Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3979.

Návrh

poslanců F. Horáka, V. Najmana, V. Vávry a druhů

na vydání zákona o zajištění stavebních pohledávek.

Zákon

ze dne ...... 1923

o zajištění stavebních pohledávek.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

I. Všeobecná ustanovení.

§ 1.

Na veškerých novostavbách, nástavbách a přístavbách zajišťují se stavební pohledávky podle ustanovení tohoto zákona, jedná-li se o zřízení budov určených výlučně nebo převážně k účelům obytným, živnostenským, průmyslovým a hospodářským.

Pojem novostavby určuje se předpisy všeobecného stavebního řádu.

§ 2.

Stavebními pohledávkami jsou:

1. Peněžní pohledávky živnostníků a úředně oprávněných soukromých techniků zúčastněných na zřizováni stavby za práci na stavbě vykonanou bud jimi nebo jejich pomocným personálem a za věci jež k tomu dodali.

2. Peněžní pohledávky, které příslušejí stavebním živnostníkům, kteří jsou účastni na provádění staveb s použitím jiných živnostníků a jiných podnikatelů stavby nebo jejích částí, jakožto náhrada za jejich námahu, nebo pro ně vznikají z uhrazení pohledávek označených pod č. 1.

Nečiní se žádného rozdílu, zdali pohledávkové nároky pod čís. 1.-2. se zakládají na nějakém právním poměru k vlastníku pozemku nebo zda vznikly proti jiným osobám.

3. Peněžní pohledávky zapsané do pozemkové knihy po poznámce stavebního povolení (§ 4) a před poznámkou povoleni užívacího (§ 12), jakožto hypotéky stavebního úvěru, pokud zapůjčená částka byla půjčovatelem splacena u stavebního peněžního úřadu (§ 10) a tímto byla vyplacena. Z těchto částek náleží věřiteli nárok o 2 % vyšší nežli činí normální úroková míra stanovená státním bankovním úřadem.

§ 3.

Stavební úřední povolení k novostavbě, nástavbě či přístavbě musí býti po nabytí právní mocí sděleno stavebním úřadem bez průtahu knihovnímu soudu. Při tom musí býti uvedeno katastrální označení a vložka pozemkové knihy dotyčné nemovitosti a podáno dobrozdání o tom, zda se jedná o stavbu ve smyslu tohoto zákona a o zřízení budovy spadající pod ustanovení tohoto zákona.

II.

Hypotekární zajištění.

§ 4.

Knihovní soud musí poznamenati stavební povolní u dotyčného knihovního orgánu (stavební záznam), jedná-li se o novostavbu čí o zřízení stavby spadající pod tento zákon, jestliže stavebník nenabídl složeni kauce u příslušného soudu (§ 30).

§ 5.

Jestliže nemovitost věnovaná novostavbě (stavební místo) tvoří jen částku knihovního celku, jest tuto odepsati a stavební poznámku učiniti ve vložce, jíž jest.pro ni otevříti; je-li třeba k tomuto knihovnímu odepsání geometrického dílčího plánu, nutno ho opatřiti na útraty vlastníka pozemku.

Od odpisu se však upustí na návrh vlastníka pozemku, jestliže knihovní těleso jest nezatíženo nebo jestliže všichni, pro něž jest oprávnění zapsáno, přiznají stavebním pohledávkám přednost před svými knihovními právy. Stavební úřad musí návrh na něj učiněný zároveň s prohlášeními oprávněných a zároveň se sdělením o stavebním povolení (§ 3) zaslati knihovnímu soudu. O zapsání stavebního záznamu jest zpraviti vlastníka a ty, pro něž bylo právo přiznáno.

§ 6.

Jsou-li zapsány na stavebním místě před stavební poznámkou závady a nebyla-li předložena prohlášení všech oprávněných, že poskytují stavebním pohledávkám přednost před svými knihovními právy na stavebním místě, jest oprávněné vyrozuměti o zapsání stavební poznámky s tím podotknutím, že jest jim volno zažádati u knihovního soudu do 14 dnů o zjištění hodnoty stavebního místa na útraty vlastníka pozemku a že v nedostatku takovéto žádostí příslušelo by stavebním věřitelům přednostní zástavní právo ve smyslu u 9 odst. 4, až 6., i pokud jde o hodnotu stavebního místa.

§ 7.

Rekursy proti stavebnímu záznamu podané jest poznamenati v pozemkové knize. Pravoplatné provedení stavebního záznamu musí soud vyhlásiti přibitím na stavbě a to na místě nápadném, Bylo-li o to žádáno, zjistí soud hodnotu stavebního místa, přihrav potřebné znalce. K tomu jest pozvati vlastníka nemovitostí a všechny osoby pro něž váznou na ní knihovní práva. Útraty spojené se zjištěním hodnoty nese vlastník pozemku. Hodnotu po nabytí právní moci zjišťovacího usnesení jest označiti v pozemkové knize.

§ 8.

Bylo-li provedená stavebního záznamu zamítnuto, vydá knihovní soud písemně zamítací usnesení knihovního záznamu.

§ 9.

Veškerým stavebním pohledávkám přísluší na nemovitosti zástavní právo s pořadím stavebného záznamu (§ 4).

Pokud se týče stavebních pohledávek mezi sebou, požívají hypotéky stavebného úvěru (§ 2. č. 3.) přednost před ostatními stavebními pohledávkami a tvoří jeden celek.

Je-li více hypoték stavebního úvěru, určuje se jejich pořadí podle jejích knihovního zapsání.

Stavební pohledávky mají v případě nucené dražby nemovitosti pokud se týče částí nejvyšší nabídky, jež převyšuje hodnotu stavebního místa (§ 7. odst. 4.) přednost před právy zapsanými před stavební poznámkou (záznamem).

Jsou-li stavební pohledávky jíž knihovně zapsány, přísluší jim tato přednost i při rozdělování výtěžků nemovitostí podrobené vnucené správě potud, pokud tyto obnášejí více, než 4% hodnoty stavebného místa. Nebyla-li hodnota stavebního místa v pozemkové knize naznačena, předcházejí stavební pohledávky právům zapsaným před stavebná poznámkou ohledně celé nejvyšší nabídky nebo výtěžku, v případě vnucené správy však jen s tím předpokladem, že stavební pohledávky jsou již knihovně zapsány.

Zcizením nemovitostí z volné ruky předsevzatém po zapsání stavební poznámky zůstává uplatňování stavebních pohledávek nedotčeno.

§ 10.

Aby hypotéky stavebník o úvěru účastny byly výhod poskytnutých tímto zákonem, musí stavební věřitel splatiti sumu, jíž půjčuje u depositního stavebního oddělení knihovního soudu.

Depositnímu stavebnímu oddělení knihovního soudu přísluší, aby používal zapůjčených peněz k zapravování stavebních pohledávek naznačených v §u 2, čís. 1. a 2. je-li o nich předložen doklad opatřený visem stavby vedoucího nebo jeho zástupcem a přesvědčil-li se úřad pečlivým prozkoumáním všech dokladů a vhodnými dotazy, v nutném případě i očitým názorem o existencí a splatností pohledávky.

Po uplynutí lhůty k ohlášení nezapravených stavebních pohledávek smí býti placeno jen tehdy, byla-li stavební pohledávka včas u soudu přihlášena. Po prohlášení rozhodnutí stavebního pozemkového soudu smějí býti stavební pohledávky zapravovány jen podle tohoto rozhodnutí.

Bylo-li přihlášeno k placení více stavebních pohledávek a nestačí-li stavební peníze, jež jsou po ruce pro dotyčnou stavba k jejích úplnému vyrovnání, nutno přikročiti u všech pohledávek k splátkám s poměrnou srážkou.

Stavební peněžní úřad musí vésti řádně knihu o přijatých stavebních penězích a vykonaných platech.

Jest povinen stavebnímu věřiteli k jeho žádosti potvrditi obnos jejž ze splacené zápůjční sumy použil k zapraveni stavebních pohledávek.

§ 11.

Zřízení depositního stavebního oddělení přísluší knihovnímu soudu.

