Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

4015.

Antrag

der Abgeordneten Hoffmann, Hillebrand und Genossen

betreffend die Einreihung und Zeitvorrückung der Lehrpersonen an öffentlichen Bürgerschulen. (Abänderung des Gesetzes vom 13. Juli 1922).

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:

Gesetz

vom.................

betreffend die Einreihung und Zeitvorrückung der Lehrpersonen an öffentlichen Bürgerschulen. (Abänderung des Gesetzes vom 13. Juli 1922).

a

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

Artikel 1.

§ 2 des Gesetzes vom 13. Juli 1922, Nr. 251 S. d. G. u. V. wird abgeändert wie folgt:

Lehrpersonen, die ausser der Lehrbefähigungsprüfung für Volksschulen auch noch die fachliche Lehrbefähigungsprüfung für Bürgerschulen nachweisen und an diesen Schulen unterrichten, sind in die Gruppe B der Staatsbeamten eingereiht.

Artikel II.

Der aus der Durchführung dieses Gesetzes erwachsende Aufwand wird für das Jahr 1923 durch eine 5%ige Erhöhung der Erbschaftssteuer, vom 1. Jänner 1924 ab nach Artikel V. des Gesetzes vom 23. Mai 1919, Nr. 274 S. d. G. u. V. von den gegen wärtigen Schulerhaltern getragen.

Artikel III.

Dieses Gesetzes tritt mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit und hat rückwirkende Kraft vom 1. Juni 1922 an.

Artikel IV.

Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Minister für Schulwesen und Volkskultur im Einvernehmen mit den beteiligten Ministern betraut.

Motivenbericht.

Mit dem Gesetze vom 23. Mai 1919, S. d. G. u. V. Nr. 274 wurden die Lehrpersonen an den Bürgerschulen zwar in die Gruppe C der Staatsbeamten eingereiht, jedoch wurden ihnen die Vorrückungsfristen in den einzelnen Rangsklassen so festgesetzt, wie sie zur selben Zeit für die Gruppe B der Staatsbeamten vorgeschrieben waren. (§ 6 vorletzter Absatz). Auch wurde ihnen für die Einreihung in eine Rangsklasse die Dienstzeit so eingerechnet, als ob sie diese Dienstzeit von Anfang an an einer Bürgerschule zugebracht hätten. (§ 4).

Da mit dem Gesetze vom 7. Oktober 1919, Nr. 541 S. d. G. u. V. die Vorrückungsfristen in den einzelnen Rangsklassen und Gehaltsstufen abgekürzt wurden, wurden auch den Lehrpersonen an den Bürgerschulen im Sinne der Resolution der Nationalversammlung zu dem in Rede stehenden Gesetze in ihren Vorrückungsfristen der Gruppe B gleichgestellt. Der Bürgerschullehrer war dem Volksschullehrer gleicher Dienstzeit in der X. Rangsklasse um 3 Jahre, in der IX. Rangsklasse und in der VIII. Rangsklasse um 4 Jahre und in der VII. Rangsklasse um 5 Jahre voraus und es war ihm möglich, die VI. Rangsklasse weiter vorzurücken.

Mit dem Gesetze vom 13. Juli 1922, Nr. 251 S. d. G. u. V. wurde der Vorsprung der Bürgerschullehrer gegenüber dem Volksschullehrer ein für alle Male mit nur 3 Jahren festgesetzt. Ausserdem wurde ihm die Vorrückung in die VI. Rangsklasse verschlossen, sodass die älteren Bürgerschullehrer in dieselbe Rangsklasse und Gehaltsstufe eingereiht bleiben wie die Volksschullehrer gleicher Dienstzeit. Derart ist der Gehaltsunterschied in den Bezügen der Volksschullehrer und der Bürgerschullehrer, der 1875 100 betrug, vor Erlassung des Paritätsgesetzes 1919 noch 30% und vor Erlassung des Juligesetzes 1922 noch 10% ausmachte, auf nur noch 7% gesunken.

Die Folgen zeigen sich schon jetzt in immer mehr zunehmenden Mangel an geprüften Bürgerschullehrerkräften. Dadurch aber wird die Bürgerschule, diese breiteste Volksbildungsstätte, schwer gefährdet.

Für einen entsprechenden Mehrbezug der qualifizierten Lehrerschaft an den Bürgerschulen sprechen vor allem zwei Gründe:

1. die erhöhte Arbeitsleistung, 2. die erhöhte Qualifikation.

Das Moment der erhöhten Arbeitsleistung wurde vom Gesetzgeber dadurch gewertet, dass durch Art. X. des Gesetzes vom 13. Juli 1922 jenen Lehrkräften, die an der Bürgerschule wirken, eine jährliche Zulage von 1.200 Kč zuerkannt wird und zwar auch dann, wenn sie die Lehrbefähigung für Bürgerschulen nicht besitzen.

Nicht gewertet aber wurde durch dieses Gesetz das Moment der höheren Qualifikation. So erklärt sich der geradezu widersinnige Zustand, dass ein an der Bürgerschule im Stellvertretungsdienste bestellter, für die Bürgerschule nicht befähigter Volksschullehrer mehr erhält als der im gleichen Dienstalter stehende definitive Fachlehrer mit Lehrbefähigung für Bürgerschulen. Dieses Mehr beträgt z. B. im 11. Dienstjahre 804 K jährlich; in 37 Dienstjahren ergeben sich 23 Fälle mit Unterschieden von 200 bis 800 Kč.

Diese Gegenüberstellung beweist mehr als Worte, die ganz unzulängliche Besoldung der Bürgerschullehrerschaft und die Unhaltbarkeit des Juligesetzes.

