Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3948.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne................

o ražbě československých dukátů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje raziti československé dukáty jako dosavad ze směsi 986 1/9 dílů zlata se 13 8/9 díly mědi (71/72) jako minci obchodní.

Z kilogramu mincovního zlata raziti jest 286.4594075 dukátů, tudíž z kilogramu ryzího zlata 290.4940836 dukátů.

Dukát jednoduchý váží tedy 3.490896 gram hrubé váhy se 3.4424109 gramy ryzího zlata; lze však raziti také dukáty dvojité i vícenásobné.

§ 2.

Na líci každého dukátu (§ 1) jest obraz. vévody Václava dokola s nápisem: ťNedej zahynouti nám i budoucímŤ; na rubu jest malý znak republiky Československé dokola s nápisem: ťRepublika ČeskoslovenskáŤ.

Z prvního raženého tisíce má každý kus (dukát jubilejní) na líci své řadové číslo a na rubu číslicemi vyznačeno prvé pětiletí republiky Československé (§ 4), kdežto každý jiný kus jest na líci bez řadového čísla a na rubu jen s letopočtem své ražby.

Okraj jest u každého dukátu ozdobně vroubkovaný a má perlový věnec na obou stranách.

Každý dukát jednoduchý má, průměr 19.75 milimetrů; dukáty dvojité i vícenásobné jsou úměrně větší.

§ 3.

Ražba dukátů má býti co nejpřesnější jak co do obsahu, tak i váhy jejich (§ 1). Pokud však naprosté přesnosti dosíci nelze, dovolena jest jako největší úchylka nad nebo pod zákonnou míru jedna tisícina hrubé váhy i ryzosti, takže jednoduchý dukát smí vážiti nejméně 3.487405 gramů se 3.4389685 gramy ryzího zlata a nejvíce 3.494387 gramů se 3.4458533 gramy ryzího zlata.

§ 4.

Československý dukát není měnou, kterou by byl nucen každý při placení dluhu bráti, nýbrž jest mincí obchodní, používanou podle vůle smluvních stran.

Dukáty jubilejní (§ 2) razí stát jen na svůj účet; jinak raziti lze dukáty nejen pro stát, ale i na účet soukromý. Dobu, od které bude lze razit dukáty na účet soukromý, vyhlásí ministr financí.

Stát při tom nesmí trvale zmenšiti své vlastní zásoby zlata.

Ražebné zmocněn jest čas od času vyhláškou stanoviti ministr financí; maje při tom zřetel na ažio této zlaté mince.

Výtěžek z československého dukátu rozmnožuje zlatý poklad státní.

§ 5.

Zákon tento, který nabude účinnosti 30 dní po vyhlášení, provede ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti a ministrem průmyslu, obchodu a živností.

Důvody.

Nejbezpečnější zárukou stálosti jednotky měnové, této osy veškerého hospodářského ústrojí směnného, jest zlato.

Stát nový jako náš není jistě hospodářsky zcela vybudován, nemá-li zlaté měny. Poněvadž však tohoto vrcholného bodu vývojového dosíci nedovolují a tak brzy ještě nedovolí domácí a světové poměry hospodářské, má býti dána do oběhu zatím aspoň jen mince obchodní jako dukát československý.

Tento peníz má vnějším rázem svým navazovati na způsob a podobu českých dukátů (jeden český dukát roveň 45 českým grošům) z dob samostatnosti a to kromě důvodů hospodářských také proto, že národ, jenž v době cizího panství s takovou láskou vzpomínal zašlých dob svobody, pozdraví jistě s mocným pohnutím v rukou svých zlatou minci, která již rázem svým připomene mu starodávné znaky jeho zvláštní osobitosti mezi národy a která bude spolu důkazem nejen staletého trvání, ale i vítězné nepodlehlosti české státní myšlénky.

K §u 1. Dukát jest penízem, jenž jako uchovatel hodnot jest zvláště mezi širokými vrstvami ode dávno velmi oblíben. Název jeho pochodí od slova dux, ražba byla výhradným právem králů. I v dobách těžkých, kdy běžné mince byly kaženy tím, že zmenšován v nich obsah drahého kovu, zůstávalo složení dukátů nedotčeno.Tím také udržela se důvěra k této minci, jejíž zlato pro vysokou ryzost nazýváno ťzlatem dukátovýmŤ. Kdežto totiž jiné mincovní zlato je pravidelně složeno z 900 dílů ryzího zlata a 100 dílů mědi, dukátové zlato má poměr 986 1/9 zlata ku 13 8/9 mědi.

