Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922.

na zrovnocenění státních průmyslových škol mistrovských odboru strojního, stavebního, elektrotechnického, chemického, textilního, pro spracování dřeva, odboru sklářského, hutnického a t. d. s úplnou školou střední.

Podepsaní navrhují:

Zákon

ze dne...............

o zrovnoprávnění státních průmyslových škol mistrovských všech oborů se školami středními.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně

§ 1.

Absolutorium státní průmyslové školy mistrovské všech oborů jest rovnocenno se vzděláním úplné školy střední.

§ 2.

Ve službách státních a v podnicích i fondech státem spravovaných, ve službách zemských a samosprávných, buďtež absolventi státních průmyslových škol mistrovských, pokud se zařadění, postupu nebo požitků týče, postaveni na roveň absolventům jiných úplných škol středních.

§ 3.

Zaměstnanci oněch kategorií, pro něž jest dle nových předpisů absolutorium státní průmyslové školy mistrovské předepsáno, stojící v definitivním ustanovení ve službách státních neb podnicích i fondech státem spravovaných, ve službách zemských a samosprávných, pokud ve službě úplně vyhovuji, staví se na roveň absolventům těchto škol; napříště však buďtež na tato místa přijímáni výhradně oni uchazeči, kteří absolutorium státní průmyslově školy mistrovské vykazují.

§ 4.

Absolventi státních průmyslových škol mistrovských, kteří před vydáním císařského nařízeni č. 130 ř. z. ze dne 14. března 1917 a nařízením vlády republiky Československé čís. 411 Sb. z. a n. ze dne 17. listopadu 1921 o ochraně titulu inženýr, tohoto titulu užívali a vedoucí samostatná místa zastávali, se titul inženýra doživotně ponechává, ostatní požívají titulu technik s přívlastkem strojní, stavební, textilní a t. d.

§ 5.

Absolventům státních průmyslových škol mistrovských a státních odborných škol udělí ministr veřejných prací stavovské označení inženýr po nejméně 12ti leté praksi, když byli během této doby nejméně 5 let zastávali samostatná vedoucí místa v oboru technickým jako zaměstnanci nebo samostatní podnikatelé* ve svém oboru vynikli a jestliže na podané žádosti uváděně důvody jsou buď zaměstnavatelem nebo veřejným úřadem potvrzeny.

§ 6.

Zákon tento vstupuje v platnost dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřuje se ministr školství a národní osvěty spolu se súčastněnými ministry.

Důvody:

Po ukončení povinné návštěvy školní, zpravidla školy měšťanské nebo nižší školy střední, nastupují adepti státních průmyslových škol mistrovských do dílen a továren, aby se vyučili řemeslu. Doba učební trvá 3 až 4 rohy, a během této doby navštěvují jmenovaní živnostenskou školu pokračovací, kde jsou vyučováni odborným předmětům, jako: rýsování, technologii, nauce o motorech, účetnictví, písemnostem, počtům, zbožíznalství, zdravovědě, občanské nauce a pod. Po vyučení vstupují na státní průmyslovou školu, na které trvá studium 2 roky. Vyučuje se zde hlavně předmětům technickým, ale též předmětům všeobecným, jako: písemnostem, účetnictví, občanské nauce, fysice, češtině, němčině, matematice kalkulaci, zeměpisu, měřictví, kresleni rýsování, krasopisu, průmětnictví a pod.

U srovnání se školou střední dojde se k následujícímu: Do 14 let stáří dlužno počítati s povinnou návštěvou školní, ať jest to na škole střední nebo měšťanské. Po 14. roce věku studují realisté ještě 4 lota, gymnasisté 5 let, kdežto absolventi průmyslových škol mistrovských (včetně vyučení se řemeslu za současné návštěvy živnostenské školy pokračovací) 5 až 6 roku. Připočítá-li se k tomu ještě prakse po absolvování, která jest předepsána ku dosažení místa technického mistra železničního, minimálně 2 leta, u pošt 3 leta, jest pak žádaná průprava takového kandidáta ve skutečnosti 7 až 9 roků.

Jenom absolvent vysoké školy technické má po 14. roce věku 4 třídy reálky a 4 ročníky vysoké školy technické, dohromady 8 roků, a jak výhodné postupy ve skupině ťAŤ se mu poskytují.

Státní průmyslové školy mistrovské byly vybudovány teprve před 40 lety.

