Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3985.

Návrh

poslance Františka Staňka, dra Šrobára, Ad. Prokůpka, Rud. Berana, J. Dubického a druhů

na změnu některých ustanovení zákona ze dne 29. ledna 1920, čís. 75 Sb. z. a n.,

jimž se zatímně upravuje organisace lidových škol hospodářských.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ...... 1923,

jimž se mění některá ustanovení zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z, a n., jímž se zatímně upravuje organisace hospodářských lidových škol.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

1. V úvodu jmenovaného zákona vynechává se slovo ťzatímněŤ.

2. Označení ťhospodářská škola lidov፠se nahrazuje názvem ťlidová škola hospodářskáŤ. Tato změna názvu budiž podle toho provedena ve všech paragrafech zákona z 29, ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n.

§ 2.

Na místo §u 2 zákona z 29. ledna 1920, č, 75 Sb. z, a n., nastupuje toto znění:

1. Učebné předměty na lidových školách hospodářských jsou: řeč vyučovací a písemností, počty s měřictvím a účetnictvím, přírodovědecké a národohospodářské základy výroby zemědělské (pěstování hospodářských rostlin, chov hospodářského zvířectva, správověda, nauka obchodní, družstevnictví a pojišťování), občanská nauka, zdravověda s tělesnou výchovou, po případě poučení o průmyslu, živnostech a kreslení plánů, Pro dívky též vychovatelství a nauka o domácím hospodářství; připojeno může býti též kreslení střihů, šití prádla a domácích šatů, jakož i učení se výšivkám, šití a zdobení lidového kroje a to zvláště tam, kde výšivky a lidový kroj jest používán. Při tom nutno jest dbáti národního svérázu. Dále připojeno býti může učení se vaření. Pro jinochy zavedeny mohou též býti rukodělné práce.

2. Vyučování doplňuje též knihovna, čítárna, rozhovory, besídky, exkurse, výstavy a praktická cvičení.

3. Na podkladě tohoto zákona zřizují se také učňovské pokračovací školy zahradnické, v nichž nahrazují se přírodovědecké a národohospodářské základy výroby zemědělské příslušnými odbornými předměty zahradnickými.

§ 3.

Na místo § 7. zákona z 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n. nastupuje toto znění:

1. Návštěva lidové školy hospodářské tam, kde škola ta byla zřízena, jest povinnou veškeré mládeží mužské i ženské ve věku po dokonané povinnosti školní na škole národní, pokud nenavštěvuje jiného učiliště hospodářského vyšší kategorie, aniž jinému než hospodářskému zaměstnání trvale se věnuje a která bydlí v obvodu 4 kilometrů od lidové školy hospodářské v obcích, které spojeny jsou s místem lidové školy hospodářské v jeden obvod školní (víz § 3 zákona z 29. Ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n.). Ministerstvo zemědělství může vzdálenost tuto vzhledem k místním poměrům snížiti.

2. Na Slovensku budiž dbáno v příčině návštěvy lidových škot hospodářských příslušných ustanovení §u 11-12 zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n. (t. zv. malého školského zákona).

3. Lidové školy hospodářské nahrazuji v místech, kde již jsou zřízeny, pokračovací školy nebo kursy zřizované podle 4. odst. § 11 zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n.

4. Tresty ukládané pro přestupky proti školní povinností a školní docházce upravují se takto; za vynětí žáka lidové školy hospodářské ze soupisu budiž uložena pokuta od 50-200 Kč, za nepřihlášení žáka do lidové školy hospodářské a za nedbalou docházku školní pokuta od 25-200 Kč; stalo-li se zanedbání školy ze ziskuchtivosti rodičů nebo jejich zástupců může se uložiti pokuta do 400 Kč a při opětovném přestupku do 1000 Kč.

5. při nedobytností pokuty může býti uložen trest vězení (uzamčení) od 1-14 dnů.

