Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4003.

Zpráva

I. výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živnosti,

II. výboru rozpočtového a

III. výboru pro dopravu a veřejné práce

o VIII. mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Paříži.

I.

K VIII. mezinárodní parlamentní konferenci obchodní vyslalo N. S. R. Č. delegáty: senátora dra Františka Soukupa, senátora dra Jaroslava Brabce, poslance prof. dra Milana Hodžu, poslance Jana Slavíčka, poslance dra Františka Noska a poslance dra Antonína Uhlíře a tito podávají v konferenci tuto zprávu:

Zpráva

post. dra Milana Hodži, dra F. Noska a Jana Slavíčka poslanecké sněmovně o VIII. mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Paříži.

Osmá mezinárodní parlamentní konference konala se v Paříži ve dnech 31. května, 1., 2. a 3. června 1922. Zastoupena byla Společnost národů a celkem 21 států: Australie, Belgie, Brasilie, Kuba, Kanada, Čína, Čile, Velká Britanie, Řecko, Italie, Japonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Jugoslavie, Švýcary, Československo, Uruguay. Účelem mezinárodních parlamentních obchodních konferencí, které se konali jíž od roku 1914 střídavě v Bruselu, Paříži, Římě, Londýně, Lisaboně, je soustřediti zástupce všech parlamentů a propagovati v zákonodárných sborech všech států zásady obchodně-politické spolupráce a unifikace zákonů, nařízení a předpisů obchodních, pokud tyto otázky mohou býti řešeny na širokém podkladě mezinárodním a též vzájemnou pomocí pracovati ve prospěch účinnější ochrany zájmů zúčastněných států v cizině.

Pařížská konference roku 1922 věnovala se ve svých výborových a plenárních schůzích zvlášť těmto problémům: Otázka měny; sjednocení zákonodárství o smlouvách dopravních; mezinárodní zákonodárství o úpadku; nutnost udržeti v každé době státům, nemajícím přímého neb dostatečného přístupu k moří, výhody hospodářské, plynoucí ze zmezinárodnění vodních cest; obchod výrobky vinařskými; úvěry pro obchod vývozní; otázka omezování vývozního obchodu. Po dřívějším prostudování materiálu jednotlivými delegacemi a po jednáních ve speciálních komisích a v plenu přijaty byly resoluce, které mají sloužiti za směrnice legislativní práce v jednotlivých státech. Československá delegace, jejímiž členy byli senátor dr. F. Soukup, senátor dr. F. Brabec, post. prof. dr. Milan Hodža, poslanec Jan Slavíček, posl. dr. Fr. Norek a poslanec dr. Ant. Uhlíř, zúčastnila se všech jednání a vyslovila svoje stanovisko k diskutovaným resolucím.

Podáváme text těchto resolucí tak, jak byl definitivně konferencí schválen.

I. Otázka směny (kursu).

Mezinárodní obchodní konference parlamentní projevuje přání, aby vlády a sněmovny nevydávaly papírových peněz za účelem úhrady obecných břemen a hleděly úvésti výdaje v soulad s pravidelnými příjmy svých rozpočtů; aby hospodářská politika států směřovala čím dále tím více ke zřízení ustálené soustavy celní a k uzavření dlouhodobých obchodních umluv; aby cenné papíry, představující pohledávku reparační, stali se prodejnými na, co možno největším počtu trhů a aby prodejnost těchto cenných papíru byla co nejvíce usnadněna.

Po stránce druhé, konference, připomínajíc přání, jež dříve projevila k návrhu p. Luzzattioho, směřujícímu k svolání teehnické konference, pověřené studiem prostředků zlepšujících kolísání měn; žádá aby při konferenci cedulových bank, jež konati se bude v brzku v Londýně, byly zastoupeny státní pokladny; vyjadřuje naději, že v této konferenci otázka směn bude užitečně projednána a že kladné výsledky budou moci býti docíleny.