Dass eine solche Behandlung der Bürgerschullehrerschaft ungerecht ist, wurde auch in parlamentarischen Kreisen anerkannt.

Beweis dafür ist der einstimmige Beschluss des Senates vom 13. Juli 1922:

ťDie Regierung wird aufgefordert, ehestens einen Gesetzentwurf betreffend die zufriedenstellende Regelung der Bezüge der Bürgerschullehrerschaft einzubringen. Ť

Prag, am 9. Feber 1923.

Hoffmann, Hillebrand,

Deutsch, Dietl, Schweichhart, Čermak, R. Fischer, Häusler, Pohl, Hackenberg, Hausmann, Beutel, Uhl, Heeger, Palme, Jokl, Hirsch, Dr. Czech, Taub, Roscher, Grünzner.

Překlad.

4015.

Návrh

poslanců Hoffmanna, Hillebranda a druhů

na zařadění a časový postup učitelstva na veřejných občanských školách. (Změna zákona ze dne 13. července 1922).

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................

na zařadění a časový postup učitelstva na veřejných občanských školách. (Změna zákona ze dne 13. července 1922).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

§ 2 zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n. se mění takto:

Učitelé, kteří se mimo zkoušku učitelské způsobilosti pro obecné školy prokáží ještě také odbornou zkouškou způsobilosti pro školy občanské a na těchto školách vyučují, zařazují se do skupiny B státních úředníků.

Článek II.

Náklad z provedení tohoto zákona jest uhraditi na rok 1923 5%ním zvýšením daně z dědictví, ode dne 1. ledna 1924 jsou jej povinni hraditi nynější vydržovatelé škol podle článku V. zákona ze. dne 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n.

Článek III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a má zpětnou platnost ode dne 1. června 1922.

Článek IV.

Provedením tohoto zákona se pověřuje ministr školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n. byli sice učitelé občanských škol zařaděni do skupiny C státních úředníků, avšak postupové lhůty do jednotlivých hodnostních tříd byly pro ně tak ustanoveny, jak byly tehdy předepsány pro skupinu B státních úředníků. (§ 6 předposlední odstavec). Také se jim pro zařadění do hodnostní třídy započítávala služební doba tak, jakoby byli tuto službu konali od samého počátku na občanské škole (§ 4).

Jelikož zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. byly zkráceny postupové lhůty do jednotlivých tříd a platových stupnic, byli také učitelé občanských škol podle resoluce Národního shromáždění k onomu zákonu ve svých postupových lhůtách postaveni na roveň skupině B. Učitel občanské školy byl před učitelem obecné školy o stejné služební době v X. hodnostní třídě o 3 léta napřed, v IX. a v VIII. hodnostní třídě o 4 léta a v VII. hodnostní třídě o 5 let napřed a mohl do VI. hodnostní třídy dále postupovati. Zákonem ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n. byl stanoven předskok učitelů občanských škol před učiteli obecných škol jednou pro vždy jen 3 lety. Mimo to jim byl uzavřen postup do VI. hodnostní třídy, takže starší učitelé občanských škol zůstávají zařaděni do téže hodnostní třídy a platové stupnice jako učitelé obecných škol v stejné služební době. Takto klesl platový rozdíl v požitcích učitelů obecných škol a učitelů občanských škol, jenž činil roku 1875 100%, před vydáním paritního zákona z r. 1.919 ještě 30% a před vydáním zákona z července 1922 ještě 10%, na pouhých 7. Následky se jeví již nyní, že stále více ubývá zkoušených učitelů pro občanské školy. Tím se však těžce ohrožuje občanská škola, tento vzdělávací ústav pro nejšiřší vrstvy lidu.

Za to, aby kvalifikované učitelstvo občanských škol mělo přiměřeně vyšší požitky, přimlouvají se především dva důvody:

1. zvýšená pracovní výkonnost;

2. zvýšená kvalifikace.

Zvýšenou pracovní výkonnost zhodnotil zákonodárce tím, že se čl. X. zákona ze dne 13. července 1922 přiznává učitelům, působícím na občanské škole, roční přídavek 1200 Kč a to i tehdy, nemají-li učitelské způsobilosti pro občanské školy.

Tento zákon však nezhodnotil vyšší kvalifikace. Tím se vysvětluje přímo nesmyslný stav, že učitel obecné školy, ustanovený jako náhradník na občanské škole, nemající pro občanskou školu způsobilosti, dostává více než definitivní odborný učitel s učitelskou způsobilostí pro občanské školy při stejně dlouhém trvání služby. Tento rozdíl činí na př. v 11. služebním roce 804 Kč ročně; v 37 služebních letech jest 23 případů s rozdíly od 200 do 800 Kč.

Toto srovnání dokazuje více než slova, že plat učitelstva občanských škol naprosto nepostačuje a že se červencový zákon nedá udržeti.

Že takové nakládání s učitelstvem občanských škol jest nespravedlivé, uznávají i členové sněmoven.

Důkazem toho jest jednohlasné usnesení senátu ze dne 13. července 1922: ťVláda se vybízí, aby co nejdříve podala návrh zákona na uspokojivou úpravu požitků učitelstva občanských škol.Ť

V Praze dne 9. února 1923.

Hoffmann, Hillebrand,

Deutsch, Dietl, Schweichhart, Čermak, R. Fischer, Häusler, Pohl, Hackenberg, Hausmann, Beutel, Uhl, Heeger, Palme,Jokl, Hirsch, dr. Czech, Taub, Roscher, Grünzner.