|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
6. zasedání. |
3909.
Interpelace:
I. posl. Stivína a soudr. ministrům spravedlnosti a vnitra o tiskové praxi konfiskační,
II. posl. Matznera a druhů vládě o stržení pomníku v Bruntále,
III. posl. dra Schollicha druhů ministrovi spravedlností o jazykové praxi u hlučínského okresního soudu,
IV. posl. Geršla a soudruhů ministru železnic o železničním neštěstí na dráze Prostějov, Třebovice,
V. posl. Kreibicha a druhů min. vnitra o přednáškách ťgenerálaŤ Limana von Sanders v Liborci a Jablonci.
I./3909.
Interpelace
poslance Stivína a soudruhů
ministrům spravedlnosti a vnitra
o tiskové praxi konfiskační.
Poslední dobou stoupl nebývalou měrou počet tiskových konfiskací. ťÚřední List Československé republikyŤ přinesl v měsíci listopadu tohoto roku 343 konfiskační nálezy ve věcech tiskových, v některých dnech 24 až 32 nálezů. V mnohých případech - jak jest z interpelací poslaneckých vidno - jde o konfiskace, jež jsou zjevnými přehmaty nebo libovůlí státních orgánů, a plynou z neodpovědnosti počínání, neboť se ustálila také v republice Československé praxe, že řízení o námitkách u příslušných soudů jsou pouhou formalitou a nikdy nezavádí se subjektivní stíhání pachatelů deliktů, jež jsou vyjmenovány v konfiskačních nálezech o věcech tiskových.
Upozorňujeme na jeden drastický případ, který nesvědčí o nestrannosti tiskové praxe konfiskační, ba spíše vyvolává oprávněné zdání, že dnešních platných předpisů tiskového zákona chce se používati k potlačování programových projevů socialistických a socialistické nauky vůbec. Jde o tiskovou konfiskaci čís. 12 ročníku II. ťVěstníku dělnického potravního spolku Vzájemnost-Včela v BrněŤ, obsahujícího provolání k dělnictvu, aby se organisovalo ve svépomocných spolcích družstevních a aby své úspory ukládalo ve vlastních podnicích. Zatím, co v listech, hájících společenskou organisaci, vybudovanou na podkladě soukromého vlastnictví, připouštějí se nebezohlednější útoky na dělnické družstevní podniky, v nichž tyto podniky jsou označovány za nesolidní, za podniky stojící před bankrotem, konfiskuje se v Brně projev družstevní organisace, který vytyčuje programové zásady socialistického družstevnictví, poukazuje na zhoubnost soukromého kapitalistického podnikání pro dělnickou třídu a vyzývá chudý pracující lid k boji proti němu organisaci družstevní.
Případ právě uvedený není ojedinělý. Plyne z poměrů, které zaviňuje zejména nedostatečný a zastaralý zákon o tisku. Zákon tento, nesnesitelný už za Rakouska, stal se monstrem v našem demokratickém státě. Druhá vláda republiky Československé vypracovala a dne 12. dubna 1921 předložila sněmovně poslanecké osnovu zákona tiskového (tisk čís. 2042), jež však byla odvolána, udánlivě proto, že byla předložena k prozkoumání a dobrozdání interesovaným korporacím novinářským, spisovatelským, vydavatelským a nakladatelským. Zatím uplynuly téměř dva roky a zákon o tisku nebyl znovu předložen sněmovně. Praví se, že tehdejší návrh vládní padl, aniž by nová osnova zákona byla vypracována.
Proto se podepsaní táží:
1. Jsou páni ministři spravedlnosti a vnitra ochotni zjednati nápravu, aby - dokud starý zákon o tisku platí - nebyla konfiskační praxe tisková prováděna dosavadním neodpovědným a někdy i stranickým způsobem?
2. Jsou páni ministři spravedlnosti a vnitra odhodláni působiti k omezení konfiskační praxe na případy skutečně odůvodněné platnými dosud zákony?
3. Jsou páni ministři spravedlnosti a vnitra ochotni předložiti v nejbližší době poslanecké sněmovně moderní osnovu zákona o tisku, vyhovující zásadě skutečné svobody tiskové, jak byla proklamována ve Washingtonské deklaraci?
V Praze dne 5. prosince 1922.
Stivín,
Marek, Biňovec, Remeš, Svoboda, R. Chalupa, Benda, Ant. Černý, Pocisk, Němec, Geršl, A. Chalupa, Al. Kříž, Hummelhans, A. Novák, Chalupník, Lehocký, Brožík, Pik, Kasík, Hampl.