II.Sjednocení zákonodárství o smlouvách dopravních.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní připomínajíc přání; jež projevila o plavbu po Dunaji ve schůzi konané za války v Londýně dne 3. července 1917;

bere na vědomí ustanovení mírových smluv, jimiž plavba po Dunaji a po jiných řekách mezinárodních podřízena spravedlivým pravidlům, zaručujícím všem státům evropským, které nemají leč hranice pozemní, volný přístup k moři.

Dotvrzujíc, že lne k zásadě svobody plavby na řekách mezinárodních, projevuje přání, aby úmluvy barcelonské o svobodě průjezdu a o řádu na splavných cestách, majících zájem mezinárodní, byly uvedeny v platnost co možno nejdříve, zjišťujíc, že úmluva ze 4. února 1898, mezi Německem, Belgií, Francií a Nizozemskem uzavřená, zrušila zdlouhavé a zbytečné formality při přechodu některých hranic, upozorňuje vlády evropské na prospěch, jenž by vznikl uzavřením mezinárodní úmluvy za účelem zajišten volné plavby na všech splavných cestách, majících mezinárodní význam, lodím vnitrozemské plavby, opatřeným vysvědčením o ponoru, vydaným příslušnými úřady některého evropského státu, aniž by se přikročovalo k novým měřením (ponorným).

III. Zmezinárodnění zákonodárství o úpadcích.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní jest názoru, že záleží na tom, aby uzavřena byla mezi civilisovanými národy, majícími přímý zájem na mezinárodním obchodě, dohoda za účelem řešení rozporů v zákonodárství, jež jsou v otázkách úpadkových a to ve smyslu jednotnosti a všeobecnosti řízení úpadkového, způsobem takovým, aby skutečně byly uplatněny ve státech smluvních, bez újmy obecnému řádu tuzemskému;

prosí stálý výbor konference, aby ustavil komisi pověřenou přípravou předběžného návrhu k mezinárodní smlouvě; odpovídající přijatému usnesení o jednotnosti a všeobecnosti mezinárodní v otázkách úpadkových;

vyčkávajíc uskutečnění obou předcházejících usnesení, vyzývá vlády zastoupených stran aby uzavřely mezi sebou odděleně smlouvy diplomatické, pořádající veškeré otázky, týkající se úpadku.

IV. Nutnost udržeti v každé době státům, nemajícím přímého neb dostatečného přístupu k moři, výhody hospodářské, plynoucí ze zmezinárodnění vodních cest.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní přihlížejíc k tomu, že průtok řeky územími několika svrchovaných států propůjčuje této řece povahu řeky mezinárodní, přihlížejíc k tomu, že okolnost tato pojímá pro všecky státy pobřežní rovná práva na řečiště uvedené řeky a tudíž zákaz každému z dotyčných pobřežních států překážeti svrchovanostními výkony svrchovanosti ostatních států pobřežních, přihlížejíc zvláště k tomu, že naprostá svoboda plavby, v každé době po celé trati uvedené řeky - má býti zajištěna všem zúčastněným státům pobřežním a že má býti každému z nich zakázáno klásti přímo neb nepřímo překážky volnému. používání, práv ostatních států, zvláště nedostatečným udržováním splavnosti zmíněné řeky po celém jeho území, vzhledem k přání, projevenému poradným výborem právníků v červenci 1920 v Haagu, vzhledem k přání, projevenému Všeobecnou konferencí o svobodě dopravy a průjezdu, konanou v dubnu 1921 v Barceloně, projevuje přání, aby mezinárodní úmluvy ustanovily a přesně určily užívání příslušných práv,přiznaných všem pobřežím státům mezinárodních řek.

V. Obchod výrobky vinařskými.

I.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní

přihlížejíc k tomu, že zákaz požívání vína neodpovídá zásadám opravdového boje proti alkoholismu;

přihlížejíc k tomu, že soustava kontingentů nemá býti zavedena leč jako opatření výjimečné a přechodné;

projevuje přání, aby mylné představy o škodlivosti vína byly potírány ve všech státech a aby nebyly kladeny zvláštní překážky výrobě a obchodu vínem.

