Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3952.

Zpráva

I. výboru sociálně-politického,

II. výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 3943),

jímž se co do dávek veřejných poskytují výhody pro stavbu budov obytných a provozních.

I.

Výbor sociálně-politický se usnesl doporučiti vládní osnovu zákona poslanecké sněmovně ke schválení.

V Praze dne 19. prosince 1922.

II.

Rozpočtový výbor přihlédaje k výrobní krisi a z ní pocházející nezaměstnanosti dělnictva, nenamítá ničeho proti prodloužení zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a nař., přes to, že finanční úlevy dle tohoto zákona k účelům staveb obytných budov a rekonstrukcí provozních zařízení připadají k dobru stran a společností majetných a k tíži státu a samosprávných celků. Schvaluje úměrné snížení amortisace z dřívějších 75% na 50% a 35% a doporučuje souhlasně se sociálně-politickým výborem osnovu zákona Národnímu shromáždění ke schválení.

V Praze dne 19. prosince 1922.

Zákon

ze dne............,

jímž se co do dávek veřejných poskytují výhody pro stavbu budov obytných a provozních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Platnost zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., rozšiřuje se na stavby (§ 1 a 2 cit. zák.), s nimiž bude v roce 1923 započato a které budou v tomto roce bud dokončeny anebo v nichž bude po roce 1923 náležitě pokračováno, avšak s odchylkou, že daně prostá mimořádná amortisace činí u budov obytných,50% a u budov provozních 35%.

§ 2.

Převede-li se úplatně stavba, stran které platí daňová výhoda podle předcházejícího paragrafu, do 3 let po úplném dokončení, jest prvý takový převod osvobozen od poplatku nemovitostního.

Jde-li o přestavbu, přístavbu nebo nástavbu, jest osvobozena ta část hodnoty celé budovy, o níž se prokáže, že připadá na tuto částečnou stavbu.

Strana má žádati za osvobození nejpozději v neprodlužitelné lhůtě 3Oti dnů po dodání platebního rozkazu na poplatek nemovitostní z příslušné převodní smlouvy, k vyměřeni poplatků včas ohlášené, a k žádosti připojiti v prvopise nebo ověřeném opise potřebné doklady. Nebyla-li převodní smlouva ohlášena k vyměření poplatku včas, počíná se 3Otidenní lhůta dnem po jejím sjednání.

Nemůže-li důkaz o splnění podmínek osvobození býti proveden ve lhůtě uvedené v předcházejícím odstavci, budou poplatky vyměřeny s vyloučením osvobození. Jestliže by však žádost včas podaná byla v tříleté lhůtě doplněna, buď poplatek vrácen nebo odepsán.

Zaniknou-li daňové výhody podle §u 1, odst. posledního, zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., zanikne také nárok na osvobození od poplatku převodního a poplatek se předepíše podle jinakých ustanovení. Majetník stavby, jenž jí použije k účelům odporujícím jejímu věnování, jest povinen ohlásiti to v osmi dnech úřadu, u něhož byla žádost za osvobození od poplatků podána; neučinili tak, předepíše se mu pokuta ve výši sleveného poplatku a může mu kromě toho býti uložena pořádková pokuta do 100.000 Kč.

Bližší ustanovení budou vydána nařízením.

§ 3.

První převody staveb v §u 1 tohoto zákona uvedených jsou osvobozeny od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, jestliže převod stal se v době tří let od dokončení stavby.

Osvobození převodu stavebních parcel od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí podle §u 1, odst. 2, čís. 4, zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n., rozšiřuje se na převody stavebních parcel v letech 1922 a 1923, jestliže parcel těch bude v plné výměře dle stavebních řádů přípustné použito ke stavbám podle tohoto zákona, dále podle zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n. nebo podle zákonů o stavebním ruchu.

§ 4.

Zákon tento, jehož provedením se pověřují ministr financí a ministr spravedlnosti, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.