Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3997.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne............ 1923

o provádění Mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod čís. 159 Sb. z. a n. z roku 1922.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Úřednímu dozoru podrobují se výroba, dovoz, prodej, rozdělování a vývoz těchto látek.

Surové opium, opium medicinální, morfium, kokain, všechny přípravky (officinální nebo neofficinální, zahrnujíc v to i prostředky zvané antiopium) obsahující více než 0.2% morfia nebo více než 0.1 kokainu, heroin, jeho soli a přípravky obsahující více než 0.1% heroinu, každý nový derivát morfia, kokainu nebo jich solí, nebo každý jiný alkaloid opia, nebo vůbec kterýkoli jiný přípravek vyhlášený ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, který by mohl podle všeobecně uznaných vědeckých výzkumů sloužiti k obdobnému zneužívání a míti za následek tytéž škodné účinky.

§ 2.

Výroba, dovoz, prodej, rozdělování, požívání a vývoz ťzpracovaného opiaŤ jakož i škvárů a veškerých zbytků opia vykouřeného jsou zakázány.

§ 3.

Výroba, dovoz, prodej, rozdělování a vývoz látek uvedených v §u 1 jsou vyhrazeny jen osobám a podnikům podle platných předpisu k tomu oprávněným.

Osobám a podnikům těm ukládá se povinnost vésti ve svých knihách přesné seznamy o vyrobeném, dovezeném, prodaném neb jinak postoupeném a vyvezeném množství zmíněných látek.

Povinnost tato nevztahuje se však na předpisy lékařské a na prodeje lékárníků řádně oprávněných.

§ 4.

Povoleni k dovozu a vývozu látek uvedených v §u 1 udílí, pokud bude trvati státní kontrola dovozu, vývozu a průvozu po rozumu zákona ze dne 19. ledna 1922, č. 25 Sb. z. a n. resp. ze dne 24. června 1920, č. 418 Sb. z. a n. a vládního nařízení a dne 13. července 1920, č. 442 Sb. ř. a n. ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Po zrušení zmíněné státní kontroly udělovati bude tato povolení ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na zvláštní žádost osob k obchodu se zmíněnými látkami oprávněných a vydá žadatelům k tomu cíli zvláštní osvědčení.

Jiné dosavadní předpisy o dovozu a vývozu, vztahující se na látky uvedené v §u 1, se zrušují.

§ 5.

Vývoz látek uvedených v §u 1 do zemí, držav, osad a území najatých ostatních smluvních Mocností může býti připuštěn pouze s určením pro osoby, které obdržely oprávnění nebo dovolení podle zákonů a nařízení země dovozní.

§ 6.

Způsob dozoru (§ 1) a vedení seznamů (§ 3), dále způsob označení surového opia určeného k vývozu a,určení míst; jimiž vývoz a dovoz surového opia jest dovolen, budou stanoveny nařízením.

Výměnu zpráv s ostatními smluvními Mocnostmi podle ustanovení konvence (čl. 13. odst. 2.., čl. 21.) opatří ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy obvyklým způsobem.

§ 7.

Přestupky tohoto zákona, pokud nespadají pod ustanovení lékárnického zákona ze dne 18. prosince 1906, č. 5. ř. z. z roku 1907 resp. pod ustanovení odd. XVI. části I. zák. čl. XIV. z r. 1876 o úprávě zdravotnictví trestají se politickými úřady (administrativními policejními vrchnostmi) I. stolice pokutou až do 20.000 Kč. Pokuty plynou do státní pokladny. Při nedobytnosti budiž peněžitá pokuta přeměněna v přiměřený trest na svobodě až do 3 měsíců.

Jde-li o živnostníka, může býti, opakuje-li se přestupek, vysloveno odnětí živnostenského oprávnění po rozumu živnostenského řádu (zákona).

§ 8.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřuje se ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry průmyslu, obchodu a živností a financí.

Důvodová zpráva.

Vyhlášením haagské opiové konvence v čís. 159 b. z. a n. z r. 1922 nastala nutnost upraviti obchod opiem, kterážto úprava vyžaduje vzhledem k tomu, že zasahá hlavně do oboru práva živnostenského, upravujíc dozor nad obchodem opiem a podobnými látkami v živnostech, vydání zvláštního zákona, jehož osnova tímto předkládá.

Do osnovy nepojaty ony požadavky (na př. článku konvence 1, 9, 10 odst. a) a b) 11 a 12 atd., které jsou upraveny již platnými předpisy (§ 1,5, č. 14 živn. ř. min. nař ze dne 17. září 1883 ř. z. č. 152, lékopisem min. nař. ze dne 6. ledna 1906, ř. z. č. 10), rovněž tak nebrán zřetel na požadavky čl. 15. až 19., vztahující se k obchodu opia s Čínou, poněvadž náš stát nemá s republikou čínskou žádných smluv. Do §u 1 byla pojata ustanovení, že zákon vztahuje se i na kterýkoliv jiný přípravek, ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností vyhlášený, který by mohl sloužiti k obdobnému zneužívání jako opium a podobné drogy, poněvadž není vyloučeno, ba spíše velmi pravdě podobno, že takové přípravky budou vynalezeny a vejdou v užívání, a v tomto případě bylo by nutno ohledně jich vydávati nové a nové zákony. Z téhož důvodu, aby vyvarována byla nutnost vydávati nové zákony, dán v osnovu § 6, poněvadž opatření uvedená v tomto §u snadno mohou v budoucnosti podléhati změně. Pokud pak jde o požadavky čl. 6., 7. a 8. konvence, vyhovíme jim §em 2 osnovy, kterým zakazuje se vůbec kterýkoli obchod a požívání ťzpracovaného opiaŤ, ježto toto nemá pro náš stát žádného významu a připuštění jeho mohlo by jenom škodlivě působiti. Státní pokladna prováděním zákona zatížena vůbec nebude.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru pro veřejné zdravotnictví a výboru pro průmysl, obchod a živnosti k podání zprávy ve lhůtě 6 týdnů.

V Praze dne 8. února 1923.

Náměstek předsedy vlády:

Jan Malypetr, v. r.

Ministr veř. zdravotnictví a tělesné výchovy:

J. Šrámek, v. r.