Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3968.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 3948)

o ražbě československých dukátů.

Vláda předložila parlamentu osnovu zákona o ražbě československých dukátů. Tímto krokem vycházejícím ze stanoviska, že nejlepší základnou pro ustáleni jednotky měnové jest zlato, vchází do našeho hospodářského života nový faktor mající za účel usnadniti přechod z nejistého stavu způsobeného válečnými a poválečný mi poměry do mírového stavu, jehož charakteristickou známkou jest stabilita našeho hospodářského života. Toto opatření vsune do obchodní i ostatní hospodářské -činnosti zlatou minci, která nebude sice zákonným platidlem, bude však přes to mincí, která od svého vzniku na Sicílii asi r. 1140 těšila se všeobecné oblibě a důvěře obyvatelstva všech států a zemí. V Čechách bylo tomu tak od doby Jana Lucemburského t. j. od první polovice století čtrnáctého, v kteréžto době byl dukát první zlatou mincí raženou v historickém státě českém.

Zlato jako základ měny bývalo ode dávno vyhledávaným mincovním předmětem každého hospodářsky spořádaného státu. Dělo se tak zejména pro jeho fysikálně lučební vlastnosti, nepodléhající rozmanitým vlivům různých činitelů, pro které stává se zlato nejzpůsobilejším kovem k ražbě mincí. Jsou to zejména: snadné poznání jeho pravosti, jasný zvuk, stálost barvy, stejnorodost látky, nápadné odlišení od ostatních drahých i jiných kovů, jichž se k ražbě mincí užívá. Zlato mimo to vyznamenává se snadností dopravy pro svůj malý objem, svoji jednotnost a relativní stálost hodnoty, na níž ani věky značnějším vlivem nepůsobí a proto stalo se oblíbenou a hledanou surovinou mincovní u národů celého světa. Z těch příčin také v klidných předválečných dobách nalezli jsme téměř u všech kulturních států zlatou měnu. Anglie má svou zlatou měnu od r. 1816, Německo od r. 1873, Rakousko-Uhersko mělo tuto od r. 1892, Spojené státy severo-americké od r. 1900, Rusko od r. 1897 a Japonsko od r. 1901.

Pětiletou válkou rozvrácena byla peněžní soustava téměř všech evropských států, kde vyměnila zlato za papír nekrytý žádnými protihodnotami. To musela důsledně vésti k překrvení a znehodnocení oběživa a proto také k nesmírným přesunům majetkovým, které měly za následek ochuzení nejširších vrstev obyvatelstva, jehož příjmy nemohly udržeti krok se stoupající drahotou, která soustavně snižovala sociální úroveň těchto lidových vrstev a znemožňovala kalkulaci ve výrobě a jakékoliv investiční podnikání. "rento chaotický stav vyvolal u států, které mají snahu vyprostiti se z rozvrácených poměrů hospodářských, touhu po návratu k zlaté měně. Není o tom žádné pochybnosti, že také finanční politika naší republiky směřuje k zavedení zlaté měny. Zlatou měnu není však tou dobou možno s ohledem na dosavadní neustálenost poměrů světových a zejména pro rozvrácenost měny sousedních států zavésti, nebo? zlaté peníze zmizely by brzy po svém vydání jednak následkem domácí thesaurace, jednak zmocnila by se jich sousední cizina utíkající od své rozvrácené měny. Mimo to náš mladý, hospodářsky dosud nevyvinutý stát nesnesl by nákladů, jichž by si zavedení zlaté měny vyžádalo. Proto nutno se spokojiti a jako krok ku předu v konsolidaci poměrů pozdraviti ražbu a vydání dukátu jako mince obchodní, kterou si bude moci každý, kdo po zlaté minci - ať z důvodů ukládacích či obchodních - touží koupiti. Dukát bude státi mimo spekulaci, které by se pravidelná zlatá měna neubránila. Nový československý dukát nebude tedy žádným zákonným platidlem, kterážto okolnost zvláště se ve vládní předloze vytyčuje, takže hospodářský význam jeho nebude ani nejširším vrstvám obyvatelstva sporným nebo nejasným. Každý má býti o významu dukátu informován tou měrou, že jen kupující a prodávající rozhodovati budou o tom, kdy a jak jej použijí. Obchod s dukáty má býti volným. Na burse mohl by se dukát znamenati až po ustálení jeho ceny a přiblížení se téže jeho vnitřní hodnotě, která by podle záznamu ceny za 1 kg ryzího zlata ze dne 28, listopadu 1922 Kč 21.068.27 činila 72.525 Kč.

Zavedení dukátu československého nepostrádá pro nás též svého významu historického a jako takový má býti dukát svými zevnějšími vlastnostmi vázán na bývalé české dukáty z doby samostatnosti české, kdy jeden český dukát rovnal se 45 českým grošům, a má býti jakousi vzpomínkou na zašlou svobodu národní, po třístech letech cizího panství opětně mocnou vůlí celého národa obnovenou. Jest nepochybno, že český dukát býval symbolickým dokumentem hospodářské, politické i kulturní samostatnosti a neodvislosti státní. Nový dukát má míti všechny dobré vlastnosti starého českého dukátu, jak ve formě, tak v hodnotě a zevní znaky jeho mají připomínati starou tradici, neboť na dřívějších vlastnostech dukátu nemá býti ničeho měněno.

Nový československý dukát má vážiti 3.49 gr. jak tomu bylo u dukátu z doby Jana Lucemburského. Tento bude se raziti ze směsi 986 1/9 dílu zlata a 13 8/9 dílu mědi. Z kilogramu této směsi bude se raziti 2864594075 dukátů, tudíž z kilogramu ryzího zlata 2904940836 dukátů. Na líci dukátu nacházeti se má obraz vévody Václava s citátem bývalé státní hymny české: ťNedej zahynouti nám i budoucímŤ a na rubu nésti má malý znak republiky s textem: ťRepublika československáŤ. První tisíc dukátů bude jako jubilejní na líci číslován, kdežto ostatní dukáty opatřeny budou na rubu letopočtem své ražby. Předloha zákona připouští též ražba dukátu dvojitého i vícenásobného. Jubilejní dukáty razí stát jen na vlastní účet, jinak může však raziti dukáty na účet soukromý s tím však obmezením, že to nesmí znamenati trvalé zmenšeni vlastní zásoby zlata. Docílené výtěžky z dukátů mají sloužiti k rozmnožení zlatého pokladu státního.

Ražbou československých dukátů má být podepřen moment hospodářského rozvoje a vzpružení obchodního spojení s celní cizinou a vneposlední řadě přispěti má ku zvýšení mincovního regále. Zejména pak má se československý dukát státi základním pilířem k definitivní úpravě nejen měnových, nýbrž i výrobních a důchodových poměrů našeho státu.

Výbor rozpočtový poslanecké sněmovny projednal tuto vládní předlohu ve své schůzi dne 23. ledna 1923 a usnesl se na ten doporučiti ji sněmovně k ústavnímu schválení ve znění přiloženém.

Zákon

ze dne.................

o ražbě československých dukátů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje raziti československé dukáty jako dosavad ze směsi 986 1/9 dílů zlata se 13 8/9 díly mědi (71/72) jako minci obchodní:

Z kilogramu mincovního zlata raziti jest 286.4594075 dukátů, tudíž z kilogramu ryzího zlata 290.4940836 dukátů.

Dukát jednoduchý váží tedy 3.490896 gramů hrubé váhy se 3.4424109 gramy ryzího zlata, lze však raziti také dukáty dvojité i vícenásobné.

§ 2.

Na líci každého dukátu (§ 1) jest obraz vévody Václava dokola s nápisem: ťNedej zahynouti nám i budoucíma, na rubu jest malý znak republiky Československé dokola s nápisem: ťRepublika ČeskoslovenskáŤ.

Z prvního raženého tisíce má každý kus (dukát jubilejní) na líci své řadové číslo a na rubu číslicemi vyznačeno prvé pětiletí republiky Československé (§ 4), kdežto každý jiný kus jest na líci bez řadového čísla a na rubu jen s letopočtem své ražby.

Okraj jest u každého dukátu ozdobně vroubkovaný a má perlový věnec na obou stranách.

Každý dukát jednoduchý má průměr 1975 milimetrů, dukáty dvojité i vícenásobné jsou úměrně větší.

§ 3.

Ražba dukátů má býti co nejpřesnější jak co do obsahu, tak i váhy jejich (§ 1). Pokud však naprosté přesnosti dosíci nelze, dovolena jest jako největší úchylka nad nebo pod zákonnou míru jedna tisícina hrubé váhy i ryzosti, takže jednoduchý dukát smí vážiti nejméně 3.487405 gramů se 3.4389685 gramy ryzího zlata a nejvíce 3.494387 gramů se 3.4458533 gramy ryzího zlata.

§ 4.

Československý dukát není měnou, kterou by byl nucen každý při placení dluhu bráti, nýbrž jest mincí obchodní, používanou podle vůle smluvních stran.

Dukáty jubilejní (§ 2) razí stát jen na svůj účet, jinak raziti lze dukáty nejen pro stát, ale i na účet soukromý. Dobu, od které bude lze razit dukáty na účet soukromý, vyhlásí ministr financí.

Stát při tom nesmí trvale zmenšiti své vlastní zásoby zlata.

Ražebné zmocněn jest čas od času vyhláškou stanoviti ministr financí, maje při tom zřetel na ažio této zlaté mince. Výtěžek z československého dukátu rozmnožuje zlatý poklad státní.

§ 5.

Zákon tento, který nabude účinnosti 30 dní po vyhlášení, provede ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti a ministrem průmyslu, obchodu a živností.

V Praze dne 23. ledna 1923.