Bližší ustanovení o vedení a činnosti depositního stavebného oddělení knihovního soudu jest stanoviti ve statutech, které podléhají schválení ministra spravedlnosti, vnitra, obchodu a veřejných prací a které vydány budou cestou nařizovací.

§ 12.

Stavební úřední povolení k používání nové budovy musí stavební úřad sděliti bez prodlení knihovnímu soudu. Uděluje-li se povolení k používání pro jednotlivé části budovy v různých dobách, jest učiniti sdělení knihovnímu soudu, jakmile byla budova uznána za použivatelnou ve svých hlavních částech.

Povolení k používání jest poznamenati v pozemkové knize.

§ 13.

Po dojití tohoto sdělení musí knihovní soud vyzvati vyhláškou přibitou na nápadném místě na stavbě a na soudní desce všechny stavební věřitele, aby do dvou měsíců přihlásili u knihovního soudu písemně neb ústně k protokolu své nezapravené stavební pohledávky s udáním doby splatnosti.

Každá přihláška stavební pohledávky druhu označeného v §u 2, čís. 1. a 2. má obsahovati co nejpřesnější seznam vykonaných prací a označiti objednatele, jakož i hodnotu jednotlivých výkonů a splátek. Listiny sloužící k doložení nároků jest přiložiti v prvopise nebo opise.

Přihlášení hypoték stavebního úvěru (§ 2, č. 3.) jest oznámiti soudní usnesení o zápisu a přiložiti průkaz o vyplacení zapůjčeného obnosu u depositního stavebního oddělení knihovního soudu a potvrzení tohoto úřadu o obnosu, jenž byl ze zapůjčených peněz použít k zapravení stavebních pohledávek.

Uvedení v předešlý stav proti promeškání přihlašovací lhůty nemá místa.

Ve vyhlášce jest udati poslední den přihlašovací lhůty s ohledem na den přibíti vyhlášky na stavbě a to podle kalendáře a zároveň jest poučiti stavební věřitele ve smyslu 2, 9 posledního odstavce 2. až 4. téhož §u.

§ 14.

Včas podané, avšak nedostatečnými shledané přihlášky musí knihovní soud vrátiti stranám s označením formálních závad a s pokynem, aby přihlášku po odstranění formálních závad opět podali nejpozději v poslední den zákonné přihlašovací lhůty sice by jinak nebyl k ní brán zřetel v dalším řízení.

Má-li býti vrácena přihláška, která byla podána teprve v posledních osmi dnech přihlašovací lhůty, ustanoví soud pro opětné podání přiměřenou lhůtu, avšak ne přes osm dní po uplynutí zákonné přihlašovací lhůty.

Přihlášky podané nebo znovu podané teprve po uplynutí zákonné nebo prodloužené lhůty jest zamítnouti jakožto opožděné.

§ 15.

Přihlášky jest zapsati u knihovního soudu ihned po dojití do přehledného seznamu. Každý může do něho nahlédnouti a dáti si na své útraty vyhotoviti opisy a výtahy.

§ 16.

Byly-li během stanovené lhůty podány přihlášky stavebních pohledávek, stanoví knihovní soud po uplynutí lhůty rok u knihovního, jakožto stavebního, soudu k ústnímu projednání o existenci a splatnosti přihlášených pohledávek. K tomu jest přizvati přihlašující věřitele, vlastníka pozemků a nastala-li změna ve vlastnictví během stavby i jeho právního předchůdce, dále podnikatele stavbu vedoucího, objednatele práce a depositní stavební oddělení knihovního soudu podle předpisů o doručování žalob.

§ 17.

Stavební soud sestává z jednoho soudce knihovního soudu, jakožto předsedy a čtyř přísedících.

Tyto jmenuje ministr spravedlnosti: dva z členů společenstev stavebních živností, jednoho z vlastníků domů a jednoho ze stavu úředně oprávněných architektů a to na dobu tří let; opětné jmenování není vyloučeno.

Týmž způsobem jest jmenovati pro přísedící stavebního soudu osm až dvanáct náhradníků.

Úřad přísedících a náhradníků stavebního soudu jest úřadem čestným. K témuž jsou způsobilí pouze zachovalí, obzvláštní důvěry hodní a věci znalí mužové, kteří dokončili třicátý rok života a nejsou v požívání občanských práv nebo v nakládání svým majetkem omezení zákonem nebo soudcovským nařízením.

