Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

o změně § 8, zák. ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., která se doplňují částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně policejní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

V odst. 4, §u 8 zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n. zaměňují se slova: ťčástkou 10,000 KčŤ slovy ťčástkou 3.600 KčŤ a vkládá se za slova ťpožitky vyššíŤ věta: ť,ledna třetím smluvních požitků služebních je mimořádným přídavkem odpovídajícím mimořádným přídavkům úředníků státníchŤ.

Poslední věta téhož odstavce bude zníti takto: ťPensijní základna budiž stanovena se smluvními požitky ve smlouvě služební, nemá však býti nižší, než pensijní základna stanovená a 1. a 2. zákona ze dne 13. července 1922, č. 237 Sb. z. a n.Ť.

Zákon tento nabývá účinností současně se zákonem ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n. a provede jej ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva

Resolucí poslanců Johanise, Staňka, Slavíčka, dra Noska a dra Lukavského, přijatou v.175, schůzí poslanecké sněmovny Národního shromáždění drze 29. listopadu 1922, se vláda vybízí, aby provedla co nejdříve, byt i postupem, postátnění zdravotní policie v celé republice a pokud je potřebí, předložila neprodleně Národnímu shromáždění novelu zákona ze dne 13. července 1922, čís. 236 Sb. z. a některým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně policejní.

Zákony předem citované vyplynuly z potřeby; upraviti zdravotní službu v obcích tak, aby vyhovovala požadavkům nynější doby, Úkoly, jež vzcházejí zdravotní správě ve směru sociálním, nutně vyžadovaly nové úpravy základů této služby, to jest vlastního výkonu přímo mezi lidem za přímé účasti státu, Zákonem ze dne 13. července 1922; čís. 236 Sb. z. a n., má Mýtí umožněno urychlení této úpravy v mezích zákonem tímto stanovených.

S meritoritní stránkou této úpravy jest přirozeně ve spojení i otázka osobní a proto, mělo-li by býti uspíšeno uspořádání zdravotní služby po venkově, musela býti spoluřešena otázka odměny lékařů službu tu vykonávajících.

Změna, která tímto navrhovaným zákonem se provádí, týká se nejnižší hranice pažitkově.

Aby umožněno bylo podle principu aequity vhodné dosouzení hrotných poměrů lékařů výkonem zdravotní služby v obcích a obvodech pověřených, upravuje se horní mez požitková za účelem vhodného odstupňování, Tím se na vlastním základu odměny ničeho nemění, naopak bude možno spravedlivější odměna práce za poměrů obtížnějších.

Ti lékaři, jejichž postavení vzhledem k jích poměrům, v nichž žijí (k úpravě požitkové, provedené dosavadními vydržovateli, k příjmům ze soukromé prase, vedlejším požitkům atd.), jistě jest příznivé, nebudou při navě úpravě výkonu služby zdravotní očekávati mimořádné změny požitků, spokojíce se s přiměřeným ekvivalentem za větší práci. Naproti tomu lékaři, kteří žijí v poměrech hospodářsky zřejmě nepříznivějších, musejí očekávati od nové úpravy podstatnější zlepšení, a právě z tohoto hlediska vychází navrhovaná změna, která též přihlíží k poměrům, upraveným zákonem ze dne 13. července 1922, čís. 237 Sb. z. a n.

Po stránce finanční neobsahuje tento návrh žádného zvýšeni nákladu.

Po formální stránce se navrhuje, aby osnova provedena byla jednáním zkráceným ve smyslu §u 55 jednacího řádu poslanecké sněmovny, pokud se týče senátu Národního shromáždění a aby byla přikázána výborům zdravotnímu a rozpočtovému a to nejprve v poslanecké sněmovně a potom v senátu Národního shromáždění.

V Praze, dne 13. prosince 19.