POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

I. volební období.

6. zasedání.


3934.

Zpráva

výboru sociálně-politického

o vládním návrhu zákona o překládání státních zaměstnanců na jiné služební místo (tisk 3320).

Sociálně-politický výbor, projednav v zevrubné debatě všecka ustanovení osnovy vládního návrhu zákona o překládání státních zaměstnanců na jiné místo, navrhuje přijetí tohoto návrhu a to z následujících důvodů:

Navrhovaný zákon má státní správě umožniti, aby v nynější přechodní době vyrovnávala eventuelní nedostatek personálu, jevící se v některých resortech, a to tím, že do takovéhoto resortu se přesadí kvalifikované síly z jiného resortu, v němž těchto sil lze postrádati.

Jedná se tu tedy o hospodářské využití pracovních sil.

Zákon nemá na mysli podstatně a v prvé řadě překládání z místa na místu, nýbrž podstatou jeho jest překládání z resortu do resortu. Obavy, které v nezasvěcených kruzích s tímto zákonem byly spojovány, spočívají na nesprávných představách, jako by se jednalo o drakonické přesazování úředníků z jednoho konce republiky na druhý bez zvláštní potřeby. Představy tyto jsou mylné. Státní správa již dnes má možnost, aby přesadila úředníka na př. z Čech do Podkarpatské Rusi i proti jeho vůli, leč jen v tomtéž resortu. Avšak potřeba tvořících se resortů mladého státu vyžaduje nezbytně, aby v nedostatku schopného personálu bylo možno vypomoci si použitím zapracovaného personálu některého jiného resortu. Takovéto opatření až dosud nebylo možno, a státní správa nemohla úředníka z resortu do resortu přeložiti ani v tom případě, když na př. zůstane beze změny v tomtéž geografickém místě.

Zákon má ráz normy přechodní, jeho účinnost je termínována do konce roku 1924.

Účel opatřeni zákonem normovaného jest přesně vymezen, a překládání státních zaměstnanců může se díti toliko k tomu konci, aby byl vyrovnán nedostatek zaměstnanců jednoho resortu státní správy z přebytku personálu jiného resortu.

Zájmy státních zaměstnanců jsou v zákonce chráněny tím, že přeložení z moci úřední má dle výslovného ustanovení zákona nastoupiti teprve v druhé řadě, t. j. teprve tenkráte, když nelne dotyčné místo obsaditi na základě dobrovolných přihlášek došlých na úřední vyzvání.

Neméně důležitou kautelou zájmů státních zaměstnanců jest další ustanovení, že předpokladem přeložení jest schopnost zaměstnancova vůči požadavkům služby. Toto ustanovení zajisté plně dostačí, aby chránilo státní zaměstnance proti jakýmkoliv vexacím a šikanám. Platové zájmy zaměstnancovi jsou chráněny ustanovením, že přeložený musí býti ponechán v tom stupni platovém, ve kterém jest v den přeložení.

Všecky tyto kautely obsažené v textu zákona samotného usnesl se však sociálně-politický výbor ještě zvýšiti, a to tím, že navrhuje, aby do důvodové zprávy k tomuto zákonu byla přijata následující ustanovení:

1. Předpisy o jmenování zůstávají tímto zákonem nedotčeny;

2. v návrzích na přeložení podle tohoto zákona jest vždy uvésti veškeré okolnosti směrodatné, jakož i účinky, které bude míti přeložení nejen pro státní správu, nýbrž i pro zaměstnance;

3. přeložení děje se vždy z moci úřední, tudíž i v případě, že se zaměstnanec bude překládati na základě přihlášky;

4. výbor očekává, že pokud to služební zájem bude připouštěti, bude při překládání přihlíženo též k osobním, rodinným a hospodářským poměrům zaměstnanců.

Přihlížeje k těmto všestranným kautelám, jimiž původní návrh zákona a důvodové zprávy byl sociálně-politickým výborem doplněn a v zájmu státního zaměstnanectva zdokonalen, nepovažoval sociálně-politický výbor za nutno, aby do zákona pojal ještě i další ustanovení, jimiž měla býti osnova doplněna. Tak zejména návrh, že má býti při přeložení přihlíženo k osobním, rodinným a hospodářským poměrům zaměstnanců, nebyl do zákona pojat, poněvadž se to z důvodů legislativních nedoporučuje a dostačí úplně příslušný pasus v důvodové zprávě. Zachování veškerých požitků služebních nemohlo býti v zákoně normováno proto, že takovéto ustanovení by bylo v odporu s platnými předpisy pro překládání uvnitř resortu. Rovněž nemohla býti normována obligatorní součinnost organisací zaměstnaneckých, poněvadž by tím byla alterována, po případě přímo znemožněna zákonná zodpovědnost ministra a státní správy; ustanovení toto odporovalo by také dosavadnímu platnému právu, které vylučuje koordinovanou součinnost organisací zaměstnaneckých. Posléze uvažoval sociálně-politický výbor také o podnětu, aby určité území (Slovensko) bylo z účinnosti zákona vyloučeno.

Podnět tento však nemohl býti přijat, poněvadž by byl v odporu s intencemi navrhovaného zákona, a rušil by podstatně jeho účinnost.

Při jednání o osnově byl sociálně-politický výbor veden úvahou, že zákon, o který jde, vyhovuje státní správě tím, že umožňuje ekonomické disposice personálem, ale vyhovuje také zájmům zaměstnanců samotných, jejichž potřeby plně respektuje, poněvadž již i samým svým účelem sleduje tendence státním zaměstnancům příznivé, a to tím, že zmenšuje nutnost propouštění státních zaměstnanců, resp. překládání přebytečných sil na dovolenou s pouhým čekatelným.

Ze všech těchto důvodů doporučuje se návrh ke schválení.

V Praze dne 13. prosince 1822.

Předseda:

zpravodaj:

V. Johanis v. r.

J. Dubický v. r.


Zákon

ze dne..........................................192...

o překládání státních zaměstnanců na jiné služební místo.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Státní zaměstnanci mohou býti do konce roku 1921 přeloženi ve svém služebním odvětví i na místo v jiném oboru (resortu) státní správy, avšak jen k tomu konci, aby byl vyrovnán nedostatek zaměstnanců jednoho resortu státní správy přebytky zaměstnanců jiného resortu. Při tom budiž nejdříve přihlíženo k přihláškám došlým na úřední vyzvání, předpokládajíc, že zaměstnanec při svém novém upotřebení může dle svých schopností vyhověti požadavkem služby.

Přeložený zaměstnanec budiž ponechán ve stupni platovém, ve kterém jest v den přeloženi.

§ 2.

Státními zaměstnanci (§ 1) rozuměti jest všechny státní zaměstnance, vyjímajíc soudce z povolání, tedy i zaměstnance ústavů, podnikův a fondů státních neb státem spravovaných.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni ministři.

 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP