnictví trestají se politickými úřady (administrativními policejními vrchnostmi) 1. stolice pokutou až do 20.000 Kč.

Pokuty plynou do státní pokladny. Při nedobytnosti budiž peněžitá pokuta přeměněna v přiměřený trest na svobodě až do 3 měsíců.

Jde-li o živnostníka, může býti, opakuje-li se přestupek, vysloveno odnětí živnostenského oprávnění po rozumu živnostenského řádu (zákona).

§ 8.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřuje se ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry průmyslu, obchodu a živností a financí.

V Praze dne 27. února 1923.

II.

Výbor pro veřejné zdravotnictví pojednav o vládní osnově zákona (tisk 3997) usnesl se připojiti se k usnesení výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a doporučiti vládní osnovu zákona beze změny poslanecké sněmovně ku schválení.

V Praze dne 28. února 1923.