II.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní

projevuje přání, aby veškeré státy se zavázaly chrániti okrsková pojmenování vín i lihovin a ostatních výrobků hospodářských, kterým jejich původ dodává podstatné jejich vlastnosti a to v duchu zásad, vyjádřených v ujednání madridském, ve článcích 274 a 275 míru versailleského a v odpovídajících článcích mírových smluv následných,

projevuje přání, aby (veškeré státy) provedly opatření zákonodárná v duchu jednotlivých pravidel, týkajících se:

1. záruky čistoty a pravosti (autentičnosti) výrobků pomocí osvědčení o původu, ve shodě se zákony tuzemskými;

2. dohledu (kontroly) na obchod vínem a lihovinami, počínajíc dovezením (importem) až včetně prodeje v drobném;

3. potlačení podvodů zabavením výrobků, jež by neodpovídaly zákonným předpisům, stíháním soukromoprávním a trestním, aby odškodněni byli poškození zájemci a potrestáni byli původci podvodů;

projevuje přání, aby úmluva pařížská z 15. října 1912 o sjednocení,výroků o výsledcích lučebních rozborů byla ratifikována, prováděna podepsanými státy a získala přistoupení států ostatních;

projevuje přání, aby zřízena byla co možno nejdříve Mezinárodní kancelář lučební pro rozbor poživatin za účelem sjednocení postupu při rozborech a souřadění zásad při podávání úsudků o čistotě výrobků.

VI. Úvěry pro obchod vývozní.

I.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní

projevuje přání, aby veškeré zasahování vlád do záležitostí obchodních ustalo, neboť nelze se vyhnouti nynějšímu prudkému kolísání směn a váznutí obchodu mezinárodního, leč všeobecným obnovením plodné práce spojené s úsporností státní i osobní,

prohlašuje, že by se situace hmotně zlepšila, kdyby každý národ uvolil se co nejdůrazněji usilovati o rovnováhu příjmů a vydání a omezení inflace oběživa.

II.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní

jsouc přesvědčena, že svoboda obchodu jest podmínkou rozkvětu obchodního, dotčena jsouc nemile trapným závoděním- ochranářským, jimž nakaženy jsou i státy, dosud volné výměně nakloněné, prohlašuje, že dovolávání se vzájemné hospodářské výpomoci, nutné k opětnému povznesení světa, bude marným, neuznají-li státy, sjednocené poutem nezbytnosti, tyto zásady:

a) každý celní poplatek, jehož sazba jest prohibitivní, tvoří a udržuje nebezpečný odpor mezi státy, jež cla tato uvalují a ostatními státy cizími;

b) přílišné poplatky, jež vybírají státy ochranářské vůči státům ostatním, překážejí těmto, aby veškerých svých zdrojů použily k svému povznesení a jsou na škodu hospodářské rovnováze světové.

VII. Otázka omezování vývozního obchodu.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní

vyjadřuje své politování, že postup, sledovaný státy za účelem přizpůsobení celních poplatků změnám cen a směn, má složitostí a nestálostí, jež uvádí do výkonů celnických, jakož i v důsledku pojetí, na němž se zakládá a okolnosti, za kterých je používán, v zápětí zvýšení překážek beztak velmi četných, jež nynější poměry kladou vývinu mezinárodního obchodu a na místě, aby. uskutečnil úpravu ochrany, vede někdy k jejímu trapnému přemršťování;

jest názoru, že za účelem opětného získání a udržení působivosti ochrany v míře uznaně nutné, je-li tato dotčena neb ohrožena, jmenovitě znehodnocením měny, dlužno postupovati cestou zákonodárnou, pomocí změn celního sazebníku, nehledě k požadování placení cel na rovni (v paritě) zlata ve státech s měnou znehodnocenou nebo přehodnocenou;

projevuje přání, aby státy se neutíkaly k zvláštním opatřením obranným proti soutěži států se směnou znehodnocenou, leč by následkem rozpětí mezi tuzemskou a zahraniční hodnotou měny těchto států znehodnocení směny působilo jako odměna (premie) vývozní; v podobném případě nechť tato opatření pozůstávají v hodnotných přirážkách (surtaxes ad valorem), založených na příslušném rozpětí.