6. V přípravném řízení v příčině ukládání trestů pro nedbalou docházku a proti školní povinností nastupuje školní výbor lidových škol hospodářských.

7. Tyto tresty pro nedbalou docházku a proti školní povinnosti na lidových školách hospodářských ukládá ministr zemědělství; je však oprávněn vyhláškou uveřejněnou aspoň měsíc napřed v úředním listě a vyvěšenou ve školní budově výkonem tohoto práva pověřiti politické úřady I. instance, na Slovensku administrativní policejní vrchností I. stolice, po případě i jiný orgán; orgány tyto v této věci rozhodují potom jménem ministrovým s konečnou platností. Promíjeti nebo zmírňovati uložené tresty za přestupky proti školní povinností a školní docházce na lidových školách hospodářských, může ministr zemědělství.

8. Pokuty uložené za přestupky proti školní povinnosti a školní docházce na lidových školách hospodářských plynou do fondu na opatření učebných pomůcek dotčených lidových škol hospodářských.

§ 4.

Na místo §u 8 zákona z 29, ledna 1920, č. 75 Sb. z, a n " nastupuje toto znění;

1. Nelze-li školnímu výboru lidové školy hospodářské nalézti pro ni jiných vhodných volných místností, koná se vyučování lidové školy hospodářské v budově veřejné školy obecné nebo občanské. Je-li v místě lidové školy hospodářské několik budov veřejných škol obecných nebo občanských, určí příslušný okresní školní výbor v do: rozumění s inspektorem lidových škol hospodářských, ve které budově má se konati vyučování lidové školy hospodářské; při tom budiž hleděno k tomu, aby v budově, kde vyučování bude konáno, byla úplná sbírka učebných pomůcek. Místnosti i pomůcky učebné používají se k vyučovacím účelům lidových škol hospodářských bezplatně,

2. Budovy a učebné pomůcky soukromých škol obecných a občanských musí býti propůjčeny k vyučováni na lidových školách hospodářských, jestliže majitelé, po případě jejích udržovatelé dostávají podpory z některého veřejného fondu,

3. Čas i způsob užívání školních místností určí příslušné úřady školní, jímž vydána bude ministerstvem školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem zemědělství instrukce směřující co možná k největšímu podporování těchto škol.

4. Za příčinou praktického vyučování v době letní budiž lidová škola hospodářská opatřena vhodným pozemkem a inventářem k praktickým cvičením, Nebylo-li by lze užití k tomu účelu školní zahrady příslušné obecné nebo občanské školy, budiž pozemek opatřen obcemi spojenými v obvod lidové školy hospodářské, Nejmenší výměra pozemku a rozvrh praktických cvičení budiž ustanoven učebnou osnovou.

§ 5.

Na místo 9 zákona z 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n. nastupuje toto znění:

1. Věcný náklad lidové školy hospodářské uhradí místní činitelé; osobní náklad uhradí se subvencemi veřejných korporací, jmenovitě z dotace ministerstva zemědělství, země po případě župy, okresu atd.

2. Sdruží-li se několik obcí v jeden obvod školní, dohodnou se o společném věcném nákladu, jinak uhrazují náklad věcný podle výše přímých daní předepsaných v dotyčných obcích, Veškeré příspěvky na zařízení a udržování lidové školy hospodářské plynou do školního fondu této školy,

§ 6.

Na místo § 10. zákona z 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n. nastupuje toto znění:

1. Přímá správa lidové školy hospodářské náleží místnímu školnímu výboru, který je složen ze zástupce vlády, že zástupce zemského výboru nebo župního úřadu; členy školního výboru jsou dále: starosta obce nebo jeho zástupce, v níž má sídlo lidová škola hospodářská; předseda místní školní rady nebo jeho zástupce té obce, v níž má sídlo lidová škola hospodářská po případě předseda nebo jeho zástupce místního školního výboru příslušného vyučovacího jazyka. Každá ze spojených obcí v obvod lidové školy hospodářské vysílá do místního školního výboru svého zástupce a to volbou obecního zastupitelstva, Dalšími členy místního školního výboru jsou: správce lidové školy hospodářské, 1 zástupce učitelů školy zvolený učitelským sborem a zástupcové oněch činitelů, kteří se trvale zaváží, poskytovati škole každoročně nejméně 100 Kč.