II./3909 (překlad).
Interpelace
poslance F. Matznera a druhů
vládě
o stržení pomníku v Bruntále.
Podle spolehlivých zpráv byl vrah vojín Krz již propuštěn z vazby a koná službu u IX. roty v Opavě. Vůdce těch, kdož pomník strhli, četař Prausa, jenž byl přidělen do Krnova, konal již po krátké době znovu službu v Bruntále, nyní jest v nemocnicí a domáhá se superarbitrace. Evidenční úředník Ripka, jehož vina byla zjištěna již při návštěvě zástupců stran u pana generála Maerthyho, neopustil vůbec svého služebního místa. Všichni vojíni, kteří se zúčastnili stržení pomníku, jsou na svobodě a částečně již propuštěni z vojska.
Tyto zprávy, o jejichž věrohodnosti podepsaní nemají důvodu pochybovati, jsou v rozporu se sliby, které učinil pan ministr stran vyšetřování, jež se mělo naříditi, a stran potrestání vinníků.
Dokonce bylo zavedeno vyšetřování pro věnování věnce, jejž dali svému padlému rodákovi němečtí vojíni, jen proto, že na věnci byly černo-červeno-zlaté stuhy a nápis ťNěmečtí vojíniŤ.
Neostýchají se tedy započíti směšné a malicherné řízení ve věci, v níž se německému obyvatelstvu neposkytuje ani slíbeného dostiučiněni potrestáním vinníků. A odvažuji se pohrávati s city nezměrně pobouřeného obyvatelstva dokonce i v takovém případě, jenž stál lidský život, a jenž jest zahanbujícím příkladem pro surovost a nízkou kulturní úroveň některých zločinců.
Podepsaní se tedy táží:
Jak to může vláda odůvodniti, že označení vinníci a spoluvinníci jsou na svobodě?
Jak ospravedlní vláda své dřívější sliby, že bude zavedeno vyšetřování a že vinníci budou potrestáni?
V Praze dne 30. listopadu 1922.
Matzner,
dr. Lodgman, dr. Radda, Pittinger, Knirsch, inž. Kallina, dr. Hanreich, J. Mayer, dr. Brunar, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, dr. Medinger, dr. Schollich, inž. Jung, Mark, Schubert, Zierhut, dr. Lehnert, Kraus, Wenzel, Patzel, Simm.
III./3909 (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů
ministrovi spravedlnosti
o jazykové praxi u hlučínského okresního soudu.
Jazykové spory vyhánějí zvláště na Hlučínsku velmi bujné květy. Správce hlučínského okresního soudu vrací ve své šovinistické horlivosti každé německé podání říšského Němce a v každém jednotlivém případě se musí prostřednictvím dohlédacího úřadu vybojovávati přípustnost německého jazyka.
Stejnými výnosy presidia opavského zemského soudu ze dne 25. prosince 1921 pres. 5129-17/22, ze dne 12. ledna 1922 pres. 83/22-17/22, ze dne 9. února 1922 pres. 662-17/22 a ze dne 22. března 1922 pres. 1365-17/22, jakož i ze dne 19. července 1922 pres. 3130-17/22 a 11. září 1922 pres. 3614-17/22 bylo rozhodnuto, že hlučínský okresní soud jest povinen přijímati a vyřizovati podání německých státních příslušníků v německé řeči.
V uvedeném rozhodnutí ze dne 22. března 1922, pros. 1365-17/22 bylo mimo to připojeno k odůvodnění, že také moravsko-slezský vrchní zemský soud ve výnosu ze dne 17. března 1922 pres. 5971-17/22 jest téhož názoru jako presidium opavského zemského soudu, že totiž v otázce jazykové jest postupovati podle rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze dne 5. října 1921, č. 12285.
Podle §u 7 jazykového zákona jsou pro spory o užiti jazyka příslušné ony státní dohlédací orgány, které mají tuto věc vyříditi jako věc správní. Nejvyšší soud, na jehož rozhodnutí ze dne 13. prosince 1921, R. I 1426/21 se hlučínský okresní soud odvolává, není tedy příslušný pro rozhodování o jazykových věcech.
Jest jasné, že nedbá-li hlučínský okresní soud neustále rozhodnutí nadřízeného dohlédacího úřadu, vyplývá z toho značné zdržování v soudnictví, které podle okolnosti může postiženým stranám přivoditi dalekosáhlé hmotné škody, naprosto nemluvě o útrapách dohlédací stížnosti.