Přísedící a náhradníci stavebního soudu musejí před nastoupením svého úřadu přísežně přislíbiti svědomité a nestranné vykonávání svého úřadu. Tento slib přijímá přednosta knihovního soudu; při opětném jmenování dostačí poukaz na slib složený. Ohledně postavení přísedících a náhradníků stavebního soudu jest obdobně použiti ustanovení §u 21, odst. 2. zákona o soudní organisaci z 27. listopadu 1896, ř. z. č. 217. Bližší organisační předpisy jest vydati nařízením.

§ 18.

Při řízení má stavební soud podle možnosti působiti k smírné dohodě mezi stranami, jinak však postupovati podle zásad sporného soudnictví.

Na přihlášky nedostavivších se stran jest potud krátí zřetel, pokud jsou nesporné, Uvedení případu v předešlý stav proti zmeškáni soudního roku nemá místa.

§ 19.

Jednání o stavebních pohledávkách druhu označeného v §u 2, č. 1. a 2. musí se vztahovati i na to, kdo za stavební pohledávku osobně ručí; při pohledávkách ze stavebního úvěru (§ 2, č. 3,) odpadá tato část projednávání.

Je-li o některé přihlášené pohledávce docíleno dohody všech zúčastněných, má to účinek soudního smíru.

O přihlášených stavebních pohledávkách, jimž se odporuje vzhledem k jích jsoucností nebo splatností nebo některým zúčastněným ohledně jeho osobního ručení, rozhodne stavební soud na základě důkazních prostředků stranami předložených a na základě výsledku konaných šetření v případě potřeby po slyšení znalců a předsevzetí ohledání rozsudkem.

Je-li uloženo placení, jest pro něj stanoviti lhůtu 14. denní.

§ 20.

V rozhodnutích stavebního soudu jest rozhodnouti zároveň o náhradě soudních útrat podle následujícího ustanovení:

Výlohy spojené s podáním přihlášek, dále útraty zúčastněných stran a jejích zástupců na projednávání, jakož i výlohy za doručení, připadají k tíží dotyčným stranám.

Ostatní výlohy s projednáváním spojené zapraví vlastník pozemku. Pokud však nějaká přihláška byla shledána zcela nebo částečně neodůvodněnou nebo vyšší útrata byly zaviněny neodůvodněným podáním, musí nésti dotyčné útraty projednávání dotyčný věřitel.

§ 21.

Opravné prostředky proti rozhodnutí stavebního soudu nejsou přípustny.

§ 22.

Na základě předsevzatých zjištění stavebních pohledávek zařídí knihovní soud po uplynutí 14 dnů z moci úřední knihovní provedení tímto způsobem:

Pří hypotékách stavebního úvěru jest zapsati, jaký obnos byl zjištěn, jakožto stavební pohledávka.

Pro jiné stavební pohledávky, není-li prokázáno jejich zapraveni, jest vtěliti zástavní právo na nemovitost, při čemž každou stavební pohledávku jest jako takovou označiti.

Kromě toho musí býti vyznačeno pořadí příslušející jednotlivým stavebním pohledávkám podle § 9, odst. 1. až 3. s poukazem na ustanovení § 9, odst. 4. až 6.

Zároveň jest vymazati stavební poznámku (záznam) a poznámku o povolení k používání.

Opisy nutné pro sbírku listin jest zhotoviti z moci úřední.

§ 23.

Jestliže během stanovené lhůty (§§ 13, 14) nebyly přihlášeny žádné stavební pohledávky nebo veškeré podané přihlášky byly zpět vzaty, vymaže knihovní soud z moci úřední stavební poznámku, poznámku hodnoty stavebního místa a poznámku o povolení k používání.

Vlastníkovi pozemku jest vydati na jeho žádost peníze ležící u depositního stavebního oddělení knihovního soudu příslušného pro dotyčnou stavbu.

Hypotéky stavebního úvěru zůstávají ve svém trvání zástavním právem pro pohledávky z poskytnutého úvěru ve smyslu § 14, odst. 2, všeobecného knihovního zákona a ve svém pořadí nabytém zápisem (§ 29 všeob. kn. z.) nedotčeny.