2. Korporace a odborné hospodářské spolky, které přispívají menší částkou než 100 Kč ročně, volí do místního školního výboru 1 společného zástupce. Zástupcové těchto korporací zvolí onoho společného zástupce na společné schůzi.

3. Školní výbor volí ze svého středu předsedu, jednatele a pokladníka,

4. Doba úřadování členů školního výboru trvá 5 let, po kterémž čase lze každého člena opět voliti, Úřad tento jest čestný a vykonává se zdarma.

§ 7.

1. V odst. a) §, 12 zákona z 29, ledna 1920, č. 75 Sb. z, a n. vynechati jest větu: ťopak rozpočty na zařízení školy a její vydržováníŤ,

2. V odstavci b) téhož paragrafu před slovo ťvydržováníŤ vloží se slova ťzařízení aŤ; místo slova ťkalendářníhoŤ vloží se slovo ťúčetníhoŤ.

§ 8.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství.

Odůvodnění.

K §u 1.

V úvodu zákona o lidových školách hospodářských možno vynechati slovo ťzatímněŤ, ježto organisace lidových škol hospodářských zákonem tímto předepsaná se celkem osvědčila, o čemž svědčí něj lépe vzrůst lidových škol hospodářských, tak již nyní jest v republice celkem 446 lidových škol hospodářských a to v Čechách českých 226, německých 58, na Moravě českých 62, německých 16, ve Slezsku českých 7, německých 2, na Slovensku československých 52, německých 5, v Podkarpatské Rusi 18 rusínských.

Aby se zabránilo steskům pronášeným ze řad učitelstva odborných škol hospodářských, zavádí se v zákoně název ťlidová škola hospodářskáŤ, čímž zdůrazněn všeobecný další vzdělávací ráz těchto škol se zabarvením odborným a na podkladech praxe zemědělské, Lidové školy hospodářské nijakým způsobem nestavějí se do řad odborných škol hospodářských, ale pouze na základě předepsaných osnov bylo v nich promlouváno a učeno o jednotlivých předmětech přírodovědeckých a národohospodářských základů výroby zemědělské, V pokračovacích školách hospodářských (kursech), které zřízeny byly před převratem, bylo vyučováno taktéž 2 hodiny týdně nauce hospodářské, Ministerstvem zemědělství,bylo učiněno opatření, aby i zdejší poznačení lidových škol hospodářských, jmenovitě na razítkách, odlišovalo s od označení odborných škol hospodářských. Že v dohledné době není možno, aby veškerá mládež zemědělská stáří od 14 do 16 let navštěvovala odborné (zimní) školy hospodářské, dívky pak hospodyňské, dokáží následující čísla a výpočty vzaté na podkladě publikace ministerstva zemědělství č. 23. ťZemědělské školství v Československé republice a jeho statistika za školní r. 1920/21Ť.

Ve školním roce 1920/21 bylo 96 odborných (zimních škol hospodářských (str. 54 uvedené publikace) a navštěvovali je celkem 4053 žáci, takže na 1 školu připadají 42 žáci, na 34 hospodyňských školách různých kategorií (dvouleté, celoroční a letní hospodyňské běhy) bylo celkem 1086 žákyň, tedy průměrně na 1 školu 32 žákyně, Vezme-li se v počet průměr zimních škol hospodářských a škol hospodyňských, připadne na 1 odbornou školu pro žactvo 14 až 16leté celkem 37 žáků.

Na lidových školách hospodářských bylo ve školním roce 1920/21 celkem 10.017 žáků, pro něž bylo 207 škol; na 1 školu připadá tudíž 48 žáků a ve školním roce 1921/22 bylo jíž 15.029 žáků ve 327 školách, tedy s počtem 46 žáků na 1 školu. Vezme-li se v úvahu průměrný počet 37 žáků na 1 odbornou školu, bylo by nutno pro 10.017 žáků a žákyň vystavěti celkem 270 odborných (zimních) a hospodyňských škol; pro 15.029 žáků a žákyň ve školním roce 1921/22 bylo by potřebí 406 odborných (zimních) a hospodyňských škol a v roce 1922/23, kde jest již daleko přes 20,000 žactva na lidových školách hospodářských, bulo by potřebí asi 540 odborných (zimních) a hospodyňských škol.

Vybudování takového značného počtu odborných (zimních) a hospodyňských škol není možno provésti v krátkém čase, nehledě ani na to, že nejsou tu potřebné učitelské síly, že není tu vhodných budov a že také není příslušných pokusných hospodářství. Jest tudíž vidno, že existence lidových škol hospodářských jest nutně odůvodněna a to s nynějším odborným zabarvením neboť je nutno, aby dětí naších malozemědělců a zemědělské čeledí byly;nejen všeobecně, ale také odborně vzdělávány. Toto odborné vzdělání přinese zemědělství mnoho prospěchů.

A tím spíše nutná je existence lidových škol hospodářských podle nynější struktury, zavádí-li se malým školským zákonem (odst. 4. §u 11 zákona z 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n.) všeobecné školy pokračovací. Na pokračovacích školách živnostenských jsou učňově taktéž zaváděni v odborné předměty, aniž by mistrovské školy průmyslové viděly v tom nějaké újmy pro sebe naopak tyto pokračovací školy živnostenské v mnohých případech jsou pro mládež živnostenskou dobrou přípravou pro vstup do mistrovských škol průmyslových.

Také na lidových školách hospodářských doporučuje se mládeží, aby neustrnula na vzdělání, které poskytuje lidová škola hospodářská, ale aby navštěvovala také odborné (zimní) hospodářské a hospodyňské školy. Bohužel, ve většině případů brání tomu nedostatek hmotných prostředků rodičů dětí, které navštěvují lidové školy hospodářské.

K §u 2.

Předmět přírodovědecké a národohospodářské základy výroby zemědělské jest určitě precisován a vymezen.

Pro dívky přidáno jest: 1. kreslení střihů, šití prádla a domácích šatů, 2. učení se vyšívkám, šití a zdobení lidového kroje se zřením na národní svéráz, 3. vaření.

Pro jinochy přidány jsou rukodělné práce.

Kreslení střihů, šití prádla a domácích šatů jest pokračováním a praktickým dokončením ženských ručních prací na národních školách již dávno zavedených; taktéž vaření jest již na mnohých národních školách (obecných i občanských) zavedeno. Učení se vyšívkám, šíti a zdobení lidového kroje se zřením na národní svéráz nebude zavedeno jako všeobecný předmět, ale pouze tam, kde jsou. pro to příhodné podmínky. Ministerstvo zemědělství povolilo zavedení předmětu tohoto již v některých lidových školách hospodářských a dovolilo (Zubří na Valašsku, Dětva, Vajnory, Senice na Slovensku), aby k vyučování tomuto přibrány byly vhodné ženy-samoučky nebo ty, které tento obor ovládají; tím zachová se národní svéráz zvláště v některých krajinách na Moravě a na Slovensku.

Ve mnohých lidových školách hospodářských bylo také pro dívky jíž zavedeno vyučováni kreslení střihů, šití prádla a domácích šatů. Osnova pro tento předmět nebyla všeobecně předepsána, ale ponechává se, aby stanovena byla školním výborem vzhledem k místním podmínkám. Také tu dovolilo jíž ministerstvo zemědělství, aby k vyučování tohoto předmětu přibrány byly inteligentní švadleny, čímž nejlépe zajišťuje se zdar praktického tohoto vyučování. Podobně děje se i na pokračovacích školách živnostenských.