Rozšiřování jich nastalo hlavně po roce 1902, když Svaz rakouských průmyslníků (odbočka v Brně) na dotazy bývalého ministerstva obchodu ve Vídni doporučil rozmnožení průmyslových škol mistrovských (odpověď na otázku čís. 4. ministerstva obchodu). Na otázku čís. 3., je-li pravda, že absolventi státních průmyslových škol mistrovských mechanicko-technického a elektrotechnického směru dělají konkurenci absolventům průmyslových škol vyšších v konstrukčních kancelářích, odpověděl Svaz průmyslníků, že absolventi průmyslových škol mistrovských přinášejí praktické zkušenosti, kterých nabyli tím, že se vyučili řemeslu a pracovali dříve jako dělníci v továrnách, čímž mohou se lépe uplatniti než absolventi vyšších průmyslových škol, kteří žádnou řemeslnou praksi neprodělali.

V soukromém průmyslu československém byli a jsou absolventi státních průmyslových škol mistrovských vyhledáváni jako nejlepší organisátoři výroby a konstruktéři; zaujímají dnes 60% samostatných vedoucích míst.

V elektrárnách československých zaujímají 80 procent míst samostatných správců elektráren. I v soukromém podnikání vynikli jako samostatní živnostnici, elektrotechnici, stavitelé a pod.

Okolnost tato byla též potvrzena přednáškou p. inž. Hertíka dne 14. dubna 1918 na thema: ťInženýr, dílovedoucí a dělníkŤ, uveřejněnou v Technickém obzoru, roč.1918, a v Časopise českých dílovedoucích, roč. 1918, čís. 5., při níž pan inž. Hertík pravil, že absolventi průmyslových škol mistrovských to byli, kteří udrželi náš průmysl na výši doby, a že svojí dobrou teoretickou i praktickou průpravou dospěli k oněm typům inženýru, jimž patří veškerá úcta nezaujatého pozorovatele.

Absolventi státních průmyslových škol mistrovských, zaměstnaní ve službách státních jako úředníci a mistři technické služby, kteří se všestranně uplatnili (neboť svých míst dosáhli bez výhrad) a mají největší podíl na úpravě a znovuzřízení válkou rozháraných poměrů, dovedli by zajisté s prospěchem zastávati vyšší vedoucí místa jako jejich kolegové v závodech soukromých, kdyby ocenění absolutoria průmyslové školy mistrovské bylo spravedlivě provedeno a kdyby nebyli zařaděni do téže skupiny státních úředníků jako abiturienti IV. ročníku měšťanské školy, čímž jest jim znemožněn postup na vyšší vedoucí místa.

V jiných státech, a to oněch konkurenčně nejsilnějších, došli již tito zaměstnanci spravedlivého ocenění; tak na př. říšsko-němečtí železniční dělmistři a strojmistři byli za konsolidaci poválečných poměrů v železničních dílnách jmenováni přednosty oddělení, přednosty dílen a topíren, provozními inženýry a vrchními inženýry. Ve Spojených Státech Severoamerických stávají se dílovedoucími, vrchními dílovedoucími, intendanty, místořediteli i řediteli.

U nás byla dosud řešena otázka titulů ve zvláštní anketě, kterou v roce 1918 uspořádal ť Spolek inženýrů a architektůŤ na návrh skupiny úředně autorisovaných civilních inženýrů, v níž byl absolventům průmyslových škol mistrovských přiznání a představenstvem jmenovaného spolku schválen titul ťtechnikŤ s přívlastkem strojní, stavební, textilní a t. d. O hmotném postavení, zejména ve státních službách, a o jejich pragmatikálním zařadění nebylo dosud vůbec jednáno a ani stará, dosud platná služební pragmatika pro státní úředníky se o průmyslové škole mistrovské vůbec nezmiňuje.

Absolventi státních průmyslových škol mistrovských vykonali svoji povinnost ku státu tím, že v průmyslových i státních podnicích jako úředníci a dílovedoucí rozhárané poválečné poměry napravili a podniky v normální chod uvedli; bude zajisté jen aktem spravedlnosti, dojdou-li za svoji namáhavou práci náležitého ocenění, čehož jim zajisté poslanecká sněmovna neodepře a v předu uvedeným bodům dá svoji sankcí.

Úhradu spojenou s realisováním návrhu bude lze najíti v rozpočtu.

Ve směru formálním doporučuje se, aby byl návrh přikázán výboru kulturnímu.

V Praze dne 2. prosince 1922.

Hampl, J. Černý, Chalupník, Benda, Lehocký, Kasík, Farbula, Hlaváček, Ulrich, Jaša, Hummelhans, Remeš, Čundrlík, A. Chalupa, Biňovec, A. Novák, Pik, dr. Dérer, dr. Hodža, Bečko, Skotek.