Této dobré a staré tradici dukátů hověl také měnový zákon rakouský ze dne 2. srpna 1892, čís. 126 ř. z. (uherský XVII. čl. zák. z r. 1892). jehož čl. VII. nejen číselně (81 189-355 kusů dukátů razí se z vídeňské hřivny ryzího zlata ryzosti 23 karáty 8 gramů), ale i slovy ťwie bisherŤ přímo nápadně stanoví, že na dosavadních dukátech nemá býti ničeho měněn. Z těchto přesvědčivých důvodů má, i zde zůstati dukát československý ve váze i ryzosti naprosto nedotčen.

Mincovní jednotka váhy jest 1 kilogram místo původní vídeňské hřivny (marky), která byla podle matematika Vegy pojata do čl. II. mincovního patentu z 1. listopadu 1823 váhou 0.280644 kilogramů a teprve podle mnichovského matematika Steinheila byla opravena na 0.280668 kilogramu a přijata byla do zákona ze dne 23. července 1871, čís. 16 ř. z. z r. 1872, a novém zřízení míry a váhy.

Proto také prováděcím nařízením rakouského ministerstva financí z 15. prosince 1896, čís. 199 věstníku tohoto ministerstva ke čl. IX. měnového zákona z 2. srpna 1892, čís. 126 ř. z., opravena byla hrubá váha dukátu na 3.490896 (místo dosavadních 3.4905975) gramu a čistá váha na 3.4424109 (místo dosavadních 3.442117) gramu.

K §u 2. Na líci volen obraz knížete Václava - vévody (dux) - jako tomu bylo vůbec na českých mincích od staletí dobou před 900 lety počínajíc, zvláště ale na dukátech českých od 15. století až do počátku 30leté války.

V době, která ještě neznala znaků státních, byl to právě obraz sv. Václava, jenž byl náhradou znaku, symbolem zvláštní státnosti české, obrazem sebeurčení českého mezi národy; a také později, kdy užívání znaku zemského vešlo v obyčej, byl obraz sv. Václava na pečetích státních výrazem mocenské suverenity české.

Teprve doba habsburská, od 30leté války počínajíc, zatlačila sv. Václava ze zlatých, ostatek čím dále tím vzácnějších peněz českých a nahradila ho císařským orlem římské říše. [Profesor vysokého učení Karlova dr. Pekař, numismatik E. Fiala, profesoři vysokého učení Karlova G. Friedrich a dějepisec V. Novotný.]

Síla této tradice, která držela se starobylého symbolu jako znaku neporušené nepřetržitosti státní a národní myšlénky, má býti projevena také tím, že obraz sv. Václava jest lící československého dukátu. Také nápis ťNedej zahynouti nám i budoucímŤ jest citátem z písně, která pochází buď z konce 13. nebo ze samého začátku 14. století; r. 1368 nazývá se již ťcantio ab olim cantari consuetaŤ) kronika Beneše z Veitmile.**) Až do zavedení rakouské hymny byla státní hymnou českou.

Na rubu znak republiky Československé jest ovšem pro označení dukátu jako mince československé nezbytným.

Prvních tisíc dukátů má býti mincí numismaticky, historicky i národně velmi cennou ku prospěchu našeho zlatého pokladu; proto vyhrazeno jest právo ražby státu (§ 4).

Vroubkování chrání dukát proti zlehčení opilováním, perlový věnec proti padělání.

Průměr 19.75 stanoven jest jen pro dukát jednoduchý tak, jak jej udává pro t. zv. ťkremnický dukátŤ 3 uherského zák. čl. VII. z r. 1868 (Sbírka zák. zem. za léta 1865/1867 a 1868; Pešť 1872 str. 75).

Pří výrobě dukátů dvojitých a vícenásobných má míti jak mincovní technik, tak i umělec přiměřenou volnost, která jistě prospěje dokonalosti mince.

K 3. Jedna tisícina jest u dukátu obvyklou úchylkou od zákonné váhy i ryzosti jeho (remedium).

K 4. Pojmovým znakem mince obchodní jest sice, že takový peníz není zákonným, t. j. nuceným platidlem, není měnou. Tuto právní povahu jest však potřebí při prvé minci zlaté, která není měnou zlatou, zvláště vytknouti, aby hospodářský význam její nebyl ani nejšiřším vrstvám lidovým sporný ani nejasný.

Každý má věděti, že jedině smluvní volnost zájemníků -rozhoduje; jak a kdy užívati československého dukátu.

Obchod s dukáty byl by volný; se záznamem na burse bylo by lze ovšem počítati teprve, až by cena jeho se ustálila a blížila se jeho vnitřní hodnotě, která by podle záznamu ceny 1 kilogramu ryzího zlata ze dne 28. listopadu 1922 Kč 21.068.27 činila 72.525 Kč.

S hlediska formálního vláda doporučuje, aby tento vládní návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru rozpočtovému.

V Praze dne 14. prosince 1922.

Předseda vlády:

Ant. Švehla, v. r.

Ministr financí:

Dr. Al. Rašín v. r.