Pokud se týká rukodělných prací jinošských, nemyslí se tu dokonalé a řemeslné vyučení, ale osvojení si částečného zacházení s různými nástroji v případech menších a nutných oprav v zemědělství a to se sekerou, hoblíkem, pořízem, dlátem, šídlem, potom práce se slámou, proutím, motouzem a pod. Také vyučování rukodělným pracím pro jinochy má býti svěřováno v prvé řadě samoukům a teprve v druhé řadě příslušným řemeslníkům, Svěření vyučovaní samoukům čelí k tomu, aby typické některé práce byly zachovány k prospěchu zemědělců a to i v tomto předmětě s ohledem na krajinný svéráz.

Rukodělné práce jinošské byly již na některých lidových školách hospodářských,na zkoušku zavedeny a osvědčily se, Ministerstvo zemědělství jako hlavní pravidlo uložilo, aby v předmětě tomto nebyly pracovány věcí, které se dostanou hotové a laciněji, a dále aby nebylo nikterakž zasahováno do živnostenského oprávnění řemeslníků.

Podle 3. odstavce tohoto paragrafu ustanovuje se, že na podkladě zákona z 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n. zřizují se také zahradnické školy učňovské pokračovací, v nichž nahrazují se některé předměty přírodovědeckých a národohospodářských základů výroby zemědělské příslušnými předměty odborně zahradnickými (zelinářství, květinářství a pěstování ozdobných stromů a křovin, ovocnictví, sadovnictví, vazačství); jmenovitě nahrazuje se pěstování hospodářských rostlin a chov hospodářského zvířectva.

Ministerstvo zemědělství na žádost zahradnických spolků a korporací a s úplným dohodnutím ministerstva školství a národní osvěty převzalo jíž některé učňovské pokračovací školy zahradnické do oboru své působností s výhradou budoucí kompetenční úpravy zákonem podle §u 85 ústavní listiny, což se nyní děje. Tyto učňovské pokračovací školy zahradnické až dosud zřízeny jsou: na Vinohradech, v Berouně, Chrudimi, Kolíně; německé v Liberci a Teplících-Šanově; na Moravě jest to německá učňovská pokračovací škola zahradnická v Brně, ale pro nedostatek žactva se nyní nevyučuje; právě zahájeno bylo jednání o zřízení české učňovské pokračovací školy zahradnické v Brně.

K §u 3.

Paragrafem 3 rozšiřuje se značně bývalý 7 zákona z 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n.

Slovo ťnenavštěvovalaŤ jest z textu 1, odstavce u 7 zákona z 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n. vynecháno, ježto vzhledem k věku žactva lidových škol hospodářských a vzhledem k organisaci odborných (zimních) škol zemědělských, škol rolnických a hospodyňských škol; jakož i letních hospodyňských běhů, není možno, aby mládež již v tomto věku byla navštěvovala jiné odborné hospodářské učiliště.

Místo slov ť 14 rokůŤ vložena do zákona slova: ťpo dokonané povinnosti školní na škole národníŤ, což vystihuje i případně ustanovení odst. 3. §u 11 malého školského zákona z 13, července 1922, č. 226 Sb. z. a n.

Školní obvod lidové školy hospodářské byl snížen na 4 km místo 6 km, které stanoveny byly v zákoně z 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z, a n., a kromě toho výslovně stanoven byl obvod tento na ty obce, které se podle u 3 zákona č. 751920, spojily, V u 7 tohoto zákona (751920) nebylo znění toto dosti jasné a zavdávalo podnět k pochybnostem a k rozmíškám.

