Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

o úvěru repatriačním.

I.

Repatriace válečných zajatců rakouskouherské armády, jež děla se prostřednictvím Mezinárodního Červeného Kříže v Ženevě tak, že M. Č. K. použil prázdného prostoru lodí z Ruska se vracejících, jež německá vláda vypravovala do Ruska s transporty ruských zajatců z Německa. Ukázalo se však, že tyto lodi nestačily, zejména pak, že z této akce zůstali by vyloučeni někteří zajatci na Sibiři, kam německé lodi vypravovány nebyly. Obrátil se tudíž M. Č. K. o pomoc k ťSvazu NárodůŤ. Tento požadovanou spolupráci přijal a pověřil svým zastoupením dra Nansena. Pomoc tato spočívala v převzetí celé repatriace zajatců ze Sibiře, kteří se nepřihlásili k svépomocné repatriační akci legionářů, v opatřeni dalších lodí k disposici M. Č. K. a v podporování zajatců v Rusku oděvem, obuví a potravinami. K provádění toho úkolu zřízen Nansenem v Berlíně zvláštní pracovní výbor. Přistoupení naše k této t. zv. Nansenově akci ťSvazu NárodůŤ bylo nutné, ježto tato akce byla doplňkem akce M. Č. K., na které byli jsme již zúčastněni. Nebylo také možno pomoci našim zajatcům samostatnou akcí aniž by se zvětšil podstatně náklad.

Úvěru k této akci až do celkové sumy 100.000 liber šterlinků zavázaly se vlády: dánská, francouzská, holandská, norská; švédská a švýcarská. Dru Nansenovi vyplaceno dosud těmito vládami 413.700 liber šterlinků. Jednotlivé státy zúčastněné na této akci měly býti zatíženy v konečném účtu percentuelně dle počtu repatriovaných příslušníků. K sestaveni účtu bude třeba delší doby. Aby mohl býti podle přání vlád států, úvěr poskytnuvších, určen poměr závazku, které by svého času měly plniti vlády nástupnické; stanovil Nansen účast těchto států podle početného stavu repatriovaných zajatců do konce dubna 1921. Z 86.092 osob repatriovaných bylo 18.219 příslušníků - republiky, t. j. 21.16% připadá dle toho z úvěru repatriačního na republiku zatím částka 87.539 liber šterlinků. Tato částka rozvedena percentuelně na vlády úvěr poskytnuvší, jež vydaly obligace na úhradu těchto úvěrových sum a to ve své měně. Obligace byly generálním sekretářem odevzdány zastupitelským úřadům dlužnických států. Československá finanční kancelář v Paříži zaslala tyto obligace prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí ministerstvu financí k opatření podpisů, ale ježto nebylo pro úvěr zákonného podkladu, nutno, aby navrhovaným zákonem se podpis umožnil.

Obligace tyto jsou splatny 1. ledna 1925 a zní na 185.150 dánských korun (vyst. 1./X. 1920), 152.494.80 fr. (vyst. 16./II. 1921), - 508.316.10 (25./VI. 1921), 32.000 liber šterlinků (1./VIII. 1921), 105.800 hol. zl. (1./X. 1920), 3.703 uher šterlinků (l./X. 1920), nor. kor. 84.640 (1./X. 1920), švédské koruny (1./III. 1921), šv. franky 211.600 (l./X. 1920).

Počet repatriantů - ježto cifry dosud známé mají za základ stav 21. dubna 1921 - není definitivní a nutno po úplném skončení akce přesně zjistit cifru repatriantu a percentuální podíl v nákladech. Ministerstvo financí si vyhradí u věřitelských státu vydáni definitivních obligací. Proto nutno zmocnění § 2.

Vláda uvádí, že vydání obligací věřitelskými státy již několikráte urgováno, odkudž motivovala se nutnost zkráceného jednání.

Je nesporno, že závazkům z akce vzešlým - z nichž prvé datují se už z roku 1920 - nutno dostáti, k čemuž směřuje lato předloha. Výbor branný doporučuje poslanecké sněmovně, aby schválila připojenou osnovu zákona.

V Praze dne 12. prosince 1922.

II.

rozpočtový výbor jednal o shora uvedeném vládním návrhu jmenovitě s hlediska úhradového. Ježto zákonem tímto zmocňuje se vláda, aby vydala k úhrad úvěru repatriačního dluhopisy v cizích měnách a to až do celkové, na Československa připadající výše - a poněvadž tato definitivní výše není dosud známa, žádá rozpočtový výbor, aby vláda po skončené akci repatriační podala N. S. zprávu o tom, jaké výše úvěru bylo třeba.

Jinak uznal rozpočtový výbor, že uvedené zmocnění vláda nutně potřebuje a proto se připojil k usnesení výboru branného. Doporučuje N. S., aby osnovu vládní přijalo jako zákon.

V Praze dne 13. prosince 1922.

Zákon

ze dne................,

jímž se schvaluje úvěr - poskytnutý vládami států, zastoupených v Mezinárodním výboru pro pomocné úvěry hospodářské - na repatriaci válečných zajatců československé státní příslušnosti z Ruska.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Národní shromáždění republiky československé schvaluje úvěr - poskytnutý vládami států, zastoupených v Mezinárodním výboru pro pomocné úvěry hospodářské - na repatriaci válečných zajatců československé státní příslušnosti z Ruska (akce Nansenova).

§ 2.

Vláda se zmocňuje, aby vydala k úhradě tohoto úvěru - až do celkové, na Československou republiku připadající výše - dluhopisy v cizích měnách státům, které poskytly finančních prostředků na provedení této akce.

§ 3.

Dluhopisy vydané podle tohoto zákona jsou osvobozeny od kolků a poplatků a úroky z nich od daně důchodkové (rentové).

§ 4.

Zákon tento, jejž provedou všichni členové vlády, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.