Dodatek.

Mezinárodní obchodní konference parlamentní

projevuje přání, aby vlády se zdržely vydávání naprostých zákazů dovozu neb vývozu na kterýkoliv výrobek, leč z důvodů vojenských neb veřejně bezpečnostních.

Dodatek

k zprávě o VIII. mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Paříži.

Ve schůzi generální rady M. P. K. O. v dožecím paláci v Benátkách 3. a 4. října 1922 byl stanoven tento program shromáždění, jež konati se má v Praze r. 1923.

1. Použití článku 23. úmluvy o slušném a spravedlivém jednání v mezinárodním obchodě a hlavně o uzavření- dlouhodobých obchodních smluv (referent: italský obchodní parlamentní výbor a p. Leon Hennebicq).

2. Opatření směřující k spravedlivému zdanění průmyslových podniků s více sídly (Lord Forres).

3. Sjednocení různých zákonodárných ustanovení o směnce, šeku, listinách na řad atd. (P. Mechellynck, vicepresident belgické sněmovny).

4. Opatření směřující k zjednodušení dopravy a transitu (parlamentní obchodní výbor československý).

5. Provoz na sibiřské dráze (P. Uchida, člen sněmovny pairů, president průmysl. shromáždění v Japonsku).

6. O povaze papírů (obligací) znějících na jméno (P. hrabě Bettoni, senátor, vicepresident italské finanční komise senátní).

7. Měna a její vztah k otázce návratu ke zlaté jednotce (Národní výbory, po iniciativě p. de Vasconcelos, senátora, bývalého portugalského ministerského předsedy).

8. Výsledky prací národních výborů o úpadku.

Studium zmezinárodnění úpadkového řízení bylo nadhozeno na pařížské konferenci p. Ludvíkem Franckem, belgickým ministrem kolonií a pokračuje v něm horlivá právnická komise složená z pp. P. Leclercqua, prvního generálního advokáta u kasačního soudu v Bruselu, presidenta Pelsmackera, advokáta, profesora na universitě v Gentu, rytíře Arnošta z Bunswycku, generálního sekretáře belgického ministerstva spravedlnosti; Kinona, generálního ředitele civilního a obchodního zákonodárství v ministerstvu spravedlnosti. Resteau-a, advokáta a člena zákonodárného výboru; Thoumsina, referendáře obchodního soudu v Bruselu, sekretáře.

M. P. K. O. zřídila parlamentní kancelář v Bruselu. Dnes konference seskupuje zástupce 24 parlamentů, z nichž 14 je zastoupeno oficielně. Podle dosavadních disposic má se pražského zasedání súčastniti na 30 států.

Podepsaní doporučují, aby sněmovna vzala tuto zprávu na vědomí.

V Praze dne 7. února 1923.

Dr. Hodža, Jan Slavíček, dr. Nosek.

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živnosti zprávu podrobně prozkoumal, schválil a doporučuje ji také poslanecké sněmovně ke schválení.

V Praze dne 15. února 1923.

II.

Výbor rozpočtový připojil se ve své schůzi dne 16. února 1923 k usnesení výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností.

V Praze dne 16. února 1923.

III.

Výbor pro dopravu a veřejné práce připojuje se ke zprávě výboru rozpočtového a doporučuje rovněž schválení zprávy slavnou sněmovnou.

V Praze dne 16. února 1923.