POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.
|
I. volební období. |
6. zasedání. |
3926.
Návrh
poslanců V. Johanise, J. Trnobranského a soudr.
na novelisaci zákonů o nemocenském pojištění dělníků.
Zákon
ze dne................
kterým se prodlužuje působnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 189 Sb. z. a n., a kterým se mění zákony o nemocenském pojištění dělníků.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Působnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 489 Sb. z. a n. se prodlužuje.
Článek II.
Zákon uvedeny v článku I., jakož i zákony ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z.; ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z., ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n. a ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n. n nemocenském pojištění dělníků mění se takto:
§ 2 odst. 2.
Rovněž příslušníci vlastní domácnosti domáckých dělníků, jakož i členové rodiny zaměstnavatelovy, sdílející s ním společnou domácnost, kteří překročili 14. rok svého věku, pouze vypomáhají při práci podrobené povinnosti pojistné a nemají za své spolupůsobení pravidelné mzdy v hotovosti jsou oprávněni, přihlásiti se sami; nebo přednostou domácnosti za členy okresní nemocenské pokladny místně příslušné.
§ 3.
Pojistná povinnost zřízenců, kteří jsou ustanoveni se stálým služným ve službě státu, země, župy, okresu, municipálního města, obce nebo veřejného fondu a mají v případě onemocnění proti svému zaměstnavateli nárok na služné aspoň po dobu jednoho roku, omezuje se na dávky uvedené v §u 6 č. 1 a 6.
§ 6 bod 3.
Šestinedělkám buď poskytována peněžitá podpora ve výši nemocenského, 6 neděl před porodem a až do 6ti neděl po porodě, pokud šestinedělky nekonají v té době námezdní práce. Doba, po kterou šestinedělce byla poskytována podpora před porodem, nezapočítává se do lhůty uvedené v §u 13 č. 3.
§ 6 bod 6.
Rodinným příslušníkům pojištěnce dávky uvedené pod č. 1 a 5; pohřebné nesmí však převyšovati šedesát korun, zemřeli příslušník rodiny nejvýš dvouletý, 180 korun, zemřel-li příslušník starší 2 let nedokonavši však 14 roků a 300 korun, jde-li o úmrtí příslušníku staršího; pohřebné za rodinného příslušníka nesmí však býti nikdy vyšší nežli pohřebné za pojištěnce podle č. 5.
Za příslušníky rodiny jest pokládati tyto osoby, které žijí s pojištěncem ve společné domácnosti a nejsou samy podrobeny pojistné povinnosti:
a) manželku,
b) družku, která s pojištěncem žije ve společné domácnosti aspoň tři měsíce přede dnem, kdy nastal pojistný případ,
c) manžela pojištěnky, který jsa k výdělku nezpůsobilý, jest odkázán na výdělek manželčin,
d) děti manželské, nemanželské a přijaté do dokonaného 16ho roku,
e) starší děti manželské a nemanželské, sourozence, rodiče pojištěnce a jeho manželky (manžela), děda a bábu, kteří jsouce k výdělku nezpůsobilí, jsou odkázáni na výdělek pojištěncův a žijí s ním aspoň 3 měsíce ve společné domácnosti přede dnem, kdy nastal pojistný případ.
Nárok na tyto dávky vzniká 4 neděle po tom, kdy pojištěnec po prvé anebo znovu vstoupil do zaměstnání podrobeného pojištění a zaniká teprve v době stanovené v §u 13 č. 3.
§ 6 poslední odstavec.
Okresní nemocenská pokladna jest povinna poskytnouti dávky uvedené v odstavci 1 č. 1 také členovi jiné nemocenské pokladny, jenž v jejím obvodě bydlí, a příslušníkům jeho rodiny, jest-li poskytnutí dávek těch nezbytně nutno nebo vyjadřuje-li toho příslušná nemocenská pokladna. Okresní nemocenská pokladna jest rovněž povinna kontrolovati nemocné příslušníky jiné nemocenské pokladny na žádost její. Tato pokladna jest povinna nahraditi náklad:
§ 6a) odst. 1.
Změny ve mzdové třídě, které nastanou později nežli 4 neděle před počátkem nemoci nebo za nemoci, nejsou pro tuto nemoc směrodatny při určování výše nemocenského. Z této zásady jest vyňata změna mzdové třídy vzniklá tím, že pojištěnci po ukončení učňovského poměru dostalo se vyšší mzdy, anebo tím, že pojištěnec změnil zaměstnání.
§ 7.
První mzdová třída odpadá.
Mzdové třídy Il. až XlIl. jest číslovati o jednu třídu níže.
§ 8 nový odstavec.
Jest-li pojištěnec nebo příslušník jeho rodiny držen v nemocnici z důvodu zdravotní policie na příkaz úřední, není nemocenská pokladna povinna k náhradě nákladů tím vzniklých.
