Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S.R.Č.

3891.

Zprava

výboru rozpočtového

k vládnímu návrhu zákona (tisk 3826)

o úpravě hospodaření ve státních závodech. ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní.

Rozpočtový výbor pojednal v dnešní schůzi o předložené vládní osnově zákona, jehož úkolem jest, aby hospodaření na státních podnicích převahou rázu soukromohospodářského přizpůsobeno bylo hospodaření v podnicích soukromých, a aby proto správa podniků takových byla co možno samostatná. Z toho důvodu mají býti podle usnesení vlády ze dne 7. července 1922 rozpočty takovýchto státních podniků částečně odloučeny od rozpočtů ostatního státního hospodářství a to tak, že podrobnosti jejich hospodaření budou preliminovány zvláště a v celkovém rozpočtu státním vykazovány budou pouze celkové obnosy jejich výdajů a příjmů. Účtování těchto závodů má býti z toho důvodu také změněno na účtováni komerční (místo dnešního kamerálního). Navrhovaný zákon má býti provedením zásady, vyslovené v čl. IV. osnovy finančního zákona pro rok 1923. Úkolem jeho může ovšem vzhledem k odlišnosti jednotlivých státních podniků býti pouze určení základních směrnic, podrobnosti této nové úpravy hospodářství na státních podnicích nutno je vyhraditi příslušným vládním nařízením.

Rozpočtový výbor přijal vládní osnovu celkem nezměněně. Pouze za počáteční slova 3. odstavce §u 2. ťPřebytky zjištěnéŤ vsunuto bylo podle návrhu poslanců Chalupy a soudruhů ťpo zapravení investicŤ a připojena k témuž odstavci nová věta: ťZálohy poskytnuté státní pokladnou, jež jsou kryty odvedenými přebytky, se neúrokují.Ť

Za úvodní slova ťProvozovací kapitálŤ druhého odstavce téhož u druhého navrhováno bylo vložení slov ťmimo úvěry povolné rozpočtem,Ť doplnění toto nebylo však shledáno potřebným, poněvadž měl rozpočtový výbor za to, že bude státním podnikům přidělována podle dosavadního způsobu i dále nutná položka na nákup materiálu, počátečnou réžii, atd., která dostačí k počátečnému zahájení jeho činnosti v normální míře. Musí se tak státi jistě aspoň pro dobu přechodnou, než bude jednotlivým státním podnikům umožněno nashromážditi si aspoň účetně jistou provozní reservu, podobnou kapitálové reservě podniků soukromých. Detaily bude ovšem možno určiti jenom způsobem nařizovacím, jak bylo již výše zmíněno, a bude ovšem i po jiných stránkách nutno přihlížeti k tomu, aby snad radikální změna dosavadního způsobu vedení těchto státních podniků nepřinesla jejich činnosti a jejich zaměstnanectvu újmy nespravedlivé a neočekávané.

V tomto úmyslu přijal rozpočtový výbor také následující resoluční návrh poslance Tauba a společníků:

ťProváděcí nařízení k zákonu tomuto buďtež rozpočtovému výboru podle možnosti předložena před svým vydáním.Ť

Rozpočtový výbor doporučuje tedy vládní osnovu tisk č. 3826 a právě uvedenou resoluci poslanecké sněmovně ku přijetí; a to osnovu zákona takto:

Zákon

ze dne................ 1922

o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní.

Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Státní závody, ústavy a zařízení, jež převahou nemají plniti úkoly správní, mohou býti nařízením vlády prohlášeny za podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření (§ 2).

Ustanovení §u 8 úvodního zákona k obchodnímu zákonu ze dne 17. prosince 1862, čís. 1 ř. z. z roku 1863, jakož i odstavce 2 a 3 §u 4 zák. čl. XXXVII:1875 zůstávají nedotčena.

§ 2.

Zásady správy, účetnictví a bilancování i tvoření reservních fondů budou podle povahy a úkolů podniků upraveny vládním nařízením. Při tom bude zároveň stanoveno, jak má býti přihlíženo k veřejným zájmem.

Provozovací kapitál může si správa podniku opatřiti krátkodobými úvěry se svolením ministerstva, do jehož oboru podnik náleží, a se svolením ministerstva financí. Jinak mohou podniky tyto míti podíl na úvěrech ústavně vládě povolených podle rozhodnutí vlády.

Přebytky zjištěné po zapravení investic podle zásad stanovených nařízením podle odst. 1. odvádí podnik do státní pokladny, která hradí případný schodek zálohou. Zálohy provozovací poskytnuté státní pokladnou, jakož i podíly na úvěrech státních (odst. 2.) budou poskytovány na úrok, který určí vláda. Zálohy poskytnuté státní pokladnou, jež kryty jsou odvedenými přebytky, se neúrokují.

Bilance, sdělané podle zásad stanovených nařízením podle odst. 1. a schválené ministerstvem, do jehož oboru podnik náleží, jakož i ministerstvem financí a Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, jsou součástí státní účetní závěrky.

Ustanovení §§ 5 a 6 zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a nař., zůstávají nedotčena.

§ 3.

Zatížení majetkové podstaty těchto podniků může se díti jen zákonem.

§ 4.

Správa podniku jest povinna předložiti včas rozpočet podniku na rok příští. Rozpočet tento jest přílohou rozpočtu státního.

§ 5.

Na předpisech o právním zastoupení státního majetku a o vedení exekuce proti státu se nic nemění.

§ 6.

Provedení tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923, ukládá se ministru financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Praze dne 29. listopadu 1922.