|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
6. zasedání. |
3964.
Návrh
poslanců Jana Koudelky, Jana Bečko, Alb. Chalupy, Josefa Ulricha, A. Černého a soudruhů
o organisaci hospodářských škol lidových.
Zákon
ze dne................,
jímž se upravuje organisace hospodářských škol lidových.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Úkolem hospodářských lidových škol jest, aby jednak po ukončení všeobecné povinnosti školní prohloubily všeobecné vzdělání mládeže zemědělské, nabyté na obecných a občanských Školách, jednak aby připravovaly mládež tu k příštímu životu praktickému tím, že doplňují její vědomosti nejdůležitějšími částkami nauky hospodářské, povznášejí touhu k dalšímu zemědělskému vzdělání a jsou přípravou k návštěvě nižších odborných škol zemědělských.
Vyučování jest dvouleté a trvá po celý školní rok. Vyučování budiž v zimě převahou teoretické, v létě praktické.
K návrhu školního výboru a sboru učitelského, se zřením k místním poměrům, možno povoliti zřízení III. ročníku, v němž by se zejména některý speciální obor hospodářský pěstoval.
§2.
Učebné předměty na hospodářských školách lidových jsou: řeč vyučovací a písemnosti, počty s měřictvím a s účetnictvím, přírodovědecké a národohospodářské základy výroby zemědělské, občanská nauka, družstevnictví a pojišťování, zdravověda s tělesnou výchovou, po případě poučení o průmyslu, živnostech a kreslení plánů. Pro dívky též vychovatelství a domácí hospodářství. Vyučování doplňuje též knihovna, čítárna, rozhovory, besídky, exkurse, výstavy a praktická cvičení.
§3.
Povinnost zříditi a vybudovati hospodářské školy lidové ukládá se zemským výborům, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi úřadům župním, jimž náleží smluviti se o tom s ministerstvem zemědělství. Zemské výbory, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi úřady župní, mohou pod vlastní odpovědností, povinnost tuto přenésti na nižší orgány veřejné správy (okresní výbory, úřady slúžnovské atd.).
Obce, ležící nablízku místa (§ 7), kde hospodářská škola lidová je zřízena, mají býti s místem školním spojeny v jeden obvod školní.
§4.
Na hospodářských školách lidových mohou vyučovati učitelé škol obecných a občanských, naukám hospodářským pak ti, kdo podají průkaz, že jsou způsobilí, aby vyučovali těmto naukám.
Úřadům správy škol národních ukládá se péče o opatření vhodných učitelských sil, jichž potřebí z učitelstva škol obecných a občanských, jestliže školní výbor hospodářské školy lidové sám tak učiniti nemůže. K tomu cíli rozšiřuje se platnost ustanovení článku VII. zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., výslovně i na hospodářské školy lidové.
§ 5.
Vrchní správa hospodářského školství lidového náleží ministerstvu zemědělství; které k návrhu školního výboru, nebo k návrhu úřadů správy škol národních, jmenuje správce školy a síly učitelské, a pečuje vhodnými prostředky o rozvoj hospodářského školství lidového.
Jakým způsobem má býti podán průkaz způsobilosti, vyučovati naukám hospodářským, ustanoví ministerstvo zemědělství.
§ 6.
Ministerstvo zemědělství vydá normální statut a učebnou osnovu pro hospodářské školy lidové.
§ 7.
Návštěva hospodářské školy lidové tam, kde škola ta byla zřízena, jest povinna veškeré mládeži mužské i ženské ve věku od 14 let, pokud nenavštěvovala nebo nenavštěvuje jiného učiliště hospodářského vyšší kategorie nebo jiné střední neb odborné školy, a nevěnuje se trvale jinému než hospodářskému zaměstnání, a která bydlí v obvodu 6 km od školy lidové.
Ministerstvo zemědělství může tuto vzdálenost dle místních poměrů snížiti.
Školní výbor hospodářské školy lidové pečuje o pravidelnou docházku do školy mládeže školou povinné a je povinen oznamovati státním úřadům správy politické k potrestání přestupky tohoto předpisu. Osoby po zákonu odpovědné (rodiče, pěstouni, zaměstnavatelé atd.), prohřešivší se proti předpisu o povinné docházce do hospodářských škol lidových, potrestány buďte pokutou od 20 do 2.000 Kč, při zatvrzelém odporu mimo to vězením od 2 dnů do 1 měsíce.
§ 8.
Hospodářské škole lidové má místní rada, nelze-li nalézti jiných vhodných volných místností, bezplatně propůjčiti místnosti i vyučovací pomůcky školy obecné neb občanské bez újmy pravidelného vyučování na škole obecné neb občanské. Čas i způsob užívání jejich určí příslušné úřady školní, jimž vydána bude ministerstvem školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem zemědělství instrukce, směřující k podporování těchto škol co možno největšímu. Pro praktické vyučování v době letni budiž hospodářská škola lidová opatřena vhodným pozemkem a inventářem potřebným k praktickým cvičením. Nebylo-li by lze užíti k tomu účelu školní zahrady, budiž potřebný pozemek opatřen školní obcí, neb obcemi spojenými v obvod hospodářské školy lidové. Nejmenší výměra pozemku a rozvrh praktických cvičení budiž stanoven učebnou osnovou.
