Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3977.

Naléhavá interpelace

poslanců Kučery, Tesky, Warmbrunna a soudruhů

vládě

o prováděni zákona o podpoře nezaměstnaných

Hospodářská krise déle než rok trvající nabývá čím dále tím větších rozměrů a rozmnožuje zástupy nezaměstnaných. Úspěšný boj proti nezaměstnanosti může býti veden jedině tak, že budou odstraňovány příčiny hospodářské krise, tkvící hluboko v hospodářské struktuře dnešní společnosti, Čím později se přikročí k důslednému potírání nezaměstnaností, tím nesnadnější bude dosažení úspěchu, neboť nezaměstnanost rozrůstá se dnes v ohromný, sotva ovladatelný sociální problém, výstražně hrozící nejen svou vlastní podstatou, ale i svými průvodními zjevy, které vyvolává a jež jej nemálo komplikují, takže takřka denně klesá naděje, že bude lze obyčejnými prostředky tento problém odstraniti.

Veškeré předpoklady, které počítaly, že vlna nezaměstnanosti po přechodném vzestupu opět opadne, ukázaly se liché. Proto také nutně nevyhovuje struktura zákonných předpisů, jimiž mělo býti čeleno hospodářské bídě pracujících vrstev, jež byly nezaměstnaností postiženy, Zákonná ustanovení o podpoře v nezaměstnanosti, již původně nedostatečná, jsou dnes za potřebou skutečných poměrů. Tím méně pak lze si vysvětliti, že se masám nezaměstnaných nedostává ani té pomocí, které jím platná zákonná ustanovení zaručují, takže již dnes jest více než zjevno, že státní orgány, výplatou podpor pověřené, řídí se jinými zřeteli, než prospěchem a zájmy nezaměstnaných, a to jest tím více odsouzení hodno, děje-li se tak v době, kdy také veškeré předpoklady oficielních kruhů o postupném zlevňování denních potřeb selhaly.

Dokladem toho, že státní orgány vykonávající péči o nezaměstnaně řídí se toliko ohledy fiskálními, jsou každodenní stížnosti z řad a ze shromáždění nezaměstnaných, které jsou veřejnosti, zákonodárným sborům i státním orgánům předkládány. Z řady stížností jest v prvé řadě zejména vytknouti, že povolování podpor v nezaměstnaností pro jednotlivé okresy, obory zaměstnání i pro určitá období neděje se liberálně se zřetelem ke skutečné potřebě nezaměstnaných, takže buď pro celé okresy neb pro určitá odvětví zaměstnání jsou podpory odmítány anebo,po uplynutí určité doby výplata podpor zastavována, aniž by bylo použito zákonného zmocněni k prodloužení doby výplatní, Nemalou závadou jest také, že státní orgány přihlížejí výhradně k příliš schematickému rozdělení dle hranic správních okresů, nemajíce nikterak zřetel ke skutečné hospodářské souvislosti příslušného kraje, takže se nezřídka stává že kraj, který celou svou hospodářskou strukturou náleží do okresu, v němž jsou podpory v nezaměstnaností povoleny, jich postrádá, poněvadž leží hranících správního okresu, pro něj že podpory v nezaměstnanosti povoleny nebyly. Nejhůře pak jsou postihována odvětví práce sezónní nejen tím, že praxe tento pojem příliš rozšířila, nýbrž i tím, že vláda nepoužívá patřičně zmocnění, jehož se jí dostalo ustanovením § 19, zák. o podporách v nezaměstnaností, aby totiž působnost tohoto zákona rozšířila na jednotlivé odbory dělníků sezónních. Při této příležitostí budiž vytčena zejména praxe některých okresních politických správ, které si přímo libují ve výrobě sezónních dělníků; zamítají totiž s poukazem na sezónní povahu zaměstnání i takové nezaměstnané, kteří svým povoláním nejsou sice vůbec dělníky sezónními, kteří však, ztrativše své původní zaměstnání, na nějakou krátkou dobu přijali zaměstnání sezónní.

Politické úřady I. stolice, rozhodující o podporách v nezaměstnanosti, vedou si namnoze velmi neliberálně, posuzují nároky na podporu v nezaměstnanosti neodůvodněně přísně a z nepodstatných důvodů žádosti o podporu odmítají. Tak jsou případy, že byly odmítnuty žádosti dělníků s poukazem, že je může živiti jejích otec, ačkoliv ten jest k práci úplně neschopen nebo jejích družka, ačkoliv jde pouze o bytnou, u níž dotyčný bydlel, jsou odmítány žádosti nezaměstnaných s poukazem, že mají majetek, ačkoliv jde pouze o malý domek, několik slepic, nebo kozu. Některé politické správy odmítají žádosti proto, poněvadž prý nezaměstnaný nepřijal práci zprostředkovatelnou přikázanou, aniž by se však dříve přesvědčily, zda jejich povolání dovoluje přikázanou práci vykonávati. Jinde zase politické správy odmítají nároky na podporu s pouhým odůvodněním, že jest v okrese podpora omezena, jiné dokonce s tím, že ťnezaměstnaný měl předešlý rok dobrý výdělekŤ. Někde se zase vyplácejí podpory o 50% snížené, jinde politická správa podporu vůbec odepře, aniž by udala nějaký srozumitelný důvod.