§ 24.

Jestliže stavební povoleni zaniklo před započetím stavby, oznámí to stavební úřad bez průtahu knihovnímu soudu.

Soud nařídí vymazání stavební poznámky a poznámky hodnoty stavebního místa. Vlastníkovi pozemku jest vydati na jeho žádost peníze ležící u depositního stavebního oddělení knihovního soudu příslušného pro dotyčnou stavbu.

Ve příčině zapsaných hypoték stavebního úvěru platí předpis § 23.

§ 25.

Rovněž učiní stavební úřad neprodleně oznámeni knihovnímu soudu, jestliže započatá stavba se dále neprovádí nebo jestliže stavební povolení bylo pravoplatně prohlášeno za bezúčelné.

Po dojití oznámení vydá soud §em 13. nařízené vyzvání stavebních věřitelů k prohlášení jejich nezapravených stavebních pohledávek. Další řízení zajištění stavebních pohledávek řídí se dle §§ 14 až 23.

§ 26.

Pokud není v tomto zákoně ničeho jiného stanoveno, jest v řízení, jež toto upravuje, použíti zásad nesporného soudnictví.

Zejména platí to ohledně braní v odpor naříkaných soudních usnesení ustanoven, § 9. až 11. pak 14. a 15. císařského patentu z 9. srpna 1854 ř, z. č. 208. Proti potvrzujícímu rozhodnutí druhé stolice není však dalšího opravného prostředku.

Je-li knihovním soudem soudní dvůr, obstarává,povinnosti tímto zákonem knihovnímu soudu přikázané jeden člen soudního dvoru jako samosoudce.

Co se týče vyrozumívání o knihovních usneseních jest použíti předpisů všeobecného knihovního zákona.

Proti knihovním usnesením vydaným na základě tohoto zákona jest připuštěn pouze opravný prostředek rekursu do 14 dnů po doručení.

§ 27.

Povinností soudů, o nichž tento zákon jedná, jest považovati za záležitosti feriální.

§ 28.

Při zavedení nucené dražby nemovitosti, na níž jest zapsána stavební poznámka, připadá provedení, nebo pokračování v řízení upraveném v §§ 13 až 27 soudu exekučnímu; tento zůstává příslušným bez ohledu na okolnost, bylo-li pak exekuční řízeni zastaveno. Knihovnímu soudu zůstává vyhrazeno pouze provedení knihovních zápisů. Spisy s rozhodnutím knihovního soudu a stavebního soudu, jež se staly před zavedením nucené dražby, podržují platnost i v řízení před exekučním soudem.

Jakožto předseda stavebního soudu nastupuje po zavedení nucené dražbu exekuční soudce na místo knihovního soudce.

§ 29.

Při zavedeni nucené dražby odstoupí knihovní soud, bylo-li jíž vydáno vyzvání i přihlášení stavebních pohledávek (§ 13), dotyčné spisu i s přihláškami u něho podanými ihned exekučnímu soudu. Rovněž tak jest předati neprodleně exekučnímu soudu přihlášku, které později dojdou knihovnímu soudu.

Jestliže při zavedení dražebního řízeni vyzvání ještě učiněna nebyla, musí exekuční soud, jakmile povolí dražbu nebo jest požádán o výkon povolené dražby, uveřejniti příslušnou vyhlášku dle § 13. Poslední den přihlašovací lhůty se počítá podle dne přibití vyhlášky na stavbě; exekuční soud označí se jako přihlašovací místo.

Až do uplynutí přihlašovací lhůty jest přibití na staveništi na nápadném místě považovati za jedno vyhotovení všech unesení vydávaných v řízení dražebním, jichž doručení zapsaným hypotekárním věřitelům jest zákonně předepsáno. Mimo to jest vyhotovení dražebního ediktu doručiti těm stavebním věřitelům, kteří podali přihlášky; dále jest tyto věřitele pozvati k jednáni o rozdělení nejvyšší nabídky.

Ustanovení § 171. odst. 2. exekučního řádu nelze použiti na stavební věřitele označené v § 2. č. 1. a 2.