§ 9.
Věcný náklad hospodářské školy lidové uhradí místní činitelé, kteří opatří též úhradu osobního nákladu, pokud není uhrazen subvencemi veřejnými, zejména z dotace ministerstva zemědělství na hospodářské školy lidové.
Sdruží-li se několik obcí v jeden obvod školní, dohodnou se o společném nákladu, jinak uhrazují náklad na hospodářskou školu lidovou podle výše přímých daní, předepsaných v dotyčných obcích. Veškeré příspěvky na zřízeni a udržování hospodářské školy lidové plynou do školního fondu hospodářské školy lidové.
§ 10.
Přímá správa školy náloži místnímu školnímu výboru, který je složen ze zástupce vlády, zemského výboru nebo župního úřadu, ze zástupce každé z obcí školního obvodu, ze správce lidové školy a jednoho zástupce učitelů školy, zvoleného sborem učitelským.
Školní výbor volí ze svého středu předsedu a pokladníka. Doba úřadování členů školního výboru trvá tři léta, po kterémž řase lze každého člena opět voliti. Úřad tento je čestný a vykonává se zdarma.
§ 11.
Školní výbor činí veškerá svá podání na základě svého usnesení.
§ 12.
Školnímu výboru náleží:
a) podati ministerstvu zemědělství ke schválení návrh organisačního statutu a učebné osnovy, přizpůsobené místním poměrům, pak rozpočty na zařízení školy a její vydržování, jakož i návrh jednacího řádu a navrhovati změnu jejich ministerstvu zemědělství, které jediné může změniti organisační statut a učebnou osnovu;
b) předkládati ministerstvu zemědělství ku prozkoumání a schválení rozpočet na vydržování hospodářské školy lidové, jakož i ke konci každého roku kalendářního závěrečné účty o tom, jak všech příspěvků na vydržování školy bylo užito;
c) obstarávati hospodářské a správní věci školy;
d) navrhovati ministerstvu zemědělství správce školy a síly učitelské;
e) vydávati výroční zprávy školní a předkládati je ministerstvu zemědělství;
f) pečovati o žádoucí inventář, zejména o potřebné učebné pomůcky, o věcné potřeby k pádnému vyučování, o školní pokusné pole, jakož i řádné jich udržování.
§ 13.
Vyučování na hospodářských školách lidových je pro žactvo bezplatné.
§ 14.
zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n., se zrušuje.
Tímto zákonem dále mění se § 10 a 59 zákona ze dne 2. května 1883, č. 53 ř, z. a nařízení ministerské ze dne 10. dubna 1885, č. 1985, a § 48, č. 2, § 50 a § 52, 2. odstavec uherského zák. čl. XXXVIII. z roku 1868, a nařízení uherského ministerstva školství, vydané v dohodě uherským ministerstvem orby z roku 1896, č. 60.704, jakož i pozbývají platnosti všechna ustanovení zákonů a nařízení, pokud odporují tomuto zákonu.
§ 15.
Provedení tohoto zákona náleží ministru zemědělství v dohodě s ministrem školství a národní osvěty, jakož i s ministrem vnitra.
§ 16.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva.
Navrhovaným zákonem mají se odstraniti nejdůležitější mezery a nedostatky zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 75 Sb. z. a n., znemožňující žádoucí aktivování potřebných hospodářských škol lidových a jejich úspěšný rozvoj.
Především ustanovuje se §em 3 návrhu, kdo je povinen zřizovati hospodářské školy lidové; dosud zůstává péče ta závislou na pouhé vůli místních činitelů. Nedostatek pochopení pro tyto školy způsobil, že za tři roky platnosti zákona bylo zřízeno hospodářských škol lidových v celé republice toliko 390. Je proto jasno, že pouhé náhodě školství toto nadále ponecháno býti nemůže.
Druhý odstavec §u 4 osnovy má umožniti hladké opatření vhodného učitelského sboru; velmi mnoho hospodářských škol lidových trpí nedostatky, vyplývajícími z nedostatku nutných právních předpisů.
Navrhovaným zákonem má tomuto nedostatku býti odpomoženo.
V §u 7, odst. 3. přesněji vyjádřena je zodpovědnost osob za řádnou docházku školou povinných, kterážto zodpovědnost musí býti podepřena i přiměřenou trestní sankcí.
Novou stylisací a částečnou změnou 10 stanoví se jasně právo obcí školního obvodu na zastoupení ve výboru školním. Právo oněch činitelů, kteří přispívají na školu nejméně obnosem 100 Kč, na virilní zastoupení ve výboru školním, se zrušuje tímto návrhem, ježto se neosvědčilo a jsou proti němu závažné námitky i s jiných hledisek.
Provádění tohoto zákona nezatíží nově státní pokladnu; náklady ty kryty jsou rozpočtem.
Návrh tento budiž přikázán k projednání výboru zemědělskému.
V Praze dne 19. prosince 1922.
Koudelka, Bečko, A. Chalupa, Ulrich, A. Černý, Benda, Aster, Biňovec, Svoboda, Lehocký, Farbula, Remeš, Oktavec, Geršl, Johanis, J. Černý, Chalupník, R. Chalupa, Stivín, Kasík, Jaša, Hvizdák, Pik.