Tento stav jest trvale nesnesitelný, zvláště také, když se v poslední době prostě zamítají žádosti o zápis do knih na základě německých listin.
Podepsaní se táži pana ministra:
1. Víte o těchto poměrech u hlučínského okresního soudu?
2. Jste ochoten zjednati nápravu a ve smyslu rozhodnutí nejvyššího správního soudu dáti správci hlučínského okresního soudu pokyn, aby všechna podání cizinců v německém jazyku přijímal a vyřizoval?
V Praze dne 28. listopadu 1922.
Dr. Schollich,
dr. Lodgman, inž. Kallina, dr. Medinger, Zierhut, dr. Lehnert, J. Mayer, Schubert, Bobek, Böhr, Knirsch, Wenzel, Scharnagl; dr. Radda, dr. E. Feyerfeil, dr. Keibl, dr. Brunar, Matzner, inž. Jung, Simm, Patzel, Schälzky, dr. W. Feierfeil.
IV./3909.
Interpelace
poslance Geršla a soudruhů
ministru železnic
o železničním neštěstí na dráze Prostějov-Třebovice.
V pátek dne 1. prosince 1922 o 11. hod. 18 min, vyjel ze stanice Jesenec-Dzbel směrem ke Konici nákladní vlak bez průvodčího vlaku i ostatního průvodčího personálu, který zůstal ve stanici Jesenec-Dzbel. Na celém nákladním vlaku mimo strojvedoucího a topiče nebylo z průvodčího personálu nikoho.
Jelikož trať ze stanice Jesenec-Dzbel ke Konici má velmi náhlý sklon, dostal se celý nákladní vlak do takové rychlosti, že jel 80 km za hodinu. Při veškeré námaze strojvedoucího nebyl tento v stavu vlak ve stanici Konice zastaviti. Projel toto stanici šílenou rychlostí, načež před osobní zastávkou Čunínem, kde trať tvoří značný oblouk, vyjel vlak z kolejí a zřítil se ze železniční hráze:
Neštěstí toto bylo dovršeno tím, že v zatáčce koleje povolily, neboť pražce a celá spodní stavba této tratí jest ve stavu velmi chatrném. Na tento bídný stav trati, jakož i vozidel na této trati upozornila městská rada v Prostějově již dříve stížností zaslanou ministerstvu železnic.
Důsledky tohoto neštěstí mohly býti strašné, ač i tak vedle Značné škody na vozidlech padl při tomto neštěstí za obět lidský život strojvůdce Blaschke, který do posledního okamžiku konal vzorně svou povinnost. Topič byl těžce raněn a jest obava, že životem sotva vyvázne.
Proto podepsaní se táží:
Jest pan ministr železnic ochoten o tomto železničním neštěstí naříditi přísné vyšetřování a podati o jeho výsledku sněmovně zprávu?
Jest pan ministr železnic ochoten dáti znovu vyšetřiti stížnosti, městskou radou v Prostějově podané min. železnic o chatrném stavu spodní stavby tratí Prostějov-Třebovice a o používání na této trati u osobních vlaků vozidel k provozu již nezpůsobilých?
V Praze dne 5. prosince 1922.
Geršl,
Chalupník, Benda, Skotek, Němec, Hvizdák, Al. Kříž, Alb. Chalupa, Hummelhans, Marek, Tayerle, Kosík, Jaša, Remeš, Ant. Novák, R. Chalupa, Biňovec, dr. Winter, Pik, Bečko, dr. Dérer, Ulrich.
V./3909 (překlad).
Interpelace
poslance Kreibicha a druhů
ministrovi vnitra
o přednáškách ťgenerálaŤ Limana von Sanders v Liberci a Jablonci.
Časopisy ťReichenberger ZeitungŤ a ťGablonzer TagblattŤ přinášejí ve svých číslech z neděle dne 3. prosince zprávu, že generál Liman von Sanders-paša bude v polovici prosince přednášeti v Liberci a v Jablonci n./N. o ťdnešním boji Turecka za svoboduŤ. Jelikož severočeské dělnictvo jest rozhořčeno touto provokací - neboť tyto přednášky jsou jen záminkou pro monarchistickou propagandu nynějšího náčelníka ťOrgeschůŤ tážeme se pana ministra vnitra:
Co zamýšlí pan ministr učiniti se zřetelem na zamýšlené vystoupení v Československé republice pověstného spoluvinníka na hromadných vraždách světové války, tohoto zvláštního spoluvinníka v porubaní 1,400.000 Arménů a dnešního generála ťOrgeschůŤ, jež musí dělnictvo co nejvýše roztrpčiti a jehož dělnictvo nikterak nestrpí?