I vzdálenost 4 km může ministerstvo zemědělství snížiti vzhledem k místním poměrům zvláště pak v krajinách hornatých. Paragrafem 11 a 12 malého školského zákona z 13,.července 1922, č. 226 Sb. z. a n. stanoveny jsou i pro Slovensko normy ohledně 8leté návštěvy školní; od školního roku 1927/28 bude však i tam každým způsobem zavedena všeobecná povinná 8letá docházka školní.

Pro přechodnou dobu jest tudíž na Slovensku v příčině návštěvy lidových škol hospodářských dbáti následujícího:

Kde na Slovensku je v obci lidová škola hospodářská a není tam dosud zavedena povinná 8letá návštěva školní, tam mládež po návštěvě lidové (obecné) školy, tedy ve 13. a 14. roce věku, povinna jest docházeti do lidové školy hospodářské; kde jest občanská škola, tam jest mládež povinna choditi do lidové školy hospodářské v 15. a 16. roce věku svého.

Ze 4, odstavce §u 11 malého školského zákona z 13, července 1922, č. 226 Sb. z. a n., dá se odvoditi, že lidové školy hospodářské nahrazují pokračovací školy nebo kursy s povinnou docházkou pro mládež ve věku 14-16 let, ale za účelem jasností dáno bylo ustanovení toto ještě do tohoto §u 3.

Odstavce 4., 5., 6., 7, a 8, tohoto §u 3 jsou slovně převzaty, pokud se týče modifikovány, z u 14 malého školského zákona z 13, července 1922, č. 226 Sb. z, a n., a patří organicky vlastně pouze do zákona o lidových školách hospodářských. Tresty jsou právě té výše, jako na školách národních.

K §u 4.

Přes jasné znění zákona, že ťmístní školní rada má lidové škole hospodářské bezplatně propůjčiti místnosti a učebné pomůcky vyučovací školy obecné nebo občanskéŤ, přece stalo se, že místní školní rada se postavila příkře proti tomuto propůjčení, ač v místě tom, je nejenom škola obecná, ale i občanská a tedy volných místností nadbytek.

Odpor proti propůjčení místností lidové škole hospodářské stal se bohužel z ohledů politických. Je tudíž nutno ještě určitější znění a to v tom smyslu, že bez jakéhokoliv dovolování koná se vyučování lidové školy hospodářské v budově škol národních.

Ohledně budov soukromých škol obecných a občanských nebylo žádného zákonitého ustanovení; to týká se hlavně Slovenska, kde je mnoho církevních škol. Do zákona pojato bylo ustanovení, že budovy soukromých škol obecných a občanských musí býti propůjčeny k vyučovací potřebě lidových škol hospodářských, jestliže majitelé, po případě jejich vydržovatelé dostávají podporu z některého veřejného fondu.

Ostatní znění nového tohoto §u 4 jest souhlasné se zněním §u 8. zákona č.75/1920, pouze bylo rozděleno za účelem přehlednosti do dvou odstavců.

K §u 5.

V 1. odstavci tohoto paragrafu činí se změna oproti dřívějšímu ustanovení v ten smysl, že místní činitelé jsou povinní uhraditi pouze věcný náklad, kdežto osobní má býti hrazen subvencemi veřejných korporací, jmenovitě z dotace ministerstva zemědělství, země, po případě župy, okresu. Tím zbavuje se školní výbor hlavní starosti o osobní náklad, který byl vždy přítěží při zřizování lidových škol,hospodářských, Odstavec 2, tohoto §u 5 má souhlasné znění s 2, odstavcem §u 9 zákona č. 75/1920.

K §u 6.

Znění 1. odstavce §u 10. zákona č. 75/1920, bylo poněkud nejasné, pročež ministerstvo zemědělství doplnilo znění toto výkladem a to výnosem z 12./11. 1920, č. 43117 a 1920 a z 11./2. 1921, č, 5285 a 1921.