§ 9 b) poslední odstavec.
Není-li jiných prostředků, mohou býti pro takové fondy vybírány zvláštní příspěvky od pojištěnců. Příspěvky ty vybírají se stejně jako ostatní příspěvky. Od zaměstnavatelů mohou býti příspěvky vybírány jenom za souhlasu dozorčího výboru.
§ 11 poslední odstavec.
Zřizování nových nemocenských pokladen se zakazuje.
§ 12 odstavec 2.
Třetí větu jest vypustiti.
§ 12 odstavec poslední.
Vedoucího úředníka jmenuje k návrhu představenstva politický úřad II. stolice, jenž jest povinen vyžádati si dobré zdání dozorčího výboru a příslušného svazu nemocenských pokladen.
§ 25 odstavec 4.
Celkové příspěvky za jednoho pojištěnce za týden nesmějí činiti více nežli = průměrného denního pracovního výdělku mzdové třídy (§ 7). Do této výměry nezapočítávají se však příspěvky k fondům uvedeným v §u 9 b).
§ 31 odst. 1.
Na konec jest připojiti: (§ 85 živn. ř.).
§ 32.
Zaměstnavatelé, kteří nedostojí ohlašovací povinnosti, nebo, kteří vědomě ohlásí nemocenské pokladně nižší mzdu nežli jaké pojištěnec skutečně požívá, jsou povinni nahraditi pokladně náklad, který byl spojen podle zákonného nebo statutárního předpisu s podporou osoby, jež nebyla vůbec ohlášena nebo byla ohlášena teprve po onemocnění, anebo, jejíž mzda nebyla před onemocněním správně udána; trestnost podle §u 67 tím není vyloučena.
§ 58, poslední odstavec.
U společenstevní nemocenské pokladny jsou povinně zajištěni všichni, kdo jsou v zaměstnání u povinných členů společenstva, kromě osob konajících práce v domácnosti.
§ 75, odst. I.
Jednání a listiny, jichž jest třeba k založení a vypořádání právních poměrů mezi nemocenskými pokladnami se strany jedné a pojištěnci nebo jejich zaměstnavateli se strany druhé, zahrnujíc v to i spis soudů a rozhodčí rozhodnutí, dále podání nemocenských pokladen i s přílohami, jakož i smlouvy mezi pokladnami (svazy pokladen) a lékaři, lékárníky, porodními asistentkami, úředníky a zřízenci, jsou osvobozeny od kolků a poplatků. Nemocenské pokladny jsou dále osvobozeny od daně důchodkové, pokud jde o příjem úroků z uložených fondů.
Článek II. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n. se zrušuje.
Článek IV. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n. se doplňuje vsunutím nového odstavce za odstavec druhý.
Zřízení nového svazu povoluje se jen tehdy, přihlásí-li se k němu nejméně dvacet nemocenských pokladen.
Svazy s menším počtem pokladen budou zrušeny.
Článek XXI. zákona ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb. z. a n. odstavec 3 jest doplniti takto: Tyto pokladny mohou přijímati za členy pouze zaměstnance závodů, jichž sídlo jest v obvodě politického úřadu I. stolice, v jehož obvodě jest sídlo pokladny. Zaměstnavatelé však, jejichž zaměstnanci nebyli u takové pokladny přihlášeni za členy dne 31. prosince 1921, nemohou zaměstnance své přihlásiti u takové pokladny s účinkem zproštění jejich příslušnosti u místně příslušné nemocenské pokladny.
Článek III.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923.
Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl.
Odůvodnění.
Dnem 31. prosince t. r. končí účinnost zákona ze dne 22. prosince 1921, č. 489 Sb. z. a n. o nemocenském pojištění dělníků; je nutno, aby došlo k prodloužení účinnosti. Praktická potřeba ukázala pak nutnost, aby některé předpisy onoho i ostatních zákonů o nemocenském pojištění dělníků byly podle toho novelisovány.
Tento účel sleduje návrh podepsaných, kteří doporučují, aby návrh byl přikázán výboru sociálně-politickému s uložením, aby co nejrychleji podal zprávu sněmovně.
Návrh neukládá finančních břemen státu a proto není třeba rozvahy o nákladech a úhradě.
V Praze dne 11. prosince 1922.
Johanis. Trnobranský, David, dr. Bartošek, Landová-Štychová, Prášek, Sajdl, Sladký, Špatný, Pechmanová, dr. Uhlíř, Pelikán, Laube, Langr, Netolický, Slavíček, Pik, Remeš, dr. Dérer, Bečko, Oktavec, Karpíšková, Jaša, Koudelka, Svoboda, Hummelhans, Al. Kříž, Kasík, dr. Meissner, Marek, Benda, Němec, Geršl, Brožík, A. Novák, dr. Winter.