V Praze dne 5. prosince 1922.
Kreibich, Koutný, Malá, Blažek, Kunst, Warmbrunn, Haken, J. Kříž, Kučera, Tausik, Darula, Krejčí, Merta, Mikulíček, Nagy, Rouček, Svetik, Houser, Teska, Toužil, Skalák, Bubník, Burian.
Původní znění ad II./3909.
Interpellation
des Abgeordneten Franz Matzner und Genossen
an die Regierung
in der Angelegenheit des Freudenthaler Denkmalsturzes.
Nach zuvelässigen Berichten ist der Mörder Soldat Krz bereits aus der Haft entlasten und macht bei der IX. Komp. in Troppau Dienst. Der Anführer der Denkmalstürmer, Zugsf. Prausa, welcher nach Jägerndorf abkommandiert war, machte bereits nach kurzer Zeit wiedrum in Freudenthai Dienst, befindet sich jetzt im Spital und strebt Superarbitrierung an. Der Evidenzführer Ripka, dessen Mitschuld bereits bei der Vorsprache der Parteienvertreter bei Herrn General Marthy festgestellt worden ist, hat seinen Dienstposten überhaupt nicht verlassen. Alle Soldaten, welche am Denkmalsturze beteiligt woran, befinden sich auf freien Fusse und sind zum Teile bereits abgerüstet.
Diese Meldungen, an deren Glaubwürdigkeit die Gefertigten keinen Grund zu zweifeln haben, stehen in Widerspruch mit den Zusagen, die der Herr Minister hinsichtlich der zu veranlassenden Untersuchung und strengen Bestrafung der Schuldigen gemacht hat.
Man hat sogar eine Untersuchung wegen der Kranzspende in die Wege geleitet, welche die deutschen Soldaten ihrem gefallenen Volksgenossen gewidmet haben, bloss weil der Kranz mit einer schwarz-rot-goldenen Schleife und der Inschrift ťDie Deutschen SoldatenŤ versehen war.
Man scheut sich also nicht, ein lächerliches und kleinliches Verfahren in einer Sache anzufangen, in der der deutschen Bevölkerung nicht einmal die zugesagte Sühne durch Bestrafung der Schuldigen zuteil wird. Und man wagt es, mit den Gefühlen der masslos empörten Bevölkerung sogar in einem solchen Falle zu spielen, der ein Menschenleben gekostet hat und ein beschämen des Beispiel für die Rohen und den kulturellen "Tiefstand gewisser Uebeltäter ablegt.
Die Gefertigten fragen daher an:
Wie kann die Regierung es begründen, dass die bezeichneten Schuldigen und Mitschuldigen sich auf freiem Fusse befinden?
Wie rechtfertigt die Regierung ihre früher gegebenen Zusicherungen auf Untersuchung und Bestrafung der Schuldigen?
Prag, den 30. November 1922.
Matzner,
Dr. Lodgman, Dr. Radda, Pittinger, Knirsch, Ing. Kallina, Dr. Hanreich, J. Mayer, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Medinger, Dr. Schollich, Ing. Jung. Mark, Schubert, Zierhut, Kraus, Dr. Lehnert, Wenzel, Patzel, Simm.
Původní znění ad III./3909.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen
an den Justizminister
betreffend den Sprachgebrauch beim Bezirksgerichte in Hultschin.
Der Sprachenstreit treibt besonders im Hultschiner Ländchen die üppigsten Blüten. Der Leiter des Bezirksgerichtes in Hultschin weist in seinem schauvinistischen Eifer jede deutsche Eingabe eines Reichsdeutschen zurück und muss in fadem einzelnen Falle die Zulässigkeit der deutschen Sprache im Wege der Aufsichtsbeschwerde erkämpft werden.
Mit den gleichlaufenden Erlässen des Landesgerichts-Präsidium Troppau vom 25. Dezember 1921 Präs. 5129-17/22, vom 12. Jänner 1922 Präs. 83/22-17/22, vom 9. Feber 1922 Präs. 662-17/22 und vom 22. März 1922 Präs. 1365-17/22 sowie vom 19. Juli 1922 Präs. 3130-17/22 und 11. September 1922 Präs. 3614-17/22 wurde entschieden, dass das Bezirksgericht Hultschin Eingaben von deutschen Staatsangehörigen in deutscher Sprache anzunehmen und zu erledigen hat.