Výnosy těmito se jmenovitě stanovilo, že nejenom školní obec, t. j. ta školní obec, ve které jest lidová škola hospodářská umístěna, ale také každá ze spojených obcí ve školní výbor lidové školy hospodářské musí míti zástupce ve školním výboru a to i tehdy, platila-li by snad ročně i menší příspěvek než 100 K, protože každá obec spojená ve školní výbor lidové školy hospodářské má různé zájmy k lidové škole hospodářské, které vyžadují přímou účast obce na správě školy.

Náklad věcný podle §u 9 zákona čís. 75/1920, buď se rozvrhne na obce podle poměru přímých daní, nebo se obě dohodnou o společném nákladu, Školní obec musí míti ve školním výboru také svého zástupce, protože poskytuje místností a vyučovací potřeby. V obcích, kde jsou menšinové školní výbory, tam předseda nebo zástupce jeho příslušného vyučovacího jazyka je členem školního výboru lidové školy hospodářské; v tomto případě odpadá pak zástupce místní školní rady, která není téhož vyučovacího jazyka jako lidová škola hospodářská.

Budou tudíž nyní členy školního výboru:

a) zástupce vlády;

b) zástupce zemského výboru nebo župního úřadu;

c) starosta nebo jeho zástupce té obce; kde je sídlo lidové školy.hospodářské;

d) předseda místní školní vady nebo jeho nástupce té obce, kde má ledová škola hospodářská sídlo;

e) je-li v obcí několik škol různojazyčných, nastupuje do školního výboru lidové školy hospodářské předseda nebo jeho zástupce místního školního výboru příslušného vyučovacího jazyka lidové školy hospodářské, kdežto zástupce uvedený v bodě d) odpadá;

f) zástupce každé ze spojených obcí v obvod lidové školy hospodářské a to v obvod příslušného obecního zastupitelstva; zástupce tento vysílán jest bez ohledu na výší příspěvku dotčené obce;

g) správce lidové školy hospodářské;

h) zástupce učitelstva lidové školy hospodářské;

ch) zástupce onoho činitele, který se trvale zaváže poskytovati škole nejméně 100 Kč;

i) z 1 společného zástupce těch korporací,které přispívají menší částkou než 100 Kč.

Do 3. odstavce tohoto paragrafu 6, dáno bylo ustanovení, že kromě předsedy a pokladníka zvolí se i jednatel, neboť v některých školních výborech lidových škol hospodářských byla to žádáno, přes to, že obyčejně agendu vede správce lidové školy hospodářské; v případě přílišného zaměstnání nebo i z jiných příčin jest nutno, aby byl volen i jednatel školního výboru.

Doba úřadování členů školního výboru prodlužuje se 4. odst. tohoto paragrafu na 5 let místo dosavadních 3 let, ježto nutná jest určitá konsolidace školního výboru, což bude jenom.na prospěch lidovým školám hospodářským.

K §u 7.

Ustanovením tohoto paragrafu vynechává se věta z odstavce.a) §u 12 zákona. čís, 75/1920, protože totéž jest také ustanoveno odstavcem b) téhož §u 12.

Do tohoto odstavce b) § 12 zákona č.75/1920, vkládají se ještě slova ťnařízení aŤ před slova ťvydržováníŤ, aby činnost školního výboru i v tomto směru;byla náležitě vymezena.

Finanční zatíženi z tohoto návrhu nevzejde, Po stránce formální budiž tento návrh přikázán výboru kulturnímu a zemědělskému.

V Praze dne 7. února 1923.

Fr. Staněk, dr. Šrobár, Ad. Prokůpek, R. Beran, J. Dubický, Bradáč, dr. Kubíček, dr. Hnídek, Vraný, Vacula, Chlebounová, Vahala, Rychtera, dr. Srdínko, dr. Medvecký, Branecký, Mašata, Mach, Malík, Křemen, Molík, dr. Černý, Černý Jan.