Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3943.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne............,

jímž se co do dávek veřejných poskytují výhody pro stavbu budov obytných a provozních.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Platnost zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., rozšiřuje se na stavby (§ 1 a 2 cit. zák.), s nimiž bude v roce 1923 započato a které budou v tomto roce buď dokončeny anebo v nichž bude po roce 1923 náležitě pokračováno, avšak s odchylkou, že daně prostá mimořádná amortisace činí u budov obytných 50% a u budov provozních 35%.

§ 2.

Převede-li se úplatně stavba, stran které platí daňová výhoda podle předcházejícího paragrafu, do 3 let po úplném dokončení, jest prvý takový převod osvobozen od poplatku nemovitostního.

Jde-li o přestavbu, přístavbu nebo nástavbu, jest osvobozena ta část hodnoty celé budovy, o níž se prokáže, že připadá na tuto částečnou stavbu.

Strana má žádati za osvobození nejpozději v neprodlužitelné lhůtě 3Oti dnů po dodání platebního rozkazu na poplatek nemovitostní z příslušné převodní smlouvy, k vyměření poplatků včas ohlášené, a k žádosti připojiti v prvopise nebo ověřeném opise potřebné doklady. Nebyla-li převodní smlouva ohlášena k vyměření poplatku včas, počíná se 3Otidenní lhůta dnem po jejím sjednání.

Nemůže-li důkaz o splnění podmínek osvobození býti proveden ve lhůtě uvedené v předcházejícím odstavci, budou poplatky vyměřeny s vyloučením osvobození. Jestliže by však žádost včas podaná byla v tříleté lhůtě doplněna, buď poplatek vrácen nebo odepsán.

Zaniknou-li daňové výhody podle §u 1, odst. posledního zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., zanikne také nárok na osvobození od poplatku převodního a poplatek se předepíše podle jinakých ustanovení. Majetník stavby, jenž jí použije k účelům odporujícím jejímu věnováni, jest povinen ohlásiti to v osmi dnech úřadu, u něhož byla žádost za osvobození od poplatků podána; neučinili tak, předepíše se mu pokuta ve výši sleveného poplatku a může mu kromě toho býti uložena pořádková pokuta do 100.000 Kč.

Bližší ustanovení budou vydána nařízením.

§ 3.

První převody staveb v §u 1 tohoto zákona uvedených jsou osvobozeny od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, jestliže převod stal se v době tří let od dokončení stavby.

Osvobození převodu stavebních parcel od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí podle §u 1, odst. 2, čís. 4, zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n., rozšiřuje se na převody stavebních parcel v letech 1922 a 1923, jestliže parcel těch bude v plné výměře dle stavebních řádů přípustné použito ke stavbám podle tohoto zákona, dále podle zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n. nebo podle zákonů o stavebním ruchu.

§ 4.

Zákon tento, jehož provedením se pověřují ministr financí a ministr spravedlnosti, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva.

Zákon ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, se osvědčil.

Mimořádné, daně prosté odpisy z obytných a provozních budov, vystavených v letech 1920 až včetně 1922, jež tento zákon připouští ve značné míře při sestavování vyměřovacího základu pro daň z příjmu a pro daň výdělkovou společností a jež buď najednou nebo v 10ti ročních částkách lze uplatňovati, budou míti za následek velmi podstatné snížení jmenovaných státních daní a na ně připadajících přirážek samosprávných svazků. Vedle obvyklého osvobození budov samých od daně domovní (zejména v zákonech o stavebním ruchu) byla naznačenou; nepřímou cestou poskytnuta poprvé také výhoda u jiných daní. Tím přispívá jak stát, tak i samosprávné svazky ve značné míře k podpoře stavebního ruchu. Citovaný zákon, jenž do r. 1925 skytá také možnost daně prostého nashromažďování mimořádných reserv pro obnovu strojů, nabyl tím za dnešních valutárních poměrů takové důležitosti, že brzo byl napodoben též v Německu a v Rakousku. Výhod zmíněného zákona co do budov obytných a provozních nebylo ovšem v letech 1921 a 1922 v plné míře využito, částečně snad také proto, že mnozí těchto výhod si ani plně neuvědomili. Proto se rozhodla vláda platnost zákona rozšířiti též na budovy obytné a provozní, jež budou vystaveny v r. 1923.

Poněvadž se však u nás cenové poměry ve prospěch stavebníků změnily, snižuje § 1 osnovy posavadní mimořádnou daně prostou amortisaci ze 70% u budov obytných na 50% a u budov provozních z 50% na 35%.

Za to však poskytuje nynější osnova také ještě jiné výhody co do dávek veřejných. V §u 2 jest stanoveno osvobození prvního převodu budovy od poplatku nemovitostního a v §u 3 od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Poněvadž posud nebylo jasno, zdali osvobození od zemské a obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, stanovené v §u, čís. 4 zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n., pro převody stavebních parcel v letech 1920 a 1921, jichž bylo použito ke stavbám dle právě citovaného zákona, bylo pozdějšími zákony o stavebním ruchu rozšířeno též na převody z let pozdějších, ba spíše se za to míti mohlo, že toto rozšíření nenastalo, rozhodla se vláda ve své snaze po největší podpoře stavebního ruchu pojmouti do osnovy také další ustanovení, že osvobození od dávky z přírůstku hodnoty platí též pro léta 1922 a 1923 a to jak co do parcel použitých ke stavbám podle této osnovy, tak i podle zákonů o stavebním ruchu.

Uvážíme-li dále všechny výhody, které poskytují zákony o stavebním ruchu co do daní a poplatků (srovn. též §§ 35 až 37 osnovy, tisk 3923 z r. 1922), dále též tu okolnost, že u nových budov dávka z nájemného smí se jen poloviční částkou vybírati a že totéž ustanovení platí také dle vydaných směrnic pro některé jiné obecní dávky, vybírané podle nájem- ného, dospějeme zajisté k přesvědčení, že se strany tisku bylo v hojné míře postaráno o povznesení stavebního ruchu.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným dle §u 5 j. ř. sněm.; zároveň doporučuje, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách Národního shromáždění výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k podání, zprávy ve lhůtě nejkratší.

K odůvodnění návrhu na zkrácení jednání se uvádí, že disposice k provádění staveb v r. 1923 třeba konat již nyní.

V Praze dne 14. prosince 1922.