Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

3938.

Zpráva

výboru ústavně právního a rozpočtového o usnesení senátu

o vládnom návrhu zákona (tlačivo sen. 1458 a 1487)

o štátnej podpore sporitelien a ich pobočných ústavov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tlačivo 3896).

Zákon

ze dne..... 1922

o státní podpoře spořitelen a jích pobočných ústavů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby poskytla spořitelnám, zakládaným na. Slovensku a v Podkarpatské Rusí, jakož i odbočkám spořitelen tam zřizovaným vklady ze státních prostředků v hotovostí, jež budou zúročitelny pozadu sazbou o 1% nižší, než jest dočasná úřední sazba eskontní, nejvýše však 4%.

§ 2.

Vklady v 1 zmíněné nesmějí úhrnem převyšovati 15,000.000 Kč a mohou býti poskytnuty v letech 1923 až 1925 ročně úhrnnou částkou nejvýše 5,000.000 Kč. Ministr financí se zmocňuje, aby peníz potřebný na tyto vklady opatřil úvěrem.

§ 3.

Vklady poskytnuté podle tohoto zákona jsou splatny nejdéle do desíti let.

§ 4.

Listiny a podání spořitelen, týkající se těchto zápůjček, jsou prosty kolků a poplatků.

§ 5.

Zákon tento stane se účinným 8. dnem pro vyhlášení a provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem financí.

Resoluce výboru ústavně-právního.

ťMinistr financí se vyzývá, aby potřebnou peněžní částku podle §u 2 citovaného zákona zařadil do státního rozpočtu pokud možno též už do rozpočtu na rok 1923.Ť

Důvodová zpráva.

I.

Předloha tato byla předložena, dříve senátu a vláda odůvodnila ji takto:

Instituce spořitelen, jak byla vypěstována v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ve druhé polovině XIX. století a na nové základy postavena zákonem ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., jest na Slovensku a v Podkarpatské Rusí neznáma. Důležitý úkol spořitelen na poli národohospodářském nutí státní správu k tomu, aby zakládání těchto ústavů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nejen umožnila, nýbrž i podporovala.

Skutečnost, že spořitelny nejsou podniky soukromými, zřízenými pouze na zisk, nýbrž ústavy pod všestranným a přísným dozorem správy státní, a že svých čistých přebytků mohou použíti jenom k všeužitečným účelům místním, způsobí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zajisté v dohledné době obrat ve smýšlení tamního obyvatelstva, jež až dosud jest zvyklé ukládati peníze pouze u soukromých peněžních ústavů, nebo dokonce u soukromníků, jimž hospodářský prospěch obyvatelstva bývá věcí podružnost, ne-li docela cizí.

A právě lato snaha - vybaviti obyvatelstvo území těchto z neblahého úvěrnictví, jež často končí pro dlužníka hospodářskou zkázou, - jakož i úsilí, aby obyvatelstvo řečených území přivykalo šetrností a mohlo si opatřiti úvěr za seriosních podmínek, jest pobídkou státní správě, aby snažila se o to, by instituce spořitelen, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tak osvědčená, byla uvedena v život i na Slovensku a v Podkarpatské Rusí.

Mimořádné tísnivé poměry na trhu peněžním brzdí však zřizování spořitelen jako samostatných ústavů v území Slovenska a v Podkarpatské Rusí, pročež nutno pro počátek podle možnosti podporovati aspoň zřizování poboček spořitelnami českými, moravskými a slezskými.

Na úspěšné zřizování spořitelen a jejich poboček na Slovensku a v Podkarpatské Rusi lze však pomýšleti pouze tehdy, budou-li míti jíž od počátku dosti prostředků, aby motaly poskytovati hypotekární úvěr a nynějších mimořádných poměrů trhu peněžního - a nelze za to míti, že nouze o peníze se v nejbližších letech podstatně zmírní - nemohou však ani spořitelny nově zakládané potřebné prostředky si opatřiti, ale nemohou ani staré spořitelny nové pobočné ústavy zřizující těmto potřebné prostředky poskytnouti, vždyť do nově zřízené pobočky nutno přenésti vždy i část vkladu mateřského ústavu, čímž ústavy trpí značnou měrou, neboť odnímají mnohdy značnou část oběživých prostředků z trhu umístnila a vnášejí je do podniků, které při dosavadním nepochopení jistých kruhů obyvatelstva území, o která jde, často nezaručují zdárný výsledek.

.lest tudíž na správě státní, učiniti vhodná opatření, aby zakladatelský duch, pokud jde o ústavy samostatné, po případě o jejích pobočky, byt povzbuzen, může se tak státi nejsnáze tím způsobem, že spořitelnám bude poskytnut za určitých podmínek od státu vklad níže zúročitelný, než jest obvyklá míra úroková, a po určité době splatný, tento způsob podpory nebude znamenati trvalé značné zatížení stáních financí, nehol podpora státu ve skutečností obmezí se tu na několikaleté pražení rozdílu mezi výší úrokovou, jíž by spořitelny musely jinde z výpůjčky platiti, a výší úrokovou placenou státu,

Na základě těchto úvah byla vypracována připojená osnova zákon. K jednotlivým paragrafům podotýká se toto:

Z § 1 jest patrno, že vklad od státu může býti poskytnut buďto spořitelnám na Slovensku a v Podkarpatské Rusí zakládaným, nebo spořitelnám, nalézajícím se kdekoliv v Československé republice, jež zřizují filiálku na Slovensku nebo v Podkarpatské Rusi. Současně jest tu stanovena úroková míra pro tento vklad.

Podle § 2 mohou vklady státní tímto způsobem spořitelnám poskytnuté obnášeti maximálně v celku 15,000,000 Kč, Poskytnutí této sumy jest pak rozděleno na tří léta, poněvadž třeba-počítati s tím, že spořitelny v zemích těchto budou zřizovány v nejbližších letech postupně.

§ 3 stanoví, že vklady tyto musí býti splaceny nejdéle do desíti let, od doby, kdy byly učiněny, Státní správě jest ovšem ponechána volnost, aby při poskytování těchto vkladů stanovila přísnější podmínky, právně pokud se týče splácení.

Upozorňuje se zvláště na to, že vklady tímto způsobem správou státní učiněné, budou naprosto bezpečné, Při zakládání nových spořitelen bude za ně ručiti zakladatel (obec, okres, župa) celým svým jměním a svou poplatní sírou, pokud by ještě nenalezly úhrady z aktiv spořitelny, Při zřizování filiálek poskytne stát vklad přímo mateřskému ústavu, takže zde budou ručiti za vklady v prvé řadě aktiva mateřského ústavu té která spořitelny, a pokud by snad mimo nadání nestačily, také zakladatel celým svým jměním a svou poplatní silou. Vklady státní budou tedy požívati stejné bezpečností, jalo vklady soukromé.

Výbor ústavně-právní doporučuje osnovu tak, jak byla usnesena senátem Národního shromáždění republiky Československé poslanecké sněmovně ku přijetí beze změny a navrhuje též přijetí připojené resoluce.

V Praze dne 13. prosince 1922.

II.

Výbor rozpočtový usnesl se ve své schůzi dne 13. prosince 1922 doporučiti, aby Vládní osnova byla schválena beze změny ve svém původním znění, jak již také senátem byla schválena.

V Praze dne 13. prosince 1922.