Při odhadu nemovitosti jest stavební náklad až dotud učiněný odděleně zjistiti. Tento zastupuje při předběžném zjištění stavu břemen úhrn stavebních pohledávek zástavně krytých. Jeho výší musí soudce udati v dražebním termínu.

III.

Zajištění kaucí.

§ 30.

Zapsání stavební poznámky a tím uskutečňovaná hypotekární jistota pro stavební pohledávky neslouží ku krytí stavebních pohledávek, označených v § 2. č. 1. a 2. a jest složena u knihovního soudu jako kauce ve výši čtvrtiny stavebního nákladu uvedeného ve 3 a 4 odst. v penězích, ve vkladních knížkách spořitelen státně schválených nebo ve veřejných cenných papírech s jistotou sirotčí.

Stavebník musí u stavebního úřadu v řízení týkajícím se povolení ke stavbě prohlásiti, že jest schopen ihned kauci složiti. Stavební úřad zjistí nejvyšší obnos stavebního nákladu, jenž pravděpodobně vzejde na základě pomůcek, jež má po ruce a oznámí ho stavebníkovi současně doručením stavebního povolení a knihovnímu soudu při sdělení právní moci stavebního povolení (§ 3).

Proti stanovení nejvyššího obnosu stavebního nákladu stavebním úřadem není opravného prostředku, avšak stavebník může do 14 dnů po doručení usnesení o stavebním povolení navrhnouti u knihovního soudu, aby stavební náklad za účelem stanovení kauce byl určen znalci soudním řízením na jeho útraty (§ 26). Proti soudnímu usnesení, jímž se stanoví výše stavebního nákladu, není opravného prostředku.

§ 31.

Knihovní soud ustanoví, v případech v § 30. uvedených, jedná-li se o novostavbu a zřízení budovy spadající pod tento zákon, lhůtu k soudnímu složení kauce a to do pěti dnů.

Není-li kauce včas složena, jest postupovati dle ustanovení druhého oddílu. Bylo-li použití zákona nařízením omezeno na zajištění stavebních pohledávek kaucí, nesmí býti se stavbou započato před složením kauce. Na to jest stavebníka při udělení lhůty ke složení kauce zvláště upozorniti. V případě složení kauce jest použití ustanovení §§ 12. odst. 1. a 2., 13 až 21., 24. odst. 1., 25. odst. 1 , 26. odst. 1. až 3. a 7, s příslušnými odchylkami a doplňky (§ 32. - 35.).

§. 32.

Pohledávky stavebního úvěru netvoří předmět přihlášky a projednávání. Vyzváni, jež jest učiniti dle § 13, jest omeziti na stavební pohledávky naznačené v § 2, č. 1. a 2.

§ 33.

Na základě zjištění stavebních pohledávek přikáže soud kauci stavebním věřitelům k úplnému nebo poměrnému uspokojení stavebních pohledávek.

Bylo-li uznáno zaplacení (§ 19),přikáže se vypadající částka kauce na místě placená, jinak však se zadrží jako zástava pro dotyčnou stavební pohledávku.

§ 34.

Nebyly-li během přihlašovací lhůty (§ 13, 14.) přihlášeny řádně stavební pohledávky, nebo ubyly-li podané přihlášky zpět vzaty, nebo zaniklo-li stavební povolení před započetím stavby, vydá soud kauci složiteli na jeho žádost.

§ 35.

Jestliže se v započaté stavbě nepoučuje, nebo stavební povolení jest za bezúčelné prohlášeno, vydá soud vyzvání k přihlášení stavebních pohledávek naznačených v § 2., č. 1. a 2. (§§ 13, a 32.) a nastane další řízení ke zjištění těchto stavebních pohledávek a přikázání kauce dle hořejších předpisů.

IV.

Ustanoveni závěrečná.

§ 36.

Výhod přiznaných tímto zákonem stavebním pohledávkám nelze se předem účinně zříci.

§ 37.