Četnictvo vede si při vyšetřování majetkových poměrů namnoze velmi příkře, takže v důsledku jeho hlášení politická správa podpory odmítá. Jsou dokonce případy, že četníci vnikají do zábavních místností, zjišťují tam přítomné nezaměstnané dělníky a okresní politická správa na to podporu zastavuje s odůvodněním, že se nezaměstnaní zúčastnili zábav.

Mimořádný příspěvek 1 Kč za hodinu, náležející nezaměstnaným za práce, které jim byly přikázány, nebývá vyplácen.

Veškeré snahy nezaměstnaných i korporací dělnických, aby byly zahájeny nouzové a investiční práce, zůstávají po většině bezvýslednými.

Přímo neudržitelnou jest praxe při povolování podpor v nezaměstnání válečným invalidům. Těm z nich, kteří byli uznání menší ztrátou výdělečné způsobilostí, jest přiznávána podpora v nezaměstnanosti toliko ve výši diference mezi invalidním důchodem a plnou podporou v nezaměstnanosti bez ohledu na to, zda skutečně invalidní důchod dostávají: Válečným invalidům pak se ztrátou výdělečné schopností 85% nebo více není podpora v nezaměstnanosti vůbec přiznávána ze všeobecného důvodu, že nejsou pravidelného zaměstnání schopni, aniž by se však přihlíželo k individuelním skutečným případům, kdy i takovýto válečný invalida i přes svojí invaliditu dosáhl v důsledku výcviku pravidelného zaměstnání, v němž byl placen stejně jako dělník zdravý. Tato praxe jest přímo v odporu se zákonem o podpoře nezaměstnaných a nesrovnává se nikterak s duchem, který ovládá celý systém zákonných předpisů o válečných poškozencích a jenž směřuje právě k tomu, aby válečný invalida byl znovu vřaděn jako plnohodnotný činitel do hospodářského života.

Útrapy nezaměstnaných jsou zbytečné zvyšovány často také nedostatečnou organisací administrace veřejné, jež při provádění zákona působí. Ačkoliv § 11 zák. o podpoře nezaměstnaných připouští, aby tam, kde v místě pobytu podporovaného není zprostředkovatelny práce, byla osobní hlášení nahrazeno jiným vhodným způsobem, jsou,mnohdy nezaměstnaní nucení konati vysilující a nákladné cesty do vzdáleného místa, kde jest zprostředkovatelna zřízena, se stejnými obtížemi pro nezaměstnané je spojena výplata podpor u berních úřadů, ačkoliv by bylo lze dle § 9 téhož zákona vypláceti podpory i prostřednictvím úřadů obecních.

Tyto krajně zoufalé poměry nezaměstnaných mají nyní býti ještě zhoršeny opatřením, kterým se snižují podpory v nezaměstnaností z 10 Kč na 7 Kč a z 8 Kč na 5 Kč.

Materiál o tom, kterak se provádí zákon o podporách v nezaměstnanosti, jest úžasným dokladem, jak mnohé státní orgány nemají ani trochu dobré vůle, aby zákon, který má aspoň zmírniti nouzí nezaměstnaných, prováděly v jejich prospěch. Celá tendence veškeré praxe státních orgánů směřuje za jediným cílem, chrániti finance státu i kdyby se tak dělo v přímém rozporu se zákonnými předpisy.

Podepsaní se tudíž táží vlády:

1. Jest vláda ochotna prováděti zákon o podporách v nezaměstnanosti co nejliberálněji a dáti politickým úřadům I. stolice pokyn, aby, povolujíce podpory v nezaměstnanosti, měly na zřeteli skutečný prospěch nezaměstnaných?

2. Jest vláda ochotna naříditi výplatu podpor pro ony okresy a odbory, pro které dosud výplata podpor v nezaměstnanosti nebyla povolena?

3. Jest vláda ochotna uznati výbory nezaměstnaných, svěřiti jim šetření majetkových poměrů nezaměstnaných a naříditi politickým úřadům I. stolice, aby při rozhodování o žádostech o podpory slyšely napřed výbory nezaměstnaných?

4. Jest vláda ochotna, naříditi politickým úřadům I. stolice, aby dbaly přísně toho, aby nezaměstnaným, jimž byla přidělena práce, dostávalo se podle zákonného předpisu zvláštního příspěvku 1 Kč za hodinu?

5. Jest vláda ochotna odvolati nespravedlivá ustanovení výnosu min. soc. péče o výplatě podpor v nezaměstnanosti válečným poškozencům?

6. Jest vláda ochotna učiniti okamžitá opatření, aby ubyly neprodleně zahájeny investiční práce, na něž je preliminována úhrada v letošním rozpočtu a předložiti poslanecké sněmovně přesný seznam těchto prací s udáním nákladu na ně povoleného a s udáním doby, kdy s prací bude započato?

7. Jest vláda ochotna odvolati výnos, kterým mají býti sníženy podpory v nezaměstnanosti z 10 Kč na 7 Kč a z 8 Kč na 5 Kč?

8. Jest vláda ochotna všude tam, kde toho vyžaduje zájem nezaměstnaných, zříditi zprostředkovatelny práce a povoliti výplatu podpor v nezaměstnanosti prostřednictvím obecních úřadů?

V Praze dne 5. února 1923.

Kučera, Teska, Warmbrunn,

Bubník, Skalák, Merta, Kunst, Haken, Malá, Houser, dr. Šmeral, Toužil, Krejčí, Burian, Tausik, Rouček, Darula, Nagy, Svetlik, Kreibich, Koutný.