Im bezogenen Bescheide vom 22. März 1922 Präs. 1365-17/22 wurde der Begründung überdies beigefügt, dass auch das mähr.-schlesische Oberlandesgericht mit Erlasse vom 17. März 1922 Präs. 5971-17/22 die Anschauung des Landesgerichtes Präsidiums Troppau teilt, dass in der Sprachenfrage im Sinne der Entscheidung des obersten Verwaltungsgerichtes vom 5. Oktober 1921 Zl. 12285 vorzugehen ist.
Nach § 7 des Sprachengesetzes sind für Streitigkeiten über die Anwendung der Sprache die staatlichen Aufsichtsorgane zuständig, welche diese Angelegenheit als Verwaltungssache zu erledigen haben. Der oberste Gerichtshof, auf dessen Entscheidung vom 13. Dezember 1921, R. I 1426/21 sich das Bezirksgericht Hultschin, beruft, ist daher zu einer Entscheidung über Sprachenangelegenheiten nicht berufen.
Es ist klar, dass die fortgesetze Missachtung der Entscheidung der vorgesetzten Aufsichtsbehörde durch das Bezirksgericht Hultschin eine erhebliche Verzögerung der Rechtspflege bedeutet, die unter Umständen für die betroffenen Parteien schwerwiegende materielle Schädigungen nach sich ziehen könnte, ganz abgesehen von den kosten der Aufsichtsbeschwerde.
Dieser Zustand ist auf die Dauer unerträglich, zumal auch in der allerneuesten Zeit Grundbuchsgesuche auf Grund deutscher Urkunden einfach zurückgewiesen werden.
Die Gefertigten stellen an den Herrn Minister die Anfrage:
1. Sind Ihnen diese Zustände beim Bezirksgerichte in Hultschin bekannt?
2. Sind Sie bereit, hier Abhilfe zu schaffen und im Sinne der Entscheidungen des obersten Verwaltungsgerichtes an den Leiter des Bezirksgerichtes in Hultschin die Weisung ergehen zu lassen, dass alle Eingaben von Ausländern in deutscher Sprache anzunehmen und zu erledigen sind?
Prag, am 28. November 1922.
Dr. Schollich,
Dr. Lodgman, Ing. Kallina, Dr. Medinger, Zierhut, Dr. Lehnert, J. Mayer, Schubert, Bobek, Böhr, Knirsch, Wenzel, Scharnagl, Dr. Radda, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Keibl, Dr. Brunar, Matzner, Ing. Jung, Simm, Patzel, Schälzky, D. W. Feierfeil.
Původní znění ad V./3909.
Interpellation
des Abgeordneten Kreibich und Genossen an den Minister des Innern wegen der Vorträge des ťGeneralsŤ Liman von Sonders in Reichenberg und Gablonz.
Die ťReichenberger ZeitungŤ und das ťGablonzer TagblattŤ bringen in ihren Ausgaben vom Sonntag den 3. Dezember die Nachricht, dass General Liman von Sonders-Pascha Mitte Dezember in Reichenberg und Gablonz je einen Vortrag über den ťheutigen Freiheitskampf der TürkeiŤ halten wird. Infolge der Erbitterung der nordböhmischen Arbeiterschaft ob dieser Provokation - denn diese Vorträge sind nur Vorwände für die monarchistische Propaganda des heutigen Orgeschhauptlings - richten wir an den Minister des Innern die Anfrage:
Was gedenkt der Herr Minister angesichts des beabsichtigten Auftretens des berüchtigten Mitschuldigen an dem Massenmorden des Weltkrieges, dieses besonderen Mitschuldigen an der Niedermetzlung von 1,400.000 Armeniern und heutigen Orgeschgenerals in der Čechoslovakischen Republik, das die Arbeiter auf das tiefste erbittern muss und das die Arbeiter auf keinen Fall dulden werden, zu tun?
Prag, den 5. Dezember 1922.
Kreibich,
Koutný, Malá, Blažek, Kunst, Warmbrunn, Haken, J. Kříž, Kučera, Tausik, Darula, Krejčí, Merta, Mikulíček, Nagy, Rouček, Svetlik, Houser, Teska, Toužil, Skalák, Bubnik, Burian.