|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
6. zasedání. |
3972.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne............. 1923,
kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu uvedeného v platnost císařským nařízením ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČI. I.
(1) Vyrovnávací řízení nelze zahájiti, nenabídne-li dlužník zaplatiti věřitelům, jichž pohledávky nepožívají přednostního pořadí, aspoň 35 jejich pohledávek s příslušenstvím do dvou let.
(2) tím se částečně mění § 3, odst. 2. vyrovnávacího řádu uvedeného v platnost císařským nařízením ze dne 10. prosince 1914. č. 337 ř. z.
Čl. II.
§ 75, odst. 3., věta druhá, konkursního řádu a § 5, odst. 3., věta druhá, vyrovnávacího řádu, uvedených v platnost tímto císařským nařízením, zní takto:
Nařízením lze stanoviti, že na místě finanční prokuratury nebo kromě ní jest zpraviti jiné orgány finanční správy, veřejné korporace nebo stavovská sdružení.
Čl. III.
§ 57 téhož vyrovnávacího řádu doplňuje se takto:
Totéž platí, nesplní-li dlužník včas a plně potvrzeného vyrovnání.
Čl. IV.
(1) Zákon, jenž neplatí pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Návrhy dlužníků na zahájení vyrovnávácího řízení, které byly učiněny před tímto dnem a nebyly konečně zamítnuty, jest co do míry nejnižší vyrovnací částky posuzovati podle dosavadního předpisu.
(2) Zákon provede ministr spravedlnosti v dohodě s ostatními zúčastněnými ministry.
Důvodová správa.
Vyrovnávací řízení podle vyrovnávacího řádu shora uvedeného má býti výhodou pro dlužníka, u něhož nastaly všechny předpoklady uvalení konkursu a jenž zmíněným řízením jest ušetřen uvalení konkursu a všech důsledků s ním spojených. Stejně rozhodny jsou ale zájmy věřitelů, neboť účinek vyrovnávacího řízení, zachování podniku dlužníkova a zabezpečení jeho další existence na dosavadním hospodářském základě má prospěti jmenovitě také věřitelům, kterým záleží více na záchraně dlužníkově než na jeho záhubě a zániku jeho podniku. Dobrodiní poskytnuté dlužníkovi nemá býti vykoupeno od věřitelů za každou cenu, jest totiž stanovena nejnižší vyrovnací částka, již musí dlužník v návrhu na zavedení řízení vyrovnávacího nabídnouti věřitelům, kteří nepožívají přednostního pořadí, věřitelé požívající takového pořadí musí býti uspokojeni plně. Dlužník je tím přinucen žádati za zavedení vyrovnávacího řízení zavčas, než jeho majetkový úpadek dosáhl příliš Značného a nepoměrného stupně. V tom tkví účelná ochrana věřitelů. Spočívá-li tedy vyrovnávací řád na vhodném kompromisu mezi zájmy dlužníkovými a zájmy věřitelů shledáváme, že rovnováha mezi oběma zájmy je nyní povážlivě porušena v neprospěch věřitelů. Nesčetná je řada stesků, že vyrovnávacího řízení se zneužívá na úkor věřitelů, a povšechně jest voláno po nápravě. Nejnižší vyrovnací částka, jež byla zavedena vládním nařízením z 9. března 1922, č. 96 Sb. z. a n. v oné části území naší republiky, kde platí vyrovnávací řád vyhlášený císařským nařízením z 10. prosince 1914, č. 337 ř. z., stala se téměř pravidlem a je nabízena i takovými dlužníky, kteří jsou schopni platiti daleko víc. Vyrovnávací řízení stalo se prostředkem spekulace četných dlužníků, kteří se snaží jím zbaviti se z valné části svých platebních povinností. K tomu přistupuje, že počet soudních vyrovnávacích řízení vzrůstá měrou povážlivou. Důsledkem těchto okolností dostupují majetkové ztráty, jež trpí věřitelé v těchto řízeních, takové značné výše, že je ohrožena hospodářská existence věřitelů samých, úpadek dlužníkův má v zápětí další úpadky jeho věřitelů. Jest proto nezbytně třeba přiměti dlužníky, aby ocitnuvše se v platebních nesnázích jak v zájmu vlastním, tak v zájmu svých věřitelů a celkového národohospodářství žádali za zahájení vyrovnávacího řízení zavčas, dokud jejich majetkový úpadek přespříliš nepokročil. K tomu směřuje zvýšení nejnižší vyrovnací částky z dosavadních 25 na 35. V témž smyslu vyzněla jednomyslně porada, jež se konala dne 21. listopadu 1922 v ministerstvu spravedlnosti a jíž se zúčastnili zástupcové obchodních komor, obchodních gremií, družstev, průmyslu a organisace věřitelů. Zvýšení nejnižší vyrovnací částky domáhají se četné hospodářské korporace a stavovská sdružení. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zavádí se stejná vyrovnací částka vládním nařízením.
Čl. II. osnovy umožňuje stanoviti nařízením, že o uvalení konkursu a zavedení vyrovnávacího řízení mají soudy vyrozuměti veřejné korporace jak obchodní komory, jež se toho domáhají, nebo různá stavovská sdružení, na příklad spolky na ochranu věřitelů a jiné.
Jestliže podle § u 53 vyrov. ř. je dlužník vyrovnáním soudem potvrzeným zbaven povinnosti nahraditi věřitelům újmu, již trpí, nebo nahraditi výhodu jinak mu poskytnutou, je záhodno a spravedlivo jakož i v zájmu věřitelů, aby zmíněné výhody byl účasten jen takový dlužník, který dostojí závazkům, jež vzal na se ve vyrovnání, neboť nemá mu příslušeti nárok na výhody, jež plynou proň z vyrovnání a jež mu byly poskytnuty za předpokladu, že je splní, když tě sám mu nedostojí. Podle prakse některých soudů pojímá se namnoze již nyní do vyrovnání ustanovení, že musí dlužník, nesplní-li včas ujednaného vyrovnání, zaplatiti věřitelům celou pohledávku. Povšechným stanovením tohoto důsledku bude účelně působeno na dlužníky, aby splnili, k čemu se zavázali vyrovnáním. Tím, je odůvodněn čl. III. návrhu.
Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána Národním shromážděním v řízení zkráceném podle §§ 55 jednacích řádů sněmovních. Zároveň projevuje se přáni, aby osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru ústavně - právnímu a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a po schválení touto v senátě výboru ústavně - právnímu a výboru živnostensko - obchodnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
Návrh na zkrácené řízení je odůvodněn tím, že stálý nepoměrný vzrůst soudních vyrovnání a s ním související povážlivý vzestup majetkových ztrát věřitelů, jež mají v zápětí začasto ohroženi jich hospodářské existence, vyžadují co nejrychlejšího uzákonění osnovy.
V Praze dne 26. ledna 1923.
Náměstek předsedy vlády:
G. Habrman, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.