Ustanoveními tohoto zákona se ničeho nemění na jinakém uplatňování nároků stavebních věřitelů, pro jichž zajištění tento zákon nemá žádného opatření nebo na něž nebylo pojmuto řízení v něm upravené. To platí zejména o nároku na úroky ze stavebních pohledávek, naznačených v č 2., č. 1. a 2., jakož i nároku stavebních věřitelů při opomenutí včasné přihlášky.

§ 38.

Stavební peníze ležící u depositního stavebního oddělení knihovního soudu nepodléhají exekuci.

§ 39.

Útraty dílčího plánu (§ 5, odst. 1.)a vyšetření hodnoty stavebního místa (§ 7, odst. 3.) určí knihovní soud a vymáhají se dle ustanovení předpisů, platných pro vymáhání soudních výloh komisních.

Knihovní soud, jenž zřídil depositní stavební oddělení (§ 11), má naproti vlastníkovi pozemků nárok na přiměřené odškodnění za výkony, obstarávané depositním stavebním oddělením knihovního soudu dle tarifu statutárně stanoveného podle schválení ministrů spravedlnosti, vnitra, obchodu a veřejných prací. Náhrada nesmí převyšovati jedno procento peněz odvedených depositnímu stavebnímu oddělení knihovního soudu.

Vymáhání tohoto poplatku staniž se ve smyslu platných zákonných ustanovení nebo cestou soudní exekuce; mimo to přísluší soudu knihovnímu k zajištění poplatku právo zadržovací na penězích, jsoucích k dispozici depositnímu stavebnímu oddělení knihovního soudu.

Útraty a poplatky (odst. 1. a 2.), které nejsou zadrženy déle tří let a které při exekucí na nemovitosti, pro níž vznítily, jest uhraditi dle pořadí stavební poznámky před stavebními pohledávkami.

§ 40.

Ustanovení tohoto zákona jest obdobné použíti i v území, kde jsou zavedeny pozemkové knihy závad.

§ 41.

Nařízením ministrů spravedlnosti, vnitra, obchodu a veřejných prací po slyšení dotyčných obchodních a živnostenských komor a zem.správních výborů, určí se, ve kterých obcích nebo částech obcí tento zákon bud ve svém celému obsahu, nebo vyloučením ustanovení vztahujících se na hypotekární zajištění stavebních pohledávek má býti použit.

Nařízení jest zrušiti po slyšení míst zmíněných v 1. odst., jakmile odpadla nutnost použití tohoto zákona v dotyčném- obvodě. Je-li nařízení zrušeno, bude zákon v dotyčných obcích nebo v částech obcí použit jen ještě na ty nemovitosti, ohledně nichž se již stalo knihovní vtělení stavební poznámky, nebo soudní složení kauce.

§ 42.

Z ustanovení tohoto zákona jsou vyňaty stavby státu, zemí, okresů a obcí, jakož i veřejných fondů jimi spravovaných, dále stavby na železničních pozemcích a železnicích sloužících veřejné dopravě.

§ 43.

Provedením tohoto zákona jsou pověřeni ministři spravedlnosti, vnitra, obchodu a veřejných prací a platnost jeho nastává měsíc po jeho vyhlášení.

Důvodová zpráva.

Návrhem zákona o zajištění stavebních pohledávek má býti zajištěna právní ochrana pohledávek živnostníků, zúčastněných na vytvoření stavebního díla, pořizovaného na účet a z prostředků soukromých. Vyjímají se tudíž z působnosti tohoto zákona stavby veřejné, prováděné na účet a z prostředků státu, zemí, okresů a obci, dále veřejných fondů, jakož i stavby na pozemcích železničních a k účelům dopravním budované.

Zákonem má se předem čeliti znemravňujícím a ve většině případů hospodářsky katastrofálním následkům nesvědomité spekulace se stavebními pozemky, jakož i nedostatečnými finančními prostředky podloženému podnikání staveb. Ovšem, s touto ochranou pohledávek, stavebních živnostníků a řemeslníků nutno zároveň rozřešiti problém, jak nedotknouti se při tom zájmů i všech ostatních interesentů, zvláště těch, jichž nároky po řadě jsou vtěleny v knihách pozemkových. Padají tedy také na váhu ustanovení našich dosud platných zákonů, předem zákona knihovního. Zvláště pak ustanovení

a) že stavba jest příslušenstvím půdy, a že se tudíž stává tím okamžikem součástkou půdy kdy s ní byla spojena. Tak pozbývá tudíž řemeslník a dodavatel každého práva na dodaný materiál, a dodané řemeslné výrobky, jež stávají se, vlastnictvím toho, komu patří půda,

b) že pro posuzování dluhu jest směrodatnou pozemková kniha, na níž se zakládá jistota a spolehlivost nemovitostního obchodu. Dluhy v pozemkové knize zanesené dojdou zaplacení v tom pořadí jak byli do knihy vtěleny, vyčerpá-li se, pak těmito pohledávkami cena nemovitosti, nelze více přihlížeti k pohledávkám neknihovním.

Za tohoto stavu zákonodárství jest tudíž nejvíce ohrožen zájem těch stavebních živnostníků a řemeslníků, již jsou nejpozději povoláváni ke spolupráci na vytvoření, stavebního díla vykonávající tedy takzvané práce dokončující, jako, na př. pokrývači, klempíři, truhláři, zámečníci, sklenáři, štukatéři, instalatéři atd., neboť kdežto přednější stavební živnostníci a dodavatelé, stavitelé, zedničtí, tesařští a kameničtí mistři, dodavatelé kamene, cihel, dříví, železa atd. bývají zaplaceni ze stavebního úvěru, přicházejí řemeslníci a živnostníci, vykonávajíce tyto takřečené dokončující práce, zkrátka, i když svoje pohledávky dali knihovně poznamenati, nedostanou se ke svým penězům, ježto jejich poznámka se řadí teprve za všemi dříve poznamenanými právy, zejména pravidlem za vtěleným nedoplatkem kupní ceny pozemku, daleko přeplaceného. A tak se stává, že právě ti, kdož nejvíce přispěli ke zhodnocení pozemku, jsou nucená přihlížeti k tomu, jak se nesvědomití spekulanti s pozemky a s lidskou prací - nesolventní podnikatelé - dělí o výtěžek jejich snažení.

Účelem navrhovaného zákona jest tudíž také opatření, jímž by se zamezilo, aby ze zhodnocení pozemku, docíleného novo- stavbou, těžily jiné osoby než-li ty, jež tohoto zhodnocení docílily svou prací, aniž by se ovšem, jak jíž řečeno, zasahovalo do pevného pořadí práv, zajištěných pozemkovou knihou, resp. aby zůstaly nedotčeny zásady, na nichž jest vybudováno hypotekární úvěrnictví.

Návrh zákona, založený na bývalé osnově rakouské a na platné již ochraně pohledávek stavebních živnostníků a řemeslníků v Americe a hlavně v Německu, řeší daný problém takto:

1. Povinností stavebního úřadu zpraviti knihovní soud o vydaném povolení ke stavbě a povinností knihovního soudu k hypotekárnímu zajištění pohledávek stavebních živnostníků a řemeslníků, pak-li stavebník, nenabídl složení kauce stavební, činící jednu čtvrtinu stavebního nákladu a určenou výhradně ku zajištění pohledávek, jichž normální hypotékou zajistiti nelze, dále tím, že se všem těmto pohledávkám zajišťuje stejné pořadí a umožňuje v nejhorším případě poměrné uspokojení jejich nároků.

2. Kontrolou, jak se nakládá se stavebním úvěrem;

Praktickým prováděním zákona nevzniknou státu podstatné výlohy, úřady určené k obstarávání úkonů ze zákona plynoucích jsou pouhými orgány stávajících již článků veřejné správy a soudnictví, za úkony předepisují a vybírají se poplatky.

Ve formálním směru navrhujeme, aby návrh přikázán byl výboru i iniciativnímu, pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a sociálně-politickému.

V Praze dne 20. ledna 1923.

F Horák, J. V. Najman, V. Vávra,

Stejskal, Modráček, Hudec, Hlinka, dr. Juriga, dr. Gažík, Tománek, Onderčo, dr. Buday, Bobok, Anděl, dr. Labay, Pastyřík, Mlčoch, Vrabec, Tomik, dr. Kubiš, Hancko.